Greet Minnenová

belgická tenistka

Greet Minnenová, nepřechýleně Minnen, (* 14. srpna 1996 Turnhout) je belgická profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala do září 2020 osm titulů ve dvouhře.[2]

Greet Minnenová
Greet Minnenová v kvalifikaci Wimbledonu 2019
StátBelgieBelgie Belgie
Datum narození14. srpna 1996 (25 let)
Místo narozeníTurnhout, Belgie[1]
BydlištěTurnhout, Belgie[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek963 210 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů245–127
Tituly0 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění78. místo (13. září 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020)
French Open2. kolo (2020, 2021)
Wimbledon1. kolo (2021)
US Open3. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů53–54
Tituly1 WTA, 0 ITF
Nejvyšší umístění94. místo (13. září 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2020)
French Open2. kolo (2020)
Wimbledon2. kolo (2019, 2021)
US Open3. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210916a16. září 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2021 na 78. místě a ve čtyřhře pak v témže měsíci na 94. místě. Trénuje ji Tom Baten.[1]

V juniorském tenise si zahrála finále čtyřhry Australian Open 2015, v němž s Němkou Katharinou Hobgarskou podlehly české dvojici Markéta Vondroušová a Miriam Kolodziejová ve dvou setech.

Tenisová kariéraEditovat

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2013, když na turnaj v belgickém Maaseiku s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Po čtyřech vyhraných zápasech postoupila až do finále, v němž nestačila na Francouzku z páté světové stovky Manon Arcangioliovou.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2015 na turnaji v lucemburském Pétangu s rozpočtem 15 tisíc dolarů, kde v závěrečném duelu přehrála Slovenku Michaelu Hončovou.[2][3]

Na okruhu WTA Tour debutovala říjnovým BGL Luxembourg Open 2018 v Lucemburku. Na deblovém žebříčku jí patřila až 1 235. příčka. S krajankou Alison Van Uytvanckovou proto získaly divokou kartu do čtyřhry. Rovněž jako na túře ITF postoupila při prvním startu na okruhu WTA až do finále. V něm zdolaly bělorusko-lucemburský pár Věra Lapková a Mandy Minellaová po dvousetovém průběhu a připsaly si titul.[4] Čtvrtfinále dvouhry si poprvé zahrála na Hobart International 2019, na němž prošla kvalifikačním sítem. Ve dvouhře vyřadila Ukrajinku Katerynu Kozlovovou a Polku Magdu Linetteovou, než ji zastavila šestá nasazená Francouzka z konce první padesátky klasifikace Alizé Cornetová. Ve druhém kole stuttgartského Porsche Tennis Grand Prix 2019 jí stopku vystavila světová trojka a pozdější šampionka Petra Kvitová. Mezi poslední osmičku hráček se opět probojovala na travnatém Libema Open 2019. Ve třech setech však podlehla ruské světové šedesátce Veronice Kuděrmetovové.[3]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve čtyřhře Wimbledonu 2019, do níž s Van Uytvanckovou nastoupily jako náhradnice. Ve druhém kole prohrály s tchajwanskými sestrami Čan Chao-čching a Latishou Chanovou. Dvouhru na grandslamu si poprvé zahrála na Australian Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole melbournského singlu porazila Bělorusku Aljaksandru Sasnovičovou. Ve druhé fázi však nestačila na 20letou dvacátou devátou nasazenou Jelenu Rybakinovou, která vyhrála jedenáctý z předchozích dvanácti zápasů.[5]

Soukromý životEditovat

V závěru roku 2015 navázala partnerský vztah s tenistkou Alison Van Uytvanckovou. Pro obě se jednalo o první homosexuální poměr.[6]

V červenci 2019 se na turnaji série WTA 125KKarlsruhe obě partnerky utkaly v prvním vzájemném zápase. Duel prvního kola vyhrála šedesátá šestá hráčka žebříčku Van Uytvancková, která zdolala sto dvacátou třetí ženu klasifikace Minnenovou ve třech setech.[7] V deblové soutěži se spolu probojovaly do semifinále.

Finále na okruhu WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (1–1 Č)

Čtyřhra: 2 (1–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 20. října 2018 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h)   Alison Van Uytvancková   Věra Lapková
  Mandy Minellaová
7–6(7–3), 6–2
Finalistka 1. 21. května 2021 Bělehrad, Srbsko antuka   Alison Van Uytvancková   Aleksandra Krunićová
  Nina Stojanovićová
0–6, 2–6

Finále na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 15 (8–7)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. červenec 2013 Maaseik, Belgie antuka   Manon Arcangioliová 2–6, 6–3, 5–7
Finalistka 2. červenec 2015 Nieuwpoort, Belgie antuka   Sofie Oyenová 2–6, 1–6
Vítězka 1. září 2015 Pétange, Lucembursko tvrdý (h)   Michaela Hončová 6–0, 3–6, 6–3
Vítězka 2. říjen 2015 Antalya, Turecko tvrdý   Daiana Negreanuová 6–3, 3–0skreč
Finalistka 3. říjen 2015 Antalya, Turecko tvrdý   Anna Bondárová 6–3, 2–6, 1–6
Finalistka 4. červen 2016 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Čao Siao-si 6–7(6–8), 2–6
Vítězka 3. červenec 2016 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Ioana Pietroiuová 7–6(7–2), 6–2
Finalistka 5. srpen 2016 Cukuba, Japonsko tvrdý   Peangtarn Plipuečová 4–6, 0–6
Vítězka 4. březen 2018 Solarino, Itálie koberec (h)   Quinn Gleasonová 2–6, 6–2, 6–4
Vítězka 5. květen 2018 Antalya, Turecko antuka   Julia Stamatovová 6–0, 6–1
Finalistka 6. červenec 2018 Alkmaar, Nizozemsko antuka   Marina Yudanová 0–6, 2–6
Vítězka 6. srpen 2018 Oldenzaal, Nizozemsko antuka   Arianne Hartonová 6–2, 6–2
Vítězka 7. září 2018 Santarém, Portugalskosko tvrdý   Samantha Murrayová 7–5, 6–3
Finalistka 7. září 2018 Óbidos, Portugalsko koberec (h)   Giulia Gatto-Monticoneová 5–7, 4–6
Vítězka 8. březen 2019 Jokohama, Japonsko tvrdý   Elena-Gabriela Ruseová 6–4, 6–1

Finále na juniorce Grand SlamuEditovat

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2015 Australian Open tvrdý   Katharina Hobgarská   Markéta Vondroušová
  Miriam Kolodziejová
5–7, 4–6

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Greet Minnen na anglické Wikipedii.

  1. a b c Greet Minnenová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 202009118a118. září 2020
  2. a b c Greet Minnenová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200901a1. září 2020
  3. a b Greet Minnen Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. WTA Luxembourg: Alison Van Uytvanck et Greet Minnen remportent le double [online]. Le Soir, 2018-10-20 [cit. 2018-10-22]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Obhájkyně titulu Ósakaová na Australian Open pokračuje bez ztráty setu, postupuje i světová jednička Bartyová. TenisPortal.cz [online]. 2020-01-22 [cit. 2020-01-23]. Dostupné online. 
  6. ECCLESHARE, Charlie. Belgian tennis couple blazing a trail for LGBT community: 'We want to inspire people struggling with coming out'. The Telegraph [online]. 2019-05-01 [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. AFP. Alison Van Uytvanck and Greet Minnen share special moment after WTA showdown. FOX Sports [online]. 2019-07-30 [cit. 2019-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat