Alejandro Tabilo
Alejandro Tabilo Álvarez (* 2. června 1997 Toronto, Ontario) je chilský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový i deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[3]
Alejandro Tabilo | |
---|---|
Alejandro Tabilo v kvalifikaci French Open 2023 | |
Přezdívka | Jano[1] |
Stát | Chile |
Datum narození | 2. června 1997 (27 let)[2] |
Místo narození | Toronto, Kanada[2] |
Výška | 188 cm[2] |
Hmotnost | 75 kg[2] |
Profesionál od | 2015[2] |
Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 118 038 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 51–43 |
Tituly | 1 ATP, 5 challengerů, 3 ITF |
Nejvyšší umístění | 19. místo (1. července 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2020) |
French Open | 1. kolo (2024) |
Wimbledon | 3. kolo (2024) |
US Open | 2. kolo (2022) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 21–17 |
Tituly | 1 ATP, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 249. místo (22. února 2021) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
French Open | 1. kolo (2022, 2024) |
Wimbledon | 1. kolo (2022, 2024) |
US Open | 1. kolo (2024) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 27. května 2024
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2024 na 19. místě a ve čtyřhře v únoru 2021 na 249. místě. Trénuje ho Guillermo Gómez.[1][2]
V chilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 utkáním skupiny finálového turnaje proti Německu, v němž s Barriosem Verou prohráli rozhodující čtyřhru s Krawietzem a Miesem. Němci tak zvítězili 2–1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 5–3 ve dvouhře a 4–6 ve čtyřhře.[4]
Soukromý život
editovatNarodil se roku 1997 chilským emigrantům Ricardu a Márii Tabilovým v kanadském Torontu, kde se rodiče vlastnící úklidovou firmu poznali. Má bratra Sebastiana Tabila. Ve třinácti letech odjel trénovat do bradentonské IMG Academy.[5][6][1] Za preferovaný úder uvedl kraťas, jako oblíbený povrch antuku a z turnajů Wimbledon.[1]
Tenisová kariéra
editovatNa grandslamu debutoval jako 22letý v singlu Australian Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Zapata Miralles, Stachovskyj a Viola. V úvodním kole dvouhry zvládl pětisetovou bitvu s kolumbijským kvalifikantem Danielem Elahim Galánem,[7] než jej vyřadila americká světová devatenáctka John Isner.[8] Po skončení se poprvé posunul do elitní světové dvoustovky žebříčku, z 208. na 172. místo.[9]
V hlavní soutěži okruhu ATP Tour debutoval únorovým Chile Open 2020, do něhož obdržel divokou kartu. Po výhře nad Italem z druhé stovky Paolem Lorenzim jej na santiagské antuce zastavil druhý nasazený Nor a pozdější finalista Casper Ruud.[10] Účast ve druhém kole zopakoval o rok později, když na Chile Open 2021 nejdříve porazil Slováka Jozefa Kovalíka, aby jeho cestu soutěží ukončil chilský dvaadvacátý muž klasifikace a pozdější vítěz Cristian Garín.[11]
Do série Masters premiérově zasáhl na březnovém Miami Open 2021 po výhře v kvalifikačním kole nad Damirem Džumhurem. Časnou porážku v miamské dvouhře mu přivodil devadesátý pátý muž pořadí Mikael Ymer ze Švédska.[12] První výhry v mistrovské sérii dosáhl na říjnovém BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells, v jehož úvodu přehrál rovněž devadesátého pátého hráče žebříčku, Američana Denise Kudlu. Ve dvou setech pak nestačil na světovou sedmičku Mattea Berrettiniho. Proti Italovi tak odehrál první střetnutí s příslušníkem světové desítky.[13]
Po prohře s jedenatřicátým mužem klasifikace Carlosem Alcarazem na Australian Open 2022 si na únorovém Córdoba Open 2022 poprvé zahrál čtvrtfinále, semifinále i finále turnaje ATP Tour. Jako 144. hráč žebříčku musel projít kvalifikací. Mezi poslední osmičkou vyřadil Argentince Sebastiána Báeze a poté nejvýše nasazenou světovou čtrnáctku Diega Schwartzmana, čímž zaznamenal debutové vítězství na hráčem z první dvacítky.[14] V souboji o titul nenašel recept na 34letého Španěla Alberta Ramose-Viñolase, přestože získal úvodní sadu. Ve druhém setu navíc ztratil náskok jednoho a ve třetím dvou prolomených podání.[15] O dva týdny později postoupil přes Garína a Miomira Kecmanoviće do semifinále Chile Open 2022, v němž byl nad jeho síly Španěl Pedro Martínez z osmé desítky.[16] Čtvrtfinále si zahrál na mnichovském BMW Open 2022, kde jej zastavil Němec Oscar Otte.[17] Stejný soupeř jej vyřadil o týden dříve i na Serbia Open. Přes Jordana Thompsona se probojoval do osmifinále BNP Paribas Open 2023. V něm však podlehl americké světové šestnáctce Francesi Tiafoeovi.[18][9]
První kariérní trofej na túře ATP získal na lednovém ASB Classic 2024 v Aucklandu. Z pozice 82. muže klasifikace musel projít kvalifikací. Jediný set na turnaji mu na úvod dvouhry odebral Chorvat Borna Gojo. Ve druhém kole přehrál Nizozemce z šesté desítky Botice van de Zandschulpa a v semifinále pětatřicátého hráče žebříčku, francouzského teenagera Arthura Filse. V souboji o titul zdolal o čtyři roky staršího Japonce Tara Daniela po dvousetovém průběhu. Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul do první padesátky, na 49. místo. Stal se tak prvním chilským vítězem turnaje na tvrdém povrchu od Fernanda Gonzáleze na China Open 2007 a třetím aktivním chilským šampionem po Garínovi a Jarrym. Představoval také prvního kvalifikanta od Juana Manuela Cerúndola na Córdoba Open 2021, jenž vybojoval titul.[19][20] Na římském Internazionali BNL d'Italia 2024 se přes Čanga Č’-čena poprvé probojoval do semifinále Mastersu.[21] Již ve třetím kole se premiérově střetl s úřadující světovou jedničkou. V prvním vzájemném duelu s Novakem Djokovićem ztratil jen pět gamů. Stal se tak prvním chilským přemožitelem nejvýše postavného tenisty pořadí od výhry Gonzáleze nad Federerem na Turnaji mistrů 2007.[22]
Finále na okruhu ATP Tour
editovat
|
Dvouhra: 2 (1–1)
editovatStav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | únor 2022 | Córdoba, Argentina | antuka | Albert Ramos-Viñolas | 6–4, 3–6, 4–6 |
Vítěz | 1. | leden 2024 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Taró Daniel | 6–2, 7–5 |
Finalista | 2. | březen 2024 | Santiago, Chile | antuka | Sebastián Báez | 6–3, 0–6, 4–6 |
Čtyřhra: 1 (1–0)
editovatStav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | březen 2024 | Santiago, Chile | antuka | Tomás Barrios Vera | Orlando Luz Matías Soto |
6–2, 6–4 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
editovatLegenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Challengery (5 D; 0 Č) | |
ITF (3 D; 5 Č) |
Dvouhra (8 titulů)
editovatČ. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | prosinec 2016 | Santiago, Chile | antuka | Genaro Olivieri | 6–4, 4–6, 6–3 |
2. | prosinec 2018 | Santo Domingo, Dominikánská republika | tvrdý | José Olivares | 6–3, 6–3 |
3. | únor 2019 | Aktobe, Kazachstán | tvrdý (h) | Niels Lootsma | 6–3, 6–4 |
4. | listopad 2021 | Guayaquil, Ekvádor | antuka | Jesper de Jong | 6–1, 7–5 |
5. | květen 2023 | Francavilla al Mare, Itálie | antuka | Benoît Paire | 6–1, 7–5 |
6. | červenec 2023 | Karlsruhe, Německo | antuka | Giulio Zeppieri | 2–6, 1–0skreč |
7. | listopad 2023 | Guayaquil, Ekvádor | antuka | Daniel Elahi Galán | 6–2, 6–2 |
8. | listopad 2023 | Brasília, Brazílie | tvrdý | Román Burruchaga | 6–3, 7–6(8–6) |
Čtyřhra (5 titulů)
editovatČ. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | prosinec 2016 | Santiago, Chile | antuka | Jorge Montero | Jorge Aguilar Víctor Núñez |
6–3, 6–4 |
2. | říjen 2017 | Antalya, Turecko | antuka | Domagoj Biljesko | Riccardo Bonadio Federico Maccari |
7–6(7–5), 4–6, [10–3] |
3. | říjen 2017 | Antalya, Turecko | antuka | Domagoj Biljesko | Alexandr Boborykin Timur Kijamov |
6–3, 6–4 |
4. | listopad 2017 | Curicó, Chile | antuka | Matías Franco Descotte | Mariano Kestelboim Matías Zukas |
6–2, 6–3 |
5. | červen 2019 | Bacău, Rumunsko | antuka | Juan Pablo Varillas | Alexander Merino Manuel Peña Lopez |
7–6(7–5), 7–6(7–4) |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Alejandro Tabilo na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Alejandro Tabilo | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-04-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Alejandro Tabilo na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 27. května 2024
- ↑ Alejandro Tabilo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 27. května 2024
- ↑ Alejandro Tabilo na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 6. května 2024
- ↑ Chasing his Tennis Dream. Tidcombe Sports [online]. 2014-08-28 [cit. 2024-02-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-02-15. (anglicky)
- ↑ Papá de Tabilo y el sentimiento patrio de su hijo: “Nunca se le pasó por la cabeza jugar por Canadá, era diferente a lo fríos que son acá”. Publimetro Chile [online]. 2020-01-21 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Tabilo tras su triunfal debut en Australia: "Es una sensación increíble". La Tercera [online]. 2020-01-21 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ BRADEN, Jonathon. John Isner Is Usually Cold In January And February. FiveThirtyEight [online]. 2020-01-24 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Alejandro Tabilo | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ruud, Delbonis advance at Chile Open, Cuevas out. Sportsnet.ca [online]. 2020-02-26 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Christian Garin reaches the Chile Open quarter finals. UBITENNIS [online]. 2021-03-12 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tabilo perdió en su debut del Masters 1000 de Miami. ESPNdeportes.com [online]. 2021-03-24 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ MEYER, Luke. Matteo Berrettini beats Tabilo in the 2nd round of the BNP Paribas Open.. Tennis Tonic [online]. 2021-10-11 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TABILO VENCIÓ A SCHWARTZMAN EN EL CÓRDOBA OPEN Y ES EL PRIMER FINALISTA. www.cordobaopen.com [online]. Torneos y Competencias S.A., 2022-02-05 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Ramos-Vinolas Spoils Tabilo's Dream Run With Incredible Comeback In Cordoba Final. ATP Tour [online]. 2022-02-07 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Spain's Martinez and Argentina's Baez reach Chile Open final. AP News [online]. 2022-02-27 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tennis, BMW Open in München: Oscar Otte im Halbfinale - erfolgreich wie noch nie. SPORT1 [online]. 2022-04-29 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Indian Wells: Tiafoe scores 150th career win to reach QFs. Tennis Majors [online]. 2023-03-15 [cit. 2024-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Qualifier Tabilo wins first ATP Tour title in Auckland. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-01-13 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Qualifier Alejandro Tabilo wins first ATP title in Auckland over Taro Daniel. Tennis [online]. 2024-01-13 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alejandro Tabilo beats Zhang Zhizhen, reaches Rome SFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-05-15 [cit. 2024-05-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alejandro Tabilo beats Novak Djokovic in Rome. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-05-12 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alejandro Tabilo na Wikimedia Commons
- Alejandro Tabilo na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Alejandro Tabilo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Alejandro Tabilo na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Alejandro Tabilo na Instagramu