Wikipedie

China Open (tenis)

China Open je profesionální tenisový turnaj mužů a žen hraný v čínském hlavním městě Pekingu. Mužská polovina byla založena v roce 1993. Na okruhu ATP Tour se zařadila do kategorie ATP World Series, v roce 2000 přejmenované na ATP International Series. V sezóně 2009 byla povýšena do nově vytvořené kategorie ATP Tour 500. V letech 1998–2003 muži nehráli. Ženská část prožila premiéru v roce 2004, kdy se na okruhu WTA Tour stala součástí kategorie Tier II. V letech probíhala v úrovni Premier Mandatory a od roku 2021 navázala v kategorii WTA 1000. Turnaj se odehrává v Národním tenisovém centru na dvorcích s povrchem DecoTurf.[1][2]

China Open
Národní tenisové centrum v Pekingu
Diamantový kurt (vlevo) a Lotosový kurt (vpravo)
Lotosový dvorec má kapacitu 10 tisíc osob
OdehránoChina Open 2023
MístoPeking, ČínaČína Čína
DějištěNárodní tenisové centrum
Souřadnice40°1′8″ s. š., 116°22′23″ v. d.
Povrchtvrdý / venku
Obdobíříjen
ATP Tour
1993–1997ATP World Series
2004–2008ATP International Series
2009–ATP Tour 500
Soutěže32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace3 798 915 USD
WTA Tour
2004–2009Tier II
2009–2020Premier Mandatory
2021–WTA 1000
Soutěže64 dvouhra (32 kval.) / 28 čtyřhra
Dotace8 127 389 USD
www.chinaopen.com/en/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

V období 1993–1997 China Open nejdříve hostil koberec Pekingského mezinárodního tenisového centra. Po obnovení turnaje v roce 2004 se turnaj přestěhoval na tvrdý povrch Tenisového centra Kuang-cchaj. V tomto dějišti Letní univerziády 2001 setrval do sezóny 2008, kdy byl sjednocen termín mužské a ženské části do jednoho data. V roce 2009 se dějištěm stalo moderní Národní tenisové centrum, postavené pro Letní olympijské hry 2008, a obsahující povrch DecoTurf. Jeho celková denní kapacita činí přes 32 tisíc návštěvníků. Do ochozů centrkurtu, Diamantového dvorce opatřeného zatahovací střechou, může zavítat 15 tisíc diváků, Lotosový dvorce pojme 10 tisíc osob, Měsíční dvorec 4 tisíce a kurt Brada Drewetta 2 tisíce návštěvníků.[1][2]

 
Lotosový dvorec, druhý největší kurt

V září 2006 se China Open stal prvním profesionálním turnajem mimo Spojené státy, který využil jestřábí oko pro elektronickou kontrolu dopadu míčů.[3][4] V říjnu téhož roku na něj navázal moskevský Kremlin Cup. Tradičně se odehrává během rozděleného týdne státních svatků, zavedeného v roce 2000 jako tzv. Zlatý týden, v jeho části kolem 1. října, kdy je slaven Národní den v připomínce vzniku Čínské lidové republiky roku 1949.[3]

Pro proticovidová omezení byl China Open zrušen se všemi čínskými turnaji na okruhu mužů v letech 2020–2022[5] a žen v období 2020–2021. Ženská tenisová asociace navíc od prosince 2021 do dubna 2023 bojkotovala čínské turnaje v důsledku kauzy zmizení čínské tenistky Pcheng Šuaj.[6][7][8]

Nejvyšší počet šesti singlových titulů vybojoval Srb Novak Djoković. Mezi ženami se dvojnásobnými šampionkami staly Světlana Kuzněcovová, Serena Williamsová, Agnieszka Radwańská a Caroline Wozniacká.

Vývoj názvu turnaje editovat

  • 1993–1994: Salem Open
  • 1995: Nokia Open
  • 1996: Salem Open
  • 1997: Nokia Open
  • od 2004: China Open[2]

Přehled finále editovat

Mužská dvouhra editovat

Rok vítěz finalista výsledek
1993   Michael Chang   Greg Rusedski 7–6(7–5), 6–7(6–8), 6–4
1994   Michael Chang (2)   Anders Järryd 7–5, 7–5
1995   Michael Chang (3)   Renzo Furlan 7–5, 6–3
1996   Greg Rusedski   Martin Damm 7–6(7–5), 6–4
1997   Jim Courier   Magnus Gustafsson 7–6(12–10), 3–6, 6–3
1998 turnaj se nekonal
2003
2004   Marat Safin   Michail Južnyj 7–6(7–4), 7–5
2005   Rafael Nadal   Guillermo Coria 5–7, 6–1, 6–2
2006   Marcos Baghdatis   Mario Ančić 6–4, 6–0
2007   Fernando González   Tommy Robredo 6–1, 3–6, 6–1
2008   Andy Roddick   Dudi Sela 6–4, 6–7(6–8), 6–3
2009   Novak Djoković   Marin Čilić 6–2, 7–6(7–4)
2010   Novak Djoković (2)   David Ferrer 6–2, 6–4
2011   Tomáš Berdych   Marin Čilić 3–6, 6–4, 6–1
2012   Novak Djoković (3)   Jo-Wilfried Tsonga 7–6(7–4), 6–2
2013   Novak Djoković (4)   Rafael Nadal 6–3, 6–4
2014   Novak Djoković (5)   Tomáš Berdych 6–0, 6–2
2015   Novak Djoković (6)   Rafael Nadal 6–2, 6–2
2016   Andy Murray   Grigor Dimitrov 6–4, 7–6(7–2)
2017   Rafael Nadal (2)   Nick Kyrgios 6–2, 6–1
2018   Nikoloz Basilašvili   Juan Martín del Potro 6–4, 6–4
2019   Dominic Thiem   Stefanos Tsitsipas 3–6, 6–4, 6–1
2020 zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2022
2023   Jannik Sinner   Daniil Medveděv 7–6(7–2), 7–6(7–2)

Ženská dvouhra editovat

Rok vítězka finalistka výsledek
2004   Serena Williamsová   Světlana Kuzněcovová 4–6, 7–5, 6–4
2005   Maria Kirilenková   Anna-Lena Grönefeldová 6–3, 6–4
2006   Světlana Kuzněcovová   Amélie Mauresmová 6–4, 6–0
2007   Ágnes Szávayová   Jelena Jankovićová 6–7(7–9), 7–5, 6–2
2008   Jelena Jankovićová   Světlana Kuzněcovová 6–3, 6–2
2009   Světlana Kuzněcovová (2)   Agnieszka Radwańská 6–2, 6–4
2010   Caroline Wozniacká   Věra Zvonarevová 6–3, 3–6, 6–3
2011   Agnieszka Radwańská   Andrea Petkovicová 7–5, 0–6, 6–4
2012   Viktoria Azarenková   Maria Šarapovová 6–3, 6–1
2013   Serena Williamsová (2)   Jelena Jankovićová 6–2, 6–2
2014   Maria Šarapovová   Petra Kvitová 6–4, 2–6, 6–3
2015   Garbiñe Muguruzaová   Timea Bacsinszká 7–5, 6–4
2016   Agnieszka Radwańská (2)   Johanna Kontaová 6–4, 6–2
2017   Caroline Garciaová   Simona Halepová 6–4, 7–6(7–3)
2018   Caroline Wozniacká (2)   Anastasija Sevastovová 6–3, 6–3
2019   Naomi Ósakaová   Ashleigh Bartyová 3–6, 6–3, 6–2
2020 zrušeno kvůli pandemii covidu-19 a zmizení Pcheng Šuaj
2022
2023   Iga Świąteková   Ljudmila Samsonovová 6–2, 6–2

Mužská čtyřhra editovat

Rok vítězové finalisté výsledek
1993   Paul Annacone
  Doug Flach 		  Jacco Eltingh
  Paul Haarhuis 		7–6, 6–3
1994   Tommy Ho
  Kent Kinnear 		  David Adams
  Andrej Olchovskij 		7–6, 6–3
1995   Tommy Ho
  Sébastien Lareau 		  Dick Norman
  Fernon Wibier 		7–6, 7–6
1996   Martin Damm
  Andrej Olchovskij 		  Patrik Kühnen
  Gary Muller 		6–4, 7–5
1997   Maheš Bhúpatí
  Leander Paes 		  Jim Courier
  Alex O'Brien 		7–5, 7–6
1998 turnaj se nekonal
2003
2004   Justin Gimelstob
  Graydon Oliver 		  Alex Bogomolov
  Taylor Dent 		4–6, 6–4, 7–6(8–6)
2005   Justin Gimelstob
  Nathan Healey 		  Dmitrij Tursunov
  Michail Južnyj 		4–6, 6–3, 6–2
2006   Mario Ančić
  Maheš Bhúpatí 		  Kenneth Carlsen
  Michael Berrer 		6–4, 6–3
2007   Rik de Voest
  Ashley Fisher 		  Chris Haggard
  Lu Jan-sun 		6–7(3–7), 6–0, [10–6]
2008   Stephen Huss
  Ross Hutchins 		  Ashley Fisher
  Bobby Reynolds 		7–5, 6–4
2009   Bob Bryan
  Mike Bryan 		  Mark Knowles
  Andy Roddick 		6–4, 6–2
2010   Bob Bryan
  Mike Bryan 		  Mariusz Fyrstenberg
  Marcin Matkowski 		6–1, 7–6(7–5)
2011   Michaël Llodra
  Nenad Zimonjić		   Robert Lindstedt
  Horia Tecău		 7–6(7–2), 7–6(7–4)
2012   Bob Bryan
  Mike Bryan		   Carlos Berlocq
  Denis Istomin		 6–3, 6–2
2013   Max Mirnyj
  Horia Tecău		   Fabio Fognini
  Andreas Seppi		 6–4, 6–2
2014   Jean-Julien Rojer
  Horia Tecău		   Julien Benneteau
  Vasek Pospisil		 6–7, 7–5, [10–5]
2015   Vasek Pospisil
  Jack Sock		   Daniel Nestor
  Édouard Roger-Vasselin		 3–6, 6–3, [10–6]
2016   Pablo Carreño Busta
  Rafael Nadal		   Jack Sock
  Bernard Tomic		 6−7(6−8), 6−2, [10−8]
2017   Henri Kontinen
  John Peers		   John Isner
  Jack Sock		 6–3, 3–6, [10–7]
2018   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo		   Oliver Marach
  Mate Pavić		 6–1, 6–4
2019   Ivan Dodig
  Filip Polášek		   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo		 6–3, 7–6(7−4)
2020 zrušeno kvůli pandemii covidu-19
2022
2023   Ivan Dodig
  Austin Krajicek		   Wesley Koolhof
  Neal Skupski		 6–7(12–14), 6–3, [10–5]

Ženská čtyřhra editovat

Rok vítězky finalistky výsledek
2004   Emmanuelle Gagliardiová
  Dinara Safinová 		  Gisela Dulková
  Maria Ventová 		6–4, 6–4
2005   Nuria Llagostera Llagosterová
  Maria Ventová 		  Jen C’
  Čeng Ťie 		6–2, 6–4
2006   Virginia Ruanová
  Paola Suárezová 		  Anna Čakvetadzeová
  Jelena Vesninová 		6–2, 6–4
2007   Čuang Ťia-žung
  Sie Šu-wej 		  Chan Sin-jün
  Sü I-fan 		7–6(7–2), 6–3
2008   Anabel Medina Garriguesová
  Caroline Wozniacká 		  Chan Sin-jün
  Sü I-fan 		6–1, 6–3
2009   Sie Šu-wej (2)
  Pcheng Šuaj 		  Alla Kudrjavcevová
  Jekatěrina Makarovová 		6–3, 6–1
2010   Olga Govorcovová
  Čuang Ťia-žung (2) 		  Gisela Dulková
  Flavia Pennettaová		 6–7(2–7), 6–1, [10–7]
2011   Květa Peschkeová
  Katarina Srebotniková		   Gisela Dulková
  Flavia Pennettaová		 6–3, 6–4
2012   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová		   Nuria Llagostera Vivesová
  Sania Mirzaová		 7–5, 7–5
2013   Cara Blacková
  Sania Mirzaová		   Věra Duševinová
  Arantxa Parra Santonjaová		 6–2, 6–2
2014   Andrea Hlaváčková
  Pcheng Šuaj (2) 		  Cara Blacková
  Sania Mirzaová		 6–4, 6–4
2015   Martina Hingisová
  Sania Mirzaová (2) 		  Čan Chao-čching
  Čan Jung-žan		 6–7(9–11), 6–1, [10–8]
2016   Bethanie Mattek-Sandsová
  Lucie Šafářová		   Caroline Garciaová
  Kristina Mladenovicová		 6−4, 6−4
2017   Čan Jung-žan
  Martina Hingisová (2) 		  Tímea Babosová
  Andrea Hlaváčková		 6–1, 6–4
2018   Andrea Sestini Hlaváčková (2)
  Barbora Strýcová		   Gabriela Dabrowská
  Sü I-fan		 4–6, 6–4, [10–8]
2019   Sofia Keninová
  Bethanie Mattek-Sandsová (2) 		  Jeļena Ostapenková
  Dajana Jastremská		 6–3, 6–7(5–7), [10–7]
2020 zrušeno kvůli pandemii covidu-19 a zmizení Pcheng Šuaj
2022
2023   Marie Bouzková
  Sara Sorribesová Tormová		   Čan Chao-čching
  Giuliana Olmosová		 3–6, 6–0, [10–4]

Smíšená čtyřhra editovat

Rok vítězové finalisté výsledek
2004   Tripp Phillips
  Emmanuelle Gagliardiová 		  Justin Gimelstob
  Jill Craybasová 		6–1, 6–2

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b BOUCEK, Will. China Open Tennis Guide: Tournament Info for Fans. Tennis Tribe [online]. 2023-05-17 [cit. 2023-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-30. (anglicky) 
  2. ↑ a b c China Open, Beijing - ATP Tournaments. Grand Slam History [online]. 2023 [cit. 2023-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b China's rising tennis culture is slowly figuring itself out. ESPN.com [online]. 2016-10-07 [cit. 2023-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-15. (anglicky) 
  4. ↑ XIN, Wan. China Open is a golden opportunity for Chinese tennis. SEC Sports [online]. [cit. 2023-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-09. (anglicky) 
  5. ↑ ATP Issues 2022 Calendar Updates. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-21 [cit. 2022-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-21. (anglicky) 
  6. ↑ ČTK. WTA končí s bojkotem turnajů v Číně. Sport.cz [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-14. 
  7. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Do Číny se vrací i ženské turnaje. WTA ruší bojkot zavedený kvůli kauze Shuai Peng. TenisPortal.cz [online]. 2023-04-13 [cit. 2023-04-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ ATP and WTA tennis returns to China: What to expect and where are Carlos Alcaraz and Novak Djokovic playing?. Eurosport [online]. 2023-09-18 [cit. 2023-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=China_Open_(tenis)&oldid=23272019“