Kremlin Cup

tenisový turnaj

Kremlin Cup (česky Kremelský pohár, rusky Кубок Кремля), oficiálním názvem VTB Kremlin Cup, je profesionální tenisový turnaj mužů a žen, hraný v ruském hlavním městě Moskvě od roku 1990.

Kremlin Cup
Кубок Кремля
VTB Kremlin Cup
Centrální dvorec Olympijského stadionu, 2009

Založeno1990 (muži) / 1996 (ženy)
OdehránoKremlin Cup 2021
MístoMoskva RuskoRusko Rusko
DějištěOlympijský stadion (1990–2018)
Ledový palác Krylatskoje (2019–)
Souřadnice
Povrchkoberec / hala (1990–2006)
tvrdý – TP Surface Competition / hala
Soutěže28 dvouhra (16M / 32Ž kval.) / 16 čtyřhra
ŘeditelAmir Tarpiščev (muži)
Alexej Selivaněnko (ženy)
ATP Tour
1990–1997ATP World Series
1998–2008ATP International Series
2009–ATP Tour 250

Dotace922 520 USD
WTA Tour
1997–2008Tier I
2009–Premier

Dotace1 032 000 USD
kremlincup.ru
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Třetí dvorec ze čtyř soutěžních kurtů

Koná se v říjnovém termínu jako jeden z posledních turnajů sezóny. Do sezóny 2018 probíhal na krytých dvorcích s tvrdým povrchem TP Surface Competition Olympijského stadionu. V roce 2019 byl přemístěn do Ledového paláce Krylatskoje, s instalovanými čtyřmi soutěžními kurty a čtyřmi tréninkovými dvorci v přilehlém velodromu.[1] Turnaj je součástí kategorie ATP Tour 250 na mužském okruhu ATP Tour a kategorie Premier na ženském okruhu WTA Tour.

Charakteristika editovat

Premiérový mužský ročník Kremlin Cupu proběhl v roce 1990 s dotací 300 tisíc dolarů, jakožto první profesionální tenisová událost na mezinárodní úrovni v Sovětském svazu. Jeho vznik inicioval švýcarský tenisový promotér íránského původu Sasson Khakshouri. Podporu získal od předsedy Rady ministrů RSFSR, ruského premiéra Ivana Silajeva, který se stal prvním předsedou organizačního výboru turnaje.[2] V sezóně 1996 vznikl nejdříve samostatný ženský turnaj s názvem Kremlin Cup, jehož rozpočet činil 400 tisíc dolarů. Na sklonku října 2000 pak proběhl debutový společný ročník mužů a žen v jediném termínu, s celkovou dotací 2,08 milionu dolarů.[3]

V sezóně 2006 byl poprvé použit systém „jestřábího oka“ pro dopad míčů. Kremlin Cup se tak stal prvním turnajem používajícím tuto technologii na evropském kontinentu.[3]

Hlavním sponzorem se v roce 2017 stala banka VTB, turnaj od té doby nese jméno VTB Kremlin Cup (ВТБ Кубок Кремля).

Na Olympijském stadionu s rozměry 126x90 metrů a výškou 24 metrů turnaj probíhal do roku 2018. Hrálo se na čtyřech soutěžních dvorcích a tři kurty sloužily jako tréninkové.[3] Na dvorcích byl položen tvrdý povrch TP Surface Competition. Do sezóny 2007 měly dvorce koberec, než došlo k jeho náhradě za RuKortHard červené barvy.[3] Osvětlení zajišťovalo přibližně 300 reflektorů. Kapacita celého stadionu činila 14 tisíc návštěvníků. Ročník 2016 navštívilo 68 200 diváků.[4] V roce 2019 se turnaj přestěhoval do Ledového paláce Krylatskoje, s instalovanými čtyřmi soutěžními kurty a čtyřmi tréninkovými dvorci v přilehlém velodromu.[1]

Ženská část se v rámci okruhu WTA Tour od sezóny 2009 řadí do kategorie WTA Premier Tournaments a mužská polovina v rámci okruhu ATP Tour do kategorie ATP Tour 250. Do dvouher nastupuje dvacet osm tenistů a soutěží čtyřher se účastní po šestnácti párech. Nejvíce titulů v mužské dvouhře získal ruský hráč Jevgenij Kafelnikov, když triumfoval pětkrát v řadě. Při zisku páté trofeje v roce 2001 tak ustavil nový rekord ATP Tour.[2][3] Jeho krajanka Anastasija Myskinová se roku 2003 stala první ruskou vítězkou moskevské akce v singlu a následující sezónu vybojovala „double“, když ovládla dvouhru i čtyřhru.[3][2]

V roce 2017 se turnaje poprvé po deseti letech, premiérově v rámci kategorie Premier, zúčastnila Ruska Maria Šarapovová, čtvrtfinalistka z let 2005 a 2006.[5] Po obdržení divoké karty však na úvod podlehla Slovence Rybárikové.[6]

Přehled finále editovat

Mužská dvouhra editovat

Rok Vítěz finalista výsledek
1990   Andrej Čerkasov   Tim Mayotte 6–2, 6–1
1991   Andrej Čerkasov   Jakob Hlasek 7–6(7–2), 3–6, 7–6(7–5)
1992   Marc Rosset   Carl-Uwe Steeb 6–2, 6–2
1993   Marc Rosset   Patrik Kühnen 6–4, 6–3
1994   Alexandr Volkov   Chuck Adams 6–2, 6–4
1995   Carl-Uwe Steeb   Daniel Vacek 7–6(7–5), 3–6, 7–6(8–6)
1996   Goran Ivanišević   Jevgenij Kafelnikov 3–6, 6–1, 6–3
1997   Jevgenij Kafelnikov   Petr Korda 7–6(7–2), 6–4
1998   Jevgenij Kafelnikov   Goran Ivanišević 7–6(7–2), 7–6(7–5)
1999   Jevgenij Kafelnikov   Byron Black 7–6(7–2), 6–4
2000   Jevgenij Kafelnikov   David Prinosil 6–2, 7–5
2001   Jevgenij Kafelnikov   Nicolas Kiefer 6–4, 7–5
2002   Paul-Henri Mathieu   Sjeng Schalken 4–6, 6–2, 6–0
2003   Taylor Dent   Sargis Sargsian 7–6(7–5), 6–4
2004   Nikolaj Davyděnko   Greg Rusedski 3–6, 6–3, 7–5
2005   Igor Andrejev   Nicolas Kiefer 5–7, 7–6(7–3), 6–2
2006   Nikolaj Davyděnko   Marat Safin 6–4, 5–7, 6–4
2007   Nikolaj Davyděnko   Paul-Henri Mathieu 7–5, 7–6(11–9)
2008   Igor Kunicyn   Marat Safin 7–6(8–6), 6–7(4–7), 6–3
2009   Michail Južnyj   Janko Tipsarević 6–7(5–7), 6–0, 6–4
2010   Viktor Troicki   Marcos Baghdatis 3–6, 6–4, 6–3
2011   Janko Tipsarević   Viktor Troicki 6–4, 6–2
2012   Andreas Seppi   Thomaz Bellucci 3–6, 7–6(7–3), 6–3
2013   Richard Gasquet   Michail Kukuškin 4–6, 6–4, 6–4
2014   Marin Čilić   Roberto Bautista Agut 6–4, 6–4
2015   Marin Čilić   Roberto Bautista Agut 6–4, 6–4
2016   Pablo Carreño Busta   Fabio Fognini 4–6, 6–3, 6–2
2017   Damir Džumhur   Ričardas Berankis 6–2, 1–6, 6–4
2018   Karen Chačanov   Adrian Mannarino 6–2, 6–2
2019   Andrej Rubljov   Adrian Mannarino 6–4, 6–0
2020 zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021   Aslan Karacev   Marin Čilić 6–2, 6–4

Ženská dvouhra editovat

Rok Vítězka finalistka výsledek
1996   Conchita Martínezová   Barbara Paulusová 6–1, 4–6, 6–4
1997   Jana Novotná   Ai Sugijamová 6–3, 6–4
1998   Mary Pierceová   Monika Selešová 7–6(7–2), 6–3
1999   Nathalie Tauziatová   Barbara Schettová 2–6, 6–4, 6–1
2000   Martina Hingisová   Anna Kurnikovová 6–3, 6–1
2001   Jelena Dokićová   Jelena Dementěvová 6–3, 6–3
2002   Magdalena Malejevová   Lindsay Davenportová 5–7, 6–3, 7–6(7–4)
2003   Anastasija Myskinová   Amélie Mauresmová 6–2, 6–4
2004   Anastasija Myskinová   Jelena Dementěvová 7–5, 6–0
2005   Mary Pierceová   Francesca Schiavoneová 6–4, 6–3
2006   Anna Čakvetadzeová   Naděžda Petrovová 6–4, 6–4
2007   Jelena Dementěvová   Serena Williamsová 5–7, 6–1, 6–1
2008   Jelena Jankovićová   Věra Zvonarevová 6–2, 6–4
2009   Francesca Schiavoneová   Olga Govorcovová 6–3, 6–0
2010   Viktoria Azarenková   Maria Kirilenková 6–3, 6–4
2011   Dominika Cibulková   Kaia Kanepiová 3–6, 7–6(7–1), 7–5
2012   Caroline Wozniacká   Samantha Stosurová 6–2, 4–6, 7–5
2013   Simona Halepová   Samantha Stosurová 7–6(7–1), 6–2
2014   Anastasija Pavljučenkovová   Irina-Camelia Beguová 6–4, 5–7, 6–1
2015   Světlana Kuzněcovová   Anastasija Pavljučenkovová 6–2, 6–1
2016   Světlana Kuzněcovová   Darja Gavrilovová 6–2, 6–1
2017   Julia Görgesová   Darja Kasatkinová 6–1, 6–2
2018   Darja Kasatkinová   Ons Džabúrová 2–6, 7–6(7–3), 6–4
2019   Belinda Bencicová   Anastasija Pavljučenkovová 3–6, 6–1, 6–1
2020 zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021   Anett Kontaveitová   Jekatěrina Alexandrovová 4–6, 6–4, 7–5

Mužská čtyřhra editovat

Rok Vítězové finalisté výsledek
1990   Hendrik Jan Davids
  Paul Haarhuis
  John Fitzgerald
  Anders Järryd
6–4, 7–6
1991   Eric Jelen
  Carl-Uwe Steeb
  Andrej Čerkasov
  Alexandr Volkov
6–4, 7–6
1992   Marius Barnard
  John-Laffnie de Jager
  David Adams
  Andrej Olchovskij
6–4, 3–6, 7–6
1993   Jacco Eltingh
  Paul Haarhuis
  Jan Apell
  Jonas Björkman
6–1skreč
1994   Jacco Eltingh
  Paul Haarhuis
  David Adams
  Andrej Olchovskij
bez boje
1995   Byron Black
  Jared Palmer
  Tommy Ho
  Brett Steven
6–4, 3–6, 6–3
1996   Rick Leach
  Andrej Olchovskij
  Jiří Novák
  David Rikl
4–6, 6–1, 6–2
1997   Martin Damm
  Cyril Suk
  David Adams
  Fabrice Santoro
6–4, 6–3
1998   Jared Palmer
  Jeff Tarango
  Jevgenij Kafelnikov
  Daniel Vacek
6–4, 6–7, 6–2
1999   Justin Gimelstob
  Daniel Vacek
  Andrej Medveděv
  Marat Safin
6–2, 6–1
2000   Jonas Björkman
  David Prinosil
  Jiří Novák
  David Rikl
6–2, 6–3
2001   Max Mirnyj
  Sandon Stolle
  Maheš Bhúpatí
  Jeff Tarango
6–3, 6–0
2002   Roger Federer
  Max Mirnyj
  Joshua Eagle
  Sandon Stolle
6–4, 7–6(7–0)
2003   Maheš Bhúpatí
  Max Mirnyj
  Wayne Black
  Kevin Ullyett
6–3, 7–5
2004   Igor Andrejev
  Nikolaj Davyděnko
  Maheš Bhúpatí
  Jonas Björkman
3–6, 6–3, 6–4
2005   Max Mirnyj
  Michail Južnyj
  Igor Andrejev
  Nikolaj Davyděnko
6–1, 6–1
2006   Fabrice Santoro
  Nenad Zimonjić
  František Čermák
  Jaroslav Levinský
6–1, 7–5
2007   Marat Safin
  Dmitrij Tursunov
  Tomáš Cibulec
  Lovro Zovko
6–4, 6–2
2008   Serhij Stachovskyj
  Potito Starace
  Stephen Huss
  Ross Hutchins
7–6(7–4), 2–6, [10–6]
2009   Pablo Cuevas
  Marcel Granollers
  František Čermák
  Michal Mertiňák
4–6, 7–5, [10–8]
2010   Igor Kunicyn
  Dmitrij Tursunov
  Janko Tipsarević
  Viktor Troicki
7–6(10–8), 6–3
2011   František Čermák
  Filip Polášek
  Carlos Berlocq
  David Marrero
6–3, 6–1
2012   František Čermák
  Michal Mertiňák
  Simone Bolelli
  Daniele Bracciali
7–5, 6–3
2013   Michail Jelgin
  Denis Istomin
  Ken Skupski
  Neal Skupski
6–2, 1–6, [14–12]
2014   František Čermák
  Jiří Veselý
  Samuel Groth
  Chris Guccione
7–6(7–2), 7–5
2015   Andrej Rubljov
  Dmitrij Tursunov
  Radu Albot
  František Čermák
2–6, 6–1, [10–6]
2016   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
  Julian Knowle
  Jürgen Melzer
7–5, 4–6, [10–5]
2017   Max Mirnyj
  Philipp Oswald
  Damir Džumhur
  Antonio Šančić
6–3, 7–5
2018   Austin Krajicek
  Rajeev Ram
  Max Mirnyj
  Philipp Oswald
7–6(7–4), 6–4
2019   Marcelo Demoliner
  Matwé Middelkoop
  Simone Bolelli
  Andrés Molteni
6–1, 6–2
2020 zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021   Harri Heliövaara
  Matwé Middelkoop (2)
  Tomislav Brkić
  Nikola Ćaćić
7–5, 4–6, [11–9]

Ženská čtyřhra editovat

Rok Vítězky finalistky výsledek
1996   Natalija Medveděvová
  Larisa Savčenková
  Silvia Farinaová Eliová
  Barbara Schettová
7–6, 4–6, 6–1
1997   Arantxa Sánchez Vicariová
  Nataša Zverevová
  Yayuk Basukiová
  Caroline Visová
5–3skreč
1998   Mary Pierceová
  Nataša Zverevová
  Lisa Raymondová
  Rennae Stubbsová
6–3, 6–4
1999   Lisa Raymondová
  Rennae Stubbsová
  Julie Halardová-Decugisová
  Anke Huberová
6–1, 6–0
2000   Julie Halard-Decugisová
  Ai Sugijamová
  Martina Hingisová
  Anna Kurnikovová
4–6, 6–4, 7–6(7–5)
2001   Martina Hingisová
  Anna Kurnikovová
  Jelena Dementěvová
  Lina Krasnorucká
7–6(7–1), 6–3
2002   Jelena Dementěvová
  Janette Husárová
  Jelena Dokićová
  Naděžda Petrovová
2–6, 6–3, 7–6(7–3)
2003   Naděžda Petrovová
  Meghann Shaughnessyová
  Anastasija Myskinová
  Věra Zvonarevová
6–3, 6–4
2004   Anastasija Myskinová
  Věra Zvonarevová
  Virginia Ruanová Pascualová
  Paola Suárezová
6–3, 4–6, 6–2
2005   Lisa Raymondová
  Samantha Stosurová
  Cara Blacková
  Rennae Stubbsová
6–2, 6–4
2006   Květa Peschkeová
  Francesca Schiavoneová
  Iveta Benešová
  Galina Voskobojevová
6–4, 6–7(4–7), 6–1
2007   Cara Blacková
  Liezel Huberová
  Viktoria Azarenková
  Taťána Pučeková
4–6, 6–1, [10–7]
2008   Naděžda Petrovová
  Katarina Srebotniková
  Cara Blacková
  Liezel Huberová
6–4, 6–4
2009   Maria Kirilenková
  Naděžda Petrovová
  Marija Kondratěvová
  Klára Zakopalová
6–2, 6–2
2010   Gisela Dulková
  Flavia Pennettaová
  Sara Erraniová
  MJ Martínezová Sánchezová
6–3, 2–6, [10–6]
2011   Vania Kingová
  Jaroslava Švedovová
  Anastasia Rodionovová
  Galina Voskobojevová
7–6(7–3), 6–3
2012   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová
  Maria Kirilenková
  Naděžda Petrovová
6–3, 1–6, [10–8]
2013   Světlana Kuzněcovová
  Samantha Stosurová
  Alla Kudrjavcevová
  Anastasia Rodionovová
6–1, 1–6, [10–8]
2014   Martina Hingisová
  Flavia Pennettaová
  Caroline Garciaová
  Arantxa Parra Santonjaová
6–3, 7–5
2015   Darja Kasatkinová
  Jelena Vesninová
  Irina-Camelia Beguová
  Monica Niculescuová
6–3, 6–7(7–9), [10–5]
2016   Andrea Hlaváčková
  Lucie Hradecká
  Darja Gavrilovová
  Darja Kasatkinová
4–6, 6–0, [10–7]
2017   Tímea Babosová
  Andrea Hlaváčková
  Nicole Melicharová
  Anna Smithová
6–2, 3–6, [10–3
2018   Alexandra Panovová
  Laura Siegemundová
  Darija Juraková
  Raluca Olaruová
6–2, 7–6(7–2)
2019   Šúko Aojamová
  Ena Šibaharaová
  Kirsten Flipkensová
  Bethanie Matteková-Sandsová
6–2, 6–1
2020 zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021   Jeļena Ostapenková
  Kateřina Siniaková
  Nadija Kičenoková
  Ioana Raluca Olaruová
6–2, 4–6, [10–8]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kremlin Cup na anglické Wikipedii.

  1. a b VTB Kremlin Cup Jubilee Edition To Be Held At Krylatskoye Ice Palace [online]. VTB Kremlin Cup, 2019-03-06 [cit. 2020-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Vestnik Kavkaza. Moscow works on the new image of the Kremlin Cup [online]. Vestnik Kavkaza, 2015-07-25 [cit. 2017-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-20. (anglicky) 
  3. a b c d e f Kremlin Cup, October 4 - 12, 2008 [PDF]. Kremlin Cup [cit. 2017-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (anglicky) 
  4. ВТБ Кубок Кремля 2017. 16 — 22 октября 2017 (PowerPoint presentation) [PDF]. Kremlin Cup [cit. 2017-10-19]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Sharapova to return to Moscow, awarded Kremlin Cup wildcard [online]. WTA Tour, Inc., 2017-10-13 [cit. 2017-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Maria Sharapova loses to Magdalena Rybarikova at Kremlin Cup. USA Today [online]. 201-10-17 [cit. 2017-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat