Kaia Kanepiová

estonská tenistka

Kaia Kanepiová (nepřechýleně Kanepi, * 10. června 1985 Tallinn) je estonská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour čtyři turnaje ve dvouhře, včetně Brisbane International 2012Brussels Open 2013 z kategorie Premier. V rámci okruhu ITF získala dvacet titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[1]

Kaia Kanepiová
Kaia Kanepi na French Open 2019
Kaia Kanepi na French Open 2019
StátEstonskoEstonsko Estonsko
Datum narození10. června 1985 (39 let)
Místo narozeníTallinn, Sovětský svaz
BydlištěHaapsalu, Estonsko
Výška181 cm
Hmotnost74 kg
Profesionálka od1999
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek8 489 403 USD
Dvouhra
Poměr zápasů586–352
Tituly4 WTA, 20 ITF
Nejvyšší umístění15. místo (20. srpna 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
French Openčtvrtfinále (2008, 2012)
Wimbledončtvrtfinále (2010, 2013)
US Openčtvrtfinále (2010, 2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů47–69
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění106. místo (6. června 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2011, 2015, 2014)
French Open3. kolo (2012, 2014)
Wimbledon3. kolo (2008, 2009)
US Open1. kolo (2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2013, 2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2004, 2008)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240830a30. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2012 na 15. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2011 na 106. místě.[2]

Ve fedcupovém týmu debutovala v sezóně 2000 základním blokem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Moldavsku, v němž vyhrála dvouhru s Volcovovou a po boku Aniové odešly poraženy ze čtyřhry. Estonky zvítězily 2:1 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupila k třiceti šesti mezistátním utkáním s bilancí 28–11 ve dvouhře a 13–4 ve čtyřhře.[3]

Estonsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2004 v Athénách a po čtyřech letech se zúčastnila pekingských Her XXIX. letní olympiády.

V roce 2008 se stala Sportovkyní roku Estonska.

Tenisová kariéra

editovat

Jako první estonská tenistka postoupila v roce 2006 do singlového finále turnaje WTA Tour. Na hasseltském Gaz de France Stars však nestačila na Belgičanku Kim Clijstersovou. Výhrou na palermském Internazionali Femminili di Tennis di Palermo 2010 nad Italkou Flaviou Pennettaovou se stala první estonskou vítězkou události WTA. Jako první Estonka si také zahrála čtvrtfinále grandslamové dvouhry a byla členkou elitní světové dvacítky na žebříčku WTA.

Z pozice 44. hráčky klasifikace vyřadila v úvodním kole US Open 2018 rumunskou světovou jedničku Simonu Halepovou.[4]

V roce 2022 si v 36 letech zahrála na Australian Open 2022 čtvrtfinále, když v osmifinále porazila světovou dvojku Arynu Sabalenkovou ve třech setech.[5] Zkompletovala tak svou sbírku účastí ve čtvrtfinále na každém grandslamovém turnaji. Do svého premiérového grandslamového semifinále se však po třísetové porážce s Polkou Igou Świątekovou nedostala.[6]

Finále na okruhu WTA Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (2–2 D)
International / WTA 250 (2–4 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 10 (4–6)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 5. listopadu 2006 Hasselt, Belgie Tier III tvrdý (h)   Kim Clijstersová 3–6, 6–3, 4–6
Finalistka 2. 5. října 2008 Tokio, Japonsko Tier III tvrdý   Caroline Wozniacká 2–6, 6–3, 1–6
Vítězka 1. 18. července 2010 Palermo, Itálie International antuka   Flavia Pennettaová 6–4, 6–3
Finalistka 3. 23. října 2011 Moskva, Rusko Premier tvrdý (h)   Dominika Cibulková 6–3, 6–7(1–7), 5–7
Vítězka 2. 7. ledna 2012 Brisbane, Austrálie Premier tvrdý   Daniela Hantuchová 6–2, 6–1
Vítězka 3. 5. května 2012 Estoril, Portugalsko International antuka   Carla Suárezová Navarrová 3–6, 7–6(8–6),6–4
Finalistka 4. 23. září 2012 Soul, Jižní Korea International tvrdý   Caroline Wozniacká 1–6, 0–6
Vítězka 4. 25. května 2013 Brusel, Belgie Premier antuka   Pcheng Šuaj 6–2, 7–5
Finalistka 5. 7. února 2021 Melbourne, Austrálie WTA 500 tvrdý   Elise Mertensová 4–6, 1–6
Finalistka 6. 7. srpna 2022 Washington, D.C., Spojené státy WTA 250 tvrdý   Ljudmila Samsonovová 6–4, 3–6, 3–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 15. dubna 2012 Kodaň, Dánsko International tvrdý   Sofia Arvidssonová   Kimiko Date Krummová
  Rika Fudžiwarová
2–6, 6–4, [5–10]

Finále na okruhu ITF

editovat
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (21 titulů)

editovat
č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
1. červen 2000 Tallinn, Estonsko antuka   Margit Rüütelová 6–1, 6–2
2. červen 2001 Tallinn, Estonsko antuka   Ľubomíra Kurhajcová 7–6(7–4) 6–3
3. červen 2003 Galatina, Itálie antuka   María José Martínez Sánchezová 6–3, 6–3
4. září 2003 Turín, Itálie antuka   Mervana Jugić-Salkićová 6–3, 6–3
5. únor 2004 Sunderland, Spojené království tvrdý (h)   Anna Čakvetadzeová 7–6(7–5), 6–0
6. červenec 2005 Fano, Itálie antuka   Melinda Czinková 3–6, 6–1, 7–5
7. květen 2010 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka   Maša Zec Peškiričová 6–3, 6–2
8. květen 2010 Saint-Gaudens, Francie antuka   Čang Šuaj 6–2, 7–5
9. červenec 2014 Biarritz, Francie antuka   Teliana Pereirová 6–2, 6–4
10. prosinec 2015 Bangkok, Thajsko tvrdý   Patty Schnyderová 6–3, 6–3
11. červen 2017 Essen, Německo antuka   Patty Schnyderová 3–6, 7–6(7–5), 2–0skreč
12. červenec 2017 Pärnu, Estonsko antuka   Polina Golubovská 6–1, 6–0
13. listopad 2017 Nantes, Francie tvrdý (h)   Richèl Hogenkampová 6–3, 6–4
14. červen 2018 Brescia, Itálie antuka   Martina Trevisanová 6–4, 6–3
15. prosinec 2019 Milovice, Česko tvrdý (h)   Anastasia Kuliková 6–4, 6–3
16. říjen 2020 Cherbourg-en-Cotentin, Francie tvrdý (h)   Harriet Dartová 6–4, 6–4
17. říjen 2020 Istanbul, Turecko tvrdý (h)   Věra Zvonarevová 6–3, 6–3
18. listopad 2020 Las Palmas, Španělsko antuka   Majar Šarífová 6–3, 6–2
19. srpen 2021 Pärnu, Estonssko antuka   Anna Sisková 7–5, 6–4
20. září 2021 Fort Worth, Spojené státy tvrdý   Kayla Dayová 6–2, 6–1
21. červenec 2023 Amstelveen, Nizozemsko antuka   Lola Radivojevičová 6–2, 7–6(7–5)

Čtyřhra (2 tituly)

editovat
č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. říjen 2003 Jersey, Spojené království tvrdý (h)   Sofia Arvidssonová   Yvonne Meusburgerová
  Hanna Nooniová
6–3, 7–5
2. červenec 2007 Biella, Itálie antuka   Maret Aniová   Mervana Jugić-Salkićová
  Renata Voráčová
6–4, 6–1

Postavení na konečném žebříčku WTA

editovat

Dvouhra

editovat
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 203. 283. 167. 226. 120. 64. 75. 27. 61. 22. 34. 19. 30. 52. 126. 301. 107.

Čtyřhra

editovat
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 546. 363. x 501. 890. 330. 244. 156. 285. 150. 119. 167.

Reference

editovat
  1. Kaia Kanepiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220615a15. června 2022
  2. Kaia Kanepiová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220615a15. června 2022
  3. Kaia Kanepiová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220615a15. června 2022
  4. HARVEY, Araton. No. 1 Simona Halep Exits the U.S. Open in the First Round [online]. ESPN, 2018-08-27 [cit. 2018-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ZABLOUDIL, Luboš. Kanepiová vyřadila Sabalenkovou a v 36 letech zkompletovala sbírku grandslamových čtvrtfinále. Tenisportal.cz. 24.1. 2022. 
  6. JIRÁSEK, Ondřej. Šwiateková po obratu zastavila Kanepiovou a zahraje si o druhé grandslamové finále. Tenisportal.cz. 26.1. 2022. 

Externí odkazy

editovat