Otevřít hlavní menu
Tento článek je o městě Pärnu. O stejnojmenné řece pojednává článek Pärnu (řeka).

Pärnu (česky též Pernov nebo Pernava, německy Pernau, rusky Пярну, dříve Пернов, polsky Parnawa, lotyšsky Pērnava) je město ležící v Pernovském zálivu v jihozápadním Estonsku. Pärnu je významným prázdninovým letoviskem s mnoha hotely, restauracemi a dlouhými písečnými plážemi. Městem protéká stejnojmenná řeka. Na starších českých mapách se občas v důsledku přepisu přes ruštinu objevuje chybný název Pjarnu.

Pärnu
Church and pubs, Pärnu 2006.jpg
Pärnu – znak
znak
Pärnu – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát EstonskoEstonsko Estonsko
Kraj Pärnumaa
Pärnu (Pärnu maakond)
Pärnu
na mapě Estonska a kraje Pärnumaa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 32,22 km²
Počet obyvatel 44 568 (2004)
Hustota zalidnění 1 383,2 obyv./km²
Správa
Status statutární město
Starosta Romek Kosenkranius
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

DějinyEditovat

Ve středověku se na území dnešního Pärnu nacházela dvě města. Starší z nich - Staré Pärnu (Vana-Pärnu) - bylo založeno roku 1251 při ústí řeky Saugy jako sídelní místo biskupství. Když však v roce 1263 město vypálili Litevci, přesunul se biskup na sever do Haapsalu. Staré Pärnu zůstalo samostatné až do roku 1599, kdy se sloučilo s Novým Pärnu.

Nové Pärnu (Uus-Pärnu) vzniklo v podhradí křižácké pevnosti prvně zmíněné roku 1265. Město se rychle rozvíjelo, neboť leželo na důležité obchodní cestě do Novgorodu. Městská práva získalo roku 1318. Bylo obehnáno hradbami a stalo se i členem hanzy.

Význam města neupadal ani v pozdním středověku. V období švédské nadvlády bylo sem na čas (1699-1710) přesídlila i Tartská univerzita. V 18. a 19. století bylo Pärnu důležitým obchodním přístavem vyvážejícím zejména len a dřevo, který co do důležitosti soupeřil s Tallinnem. Ve stejné době se město stalo významným centrem estonského národního osvobození. Dlouhá léta zde žil národní buditel Johann Voldemar Jannsen, který zde v letech 1857-1886 vydával první estonsky psané noviny Pärnu Postimees (v originále Perno Postimees ehk Näddalileht).

Další rozmach města v 2. polovině 18. století a meziválečném období byl spjat s rozvojem lázeňství. Roku 1996 získalo Pärnu čestný titul letního hlavního města.

LázněEditovat

Historie místních lázní se začala psát roku 1837, kdy se skupina místních podnikatelů rozhodla přeměnit osamělý hostinec stojící blízko pláže v lázeňské zařízení. Tato dřevěná budova byla poprvé otevřena v roce 1838. Bylo v ní 5-6 místností, ve kterých si hosté mohli v létě dopřát horkou lázeň v mořské vodě a v zimě tradiční estonskou saunu. Původní budova byla zničena během první světové války. V roce 1927 na jejím místě vyrostla současná budova bahenních lázní.

V současnosti se v bahenních lázních léčí zejména kloubní potíže, poruchy míchy, periferní a centrální nervové soustavy a gynekologická onemocnění. Lázeňské procedury zahrnují hydroterapii, bahenní koupele, léčbu zemním voskem, masáže, laserovou terapii, elektroterapii, lymfatickou a inhalační léčbu a aromaterapii.

V současnosti je Pärnu lázeňským centrem evropského významu a členem Evropské lázeňské asociace. Ročně se zde vystřídají desítky tisíc hostů z více než 50 zemí světa.

TuristikaEditovat

Nejstaršími architektonickými památkami jsou pozůstatky městského opevnění se zbytky bastionů a zejména pak Červená věž (Punane torn) z 15. století a Tallinnská brána (Tallinna värav) ze 17. století. Ve vilové čtvrti se nachází výstavná secesní vila Ammende z počátku 20. století. V době meziválečného rozkvětu byla ve městě postavena celá řada stylových funkcionalistických budov, z nichž nejznámější je hotel (1937) a kavárna (1940) u pláže (rannahotell a rannakohvik).

Kromě výše zmíněných lázní je pýchou Pärnu nádherná, několik kilometrů dlouhá písečná pláž, která je držitelem modré evropské vlajky. Uprostřed léta se teplota nepříliš slaného moře pohybuje kolem 20 - 25 °C. Většinu turistů tvoří Finové a Estonci. V hotelech a restauracích se bez potíží domluvíte anglicky.

Partnerská městaEditovat

Externí odkazyEditovat