Otevřít hlavní menu

Šiauliai (IPA: /ʃoʊˈleı/, česky zastarale Šavli[2]) je čtvrté největší město Litvy, ve kterém žije přibližně 130 000 obyvatel. Město je spíše administrativním, kulturním a obchodním centrem oblasti, žádné z průmyslových odvětví v něm není výrazněji zastoupeno. Sídlí zde biskup diecéze Šiauliai.

Šiauliai
Vilniuská ulice
Vilniuská ulice
Šiauliai – znak
znak
Šiauliai – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 151 m n. m.
Časové pásmo UTC+2
Stát LitvaLitva Litva
Kraj (apskritis) Šiauliaiský kraj
Šiauliai
Šiauliai
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 81,13 km²
Počet obyvatel 100 575[1] (2018)
Správa
Starosta Artūras Visockas
Vznik 1236 (první zmínka)
1589 (udělena městská práva)
Oficiální web www.siauliai.lt
Telefonní předvolba (+370) 41
PSČ 76xxx
Označení vozidel S
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šiauliai se nachází ve východní části Žemaitské vysočiny. Město bylo založeno v 13. století v místě bitvy u Saulė, v níž v roce 1236 porazila litevská vojska livonské rytíře. V 16. až 18. století bylo město hlavním centrem okolní zemědělské oblasti. Za svoji existenci bylo několikrát výrazně poničeno. V letech 1661, 1692, 1701 jej poničili Švédové, v první polovině 19. století francouzská armáda, v druhé polovině 19. století město vyhořelo, za první světové války bylo se zemí srovnáno 65 % městských budov, za druhé světové války dokonce 80 % budov. Středověká část města se vůbec nedochovala, jedinou památkou staršího data stavby je Katedrála svatého Petra a Pavla z počátku 17. století.

Ve městě se nachází řada muzeí (Muzeum Aušra, Muzeum jízdních kol, Muzeum literatury, Železniční muzeum, Fotografické muzeum, Požárnické muzeum, Muzeum rádia a televize, Muzeum rozvodů vody…) z nichž se většina nachází spolu s řadou restaurací, kaváren a obchodů na nejznámější ulici města, Vilniuské ulici (Vilniaus gatvė). V roce 1975 byla v části této ulici otevřena první pěší zóna v Sovětském svazu. V roce 1986 bylo ve městě vybudováno náměstí Slunečních hodin. Další památkou ve městě je Vrch povstalců, kde jsou pohřbeni povstalci z roku 1863 a němečtí vojáci padlí v obou dvou světových válkách. Asi deset kilometrů severně od města se nachází známá Hora křížů.

V Šiauliai je autobusové nádraží, které zajišťuje spojení s okolními i vzdálenými obcemi a také na Horu křížů. V železničním nádraží odbočuje z trati spojující Vilnius s Klaipedou mezistátní trať do Rigy, na které však již byla zastavena osobní doprava.

Ve městě sídlí vysoká škola Šiaulių universitetas a také letecká základna, využívaná leteckými silami Severoatlantické aliance ke střežení vzdušného prostoru pobaltských států, které nemají vlastní nadzvukové stíhací jednotky.

Partnerská městaEditovat

Významní rodáciEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Regioninė statistika pagal temas - Oficialiosios statistikos portalas. osp.stat.gov.lt [online]. [cit. 2019-05-25]. Dostupné online. 
  2. mapa Západní Rusko a přilehlé části říše Německé a Rakouska-Uherska

Externí odkazyEditovat