Šiauliai

sídlo v Šiauliaiském kraji v Litvě

Šiauliai (IPA: /ɕɛʊ̯ˈlʲɛɪ̯ˑ/ zvuk ɕɛʊ̯ˈlʲɛɪ̯ˑ, česky zastarale Šavli[2]) je čtvrté největší město Litvy, ve kterém žije přibližně 130 000 obyvatel. Město je spíše administrativním, kulturním a obchodním centrem oblasti, žádné z průmyslových odvětví v něm není výrazněji zastoupeno. Sídlí zde biskup diecéze Šiauliai.

Šiauliai
Vilniuská ulice
Vilniuská ulice
Šiauliai – znak
znak
Šiauliai – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška151 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátLitvaLitva Litva
KrajŠiauliaiský
Okresměstský okres
Šiauliai
Šiauliai
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha81,13 km²
Počet obyvatel100 575 (2018[1])
Hustota zalidnění1 239,7 obyv./km²
Správa
StarostaArtūras Visockas
Vznik1236 (první zmínka)
1589 (udělena městská práva)
Oficiální webwww.siauliai.lt
Telefonní předvolba(+370) 41
PSČ76xxx
Označení vozidelS
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šiauliai se nachází ve východní části Žemaitské vysočiny.

Historie

editovat

Město bylo založeno ve 13. století v místě bitvy u Saulė, v níž v roce 1236 porazila litevská vojska livonské rytíře. V roce 1254 je sídlo zapsáno latinsky jako Terra Saulis'. V roce 1589 obdržela dosavadní tržní ves městská práva. V 16. až 18. století bylo město centrem okolní zemědělské oblasti. Za svoji existenci bylo několikrát výrazně poničeno. V letech 1661, 1692, 1701 je poničili Švédové, v první polovině 19. století francouzská armáda, v druhé polovině 19. století město vyhořelo, za první světové války bylo se zemí srovnáno 65 % městských budov, za druhé světové války dokonce 80 % budov. Středověká část města se vůbec nedochovala. Nejstarší stavební památkou je Katedrála svatého Petra a Pavla z počátku 17. století.

Ve městě sídlí několik muzeí, většina je situována spolu s řadou restaurací, kaváren a obchodů na nejznámější ulici města, Vilniuské ulici (Vilniaus gatvė). V roce 1975 byla v části této ulice otevřena první pěší zóna v Sovětském svazu. V roce 1986 bylo ve městě vybudováno náměstí Slunečních hodin. Město má dvě funerální památky: Vrch povstalců, kde jsou pohřbeni povstalci z roku 1863 a němečtí vojáci padlí v obou světových válkách, a severně od města Horu křížů.

Obyvatelstvo

editovat
  • V roce 1897 ve městě žilo 16 128 obyvatel:
  • Židé – 43,27% (6978);
  • Litevci – 27,75% (4475);
  • Poláci – 15,43% (2489);
  • Rusové – 9,56% (1542);
  • Němci – 2,36% (381);
  • Pobaltští Rusové – 0,58% (94);
  • Tataři – 0,43% (69);
  • Lotyši – 0,24% (39);
  • Ukrajinci – 0,14% (22);
  • ostatní – 0,24% (39).
  • V roce 2011 to byloː 109 328 obyvatel:[3]
  • Litevci – 93,64% (102373);
  • Rusové – 4,13% (4512);
  • Ukrajinci – 0,5% (547);
  • Pobaltští Rusové – 0,3% (344);
  • Poláci – 0,15% (160);
  • Lotyši – 0,1% (107);
  • Židé – 0,09% (100);
  • Němci – 0,08% (85);
  • Romové – 0,07% (75);
  • ostatní – 0,94% (1025).

Doprava

editovat
  • Město je napojeno na dálnice A 11, A 12, A 17, prochází jím trasy evropských silnic E 272 a E 77.
  • Z autobusového nádraží je zajištěno spojení s okolními i vzdálenými obcemi a také na Horu křížů.
  • Z železniční trati spojující Vilnius s Klaipedou ve městě odbočuje mezistátní trať do Rigy, na které však již byla zastavena osobní doprava.

Ve městě sídlí letecká základna, využívaná leteckými silami Severoatlantické aliance ke střežení vzdušného prostoru pobaltských států, které nemají vlastní nadzvukové stíhací jednotky.

Městské čtvrti

editovat

Město Šiauliai má (k roku 2024) 32 městských čtvrtí (za názvem uvedena vzdálenost od historického centra (Senamiestis) v km):

Památky

editovat
 
Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla
 
Střelec, socha na sloupu, jeden ze symbolů města
  • Katedrála svatých apoštolů Petra a Pavla – z první poloviny 17. století, jednolodní chrám s postranními emporami, s osmibokou 70 metrovou věží a slunečními hodinami na jižní straně; vstupní brána s věncem válcových věží má charakter fortifikace; nejvýznamnější stavba renesančního manýrismu v Litvě, dominanta starého města; na sídelní katedrálu nového biskupství v Šiauliai byla povýšena roku 1997 papežem Janem Pavlem II., nyní součást poutní cesty Jana Pavla II. [4]
  • Chrám sv. Jiří - postaven roku 1909 jako pravoslavný, nyní katolický
  • Synagoga bývalé továrny Chaimase Frenkelise – cihlová stavba z období historismu z let 1907–1910[5]
  • Radnice
  • Střelec – bronzová socha od S. Kuzmy, na sloupu 1986 metrů vysokém, jeden ze symbolů města
  • Hora křížů či Křížová hora – asi deset kilometrů severně od města, vrch se stovkami křížů vztyčených obětem válek, katastrof a politických represí
  • Větrný mlýn, asi 1,5 km od města
  • Muzeum Aušros s šesti budovami (Muzeum fotografie, Muzeum rádia a televize, secesní vila rodiny Chaimase Frenkelise)
  • Muzeum jízdních kol
  • Muzeum literatury
  • Železniční muzeum – v budově bývalého řelezničního nádraží
  • Požárnické muzeum a Muzeum rozvodů vody

Kultura a školství

editovat
  • Ve městě sídlí dramatické divadlo, založené roku 1904, divadlo dětí a mládeže a komorní orchestr.
  • Vysoká škola Šiaulių universitetas vznikla roku 1997 sloučením pedagogické školy a Polytechnického institutu, jejím předchůdcem byla Lidová universita Jonase Basanavičiuse (založená roku 1928). Dále ve městě působí několik odborných škol středních.

Město má dva stadionyː sportovní centrum Dubysa a Arénu.

Partnerská města

editovat

Významní rodáci

editovat

Reference

editovat
  1. Regioninė statistika pagal temas - Oficialiosios statistikos portalas. osp.stat.gov.lt [online]. [cit. 2019-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-05. 
  2. mapa Západní Rusko a přilehlé části říše Německé a Rakouska-Uherska
  3. Litervská statistická ročenka 2011
  4. Webová stránka poutní cesty
  5. webová stránka synagogy[nedostupný zdroj]

Externí odkazy

editovat