Brescia

sídlo v regionu Lombardie v Itálii

Brescia [breša] (lombardsky Brèsa [bresa]) je italské město v Lombardii, hlavní město provincie Brescia a po Miláně druhé největší lombardské město. Má asi 190 000 obyvatel. Brescia je rovněž známá jako „italská lvice“.

Brescia
Stará a nová katedrála
Stará a nová katedrála
Brescia – znak
znak
Brescia – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška150 m n. m.
StátItálieItálie Itálie
RegionLombardie
ProvincieBrescia
Brescia
Brescia
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha90 km²
Počet obyvatel190 809 (2008)
Hustota zalidnění2 120,1 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.comune.brescia.it
Telefonní předvolba+ 30
PSČ25100
Označení vozidelBS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název editovat

Jméno Brescia pochází z benátské verze slova Brèsa odvozeného z longobardského názvu Brexia, které pochází z římského názvu colonia civica Augusta Brixia, které městu dal císař Augustus.

Latinské slovo Brixia je dobře zdokumentováno v klasickém období (Katullus, Livius, Plinius starší a jiní). Je spojováno výlučně s keltským slovem brica/briga (vrcholek, kopec) a vyskytuje se i v jiných oblastech, které poznaly keltský vliv: Bressa v Galii (dnešní Francie), Brexa ve Španělsku.

Poloha editovat

Provincie Brescia se nachází v pádské rovině, v oblasti s mnoha jezery. Město leží na úpatí Monte Maddalena a vrcholku Cidneo, na němž se nachází brešský zámek. Městem protéká řeka Mella, vytékající z údolí Val Trompia.

Historie editovat

Od založení do galských dob editovat

Původ Brescie je obestřen tajemstvím; existuje několik konkurujících si hypotéz. Nejpravděpodobnější legenda hledá počátky města v pozdní době bronzové, kdy ligurský král Cidno vpadl do pádské roviny a založil pevnost u kopce Cidneo, kde se dnes nachází zámek. Jiní tvrdí, že původní obyvatelé této oblasti byli Etruskové.

Kolem roku 202 př. n. l. vytvořily keltské kmeny v pádánské nížině konfederaci proti Římanům. Jeden z kmenů se však tajně spolčil s Římem a vpadl Keltům do zad, což vedlo k jejich kompletní porážce. Tato událost zahájila římskou epochu. Město si udrželo pouze administrativní autonomii.

Římská epocha editovat

V roce 196 př. n. l. začala pro Bresciu římská epocha. Na rozdíl od jiných měst nebyla Brescia Římem přímo okupována, nýbrž se stala pouze spojencem. V republikánském období se město těšilo značné autonomii. Mohlo razit své mince a udržovat svou kulturu. Město bylo významným náboženským centrem; byly v něm tři chrámy (z nichž se jeden částečně zachoval dodnes). Byl vybudován vodovod, amfiteátr, lázně. Město zaznamenalo ekonomický rozvoj, ale venkovské obyvatelstvo trpělo chudobou a mnozí venkované narukovali do legií.

Barbarské nájezdy editovat

V roce 402 utrpěla Brescia nájezd gótských kmenů. V roce 452 ji vyplenili Hunové, v roce 476[p 1] dobyl Odoaker pádskou rovinu a zasadil císařství smrtelný úder.

Středověk editovat

Brescia se stala částí Odoakrovy říše. Ta zanikla s postupem Ostrogótů vedených králem Theodorichem, který se později mohl honosit přídomkem Veliký. Teodorik v roce 493 dobyl Bresciu a učinil z ní spolu s Veronou jedno ze svých hlavních sídel.

Zásadním momentem v historii města však byla invaze Langobardů (Lombardi) v roce 569, kteří nynější Lombardii dobyli a obsadili a až do dobytí Pavie roku 572 (po tříletém obléhání) byla budoucí Brixie jedno z jejich nejvýznamnějších měst - byla sídlem jednoho z jejich 14 vévodství.[p 2] Langobardi postupně dobyli sever Italie, Toskánsko a na jihu Italie posléze skoro nezávislá vévodství SpoletoBenevento a začali ohrožovat papežský Řím.

Papež požádal o pomoc franského krále Pipina III., který dvěma výpravami v letech 754756 langobardskou expanzi zastavil. Roku 774 dobyl jeho nástupce Karel Veliký říši Langobardů, začlenil její území do franské říše a nechal se korunovat langobardským králem. Později, v roce 781, zde vytvořil dílčí italské království. V Brescii bylo založeno biskupství a záhy se biskup stal hrabětem, tedy vládnoucím vazalem krále. V letech 855875 byla Brescia sídlem Ludvíka II. Mladšího, spoluvládce svého otce císaře Lothara, a de facto hlavním městem, i když v onu dobu to znamenalo něco jiného než dnes, Svaté říše římské.

Postupem doby se v Brescii měšťané a místní šlechta domohli moci a Brescia se začátkem 12. století stala svobodnou komunou. Následně Brescia rozšiřovala svou moc na úkor pozemkových vlastníků a sousedních komun, jmenovitě BergamaCremony - tu porazila ve dvou bitvách u Pontoglia, a v bitvách u Grumore (polovina 12. století) a u Malamorte (1192). Brescia se také jakožto člen lig lombardských měst zúčastňovala zápasu mezi císařempapežem - „Boje o investituru“. Byla neúspěšně obléhána v roce 1238 císařem Fridrichem II. Štaufským. Bresciu se pokoušel také dobýt císař Jindřich VII. Lucemburský půl roku v roce 1311. Také císař Ruprecht III. Falcký vedl neúspěšný boj v blízkosti Brescie v roce 1401. Po krátkém období, kdy Bresciu ovládali ScaligerovéVerony, připadla vláda Milánskému vévodství, které Bresciu v roce 1426 prodalo Benátské republice.

Novověk editovat

Benátské republice patřila s výjimkou let 1512 až 1520, kdy byla obsazena Francouzskými silami pod Gastonem de Foix, vévodou de Nemours, až do napoleonských válek. Po nich byla Brescia připojena k loutkovému rakouskému Lombardsko-benátskému království. K Itálii byla Brescia připojena v roce 1859. Za odboj proti fašismu byl městu udělen Zlatý řád. Ve městě od poloviny 17. století po několik generací působili slavní puškaři rodu Cominazzi, z nichž nejslavnější byl Lazarino Cominazzi.

Pamětihodnosti editovat

  • Náměstí Piazza della Loggia s radnicí je homogenní architektonický komplex a vzorný příklad renesančního náměstí.
  • Náměstí Piazza della Vittoria je urbanistický komplex, který vznikl v 30. letech 20. století.
  • Na náměstí Piazza Paolo VI (také známé jako Piazza Duomo) stojí starý chrám (rotunda) z 11. století, renesanční nový chrám a palác Broletto s věží.
  • Náměstí Piazza del Foro - nejdůležitější komplex památek z římské doby v celé Lombardii.
  • Románský kostel S. Salvatore - jeden z nejlepších příkladů středověké architektury v severní Itálii.
  • Románsko-gotický kostel S. Francesco.
  • S. Zenone all'Arco se středověkými freskami

Město je sídlem několika muzeí věnovaných regionální historii.

Galerie editovat

Hospodářství editovat

Brescia je třetí nejdůležitější italskou průmyslovou oblastí. Hlavní obory: Kovodělný průmysl, zbrojařství, automobilový průmysl, dopravní prostředky, textil, potravinářský průmysl. Podniky jsou převážně malé a střední vlastněné rodinami.

V posledních desetiletích výrazně roste počet pracovních míst v sektoru služeb. V posledních letech roste kulturní význam města díky mnoha výstavám a zvýšenému zájmu o architektonické poklady.

Město má jednu z největších a nejmodernějších spaloven v Evropě.

Doprava editovat

Město má 1 linku metra. Byla otevřena roku 2013, je dlouhá 13,7 km, má 17 stanic, z toho 13 podzemních.

U města je letiště, není však využíváno žádnou pravidelnou linkou pro pasažéry, jen linkami cargo.

Sport editovat

Ve městě působí tradiční fotbalový klub Brescia Calcio, který v současnosti hraje nejvyšší italskou soutěž Seria A.

Vývoj počtu obyvatel editovat

Počet obyvatel

Slavní rodáci editovat

Partnerská města editovat

Poznámky editovat

  1. V tomto roce, kdy byl sesazen poslední římský císař Romulus Augustus, také, podle obvyklé konvence, končí starověk a začíná středověk
  2. Památková zóna s klášterním komplexem San Salvatore-Santa Giulia z langobardského období je od roku 2011 součástí světového kulturního dědictví UNESCO spolu s dalšími stavbama po celé Itálii pod společnou položkou „Mocenská střediska Langobardů v Itálii“.

Externí odkazy editovat

  1. CATHOLIC ENCYCLOPEDIA: Arnold of Brescia. www.newadvent.org [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. 
  2. Blessed Stephanie Quinzani, Virgin. sanctoral.com [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. 
  3. Tartaglia - Biography. Maths History [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Lodovico Pavoni, biography (1784-1849). www.vatican.va [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. 
  5. St. Maria Crocifissa di Rosa. faith.nd.edu [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. 
  6. Zanardèlli, Giuseppe nell'Enciclopedia Treccani. www.treccani.it [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (italsky) 
  7. A SHORT BIOGRAPHY OF ST GIOVANNI BATTISTA PIAMARTA – A SAINT WHO LIVED ON THE STREETS IN HIS YOUTH [online]. 2013-02-24 [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Information about Giacomo Agostini from historicracing.com. www.historicracing.com [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. (anglicky)