Otevřít hlavní menu

José Higueras (* 28. února 1953 Diezma, Andalusie) je španělský tenisový trenér a bývalý profesionální tenista. Na okruhu ATP Tour vyhrál šestnáct turnajů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.

José Higueras
José Higueras na US Open 2008
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození 28. února 1953 (66 let)
Místo narození Diezma, Španělsko
Bydliště Palm Springs, CA, Spojené státy
Výška 178 cm
Profesionál od 1973
Ukončení kariéry 1986
Držení rakety pravou rukou;bekhend jednoruč
Výdělek 1 406 355 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 454–234
Tituly 16 ATP
Nejvyšší umístění 6. místo (13. června 1983)
Dvouhra na Grand Slamu
French Open semifinále (1982, 1983)
Wimbledon 2. kolo (1974, 1977)
US Open 4. kolo (1977)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů čtvrtfinále (1983)
Čtyřhra
Poměr zápasů 123–167
Tituly 3 ATP
Nejvyšší umístění 169. místo (3. ledna 1983)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open finále (1978)
Wimbledon 2. kolo (1974)
US Open 2. kolo (1975)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 8. září 2013
Některá data mohou pocházet z datové položky.
José Higueras jako Federerův trenér na US Open 2008

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 1983 na 6. místě a ve čtyřhře pak v lednu téhož roku na 169. místě.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do semifinále antukového French Open 1982 a 1983, když v prvním případě prohrál s Argentincem Guillermem Vilasem 1–6, 3–6, 6–7, a v následujícím ročníku nestačil na Švéda Matse Wilandera ve čtyřech setech. Na Roland Garros 1978 si po boku krajana Manuela Orantese také zahrál finále mužské čtyřhry, v níž byl nad jejich síly americký pár Gene MayerHank Pfister.

Na Turnaji mistrů se probojoval do čtvrtfinále dvouhry 1983. Jako sedmý nasazený vyřadil v předkole argentinského hráče Josého Luise Clerca, aby mezi posledními osmi tenisty skončil na raketě světové jedničky Matse Wilandera.

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 1973 červencovým semifinále Evropské zóny proti Itálii, v němž prohrál obě dvouhry s BarazzuttimZugarellim a spolu s Gisbertem vyhráli čtyřhru. V soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 15–15 ve dvouhře a 6–3 ve čtyřhře. Na úvodním ročníku Světového poháru družstev 1978 byl členem vítězného španělského družstva.

Obsah

Trenérská kariéraEditovat

Profesionální kariéru započatou roku 1973 ukončil v sezóně 1986.

Následně se stal trenérem spolupracujícím s tenisty světové úrovně. Z pozice kouče vedl Američana Michaela Changa, který v sedmnácti letech získal titul na French Open 1989, jako nejmladší vítěz pařížského grandslamu. Spolu s Bradem Stinem poté připravoval amerického tenistu Jima Couriera, kterému roku 1992 dopomohl stát se světovou jedničkou a vyhrát čtyři majory na French Open 1991, 1992 a také na Australian Open 19921993.

Mezi jeho další svěřence patřili Todd Martin, Sergi Bruguera, Carlos Moyà, Pete Sampras, Dmitrij Tursunov, Guillermo Coria, Robby GinepriŠachar Pe'erová. V dubnu 2008 navázal spolupráci se švýcarským tenistou Rogerem Federerem[1], původně pouze na antukovou část sezóny, když Švýcarovi ve sbírce trofejí stále chyběl Pohár mušketýrů. Koučování bylo prodlouženo do poloviny září téhož roku, než se stal šéftrenérem elitních hráčů Amerického tenisového svazu (USTA) .[2] Do konce roku 2008 začal připravovat Robbyho Ginepriho a pozici šéftrenéra opustil.

Dlouhodobě žije v kalifornském Palm Springs, kde založil tenisovou akademii José Higueras Tennis Training Center.

Přehled trénovaných tenistůEditovat

Finálové účasti na turnajích ATP TourEditovat

Dvouhra: 28 (16–12)Editovat

Stav Č. Rok Turnaj Povrch Finalista Výsledek
Finalista 1. 1975 Båstad, Švédsko antuka   Manuel Orantes 0–6, 3–6
Finalista 2. 1976 São Paulo, Brazílie koberec   Guillermo Vilas 3–6, 0–6
Vítěz 1. 1976 Santiago, Chile antuka   Carlos Kirmayr 5–7, 6–4, 6–4
Vítěz 2. 1977 Murcia, Španělsko antuka   Buster Mottram 6–4, 6–0, 6–3
Finalista 3. 1977 Bogotá, Kolumbie antuka   Guillermo Vilas 1–6, 2–6, 3–6
Vítěz 3. 1978 Káhira, Egypt antuka   Kjell Johansson 4–6, 6–4, 6–4
Vítěz 4. 1978 Nice, Francie antuka   Yannick Noah 6–3, 6–4, 6–4
Finalista 4. 1978 Indianapolis, USA antuka   Jimmy Connors 0–6, 3–6
Vítěz 5. 1978 Bournemouth, Velká Británie antuka   Paolo Bertolucci 6–2, 6–1, 6–3
Vítěz 6. 1978 Madrid, Španělsko antuka   Tomáš Šmíd 6–7, 6–3, 6–3, 6–4
Vítěz 7. 1979 Houston, USA antuka   Gene Mayer 6–3, 2–6, 7–6
Vítěz 8. 1979 Hamburk, Německo antuka   Harold Solomon 3–6, 6–1, 6–4, 6–1
Finalista 5. 1979 North Conway, USA antuka   Harold Solomon 7–5, 4–6, 6–7
Vítěz 9. 1979 Boston, USA antuka   Hans Gildemeister 6–3, 6–1
Finalista 6. 1979 Quito, Ekvádor antuka   Víctor Pecci 6–2, 4–6, 2–6
Finalista 7. 1979 Santiago, Chile antuka   Hans Gildemeister 5–7, 7–5, 4–6
Finalista 8. 1981 Viňa del Mar, Chile antuka   Víctor Pecci 4–6, 0–6
Finalista 9. 1982 Linec, Rakousko antuka   Anders Järryd 4–6, 6–4, 4–6
Vítěz 10. 1982 Hamburk, Německo antuka   Peter McNamara 4–6, 6–7, 7–6, 6–3, 7–6
Finalista 10. 1982 North Conway, USA antuka   Ivan Lendl 3–6, 2–6
Vítěz 11. 1982 Indianapolis, USA antuka   Jimmy Arias 7–5, 5–7, 6–3
Vítěz 12. 1983 La Quinta, USA tvrdý   Eliot Teltscher 6–4, 6–2
Vítěz 13. 1983 Bournemouth, Velká Britáhie antuka   Tomáš Šmíd 2–6, 7–6, 7–5
Finalista 11. 1983 Hamburk, Německo antuka   Yannick Noah 6–3, 5–7, 2–6, 0–6
Finalista 12. 1983 Řím, Itálie antuka   Jimmy Arias 2–6, 7–6, 1–6, 4–6
Vítěz 14. 1983 Stuttgart, Německo antuka   Heinz Günthardt 6–1, 6–1, 7–6
Vítěz 15. 1984 Kitzbühel, Rakousko antuka   Víctor Pecci 7–5, 3–6, 6–1
Vítěz 16. 1984 Bordeaux, Francie antuka   Francesco Cancellotti 7–5, 6–1

Čtyřhra: 5 (3–2)Editovat

Stav Č. Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Finalisté Výsledek
Vítěz 1. 1974 Gstaad, Švýcarsko antuka   Manuel Orantes   Roy Emerson
  Thomaz Koch
7–5, 0–6, 6–1, 9–8
Finalista 1. 1975 Rotterdam WCT, Nizozemsko koberec   Balázs Taróczy   Bob Hewitt
  Frew McMillan
2–6, 2–6
Vítěz 2. 1977 Hilversum, Nizozemsko antuka   Antonio Muñoz   Jean-Louis Haillet
  François Jauffret
6–1, 6–4, 2–6, 6–1
Vítěz 3. 1978 Milan WCT, Itálie koberec   Víctor Pecci   Wojciech Fibak
  Raúl Ramírez
5–7, 7–6, 7–6
Finalista 2. 1978 French Open, Paříž antuka   Manuel Orantes   Gene Mayer
  Hank Pfister
3–6, 2–6, 2–6

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku José Higueras na anglické Wikipedii.

  1. Federer works with coach Higueras. BBC Sport [online]. 2008-04-14 [cit. 2013-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Associated Press. Higueras hired as director of coaching for elite player development. sports.espn.go.com. 2008-09-16. Dostupné online [cit. 2008-09-23]. (anglicky) 
  3. Greg Garber: Michael Chang's '89 French Open title more than a fond memory – ESPN [online]. ESPN, May 19, 2009 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. http://www.encyclopedia.com/doc/1G2-3407900122.html
  5. ASAP Sports Transcripts – Tennis – 1997 – THE LIPTON CHAMPIONSHIPS – March 24 – Jim Courier [online]. Asapsports.com, March 24, 1997 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. bruguera met un point final a deux annees de galere – Archives de la Tribune de Geneve [online]. Archives.tdg.ch [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  7. DILLMAN, Lisa. Davis Cup Loss Was Learning Experience for Martin. Los Angeles Times. 1999-01-26. Dostupné online. (anglicky) 
  8. CLAREY, Christopher. TENNIS; Martin's Victory Completes a Tall Order. The New York Times. 2004-01-21. Dostupné online. (anglicky) 
  9. {title}. www.stevegtennis.com [online]. [cit. 09-09-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-05-2011. 
  10. DILLMAN, Lisa. Sampras Lets Higueras Go. Los Angeles Times. 2002-07-16. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Internet Archive Wayback Machine [online]. Web.archive.org, October 22, 2004 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ROBBINS, Liz. Whether on the Court or Off, the Unexpected Is Expected. The New York Times. 2006-08-24. Dostupné online. (anglicky) 
  13. April 19, 2006 in Guillermo Coria. Guillermo Coria and New Coach Jose Higueras [online]. Pro Tennis Fan, April 19, 2006 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. BEKERMAN, Eitan. Shahar Peer's multinational force – Haaretz Daily Newspaper | Israel News [online]. Israel: April 2, 2008 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Mens Circuit – Player Biography [online]. ITF Tennis [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Juniors – Player Biography [online]. ITF Tennis, December 31, 1996 [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Juniors – Player Biography [online]. ITF Tennis [cit. 2011-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat