Umag

Umag
	Záliv s centrem obce
	Umag – znak; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	45°26′ s. š., 13°31′ v. d.
Nadmořská výška	0 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Chorvatsko
Župa	Istrijská
	Umag
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	87 km²
Počet obyvatel	12 699 (2021)
Hustota zalidnění	153 obyv./km²
Správa
Starosta	Villi Bessanese
Oficiální web	www.umag.hr
Adresa obecního úřadu	Ul. Giuseppe Garibaldi 6; 52 470 Umag
Telefonní předvolba	̝(385) 052
PSČ	52470
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umag (italsky Umago) je přístavní město, které leží v severozápadním cípu poloostrova Istrie, asi 30 km severně od Terstu, v Istrijské župě Chorvatska. Jeho římsko-katolická farnost náleží do diecéže Poreč–Pula.

Geografické členění

Město Umag sestává z 23 obcí. Jsou to:

Babići
Bašanija
Katoro
Čepljani
Križine
Finida
Đuba
Juricani
Sveta Marija na Krasu
Materada
Kmeti)
Monterol
Crveni Vrh
Murine
Petrovija
Savudrija
Lovrečica
Seget
Umag
Valica
Vardica
Vilanija
Zakinji
Zambratija

Historie

Umag patří k poměrně starým evropským sídlům. Nejstarší písemná zmínka o starověké římské osadě pochází ze 7. století z Ravenny. O původu vypovídají také římské archeologické nálezy, jako je villa rustica. Vojenská osada tehdy nesla latinský název Humacum (Umacus) a šest kilometrů severně s ní sousedila vesnice Sipar (nynější Savudrija). Až do počátku 10. století sužovaly místní obyvatele nájezdy narentinských pirátů (sídlících v povodí řeky Neretvy). Poté se Umag postupně začlenil do Odoakarovy říše Ostrogótů a poté za vlády krále Theodoricha. Křesťanská obec se Stabilizovala v Byzantské říši. Období prosperity se střídala s epidemiemi moru a cholery. V 10. století obyvatelé Umagu vystavěli městské hradby, z nichž se dosud dochovaly zdi a jedna brána. Od roku 1180 město patřilo pod patriarchát v Aquileji a jeho prostřednictvím ke Gradu. Od roku 1269 bylo město začleněno do Benátské republiky.

V roce 1797 byl Umag s ostatním územím Istrie připojen k Rakouskému císařství na základě smlouvy z Campo Formio. V roce 1805 celé území obsadila Napoleonova armáda a přidělila je Italskému království. V roce 1809 se v Umagu vylodili protifrancouzští povstalci z Koperu a z Rovinje pod vedením royalistického emigranta Jeana-Gabrielea Le Terriera, ale byli poraženi Napoleonovým vojskem přicházejícím z Terstu a Le Terrier byl popraven. Schönbrunnskou smlouvou byl pak Umag spolu se zbytkem Istrie přičleněn k Ilyrským provinciím a po porážce Napoleona v roce 1813 se opět vrátil do Rakouského císařství, zůstal zde až do jeho rozpadu v roce 1918.

Již při rakouském sčítání lidu v roce 1910 se obyvatelstvo Umagu hlásilo převážně k italským rodilým mluvčím. Na konci první světové války bylo proto město spolu se zbytkem Istrie připojeno k Italskému království. Během voleb v roce 1921 byli obyvatelé Umagu vystaveni násilí a zastrašování squadristů z Poreče.

Od roku 1923 byl Umag součástí nově zřízené provincie Istria (Pula). V tomto období byl napojen na elektrické vedení a na istrijský akvadukt, což se dodnes připomíná jako historický okamžik. Ve druhé světové válce vypuklo po 8. září 1943 v Umagu lidové povstání, ale Umag nadále zůstal pod kontrolou nacistů, od nichž byl osvobozen 6. května 1945, k datu oslavovanému dodnes. Roku 1953 byl Umag připojen k Jugoslávii.

Současnost

Město má dochované historické centrum, které leží na poloostrově mezi dvěma mělkými zálivy. Severní záliv funguje jako přístav s jachtařskou marinou. Nová část města se rozkládá na přilehlé pevnině.

Doprava

Autobusová doprava město spojuje s Pulou, Terstem, Gradem, Akvilejí a Lublaní. Nejbližší letiště jsou v Pule a v Terstu.

Památky

Kostel Panny Marie a sv. Peregrina

Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Peregrina byl postaven na středověkých základech chrámu pobořeného v roce 1651, jako jednolodní halová stavba s kaplemi v postranních nikách, podle projektu architekta Filippa Dongettiho v letech 1730—1757, severně od gotické zvonice (kampanily) z 15. století, vysoké 33 metrů. Kostel má sedm mramorových oltářů svatých Petra, Martina, Antonína a Ukřižování s krucifixem od Palma il Giovane. fresky jsou připsány dílně Giuseppe Bernardina Bisona. Mramorové sochy sv. Pelegrina a sv. Nicefora na hlavním oltáři, vytesal je Antonio Bosi. Varhany z roku 1776 postavil Benátčen Francesco Dacci.
San Giovanni della Corneta v Cresine (na pobřeží jižně od Umagu), archeologická lokalita ze 4.– 1. století př. n. l.: skládá se z římské vily za kostelem sv. Jana. Měla vyhřívanou podlahu, římské lázně s cennými mozaikami a lis na olej. Při archeologickém výzkumu v roce 2008 bylo na 200 metrech čtverečních nalezeno devět místností římských staveb, keramické a stříbrné předměty a osobní předměty: kostěné jehly na dámské účesy a různé skleněné a keramické nádoby na vonn oleje, parfémy, a také vyhřívací kameny používané v lázních.
Historické muzeum v biskupské věži

Sport

Město je známé ATP mezinárodním tenisovým turnajem mužů Croatia Open Umag, který se od roku 1990 hraje vždy v červenci.

Panorama Umagu

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Umag na Wikimedia Commons

Umag
Záliv s centrem obce
Umag – znak znak vlajka
Poloha
Souřadnice	45°26′ s. š., 13°31′ v. d.
Nadmořská výška	0 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00
Stát	Chorvatsko Chorvatsko
Župa	Istrijská
Umag
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	87 km²
Počet obyvatel	12 699 (2021)
Hustota zalidnění	153 obyv./km²
Správa
Starosta	Villi Bessanese
Oficiální web	www.umag.hr
Adresa obecního úřadu	Ul. Giuseppe Garibaldi 6 52 470 Umag
Telefonní předvolba	̝(385) 052
PSČ	52470
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.