Wikipedie

Seznam vítězů mužské dvouhry na French Open

seznam na projektech Wikimedia

Seznam vítězů mužské dvouhry na French Open uvádí přehled šampionů mužské singlové soutěže French Open, turnaje známého také pod názvem Roland Garros, oficiálně francouzsky Les Internationaux de France de Roland Garros.

Vítězové mužské dvouhry French Open
www.rolandgarros.com
Grand SlamFrench Open
MístoPaříž, FrancieFrancie Francie
AreálStade Roland-Garros
OrganizátorFrancouzská tenisová federace
První ročník1891
Povrchštěrk či antuka / venku (1891–1907)
antuka / venku (od 1908)
Odměna2 300 000 EUR (2023)
TrofejPohár mušketýrů
(Coupe des Mousquetaires)
Nejvyšší počet titulů
amatérské éry8 – Max Decugis
       (jen pro členy francouzských klubů)
4 – Henri Cochet
       (bez omezení členství)
otevřené éry14 – Rafael Nadal
otevřené éry v řadě  5 – Rafael Nadal
Současný vítěz
Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)
(třetí titul)
předávající trofeje: Yannick Noah

French Open představuje tenisový Grand Slam, každoročně hraný na přelomu května a června. Premiérový ročník mužů se odehrál v roce 1891. Ženská dvouhra se na něm poprvé konala roku 1897.[1] V pořadí je druhým majorem sezóny zařazeným mezi Australian Open a Wimbledon. Od roku 1928 probíhá na otevřených antukových dvorcích areálu Stade Roland-Garros v Paříži.[2] V roce 1968 se jako první z grandslamů otevřel profesionálům.

Kvalifikace mužské dvouhry se účastní sto dvacet osm tenistů. Šestnáct z nich řádně postupuje do hlavní soutěže, která se hraje vyřazovacím systémem na tři vítězné sety. V pavouku je sto dvacet osm hráčů s třiceti dvěma nasazenými. V letech 1973–2021 se hrál tiebreak, s výjimkou rozhodující páté sady.[3] V sezóně 2022 byla zkrácená hra zavedena i do páté sady za stavu her 6–6, ovšem do 10 bodů.

Vítěz získává zdobný stříbrný Pohár mušketýrů, v roce 1927 pojmenovaný na počest čtyř mušketýrů: Jeana Borotry, Jacquese Brugnona, Henriho Cocheta a René Lacosta.[4] Nejmladším šampionem se v roce 1989 stal Američan Michael Chang, který triumfoval v 17 letech, 3 měsících a 20 dnech. Naopak jako nejstarší si titul odvezl Srb Novak Djoković, kterému při triumfu v roce 2023 bylo 36 let a 20 dní.[5]

Titulem na French Open 2022 se Španěl Rafael Nadal stal prvním tenistou historie se čtrnácti trofejemi z jediného grandslamu i v profesionálním tenisu.

Historie editovat

 
Rafael Nadal s Pohárem mušketýrů na French Open 2006

French Open organizované Francouzskou tenisovou federací je druhým ze čtyř Grand Slamů sezóny. Probíhá na přelomu května a června. Turnaj byl založen v roce 1891. Do počátku open éry v roce 1968 se konal pod názvem French Championships. Před rokem 1925 na něm mohli startovat pouze tenisté registrovaní ve francouzských klubech.[6] Prvním vítězem se stal Brit H. Briggs, člen francouzského Clubu Stade Français.[7] V úvodní dekádě se utkání hrála na dva vítězné sety. V roce 1902 či 1903 došlo ke změně na tři vítězné sady. Rané fázi turnaje dominovali do rozhoření prvního světového konfliktu francouzští hráči, včetně osminásobného vítěze Maxe Decugise.[8] Mezi roky 1915–1919 se šampionát v důsledku války nekonal. V období 1924 až 1932 získali singlové trofeje čtyři mušketýři. Zvýšení atraktivity přinesl turnaji roku 1925 mezinárodní charakter, když se otevřel mimofrancouzským tenistům. V daném ročníku triumfoval René Lacoste. Zájem také zvýšila výhra Francouzů v Davis Cupu 1927 a zbudování nového areálu Rolanda-Garrose v roce 1928, kdy soutěž ovládl Henri Cochet.[9] Do té doby se hrálo v Racing Clubu či na dvorcích La Faisanderie.[10]

Titul Američana Jacka Crawforda z roku 1933 znamenal první vítězství pro nefrancouzského tenistu od úvodního ročníku. Francouzi pak trofej nevyhráli až do druhého přerušení v roce 1940 kvůli druhé světové válce. Brit Fred Perry zkompletoval v Paříži jako první singlista historie kariérní grandslam roku 1935. Američanovi Donu Budgeovi se v sezóně 1938 podařilo jako prvnímu tenistovi získat čistý grandslam, k čemuž přispěl pařížský triumf po finálové výhře nad Čechoslovákem Roderichem Menzelem.[11] V období 1941–1945 byl ve vichistickém režimu pořádán Tournoi de France.[12] Jeho výsledky nebyly francouzským svazem započítány do oficiálních statistik ani do historie grandslamu.[12] Na obnovené události v roce 1946 pak vyhrál Marcel Bernard, jakožto poslední Francouz před otevřenou érou datovanou od roku 1968.[8]

 
Titulem z roku 2016 zkompletoval Novak Djoković kariérní grandslam poprvé, trofejí v roce 2021 podruhé a výhrou v roce 2023 jako první muž historie potřetí

Během poválečného období dvouhře nedominoval žádný tenista. Pouze pět šampionů, Frank Parker, Jaroslav Drobný, Tony Trabert, Nicola Pietrangeli a Roy Emerson, vyhrálo vícekrát. Drobný si tituly z let 1951 a 1952 připsal jako první africký vítěz, když reprezentoval Egypt.[8] Úvodním grandslamem otevřené éry se stalo French Open 1968, na němž vedle amatérů mohli startovat i profesionálové. Pohár mušketýrů si z něho odvezl Ken Rosewall. Australané si tak připsali sedmou trofej v osmi letech.[13][14]

Od roku 1974 vybojoval šest titulů Švéd Björn Borg, z toho čtyři v řadě, což znamenalo rekord open éry do nástupu Nadala.[15] Prvním francouzským šampionem od roku 1946 se stal v sezóně 1983 Yannick Noah[16] a prvním jihoamerickým vítězem vůbec pak Argentinec Guillermo Vilas na French Open 1977. Čechoslovák Ivan Lendl pak poprvé triumfoval v roce 1984. Další sezónu ve finále podlehl Švédu Matsi Wilanderovi a následně přidal trofeje v letech 1986 a 1987.[15] Nejmladším šampionem se v roce 1989 stal sedmnáctiletý Američan Michael Chang po závěrečném vítězství nad švédským hráčem Stefanem Edbergem.[17]

V letech 1991 a 1992 si pohár odvezl Američan Jim Courier. Rovněž tak Španel Sergi Bruguera ovládl dva ročníky za sebou v sezónách 1993 a 1994.[18][19] Brazilec Gustavo Kuerten vybojoval tři poháry v ročnících 1997, 2000 a 2001.[15] Španěl Rafael Nadal na pařížské antuce debutoval v sezóně 2005, kdy si odvezl trofej. Další přidal v následujících třech ročnících.[20] Úvodní porážku mu v osmifinále French Open 2009 přivodil Švéd Robin Söderling, jehož finálová prohra s Rogerem Federerem umožnila Švýcarovi zkompletovat kariérní grandslam.[21] Nadal pak mezi lety 2010 až 2014 ovládl pět ročníků v řadě, což představovalo rekordní šňůru turnaje. Druhou a třetí prohru utržil od Srba Novaka Djokoviće, nejdříve ve čtvrtfinále French Open 2015 a poté v semifinále French Open 2021. Ve finále ročníku 2015 však Djoković nestačil na Švýcara Stana Wawrinku[22] a první ze dvou trofejí odvezl až v roce 2016. Další tři ročníky 2017–2020 patřili opět Nadalovi, který na posledním z nich získal třináctý triumf. Vytvořil tak historický grandslamový rekord v počtu singlových titulů z jediného majoru. Desátým obhájeným titulem na French Open se stal nejúspěšnějším hráčem v počtu obhájených trofejí z jediného grandslamu.[23][24][25] V roce 2022 Španěl posunul vlastní rekordy čtrnáctou pařížskou trofejí, která znamenala 22. grandslam.[26]

Grandslamoví vítězové dokázali v otevřené éře otočit finále ze stavu 0–2 na sety pouze šestkrát. Pětkrát se tak stalo na Roland Garros, a to v letech 1974, 1984, 1999, 2004 a 2021.[27]

Přehled finále editovat

French Championships editovat

Rok vítěz poražený finalista výsledek
Championnat de France amateurs international (1891–1924)[p 1]
1891   Briggs, H.H. Briggs (BRI)   Baigneres, P.P. Baigneres (FRA) 6–3, 6–4
1892   Schopfer, JeanJean Schopfer (FRA)   Fassitt, Francis L.Francis L. Fassitt (USA) 6–2, 1–6, 6–2
1893   Riboulet, LaurentLaurent Riboulet (FRA)   Schopfer, JeanJean Schopfer (FRA) 6–3, 6–3
1894   Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA)   Brosselin, GérardGérard Brosselin (FRA) 1–6, 6–3, 6–3
1895   Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA)   Riboulet, LaurentLaurent Riboulet (FRA) 9–7, 6–2
1896   Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA)   Brosselin, GérardGérard Brosselin (FRA) 6–1, 7–5
1897   Aymé, PaulPaul Aymé (FRA)   Wardan, FranckyFrancky Wardan (USA) 4–6, 6–4, 6–2
1898   Aymé, PaulPaul Aymé (FRA)   Lebreton, PaulPaul Lebreton (FRA) 5–7, 6–1, 6–2
1899   Aymé, PaulPaul Aymé (FRA)   Lebreton, PaulPaul Lebreton (FRA) 9–7, 3–6, 6–3
1900   Aymé, PaulPaul Aymé (FRA)   Prévost, AndréAndré Prévost (FRA) 6–3, 6–0
1901   Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA)   Lebreton, PaulPaul Lebreton (FRA) výsledek neznámý
1902   Vacherot, MarcelMarcel Vacherot (FRA)   Decugis, MaxMax Decugis (FRA) 6–4, 6–2
1903   Decugis, MaxMax Decugis (FRA)   Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) 6–3, 6–2
1904   Decugis, MaxMax Decugis (FRA)   Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) 6–1, 9–7, 6–8, 6–1
1905   Germot, MauriceMaurice Germot (FRA)   Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) výsledek neznámý
1906   Germot, MauriceMaurice Germot (FRA)   Decugis, MaxMax Decugis (FRA) 5–7, 6–3, 6–4, 1–6, 6–3
1907   Decugis, MaxMax Decugis (FRA)   Wallet, RobertRobert Wallet (FRA) výsledek neznámý
1908   Decugis, MaxMax Decugis (FRA)   Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) 6–2, 6–1, 3–6, 10–8
1909   Decugis, MaxMax Decugis (FRA)   Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) 3–6, 2–6, 6–4, 6–4, 6–4
1910   Germot, MauriceMaurice Germot (FRA)   Blanchy, FrançoisFrançois Blanchy (FRA) 6–1, 6–3, 4–6, 6–3
1911   Gobert, AndréAndré Gobert (FRA)   Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) 6–1, 8–6, 7–5
1912   Decugis, MaxMax Decugis (FRA)   Gobert, AndréAndré Gobert (FRA) výsledek neznámý
1913   Decugis, MaxMax Decugis (FRA)   Gault, GeorgesGeorges Gault (FRA) výsledek neznámý
1914   Decugis, MaxMax Decugis (FRA)   Samazeuilh, JeanJean Samazeuilh (FRA) 3–6, 6–1, 6–4, 6–4
1915 nehráno[p 2]
1916
1917
1918
1919
1920   Gobert, AndréAndré Gobert (FRA)   Decugis, MaxMax Decugis (FRA) 6–3, 3–6, 1–6, 6–2, 6–3
1921   Samazeuilh, JeanJean Samazeuilh (FRA)   Gobert, AndréAndré Gobert (FRA) 6–3, 6–3, 2–6, 7–5
1922   Cochet, HenriHenri Cochet (FRA)   Samazeuilh, JeanJean Samazeuilh (FRA) 8–6, 6–3, 7–5
1923   Blanchy, FrançoisFrançois Blanchy (FRA)   Decugis, MaxMax Decugis (FRA) 1–6, 6–2, 6–0, 6–2
1924   Borotra, JeanJean Borotra (FRA)   Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) 7–5, 6–4, 0–6, 5–7, 6–2
Internationaux de France amateurs (1925–1967)[p 3]
1925   Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA)   Borotra, JeanJean Borotra (FRA) 7–5, 6–1, 6–4
1926   Cochet, HenriHenri Cochet (FRA)   Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) 6–2, 6–4, 6–3
1927   Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA)   Tilden, WilliamWilliam Tilden (USA) 6–4, 4–6, 5–7, 6–3, 11–9
1928   Cochet, HenriHenri Cochet (FRA)   Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) 5–7, 6–3, 6–1, 6–3
1929   Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA)   Borotra, JeanJean Borotra (FRA) 6–3, 2–6, 6–0, 2–6, 8–6
1930   Cochet, HenriHenri Cochet (FRA)   Tilden, WilliamWilliam Tilden (USA) 3–6, 8–6, 6–3, 6–1
1931   Borotra, JeanJean Borotra (FRA)   Boussus, ChristianChristian Boussus (FRA) 2–6, 6–4, 7–5, 6–4
1932   Cochet, HenriHenri Cochet (FRA)   Stefani, Giorgio deGiorgio de Stefani (ITA) 6–0, 6–4, 4–6, 6–3
1933   Crawford, JackJack Crawford (USA)   Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) 8–6, 6–1, 6–3
1934   Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER)   Crawford, JackJack Crawford (USA) 6–4, 7–9, 3–6, 7–5, 6–3
1935   Perry, FredFred Perry (GBR)   Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER) 6–3, 3–6, 6–1, 6–3
1936   Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER)   Perry, FredFred Perry (GBR) 6–0, 2–6, 6–2, 2–6, 6–0
1937   Henkel, HennerHenner Henkel (GER)   Austin, BunnyBunny Austin (GBR) 6–1, 6–4, 6–3
1938   Budge, DonaldDonald Budge (USA)   Menzel, RoderichRoderich Menzel (TCH) 6–3, 6–2, 6–4
1939   McNeill, DonaldDonald McNeill (USA)   Riggs, BobbyBobby Riggs (USA) 7–5, 6–0, 6–3
1940 nehráno[p 4]
1941   Destremau, BernardBernard Destremau (FRA)[p 5]   Ramillon, RobertRobert Ramillon (FRA) 6–4, 2–6, 6–3, 6–4
1942   Destremau, BernardBernard Destremau (FRA)[p 5]   Boussus, ChristianChristian Boussus (FRA) 5–7, 6–4, 6–4, 6–1[28]
1943   Petra, YvonYvon Petra (FRA)[p 5]   Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) 6–3, 6–3, 6–8, 2–6, 6–4[29]
1944   Petra, YvonYvon Petra (FRA)[p 5]   Bernard, MarcelMarcel Bernard (FRA) 6–1, 4–6, 4–6, 7–5, 6–2[30]
1945   Petra, YvonYvon Petra (FRA)[p 5]   Destremau, BernardBernard Destremau (FRA) 7–5, 6–4, 6–2
1946   Bernard, MarcelMarcel Bernard (FRA)   Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (TCH) 3–6, 2–6, 6–1, 6–4, 6–3
1947   Asbóth, JózsefJózsef Asbóth (HUN)   Sturgess, EricEric Sturgess (JAU) 8–6, 7–5, 6–4
1948   Parker, FrankFrank Parker (USA)   Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (TCH) 6–4, 7–5, 5–7, 8–6
1949   Parker, FrankFrank Parker (USA)   Patty, BudgeBudge Patty (USA) 6–3, 1–6, 6–1, 6–4
1950   Patty, BudgeBudge Patty (USA)   Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY) 6–1, 6–2, 3–6, 5–7, 7–5
1951   Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY)   Sturgess, EricEric Sturgess (JAU) 6–3, 6–3, 6–3
1952   Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY)   Sedgman, FrankFrank Sedgman (AUS) 6–2, 6–0, 3–6, 6–4
1953   Rosewall, KenKen Rosewall (AUS)   Seixas, VicVic Seixas (USA) 6–3, 6–4, 1–6, 6–2
1954   Trabert, TonyTony Trabert (USA)   Larsen, ArthurArthur Larsen (USA) 6–4, 7–5, 6–1
1955   Trabert, TonyTony Trabert (USA)   Davidson, SvenSven Davidson (SWE) 2–6, 6–1, 6–4, 6–2
1956   Hoad, LewLew Hoad (AUS)   Davidson, SvenSven Davidson (SWE) 6–4, 8–6, 6–3
1957   Davidson, SvenSven Davidson (SWE)   Flam, HerbertHerbert Flam (USA) 6–3, 6–4, 6–4
1958   Rose, MervynMervyn Rose (AUS)   Ayala, LuisLuis Ayala (CHI) 6–3, 6–4, 6–4
1959   Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA)   Vermaak, IanIan Vermaak (JAU) 3–6, 6–3, 6–4, 6–1
1960   Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA)   Ayala, LuisLuis Ayala (CHI) 3–6, 6–3, 6–4, 4–6, 6–3
1961   Santana, ManuelManuel Santana (ESP)   Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA) 4–6, 6–1, 3–6, 6–0, 6–2
1962   Laver, RodRod Laver (AUS)   Emerson, RoyRoy Emerson (AUS) 3–6, 2–6, 6–3, 9–7, 6–2
1963   Emerson, RoyRoy Emerson (AUS)   Darmon, PierrePierre Darmon (FRA) 3–6, 6–1, 6–4, 6–4
1964   Santana, ManuelManuel Santana (ESP)   Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA) 6–3, 6–1, 4–6, 7–5
1965   Stolle, FredFred Stolle (AUS)   Roche, TonyTony Roche (AUS) 3–6, 6–0, 6–2, 6–3
1966   Roche, TonyTony Roche (AUS)   Gulyás, IstvánIstván Gulyás (HUN) 6–1, 6–4, 7–5
1967   Emerson, RoyRoy Emerson (AUS)   Roche, TonyTony Roche (AUS) 6–1, 6–4, 2–6, 6–2

French Open editovat

Rok vítěz poražený finalista výsledek
Internationaux de France – Ère Open (od 1968)[p 6]
1968   Rosewall, KenKen Rosewall (AUS)   Laver, RodRod Laver (AUS) 6–3, 6–1, 2–6, 6–2
1969   Laver, RodRod Laver (AUS)   Rosewall, KenKen Rosewall (AUS) 6–4, 6–3, 6–4
1970   Kodeš, JanJan Kodeš (TCH)   Franulović, ŽeljkoŽeljko Franulović (YUG) 6–2, 6–4, 6–0
1971   Kodeš, JanJan Kodeš (TCH)   NastaseIlie Năstase (ROU) 8–6, 6–2, 2–6, 7–5
1972   Gimeno, AndrésAndrés Gimeno (ESP)   Proisy, PatrickPatrick Proisy (FRA) 4–6, 6–3, 6–1, 6–1
1973   NastaseIlie Năstase (ROU)   Pilić, NikolaNikola Pilić (YUG) 6–3, 6–3, 6–0
1974   Borg, BjörnBjörn Borg (SWE)   Orantes, ManuelManuel Orantes (ESP) 2–6, 6–7(4–7), 6–0, 6–1, 6–1
1975   Borg, BjörnBjörn Borg (SWE)   Vilas, GuillermoGuillermo Vilas (ARG) 6–2, 6–3, 6–4
1976   Panatta, AdrianoAdriano Panatta (ITA)   Solomon, HaroldHarold Solomon (USA) 6–1, 6–4, 4–6, 7–6(7–3)
1977   Vilas, GuillermoGuillermo Vilas (ARG)   Gottfried, BrianBrian Gottfried (USA) 6–0, 6–3, 6–0
1978   Borg, BjörnBjörn Borg (SWE)   Vilas, GuillermoGuillermo Vilas (ARG) 6–1, 6–1, 6–3
1979   Borg, BjörnBjörn Borg (SWE)   Pecci, VíctorVíctor Pecci (PAR) 6–3, 6–1, 6–7(6–8), 6–4
1980   Borg, BjörnBjörn Borg (SWE)   Gerulaitis, VitasVitas Gerulaitis (USA) 6–4, 6–1, 6–2
1981   Borg, BjörnBjörn Borg (SWE)   Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) 6–1, 4–6, 6–2, 3–6, 6–1
1982   Wilander, MatsMats Wilander (SWE)   Vilas, GuillermoGuillermo Vilas (ARG) 1–6, 7–6(8–6), 6–0, 6–4
1983   Noah, YannickYannick Noah (FRA)   Wilander, MatsMats Wilander (SWE) 6–2, 7–5, 7–6(7–3)
1984   Lendl, IvanIvan Lendl (TCH)   McEnroe, JohnJohn McEnroe (USA) 3–6, 2–6, 6–4, 7–5, 7–5
1985   Wilander, MatsMats Wilander (SWE)   Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) 3–6, 6–4, 6–2, 6–2
1986   Lendl, IvanIvan Lendl (TCH)   Pernfors, MikaelMikael Pernfors (SWE) 6–3, 6–2, 6–4
1987   Lendl, IvanIvan Lendl (TCH)   Wilander, MatsMats Wilander (SWE) 7–5, 6–2, 3–6, 7–6(7–3)
1988   Wilander, MatsMats Wilander (SWE)   Leconte, HenriHenri Leconte (FRA) 7–5, 6–2, 6–1
1989   Chang, MichaelMichael Chang (USA)   Edberg, StefanStefan Edberg (SWE) 6–1, 3–6, 4–6, 6–4, 6–2
1990   Gómez, AndrésAndrés Gómez (ECU)   Agassi, AndreAndre Agassi (USA) 6–3, 2–6, 6–4, 6–4
1991   Courier, JimJim Courier (USA)   Agassi, AndreAndre Agassi (USA) 3–6, 6–4, 2–6, 6–1, 6–4
1992   Courier, JimJim Courier (USA)   Korda, PetrPetr Korda (TCH) 7–5, 6–2, 6–1
1993   Bruguera, SergiSergi Bruguera (ESP)   Courier, JimJim Courier (USA) 6–4, 2–6, 6–2, 3–6, 6–3
1994   Bruguera, SergiSergi Bruguera (ESP)   Berasategui, AlbertoAlberto Berasategui (ESP) 6–3, 7–5, 2–6, 6–1
1995   Muster, ThomasThomas Muster (AUT)   Chang, MichaelMichael Chang (USA) 7–5, 6–2, 6–4
1996   Kafelnikov, JevgenijJevgenij Kafelnikov (RUS)   Stich, MichaelMichael Stich (GER) 7–6(7–4), 7–5, 7–6(7–4)
1997   Kuerten, GustavoGustavo Kuerten (BRA)   Bruguera, SergiSergi Bruguera (ESP) 6–3, 6–4, 6–2
1998   Moyà, CarlosCarlos Moyà (ESP)   Corretja, ÀlexÀlex Corretja (ESP) 6–3, 7–5, 6–3
1999   Agassi, AndreAndre Agassi (USA)   Medveděv, AndrijAndrij Medveděv (UKR) 1–6, 2–6, 6–4, 6–3, 6–4
2000   Kuerten, GustavoGustavo Kuerten (BRA)   Norman, MagnusMagnus Norman (SWE) 6–2, 6–3, 2–6, 7–6(8–6)
2001   Kuerten, GustavoGustavo Kuerten (BRA)   Corretja, ÀlexÀlex Corretja (ESP) 6–7(3–7), 7–5, 6–2, 6–0
2002   Costa, AlbertAlbert Costa (ESP)   Ferrero, Juan CarlosJuan Carlos Ferrero (ESP) 6–1, 6–0, 4–6, 6–3
2003   Ferrero, Juan CarlosJuan Carlos Ferrero (ESP)   Verkerk, MartinMartin Verkerk (NED) 6–1, 6–3, 6–2
2004   Gaudio, GastónGastón Gaudio (ARG)   Coria, GuillermoGuillermo Coria (ARG) 0–6, 3–6, 6–4, 6–1, 8–6
2005   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Puerta, MarianoMariano Puerta (ARG) 6–7(6–8), 6–3, 6–1, 7–5
2006   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Federer, RogerRoger Federer (SWI) 1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4)
2007   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Federer, RogerRoger Federer (SWI) 6–3, 4–6, 6–3, 6–4
2008   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Federer, RogerRoger Federer (SWI) 6–1, 6–3, 6–0
2009   Federer, RogerRoger Federer (SWI)   Söderling, RobinRobin Söderling (SWE) 6–1, 7–6(7–1), 6–4
2010   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Söderling, RobinRobin Söderling (SWE) 6–4, 6–2, 6–4
2011   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Federer, RogerRoger Federer (SWI) 7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
2012   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) 6–4, 6–3, 2–6, 7–5
2013   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Ferrer, DavidDavid Ferrer (ESP) 6–3, 6–2, 6–3
2014   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) 3–6, 7–5, 6–2, 6–4
2015   Wawrinka, StanStan Wawrinka (SWI)   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) 4–6, 6–4, 6–3, 6–4
2016   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)   Murray, AndyAndy Murray (GBR) 3–6, 6–1, 6–2, 6–4
2017   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Wawrinka, StanStan Wawrinka (SWI) 6–2, 6–3, 6–1
2018   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Thiem, DominicDominic Thiem (AUT) 6–4, 6–3, 6–2
2019   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Thiem, DominicDominic Thiem (AUT) 6–3, 5–7, 6–1, 6–1
2020   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB) 6–0, 6–2, 7–5
2021   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)   Tsitsipas, StefanosStefanos Tsitsipas (GRE) 6–7, 2–6, 6–3, 6–2, 6–4
2022   Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP)   Ruud, CasperCasper Ruud (NOR) 6–3, 6–3, 6–0
2023   Djoković, NovakNovak Djoković (SRB)   Ruud, CasperCasper Ruud (NOR) 7–6(7–1), 6–3, 7–5

Statistiky editovat

Vícenásobní vítězové editovat

Tenista éra roky vítězství
amatérská open celkově
  Nadal, RafaelRafael Nadal (ESP) 0 14 14 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017, 2018, 2019, 2020, 2022
  Decugis, MaxMax Decugis (FRA) 8 0 8 1903, 1904, 1907, 1908, 1909, 1912, 1913, 1914
  Borg, BjörnBjörn Borg (SWE) 0 6 6 1974, 1975, 1978, 1979, 1980, 1981
  Cochet, HenriHenri Cochet (FRA) 5 0 5 1922, 1926, 1928, 1930, 1932
  Vacherot, AndréAndré Vacherot (FRA) 4 0 4 1894, 1895, 1896, 1901
  Aymé, PaulPaul Aymé (FRA) 4 0 4 1897, 1898, 1899, 1900
  Germot, MauriceMaurice Germot (FRA) 3 0 3 1905, 1906, 1910
  Lacoste, RenéRené Lacoste (FRA) 3 0 3 1925, 1927, 1929
  Wilander, MatsMats Wilander (SWE) 0 3 3 1982, 1985, 1988
  Lendl, IvanIvan Lendl (TCH) 0 3 3 1984, 1986, 1987
  Kuerten, GustavoGustavo Kuerten (BRA) 0 3 3 1997, 2000, 2001
  Djoković , NovakNovak Djoković  (SRB) 0 3 3 2016, 2021, 2023
  Gobert, AndréAndré Gobert (FRA) 2 0 2 1911, 1920
  Borotra, JeanJean Borotra (FRA) 2 0 2 1924, 1931
  Cramm, Gottfried vonGottfried von Cramm (GER) 2 0 2 1934, 1936
  Parker, FrankFrank Parker (USA) 2 0 2 1948, 1949
  Drobný, JaroslavJaroslav Drobný (EGY) 2 0 2 1951, 1952
  Rosewall, KenKen Rosewall (AUS) 1 1 2 1953, 1968
  Trabert, TonyTony Trabert (USA) 2 0 2 1954, 1955
  Pietrangeli, NicolaNicola Pietrangeli (ITA) 2 0 2 1959, 1960
  Santana, ManuelManuel Santana (ESP) 2 0 2 1961, 1964
  Laver, RodRod Laver (AUS) 1 1 2 1962, 1969
  Emerson, RoyRoy Emerson (AUS) 2 0 2 1963, 1967
  Kodeš, JanJan Kodeš (TCH) 0 2 2 1970, 1971
  Courier, JimJim Courier (USA) 0 2 2 1991, 1992
  Bruguera, SergiSergi Bruguera (ESP) 0 2 2 1993, 1994
kurziva – vítězové před rokem 1925, kdy na turnaji startovali jen hráči z francouzských klubů

Vítězové podle státu editovat

Stát éra titul
amatérská open celkově první poslední
Francie  Francie 37 1 38 1892 1983
Španělsko  Španělsko 2 20 22 1961 2022
Austrálie  Austrálie 9 2 11 1933 1969
USA  USA 7 4 11 1938 1999
Švédsko  Švédsko 1 9 10 1957 1988
Československo  Československo[p 7] 0 5 5 1970 1987
Německo  Německo 3 0 3 1934 1937
Itálie  Itálie 2 1 3 1959 1976
Brazílie  Brazílie 0 3 3 1997 2001
Srbsko  Srbsko 0 3 3 2016 2023
Spojené království  Spojené království 2 0 2 1891 1935
Egypt  Egypt 2 0 2 1951 1952
Argentina  Argentina 0 2 2 1977 2004
Švýcarsko  Švýcarsko 0 2 2 2009 2015
Maďarsko  Maďarsko 1 0 1 1947 1947
Rumunsko  Rumunsko 0 1 1 1973 1973
Ekvádor  Ekvádor 0 1 1 1990 1990
Rakousko  Rakousko 0 1 1 1995 1995
Rusko  Rusko 0 1 1 1996 1996

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Turnaj uzavřen pouze pro tenisty registrované ve francouzských tenisových klubech.[6]
  2. ↑ Nehráno pro první světovou válku.
  3. ↑ Turnaj zpřístupněn tenistům, kteří nebyli členy francouzských klubů. Až do roku 1967 na něm hráli pouze amatérští hráči.
  4. ↑ Nehráno pro druhou světovou válku.
  5. ↑ a b c d e šedě zvýrazněno období let 1940–1945, kdy se oficiální grandslam nekonal. Mezi roky 1941–1945 byl ve vichistickém režimu pořádán Tournoi de France. Výsledky nebyly započítány do oficiálních statistik grandslamu ani uznány Francouzskou tenisovou federací.[12]
  6. ↑ Turnaj otevřen profesionálním tenistům.
  7. ↑ šedě zvýrazněn zaniklý stát.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of French Open men's singles champions na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Past Winners and Draws [online]. Fédération Française de tennis [cit. 2009-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-08. 
  2. ↑ Tournament profile – Roland Garros [online]. ATP Tour [cit. 2009-07-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ Event Guide / History / Record Breakers [online]. IBM, Fédération Française de tennis [cit. 2009-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-16. 
  4. ↑ BOWERS, Chris. The New Musketeers [online]. Davis Cup, 27-02-2009 [cit. 2015-07-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ WEST, Andy. Djokovic Wins Roland Garros For Historic 23rd Major Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-11 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b LEWIS, Gabrielle. French Open history. BBC Sport. 2002-05-23. Dostupné online [cit. 2009-07-01]. 
  7. ↑ Gillmeister 1998, s. 225.
  8. ↑ a b c Roland Garros past single winners. edition.cnn.com. CNN, 23-05-2008. Dostupné online [cit. 19-07-2015]. 
  9. ↑ Henri Cochet is dead; French Tennis Leader. The New York Times. 03-04-1987. Dostupné online [cit. 26-07-2015]. 
  10. ↑ LEWIS, Gabrielle. French Open History. BBC. 23-05-2002. Dostupné online [cit. 21-07-2015]. 
  11. ↑ GRAY, Michael. Donald Budge. The Guardian. 28-01-2000. Dostupné online [cit. 26-07-2015]. 
  12. ↑ a b c Event Guide / History / Past Winners 1891 – 2011 [online]. IBM, Fédération Française de Tennis [cit. 2012-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-20. 
  13. ↑ FORD, Bonnie D. Reform to an Open status altered the course of tennis history. sports.espn.go.com. ESPN, 12-10-2008. Dostupné online [cit. 27-07-2015]. 
  14. ↑ HENDERSON, Jon. Now I'd choose tennis. The Observer. 15-06-2008. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. 
  15. ↑ a b c Rafael Nadal, Bjorn Borg, Ivan Lendl and the seven kings of clay [online]. Sky Sports, 22-05-2015 [cit. 2015-07-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ GROSS, Jane. Noah captures French crown. The New York Times. 06-06-1983. Dostupné online [cit. 05-08-2015]. 
  17. ↑ GITTINGS, Paul. Chang's 'underhand' tactics stunned Lendl and made Tennis history. edition.cnn.com. CNN, 08-06-2012. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. 
  18. ↑ Topics of The Times – An American in Paris. The New York Times. 10-06-1992. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. 
  19. ↑ ROBERTS, John. Bruguera towers above tired Berasategui. The Independent. 06-06-1994. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. 
  20. ↑ NEWBERRY, Piers. Nadal storms to fourth French win. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 08-06-2008. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. 
  21. ↑ ORNSTEIN, David. Federer claims historic Paris win. news.bbc.co.uk. BBC Sport, 07-06-2009. Dostupné online [cit. 25-07-2015]. 
  22. ↑ Novak Djokovic beats Andy Murray to win first French Open title. www.bbc.com. BBC Sport, 05-06-2016. Dostupné online [cit. 05-06-2016]. 
  23. ↑ SEMINARA, Dave. Rafa's 'Moon Landing' Among Sports' Greatest All-Time Records [online]. ATP Tennis, Inc., 2020-10-11 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Rafa Relishes Records, But Puts 20th Slam In Perspective In Face Of Pandemic [online]. ATP Tour, Inc., 2020-10-11 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ ODDO, Chris. 100 for the King: Numbers behind Rafa's latest Paris success - Roland-Garros - The 2020 Roland-Garros Tournament official site [online]. Roland Garros, 2020-10-11 [cit. 2020-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ CAMBERS, Simon. More records fall for Rafael Nadal at Roland-Garros. Tennis Majors [online]. 2022-06-05 [cit. 2022-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Dominic Thiem Outlasts Alexander Zverev In Historic US Open Final [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-13 [cit. 2020-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Le Matin : derniers télégrammes de la nuit du 3 août 1942 (Numéro 21244) [online]. BnF [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 
  29. ↑ Le Matin : derniers télégrammes de la nuit du 2 août 1943 (Numéro 21551) [online]. BnF [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 
  30. ↑ Le Matin : derniers télégrammes de la nuit du 7 août 1944 (Numéro 21862) [online]. BnF [cit. 2020-04-23]. Dostupné online. 

Literatura editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_vítězů_mužské_dvouhry_na_French_Open&oldid=23731227“