Queen's Club Championships

Queen's Club Championships
Queen's Club Championships
	cinch Championships
	Centrální dvorec areálu v Queen's Clubu
Založeno	1890
Odehráno	cinch Championships 2023
Místo	Londýn, Spojené království
Dějiště	Queen's Club
Souřadnice	51°29′15″ s. š., 0°12′42″ z. d.
Povrch	tráva / venku
Soutěže	32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	2 345 130 EUR
Prize money	2 195 175 EUR
Období	červen
ATP Tour
1990–1997	World Series
1998–2008	International Series
2009–2014	ATP Tour 250
2015–	ATP Tour 500
	www.lta.org.uk/major-tennis-events/british-major-events/cinch-championships/ Některá data mohou pocházet z datové položky.

Queen's Club Championships, oficiálně cinch Championships, je profesionální tenisový turnaj mužů, každoročně hraný v londýnském soukromém klubu Queen's Club na otevřených travnatých dvorcích. V rámci okruhu ATP Tour patří od roku 2015 do kategorie ATP Tour 500. V sezónách 2009–2014 byl součástí kategorie ATP Tour 250.^[1]^[2] Premiérový ročník se konal již v roce 1890, čímž se řadí mezi nejstarší turnaje světa.

Turnaj představuje nejdůležitější část travnaté přípravy před grandslamovým Wimbledonem. V letech 1979–2008 nesl název Stella Artois Championships, mezi roky 2009–2017 AEGON Championships podle skotské pojišťovny a v období 2018–2020 se generálním partnerem stala londýnská nápojářská společnost Fever-Tree. Pro ročníky 2021–2026 s turnajem uzavřel smlouvu internetový maloobchod s automobily Cinch.^[3]

V první dekádě třetího milénia události dominovali Andy Roddick a Lleyton Hewitt, když si oba připsali po čtyřech titulech.^[4] Roddick popsal kurty v Queen's Clubu jako „zřejmě nejlepší na světě“.^[5]

Historie editovat

Turnaj byl původně založen pod názvem London Grass Court Championships již v roce 1884, kdy probíhal v Londýnském atletickém klubu na Stamford Bridge ve Fulhamu.^[6] Následující ročník získal pojmenování London Championships a odehrával se na otevřených travnatých dvorcích. Roku 1890 došlo ke změně dějiště, když se událost přestěhovala do privátního klubu Queen's Clubu. Tam nejprve probíhaly pouze singlové soutěže mužů a žen. Od roku 1903 se hrála také mužská čtyřhra a o dvě sezóny později se dočkala premiéry i smíšená soutěž. Od roku 1915 se jako poslední představila ženská čtyřhra.

Dvorce č. 1 a 2 Queen's Clubu

Dva světové válečné konflikty přerušily konání v letech 1915–1918 a 1940–1946. V období 1970–1989 se událost zařadila do okruhu Grand Prix. Ženská polovina byla přerušena po roce 1973 a soutěže mužů chyběly v letech 1974–1976.^[7]

Během čtvrtfinále dvouhry ročníku 2004 vytvořil Andy Roddick tehdejší světový rekord nejrychleji zahraného podání, když proti Paradornu Srichaphanovi udělil míči rychlost 153 mph (246,2 km/h).^[8]

V roce 2012 byl ve finále za nesportovní chování diskvalifikován Argentinec David Nalbandian, když za stavu 3–3 ve druhé sadě ztratil podání a Chorvat Marin Čilić si připsal break. Nalbandian po prohrané výměně kopl do reklamního panelu, který následně zranil nohu čárového rozhodčího sedícího za ním.^[9] Organizace ATP mu udělila pokutu 10 000 eur a odebrala bodový zisk dosažený na turnaji ve výši 150 bodů, stejně jako prize money ve výši cca 45 000 eur.^[10]

Zrekonstruovaný centrální dvorec od sezóny 2017 pojme deset tisíc diváků, dříve se jednalo o 6 478 návštěvníků.^[11] Na britských ostrovech pokrývá televizní a rozhlasové přenosy veřejnoprávní BBC, od roku 2009 ve vysokém rozlišení High Definition. Sběračky míčků jsou vybírány ze dvou dívčích středních škol, Nonsuch High School a St Philomena's Catholic High School for Girls, ležících v jiholondýnském Suttonu.^[12]

Rekordy editovat

Andy Murray, 2014

Mirnyj a Nestor, vítězové čtyřhry 2012

Hráči a vítězové editovat

Nejvíce titulů – Andy Murray (5 ve dvouhře a 1 ve čtyřhře)
Nejvíce titulů ve dvouhře – Andy Murray (5)
Nejmladší vítěz – Boris Becker, 17 let a 207 dnů v roce 1985
Nejstarší vítěz – Major Ritchie, 38 let v roce 1909 (v open éře Feliciano López, 37 let v roce 2019)
Nejníže postavený vítěz na žebříčku ATP – Feliciano López, 113. na světě v roce 2019.
Nejníže postavený finalista na žebříčku ATP – Laurence Tieleman, 253. na světě v roce 1998.
Vítězové ve dvouhře i čtyřhře v jednom roce – Pete Sampras v roce 1995 (čtyřhra s Toddem Martinem), Mark Philippoussis v roce 1997 (čtyřhra s Patrickem Rafterem) a Feliciano López v roce 2019 (čtyřhra s Andym Murraym).

Zápasy editovat

Nejdelší finále – Sampras porazil Henmana za 151 minut v roce 1999.
Nejkratší finále – Stich porazil Ferreiru za 57 minut v roce 1993.
Nejdelší zápas – Ashe porazil Mittena za 6 hodin a 16 minut v roce 1979.
Nejvíce gamů v jednom zápase – Nduka Odizor porazil Forgeta v zápase, který měl 65 gamů v roce 1987.

Přehled finále editovat

Mužská dvouhra editovat

Rok	vítěz	finalista	výsledek
1890	David G. Chaytor	Wilfred Baddeley	3–6, 6–8, 6–1, 6–2, 6–2
1891	Harry S. Barlow	Joshua Pim	6–4, 2–6, 6–0, 7–5
1892	Ernest W. Lewis	Joshua Pim	6–4, 6–4, 3–6, 4–6, 6–1
1893	Joshua Pim	Harold Mahony	1–6, 6–1, 6–8, 6–3
1894	Harold Mahony	Harry S. Barlow	6–2, 6–3, 6–3
1895	Harry S. Barlow	Manliff Goodbody	6–4, 7–5, 5–7, 5–7, 10–8
1896	Harold Mahony	Reginald Doherty	11–9, 6–4, 6–4
1897	Lawrence Doherty	Major Ritchie	6–2, 6–2, 6–2
1898	Lawrence Doherty	Harold Mahony	6–3, 6–4, 9–7
1899	Harold Mahony	Arthur Gore	8–10, 6–2, 7–5, 6–1
1900	Arthur Goree	Arthur W. Lavy	6–0, 6–2, 6–3
1901	Charles Dixon	George Greville	6–1, 6–0, 4–6, 6–4
1902	Major Ritchie	Charles Simond	6–3, 6–4, 6–0
1903	George Greville	Charles Simond	6–1, 6–4, 7–9, 5–7, 6–4
1904	Major Ritchie	Harold Mahony	6–3, 6–1, 6–1
1905	Holcombe Ward	Beals C. Wright	bez boje
1906	Major Ritchie	John M. Flavelle	6–0, 6–1, 7–5
1907	Tony Wilding	Major Ritchie	6–2, 6–1, 6–0
1908	Kenneth Powell	Major Ritchie	6–4, 3–3^skreč
1909	Major Ritchie	Harry Parker	11–13, 6–4 6–1, 6–0
1910	Tony Wilding	Major Ritchie	6–4, 6–3, 2–0^skreč
1911	Tony Wilding	Alfred Beamish	7–5, 6–2, 6–3
1912	Tony Wilding	Otto Froitzheim	bez boje
1913	Arthur Lowe	Wallace F. Johnson	7–5, 6–4, 4–6, 4–6, 6–4
1914	Arthur Lowe	Percival Davson	6–2, 7–5, 6–4
1915	Nehráno pro první světovou válku
1916
1917
1918
1919	Pat O'Hara Wood	Louis Raymond	6–4, 6–0, 2–6, 7–5
1920	William Johnston	William Tilden	4–6, 6–2, 6–4
1921	Zenzo Šimizu	Mohammed Sleem	6–2, 6–0
1922	Henry Mayes	Donald Greig	6–8, 6–2, 6–2, 6–1
1923	Vincent Richards	Sydney M. Jacob	6–2, 6–2
1924	Algernon Kingscote	Arthur Lowe	3–6, 8–6, 6–3, 6–2
1925	Arthur Lowe	Henry Mayes	6–2, 9–7
1926	Henry Mayes	Arthur Lowe	6–3, 6–2
1927	Henry Mayes	D.M. Evans	6–3, 6–3
1928	William Tilden	Francis Hunter	6–3, 6–2, 6–1
1929	William Tilden	Francis Hunter	sdílený titul
1930	Wilmer Allison	Gregory Mangin	6–4, 8–6
1931	John Olliff	Edward Avory	3–6, 6–4, 6–2
1932	Jack Crawford	Hendrik Timmer	1–6, 6–3, 6–3, 6–4
1933	Ellsworth Vines	Lester Stoefen	sdílený titul
1934	Sidney Wood	Frank Shields	6–4, 6–3
1935	Wilmer Allison	Clarence Jones	sdílený titul
1936	Donald Budge	David P. Jones	6–4, 6–3
1937	Donald Budge	Henry Austin	6–1, 6–2
1938	Henry Austin	Kho Sin-Kie	6–2, 6–0
1939	Gottfried von Cramm	Ghaus Mohammad	6–1, 6–3
1940	Nehráno pro druhou světovou válku
1941
1942
1943
1944
1945
1946	Pancho Segura	Colin Long	6–4, 7–5
1947	Robert Falkenburg	Colin Long	6–4, 7–5
1948	Robert Falkenburg	Eric Sturgess	sdílený titul
1949	Ted Schroeder	Gardnar Mulloy	8–6, 6–0
1950	John Bromwich	Arthur Larsen	6–2, 6–4
1951	Eric Sturgess	Frank Sedgman	6–4 5–7 6–2
1952	Frank Sedgman	Mervyn Rose	10–8, 6–2
1953	Lew Hoad	Ken Rosewall	8–6, 10–8
1954	Lew Hoad	Mervyn Rose	8–6, 6–4
1955	Ken Rosewall	Lew Hoad	6–2, 6–3
1956	Neale Fraser	Ken Rosewall	7–5, 3–6, 9–7
1957	Ashley Cooper	Neale Fraser	6–8, 6–2, 6–3
1958	Malcolm Anderson	Robert Mark	1–6, 11–9, 6–3
1959	Ramanathan Krishnan	Neale Fraser	6–3, 6–0
1960	Andrés Gimeno	Roy Emerson	8–6,6–3
1961	Bob Hewitt	Robert McKinley	6–2 6–3
1962	Rod Laver	Roy Emerson	6–4 7–5
1963	Roy Emerson	Owen Davidson	6–1 6–2
1964	Roy Emerson	Toomas Lejus	12–10, 6–4
1965	Roy Emerson	Dennis Ralston	bez boje
1966	Roy Emerson	Tony Roche	bez boje
1967	John Newcombe	Roger Taylor	7–5, 6–3
1968	Clark Graebner	Tom Okker	sdílený titul (déšť)
1969	Fred Stolle	John Newcombe	6–3, 22–20
1970	Rod Laver	John Newcombe	6–4, 6–3
1971	Stan Smith	John Newcombe	8–6, 6–3
1972	Jimmy Connors	John Paish	6–2, 6–3
1973	Ilie Năstase	Roger Taylor	10–8, 6–3
1974	turnaj se nekonal
1975
1976
1977	Raúl Ramírez	Mark Cox	9–7, 7–5
1978	Tony Roche	John McEnroe	8–6, 9–7
1979	John McEnroe	Víctor Pecci	6–7, 6–1, 6–1
1980	John McEnroe	Kim Warwick	6–3, 6–1
1981	John McEnroe	Brian Gottfried	7–6, 7–5
1982	Jimmy Connors	John McEnroe	7–5, 6–3
1983	Jimmy Connors	John McEnroe	6–3, 6–3
1984	John McEnroe	Leif Shiras	6–1, 3–6, 6–2
1985	Boris Becker	Johan Kriek	6–2, 6–3
1986	Tim Mayotte	Jimmy Connors	6–4, 2–1^skreč
1987	Boris Becker	Jimmy Connors	6–7, 6–3, 6–4
1988	Boris Becker	Stefan Edberg	6–1, 3–6, 6–3
1989	Ivan Lendl	Christo van Rensburg	4–6, 6–3, 6–4
1990	Ivan Lendl	Boris Becker	6–3, 6–2
1991	Stefan Edberg	David Wheaton	6–2, 6–3
1992	Wayne Ferreira	Shuzo Matsuoka	6–3, 6–4
1993	Michael Stich	Wayne Ferreira	6–3, 6–4
1994	Todd Martin	Pete Sampras	7–6^(7–4), 7–6^(7–4)
1995	Pete Sampras	Guy Forget	7–6^(7–3), 7–6^(8–6)
1996	Boris Becker	Stefan Edberg	6–4, 7–6^(7–3)
1997	Mark Philippoussis	Goran Ivanišević	7–5, 6–3
1998	Scott Draper	Laurence Tieleman	7–6^(7–5), 6–4
1999	Pete Sampras	Tim Henman	6–7^(1–7), 6–4, 7–6^(7–4)
2000	Lleyton Hewitt	Pete Sampras	6–4, 6–4
2001	Lleyton Hewitt	Tim Henman	7–6^(7–3), 7–6^(7–3)
2002	Lleyton Hewitt	Tim Henman	4–6, 6–1, 6–4
2003	Andy Roddick	Sébastien Grosjean	6–3, 6–3
2004	Andy Roddick	Sébastien Grosjean	7–6^(7–4), 6–4
2005	Andy Roddick	Ivo Karlović	7–6^(9–7), 7–6^(7–4)
2006	Lleyton Hewitt	James Blake	6–4, 6–4
2007	Andy Roddick	Nicolas Mahut	4–6, 7–6^(9–7), 7–6^(7–2)
2008	Rafael Nadal	Novak Djoković	7–6^(8–6), 7–5
2009	Andy Murray	James Blake	7–5, 6–4
2010	Sam Querrey	Mardy Fish	7–6^(7–3), 7–5
2011	Andy Murray	Jo-Wilfried Tsonga	3–6, 7–6^(7–2), 6–4
2012	Marin Čilić	David Nalbandian	6–7^(3–7), 4–3^{diskvalifikace}
2013	Andy Murray	Marin Čilić	5–7, 7–5, 6–3
2014	Grigor Dimitrov	Feliciano López	6–7^(8–10), 7–6^(7–1), 7–6^(8–6)
2015	Andy Murray	Kevin Anderson	6–3, 6–4
2016	Andy Murray	Milos Raonic	6–7^(5–7), 6–4, 6–3
2017	Feliciano López	Marin Čilić	4–6, 7–6^(7–2), 7–6^(10–8)
2018	Marin Čilić	Novak Djoković	5–7, 7–6^(7–4), 6–3
2019	Feliciano López	Gilles Simon	6–2, 6–7^(4–7), 7–6^(7–2)
2020	zrušeno pro pandemii koronaviru
2021	Matteo Berrettini	Cameron Norrie	6–4, 6–7^(5–7), 6–3
2022	Matteo Berrettini	Filip Krajinović	7–5, 6–4
2023	Carlos Alcaraz	Alex de Minaur	6–4, 6–4

Mužská čtyřhra editovat

Přehled finále od roku 1969
Rok	vítězové	finalisté	výsledek
1969	Owen Davidson Dennis Ralston	Ove Nils Bengtson Thomaz Koch	8–6, 6–3
1970	Tom Okker Marty Riessen	Arthur Ashe Charlie Pasarell	7–9, 6–4, 9–7
1971	Tom Okker Marty Riessen	Stan Smith Erik van Dillen	8–6, 4–6, 15–13
1972	Jim McManus Jim Osborne	Jürgen Fassbender Karl Meiler	4–6, 6–3, 7–5
1973	Tom Okker Marty Riessen	Ray Keldie Raymond Moore	6–4, 7–5
1974 – 1976	turnaj nekonán
1977	Anand Amritraj Vidžaj Amritraž	John Lloyd David Lloyd	6–1, 6–2
1978	Bob Hewitt Frew McMillan	Fred McNair Raúl Ramírez	6–2, 7–5
1979	Tim Gullikson Tom Gullikson	Marty Riessen Sherwood Stewart	6–4, 6–4
1980	Rod Frawley Geoff Masters	Paul McNamee Sherwood Stewart	6–2, 4–6, 11–9
1981	Pat Du Pré Brian Teacher	Kevin Curren Steve Denton	3–6, 7–6, 11–9
1982	John McEnroe Peter Rennert	Victor Amaya Hank Pfister	7–6, 7–5
1983	Brian Gottfried Paul McNamee	Kevin Curren Steve Denton	6–4, 6–3
1984	Pat Cash Paul McNamee	Bernard Mitton Butch Walts	6–4, 6–3
1985	Ken Flach Robert Seguso	Pat Cash John Fitzgerald	3–6, 6–3, 16–14
1986	Kevin Curren Guy Forget	Darren Cahill Mark Kratzmann	6–2, 7–6
1987	Guy Forget Yannick Noah	Rick Leach Tim Pawsat	6–4, 6–4
1988	Ken Flach Robert Seguso	Pieter Aldrich Danie Visser	6–2, 7–6
1989	Darren Cahill Mark Kratzmann	Tim Pawsat Laurie Warder	7–6, 6–3
1990	Jeremy Bates Kevin Curren	Henri Leconte Ivan Lendl	7–6, 6–4
1991	Todd Woodbridge Mark Woodforde	Grant Connell Glenn Michibata	7–6, 6–4
1992	John Fitzgerald Anders Järryd	Goran Ivanišević Diego Nargiso	6–4, 7–6
1993	Todd Woodbridge Mark Woodforde	Neil Broad Gary Muller	6–4, 6–7, 6–3
1994	Jan Apell Jonas Björkman	Todd Woodbridge Mark Woodforde	5–7, 7–6, 6–4
1995	Todd Martin Pete Sampras	Jan Apell Jonas Björkman	6–4, 6–2
1996	Todd Woodbridge Mark Woodforde	Sébastien Lareau Alex O'Brien	6–2, 6–7, 6–3
1997	Mark Philippoussis Patrick Rafter	Sandon Stolle Cyril Suk	6–2, 4–6, 7–5
1998	Todd Woodbridge Mark Woodforde	Jonas Björkman Patrick Rafter	sdílený titul (déšť)
1999	Sébastien Lareau Alex O'Brien	Todd Woodbridge Mark Woodforde	6–3, 7–6
2000	Todd Woodbridge Mark Woodforde	Jonathan Stark Eric Taino	7–6, 6–4
2001	Bob Bryan Mike Bryan	Eric Taino David Wheaton	6–3, 6–2
2002	Wayne Black Kevin Ullyett	Maheš Bhúpatí Max Mirnyj	7–6, 3–6, 6–3
2003	Mark Knowles Daniel Nestor	Maheš Bhúpatí Max Mirnyj	6–3, 6–4
2004	Bob Bryan Mike Bryan	Mark Knowles Daniel Nestor	6–3, 6–4
2005	Bob Bryan Mike Bryan	Jonas Björkman Max Mirnyj	7–6^(11–9), 7–6^(7–4)
2006	Paul Hanley Kevin Ullyett	Jonas Björkman Max Mirnyj	6–4, 7–6
2007	Mark Knowles Daniel Nestor	Bob Bryan Mike Bryan	7–5, 6–4
2008	Daniel Nestor Nenad Zimonjić	Marcelo Melo André Sá	6–4, 7–6^(7–3)
2009	Wesley Moodie Michail Južnyj	Marcelo Melo André Sá	6–4, 4–6, [10–6]
2010	Novak Djoković Jonatan Erlich	Karol Beck David Škoch	7–6^(8–6), 2–6, [10–3]
2011	Bob Bryan Mike Bryan	Maheš Bhúpatí Leander Paes	6–7^(2–7), 7–6^(7–4), [10–6]
2012	Max Mirnyj Daniel Nestor	Bob Bryan Mike Bryan	6–3, 6–4
2013	Bob Bryan Mike Bryan	Alexander Peya Bruno Soares	4–6, 7–5, [10–3]
2014	Alexander Peya Bruno Soares	Jamie Murray John Peers	4–6, 7–6, [10–4]
2015	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	Marcin Matkowski Nenad Zimonjić	6–2, 6–2
2016	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	Chris Guccione André Sá	6–3, 7–6^(7–5)
2017	Jamie Murray Bruno Soares	Julien Benneteau Édouard Roger-Vasselin	6–2, 6–3
2018	Henri Kontinen John Peers	Jamie Murray Bruno Soares	6–4, 6–3
2019	Feliciano López Andy Murray	Rajeev Ram Joe Salisbury	7–6^(8–6), 5–7, [10–5]
2020	zrušeno pro pandemii koronaviru
2021	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut	Reilly Opelka John Peers	6-4, 7-5
2022	Nikola Mektić Mate Pavić	Lloyd Glasspool Harri Heliövaara	3–6, 7–6^(7–3), [10–6]
2023	Ivan Dodig Austin Krajicek	Taylor Fritz Jiří Lehečka	6–4, 6–7^(5–7), [10–3]

Ženská dvouhra editovat

Rok	vítězka	finalistka	výsledek
1890	May Jacksová	Maud Shackleová	6–2, 6–1
1891	Maud Shackleová	May Jacksová	6–2, 4–6, 6–3
1892	Maud Shackleová	Edith Austinová	6–2, 6–3
1893	Maud Shackleová	Edith Austinová	6–2, 6–1
1894	Edith Austinová	Charlotte Cooperová	8–6, 11–9
1895	Maud Shackleová	Edith Austinová	6–2, 7–5
1896	Charlotte Cooperová	Agatha Templemanová
1897	Charlotte Cooperová	Edith Austinová	2–6, 6–2, 6–2
1898	Charlotte Cooperová	Edith Austinová	6–4, 3–6, 8–6
1899	Edith Austin	Charlotte Cooperová	12–10, 2–6, 9–7
1900	Charlotte Cooperová	Edith Grevilleová
1901	Edith Austinová	Ethel Thomsonová	6–1, 6–1
1902	Charlotte Cooper Sterryová	Ruth Durlacher
1903	Agnes Mortonová	Edith Grevilleová
1904	Agnes Mortonová	Ellen Stawell-Brown
1905	Ethel Thomsonová	Edith Grevilleová
1906	Ethel Thomsonová	Mildred Colesová
1907	Violet Pinckneyová	Dorothea Lambert Chambersová	2–6, 6–3, 6–4
1908	Violet Pinckneyová	Dorothea Lambert Chambersová	6–3, 6–2
1909	Aurea Edgingtonová	Madeline Fisher O'Neillová
1910	Gladys Lamploughová	Edith Johnsonová
1911	Mildred Colesová	Agnes Mortonová
1912	Ethel Larcombeová	Dorothy Holmanová	6–1, 6–0
1913	Ethel Larcombeová	Aurea Edgingtonová
1914	Ethel Larcombeová	Beryl Tullochová
1915	Nehráno pro první světovou válku
1916
1917
1918
1919	Ethel Larcombeová	Dorothy Holmanová	6–4, 8–6
1920	Dorothy Holmanová	Ethel Larcombeová	bez boje
1921	Mabel Claytonová	Dorothy Holmanová
1922	Mabel Claytonová	W. Keaysová
1923	Elizabeth Ryanová	Geraldine Beamishová	6–2, 1–6, 6–2
1924	Elizabeth Ryanová	Doris Covell Craddocková
1925	Elizabeth Ryanová	Ermyntrude Harveyová	6–0, 6–1
1926	Dorothy Kemmis-Bettyová	Eileen Bennettová	7–5, 6–2
1927	Dorothy Kemmis-Bettyová	Enid Head Broadbridgeová	6–0, 6–1
1928	Joan Ridleyová	Helene Contostavlosová	4–6, 6–1, 6–0
1929	Elizabeth Ryanová	Elsie Goldsacková	6–2, 2–6, 6–2
1930	Madge Listová	Margaret McKane Stocksová	6–1, 6–3
1931	Elsie Goldsack Pittmanová	Kitty McKane Godfreeová	9–7, 6–4
1932	Dorothy Andrusová	Jadwiga Jędrzejowská	1–6, 7–5, 6–4
1933	Elsie Goldsack Pittman	Helen Wills Moodyová	sdílený titul
1934	Jacqueline Goldschmidtová	Dorothy Andrusová	5–7, 6–2, 6–0
1935	Anita Lizanová	Sylvie Jung Henrotinová	sdílený titul
1936	Jadwiga Jędrzejowská	Susan Noelová	6–2, 6–4
1937	Jadwiga Jędrzejowská	Kay Stammersová	6–3, 6–0
1938	Jadwiga Jędrzejowská	Hilde Krahwinkel Sperlingová	6–3, 6–0
1939	Jadwiga Jędrzejowská	Hilde Krahwinkel Sperlingová	6–1, 6–4
1940	Nehráno pro druhou světovou válku
1941
1942
1943
1944
1945
1946	Doris Hartová	Margaret Osborneová	6–8, 6–3, 6–3
1947	Doris Hartová	Margaret Osborneová	6–4, 6–0
1948	Doris Hartová	Margaret Osborne duPontová	sdílený titul
1949	Louise Broughová	Margaret Osborne duPontová	3–6, 6–1, 6–3
1950	Doris Hartová	Margaret Osborne duPontová	4–6, 6–4, 6–4
1951	Shirley Fryová	Nancy Chaffeeová	6–3, 8–6
1952	Hazel Redick-Smithová	Elizabeth Wilfordová	7–5, 6–1
1953	Jean Rinkel-Quertierová	Heather Nichollsová	6–1, 4–6, 6–2
1954	Louise Broughová	Shirley Fryová	6–1, 6–4
1955	Louise Broughová	Jean Forbesová	6–3, 6–1
1956	Angela Buxtonová	Patricia Wardová	6–4, 6–0
1957	Mimi Arnoldová	Zsuzsa Körmöczyová	6–1, 5–7, 6–3
1958	Berenice Carrová	Margaret Varnerová	6–4, 5–7, 8–6
1959	Yola Ramírezová	Christiane Mercelisová	2–6, 6–1, 6–3
1960	Christine Trumanová	Karen Hantze Susmanová	6–4, 6–3
1961	Margaret Smithová	Nancy Richeyová	6–0, 4–6, 6–2
1962	Rita Bentleyová	Lorna Cornellová	7–5, 7–5
1963	Robyn Ebbernová	Rita Bentley	6–3, 6–3
1964	Margaret Smithová	Ann Jonesová	6–3, 6–2
1965	Annette Van Zylová	Christine Trumanová	6–3, 4–6, 6–4
1966	Françoise Dürrová	Judy Tegartová	4–6, 6–3, 7–5
1967	Nancy Richeyová	Kerry Melvilleová	2–6, 6–2, 6–4
1968	Ann Jonesová	Nancy Richeyová	sdílený titul
1969	Ann Jonesová	Winnie Shawová	6–0, 6–1
1970	Margaret Courtová	Winnie Shawová	2–6, 8–6, 6–2
1971	Margaret Courtová	Billie Jean Kingová	6–3, 3–6, 6–3
1972	Olga Morozovová	Evonne Goolagongová	6–2, 6–3
1973	Chris Evertová	Karen Krantzckeová	6–4, 6–0

Ženská čtyřhra editovat

Rok	vítězky	finalistky	výsledek
1971	Rosie Casalsová Billie Jean Kingová	Mary–Ann Curtisová Valerie Ziegenfussová	6–2, 8–6
1972	Rosie Casalsová Billie Jean Kingová	Françoise Durrová Betty Stöveová	4–6, 6–3, 7–5
1973	Rosie Casalsová Billie Jean Kingová	Brenda Kirková Pat Walkdenová	5–7, 7–0, 6–2

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Queen's Club Championships na anglické Wikipedii.

↑ ATP Announces 2015 ATP World Tour Calendar. Tennis Connected [online]. 2014-02-10 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Tennis stretches grass season to six weeks. SBS News [online]. 2014-02-11 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Cinch to replace Fever-Tree as Queen’s title sponsor - SportsPro Media. www.sportspromedia.com [online]. 2020-12-23 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Hewitt to join Nadal at Queen's. BBC Sport [online]. 2009-05-07 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Featured Video (Roddick speaks near the end) [online]. Artois Championships [cit. 2023-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-18. (anglicky)
↑ Queens Club Tournament [online]. Tennis Archives, 2012-05-24 [cit. 2023-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-24. (anglicky)
↑ $63, 260 Curtain-Raiser to Wimbledon. The Sydney Morning Herald. 12-04-1974, s. 12. Dostupné online.
↑ Karlovic sets fastest serve mark. BBC [online]. 2011-03-06 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky)
↑ VIDEO: Tenista Nalbandian rozkopl reklamní panel, zranil sudího a byl diskvalifikován. Sport.cz [online]. 2012-06-17 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online.
↑ VIDEO: Bombarďák Fish ve Wimbledonu trefil servisem rozhodčí do oka. Musela odstoupit. Sport.cz [online]. 2012-07-06 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online.
↑ Piers Newbery. Andy Murray stunned by Jordan Thompson at Queen's [online]. Queen's Club: BBC Sport, 2017-06-20 [cit. 2017-06-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Behind the Scenes with the Ball Girls at The Queen's Club [online]. LTA, 2014 [cit. 2023-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-31. (anglicky)

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Queen's Club Championships na Wikimedia Commons
Queen's Club Championships – oficiální stránky (anglicky)
Queen's Club Championships na stránkách ATP Tour (anglicky)

[1] ATP Announces 2015 ATP World Tour Calendar. Tennis Connected [online]. 2014-02-10 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky)

[2] Tennis stretches grass season to six weeks. SBS News [online]. 2014-02-11 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky)

[3] Cinch to replace Fever-Tree as Queen’s title sponsor - SportsPro Media. www.sportspromedia.com [online]. 2020-12-23 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. (anglicky)

[4] Hewitt to join Nadal at Queen's. BBC Sport [online]. 2009-05-07 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky)

[5] Featured Video (Roddick speaks near the end) [online]. Artois Championships [cit. 2023-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-18. (anglicky)

[6] Queens Club Tournament [online]. Tennis Archives, 2012-05-24 [cit. 2023-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-05-24. (anglicky)

[7] $63, 260 Curtain-Raiser to Wimbledon. The Sydney Morning Herald. 12-04-1974, s. 12. Dostupné online.

[8] Karlovic sets fastest serve mark. BBC [online]. 2011-03-06 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky)

[9] VIDEO: Tenista Nalbandian rozkopl reklamní panel, zranil sudího a byl diskvalifikován. Sport.cz [online]. 2012-06-17 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online.

[10] VIDEO: Bombarďák Fish ve Wimbledonu trefil servisem rozhodčí do oka. Musela odstoupit. Sport.cz [online]. 2012-07-06 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online.

[11] Piers Newbery. Andy Murray stunned by Jordan Thompson at Queen's [online]. Queen's Club: BBC Sport, 2017-06-20 [cit. 2017-06-23]. Dostupné online. (anglicky)

[12] Behind the Scenes with the Ball Girls at The Queen's Club [online]. LTA, 2014 [cit. 2023-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-12-31. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]