Otevřít hlavní menu

Marathón[1] (řecky Μαραθών, novořecky Μαραθώνας Marathónas) je město v Řecku. Nachází se na východním pobřeží poloostrova Attika a žije v něm asi 33 423 obyvatel. Marathón znamená v překladu fenyklové pole. Obec je známá slavným vítězstvím Athéňanů nad Peršany v roce 490 př. n. l. a maratónským během v délce 42 km a 195 m. Z města pocházel též sofista Héródés Attikos.

Marathón
Μαραθών, Μαραθώνας
Planina u města Marathón
Planina u města Marathón
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 28 m n. m.
Stát ŘeckoŘecko Řecko
provincie Attika
Marathón
Marathón
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 97,062 km²
Počet obyvatel 33 423 (2011)
Hustota zalidnění 344,3 obyv./km²
Správa
Starosta Spýros Zágaris
Oficiální web www.marathon.gr
Telefonní předvolba 22940
PSČ 190 07
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Historie Marathónu sice nezačíná řecko-perskými válkami, ale je to období, kdy se Marathón proslavil (více viz bitva u Marathonu). Pomoc Athéňanů maloasijským Řekům při povstání proti perské nadvládě vedla k odvetě. V roce 490 př. n. l. poslala mocná Perská říše svou armádu proti Athéňanům a vylodila se v blízké zátoce u Marathónu. V čele Peršanů stáli Dátis a Artafernés, převaha jejich armády byla obrovská (20 000 až 30 000 vojáků). Velitelem Athéňanů byl Kallimachos a Miltiadés, jejich armáda čítala přibližně 9 000 athénských a asi 1 000 platajských vojáků. Byl vyslán posel o pomoc i do Sparty, ale ti dorazili až po bitvě. Přesto zvítězili Athéňané, kteří ztratili pouhých 192 mužů. Útočníci ztratili 6 400 mužů. Bylo to jedno z nejslavnějších vítězství řeckých vojsk. Porážkou Peršanů Athéňané založili své mocenské postavení a uchránili řeckou kulturu před náporem východní despocie.

Maratónský běhEditovat

Vítězství Řeků běžel oznámit do Athén řecký voják Thersippose nebo Euklea. Uběhl bez odpočinku trať 42 km 200 m. Na athénském náměstí zvolal: Zvítězili jsme! (Neníkékamen!). Poté klesl mrtev zcela vyčerpán nadlidským výkonem. Některé zdroje uvádějí jako běžce Feidipida, ten však běžel žádat o pomoc do Sparty přibližně 270 km.

Jako připomenutí slavného běhu vojáka do Athén a na základě uběhnuté vzdálenosti (cca 42 km) byla počátkem 20. století pojmenována nejdelší olympijská běžecká trať jako maratonský běh.

PamátkyEditovat

Athéňané byli zpopelněni a společně pohřbeni v mohyle – kruhové nasypané návrší (tzv. Soros) o výšce 9–12 m, průměru 50 m a obvodu 185 m. V současnosti stojí před mohylou moderní kopie stély (památník ve tvaru podlouhlé vertikální desky) z 5. stol, jejíž originál je vystaven v Národním archeologickém muzeu v Athénách. Mohyla je velmi působivá, ale neznamená nic ve srovnání s vítězstvím, které symbolizuje. Z jejího vrcholu lze přehlédnout celé bojiště od zátoky na východě až po výšinu na západě, pod níž byl athénský tábor. Bojiště se rozprostíralo východně od silnice vedoucí z Nea Makri do dnešní obce Marathón, která leží asi 5 km severně od bojiště. Mohyla Platajských je blízko archeologického muzea, asi 3 km na západ. Peršané byli pohřbeni na severovýchodě v oblasti kolem kostelíka Panagía Mesosporítisissa, ale jejich hroby nejsou nijak označeny.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 52, 110. Standardizované jméno: Maraton. 

LiteraturaEditovat

  • Řecko – průvodce do zahraničí, nakladatelství Olympia, 1993
  • Slovník antické kultury, vydalo nakladatelství Svoboda, 1974

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat