Josef Somr

český dabér a herec

Josef Somr (15. dubna 1934 Vracov16. října 2022 Nová Ves pod Pleší) byl český herec. Působil v divadle, televizi, hrál v řadě filmů a často vystupoval i v rozhlase, namlouval postavy animovaných pořadů. Hrál mimo jiné v Brně, v Pardubicích, v pražském Činoherním klubu a nejdéle v pražském Národním divadle. Jedna z prvních rolí, kde s proslavil, byla ve filmu Ostře sledované vlaky. V roce 2012 získal Českého lva za přínos české kinematografii a v roce 2014 Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství.

Josef Somr
Josef Somr (2008)
Josef Somr (2008)
Narození14. dubna 1934
Vracov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí16. října 2022 (ve věku 88 let)
Léčebný ústav TRN Na Pleši
ČeskoČesko Česko
Alma materJAMU v Brně
Povolánídivadelní a filmový herec
Partner(ka)Zuzana Šavrdová
OceněníZasloužilý umělec (1987)
medaile Za zásluhy mzz II. stupeň (2005)
Výroční cena AČFK (2014)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v jihomoravském Vracově jako prostřední ze tří bratrů do rodiny průvodčího Tomáše Somra a Aloisie roz. Fridrichové.[1] V první polovině 50. let 20. století byl mj. brankářem místního fotbalového A-mužstva.

Vystudoval gymnázium v Kyjově. V roce 1956 absolvoval brněnskou JAMU,[2] dva roky hrál v Českém Těšíně, tři roky v brněnském Divadle bratří Mrštíků a čtyři roky v Pardubicích (1961 až 1965). V roce 1965 se stal členem pražského Činoherního klubu a v srpnu roku 1978 přešel do činohry pražského Národního divadla. Zde působil až do roku 2001, kdy angažmá ukončil.

Desítky postav ztvárnil v televizních inscenacích. Před filmovou kamerou debutoval v roce 1964 ve snímku Obžalovaný a o dva roky později vytvořil nezapomenutelnou charakterní roli ve slavném filmu Ostře sledované vlaky. Jeho charakteristický hlas se často objevuje v rozhlase, kde se podílel například na úspěšném cyklu Pohádky tisíce a jedné noci. V roce 2001 obdržel za hlavní roli v představení The Gin Game, které se hrálo v pražském divadle Viola, Cenu Thálie. V roce 2005 obdržel z rukou prezidenta Václava Klause za svou celoživotní práci medaili Za zásluhy. V roce 1987 mu byl udělen titul zasloužilý umělec.

Krátce udržoval vztah s herečkou Evelynou Steimarovou a poté s herečkou Jiřinou Třebickou.[3][4] Jeho dlouholetou partnerkou byla herečka Zuzana Šavrdová. Manželkou byla Alena Somrová. V roce 2012 získal Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. O dva roky později mu byla 29. března 2014 udělena Cena Thálie za celoživotní činoherní mistrovství.[5]

Zemřel 16. října 2022 ve věku 88 let v sanatoriu Na Pleši u Mníšku pod Brdy, kde trávil své poslední dny.[1][6]

FilmografieEditovat

1960–1969Editovat

1970–1979Editovat

1980–1989Editovat

1990–1999Editovat

2000–2009Editovat

2010–2022Editovat

 
Josef Somr v roce 2011

TelevizeEditovat

DabingEditovat

  • Začátek dlouhého podzimu (1990) – Havlíček

RozhlasEditovat

  • 2011 George Tabori: Jak být šťastný a neuštvat se, Český rozhlas, překlad: Magdalena Štulcová, dramaturgie: Hynek Pekárek, režie: Aleš Vrzák. Hráli: Vypravěč a Starý Cvi (Josef Somr), Mladý Šabtaj Cvi (Kamil Halbich), Iokaste (Eliška Balzerová), Oidipus (Jan Dolanský), Don John (Alois Švehlík) a Amanda Lollypop (Pavla Beretová)[12]
  • 2009 Milena Mathausová: Měděné zrcadlo, nedělní pohádka, Český rozhlas Dvojka, role: Filibert; režie Vlado Rusko.[13]
  • 2011 Jules Verne-Dimitrij Dudík: Na Kometě. – Steampunkový rozhlasový muzikál. (2011) Muzikál Na kometě byl v anketě Neviditelný herec posluchači oceněn a označen za nejlepší rozhlasovou inscenaci roku, Viktor Preiss zároveň za roli kapitána Servadaca získal cenu za nejlepší mužský herecký výkon. Inscenace úspěšné reprezentovala tvorbu Českého rozhlasu na mezinárodních festivalech Prix Marulic a na slovenském mezinárodním festivalu rozhlasových her pro děti a mládež Prix Ex Aequo. Jules Verne. Dobrodružný muzikál. Z francouzského původního vydání Hector Servadac. Voyages et aventures à travers le monde solaire přeložil Václav Netušil. Scénář a režie Dimitrij Dudík. Texty Bogdan Trojak. Hudba Kryštof Marek. Zvukový design Tomáš Pergl. Mistr zvuku Radek Veselý. Střih Jana Fišerová. Produkce Jana Knappová. Osoby a obsazení: kapitán Servadac, Francouz (Viktor Preiss), Ben Zuf, jeho vojenský sluha, Francouz (Ota Jirák), kníže Timašev, Rus (Michal Pavlata), plukovník Murphy, Angličan (Josef Polášek), major Oliphant, Angličan (Petr Čtvrtníček), Angelika (Lucie Černíková), Pablo, mladý hoch, Španěl (Martin Písařík), Izak Hakhabut, německý žid, zapálený obchodník (Arnošt Goldlflam), Rosette, profesor astronomie, Francouz (Josef Somr), vypravěč (Jan Rosák).
  • 2016 William Shakespeare: Sen noci svatojánské, Český rozhlas, překlad: Martin Hilský, rozhlasová adaptace: Klára Novotná, režie: Martina Schlegelová, dramaturgie: Renata Venclová, zvukový design a hudba: Jakub Rataj, produkce: Radka Tučková a Eva Vovesná. Osoby a obsazení: Karel Dobrý (Oberon), Helena Dvořáková (Titanie), Pavla Beretová (Puk), Viktor Preiss (Hrášek), Josef Somr (Hořčička), Jaroslav Kepka (Pavučinka), Miroslav Krobot (Poříz), David Novotný (Klubko), Martin Myšička (Střízlík), Václav Neužil (Píšťala), Hynek Čermák (Fortel), Klára Suchá (Hermie), Tereza Dočkalová (Helena), Petr Lněnička (Lysandr), Jan Meduna (Demetrius), Kamil Halbich (Theseus), Tereza Bebarová (Hippolyta), Jan Vondráček (Egeus) a další.[14]
  • 2017 Šárka Kosková – Břicho Radegasta. Joska – Pavel Zedníček, Krkavec – Josef Somr, Ondra – Marek Holý, Rozina – Antonie Talacková, Johanka – Klára Suchá, vypravěčka – Jana Štěpánková, Honzík – Jan Vokrouhlecký, Rozárka – Anna Šubrtová, sedlák – Jaroslav Vlach, selka – Martina Hudečková, otec Štefky- Miroslav Táborský, Albína – Hana Seidlová, Dora – Anna Suchánková, Juliška – Andrea Elsnerová, Radegast – Stanislav Šárský. Hudba – Kryštof Marek, režie – Dimitrij Dudík. Za tuto roli získal Josef Somr hlavní cenu v anketě Neviditelný herec.

KomentářeEditovat

  • Osudy dobrého vojáka Švejka I.–IX. (1986)
  • Stopařky neberu (1990)
  • Proměny Pražského hradu (2004) (středometrážní)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Dnes zemřel filmový a divadelní herec Josef Somr, bylo mu 88 let | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. 
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia : Praha, 1988, str. 458
  3. Josef Somr a jeho osudové ženy: Bolest i trápení ze zmařené lásky. Šíp. 2022-10-29. Dostupné online [cit. 2023-01-02]. 
  4. Holka vítr - Příběhy slavných | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. Laureáti Cen Thalie 2013 [online]. Herecká asociace [cit. 2014-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-13. 
  6. Zemřel Josef Somr (†88): Zdraví ho trápilo posledních 20 let. Blesk.cz [online]. 2022-10-16 [cit. 2022-10-16]. Dostupné online. 
  7. František Pavlíček: Konec patriarchátu [online]. Český rozhlas, 2019-12-11 [cit. 2019-12-12]. Dostupné online. 
  8. Alphonse Daudet: Na Camargue [online]. Český rozhlas, 2022-12-12 [cit. 2022-12-12]. Dostupné online. 
  9. František Pavlíček: Svatojánské vřesy. Vltava [online]. 2013-01-10 [cit. 2019-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-20. 
  10. VENCLOVÁ, Renata. Joseph Sheridan Le Fanu: Ten, který tě nespouští z očí. Hororový příběh pronásledovaného námořního kapitána [online]. Český rozhlas, 2020-12-27 [cit. 2020-12-27]. Dostupné online. 
  11. Daniela Fischerová: Cesta k pólu [online]. Český rozhlas, 2017-10-01 [cit. 2017-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-02. 
  12. Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby. George Tabori: Jak být šťastný a neuštvat se [online]. Český rozhlas, 2016-03-08 [cit. 2017-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. 
  13. ČR Dvojka, repríza 22.1.2023
  14. William Shakespeare: Sen noci svatojánské [online]. Český rozhlas, 2016-12-24 [cit. 2016-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-26. 

LiteraturaEditovat

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 33, 34, 269, 327, 495, 531.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 181–186.
  • Petr Hořec, Olga Nytrová: Jak slavívali a slaví slavní, Euromedia Group a Knižní klub : Praha, 1999, str. 133–8, ISBN 80-242-0120-8
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 887–888. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 598. 
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia : Praha, 1988, str. 458–9
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 169. 

Externí odkazyEditovat