Otevřít hlavní menu

Dny zrady

československý film z roku 1973

Dny zrady je dvoudílný československý dramatický film, který v roce 1973 natočil režisér Otakar Vávra.

Dny zrady
Země ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazyk čeština
Délka 227 min
Žánr drama
Námět a scénář Miloslav Fábera
Otakar Vávra
Režie Otakar Vávra
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Jiří Pleskot
Bohumil Pastorek
Gunnar Möller
Jaroslav Radimecký
Martin Gregor
Bořivoj Navrátil
Hudba Zdeněk Liška
Kamera Jaromír Šofr
Střih Antonín Zelenka
Výroba a distribuce
Premiéra 1. dubna 1973
Distribuce Ústřední půjčovna filmů
Předchozí a následující díl
Dny zrady Sokolovo
Dny zrady na ČSFD IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Film, který si dal za úkol rekonstrukci události z roku 1938, popisuje události probíhající v období podpisu Mnichovské dohody (např. roztržky mezi henleinovci a československými vojáky na hranicích).

Film místy zkresluje dobové události (např. vyzdvihování role KSČ jako jediné autentické obránkyně vlasti před Němci) a nelze jej brát jako hraný dokument událostí z roku 1938, vedoucích k podepsání Mnichovské dohody a odstoupení pohraničí. Vystupování osob a jejich dialogy jsou částo přes jejich tendenční ztvárnění autentické a souhlasící se skutečností.

Je třeba brát v úvahu rok natočení filmu a černobílé podání úlohy KSČ a SSSR na jedné straně a československé buržoazie, která je zde označena za jednoho z viníků mnichovského diktátu. Také nasazení německých obrněných transportérů SdKfz 251 nebylo v roce 1938 možné ani německou, natož československou armádou.

Na druhé straně je třeba ocenit velkolepou výpravu filmu spočívající ve velmi věrných a nákladných exteriérech a interiérech a herecké ztvárnění jednotlivých rolí. Také masové scény jsou jedním z poznávacích znamení filmů režiséra O. Vávry.

Expresivně jsou ztvárněny scény z pohraničí, které líčí boj četnictva a vojáků s německými ordnery.

Zvláštnosti filmuEditovat

Překvapující je použití pravdivých, ač málo známých skutečností:

  • podezření padající na část československé vlády, která si měla vyžádat tzv. půlnoční demarši u velmocí, aby učinila prezidenta Beneše a veřejnost povolnější k ústupkům vůči Hitlerovi
  • všeobecná mobilizace československé armády v září 1938 byla vyhlášena na základě schůzky anglického a francouzského velvyslance s prezidentem Benešem, kde padla okřídlená věta „vlády Francie a Velké Británie již nadále nemohou nésti riziko, aby radili Československu nemobilizovat“[zdroj?] a snaha o objektivitu spočívající v odhodlání části představitelů Anglie a Francie pomoci ČSR, viz první lord admirality sir Duff Cooper (Josef Langmiler) a nabídka demise dvou členů francouzské vlády.

ObsazeníEditovat

Externí odkazyEditovat