Abertamy

město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji

Abertamy (německy Abertham) jsou město v okrese Karlovy Vary, které má 939[1] obyvatel. Patří k němu i místní část Hřebečná. Jsou vysoko položeným sídlem (840 m) a rekreačním střediskem na hřebenu Krušných hor, osm kilometrů severovýchodně od Nejdku.

Abertamy
Kostel v Abertamech
Kostel v Abertamech
Znak města AbertamyVlajka města Abertamy
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU 2 (obec) CZ0412 554979
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Ostrov
Okres (LAU 1) Karlovy Vary (CZ0412)
Kraj (NUTS 3) Karlovarský (CZ041)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 939 (2020)[1]
Rozloha 8,70 km²
Nadmořská výška 840 m n. m.
PSČ 362 35
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa městského úřadu Městský úřad Abertamy
Farní 2
362 35 Abertamy
obecabertamy@volny.cz
Starostka Jana Rojovská
Oficiální web: www.abertamy.eu
Abertamy na mapě
Abertamy
Abertamy
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název Abertamy je v Česku jedinečný a vznikl spojením dvou slov. Druhý člen tohoto spojení, německé Damm, znamená hráz. Původ prvního členu vysvětlují tři odlišné hypotézy. Může pocházet z hornoněmeckého slova âber (otevřený, nepokrytý) a jméno města by potom bylo odvozeno ze spojení Häuser am abern Damm, neboli domy u holé a teplé hráze. Podle druhé hypotézy se slovo âber vyskytuje jen zřídka, a v názvu města se objevilo spíše změnou výslovnosti slova Eber (kanec). Jméno Abertamy by tak znamenalo kančí hráz. Třetí hypotéza název odvozuje ze spojení aber-tham (postranní či zadní hráz).[2]

historických pramenech se název města objevuje ve tvarech: Aberdams (1547), Abertam (1579), Abertham (1581), Aberthan (1582), Obertam a Abertham (1590), Abertan (1596), Abertal (1599), Oberthal (1600), Aberthamb (1654), Aberthamber (1722), in Abertham (1785), Abertamm, Obertammm a Abertamy (1845), Abertham a Abertam (1847) a úředně Abertham (1854–1923).[2]

HistorieEditovat

První zmínka o městečku pochází z roku 1529. V roce 1579 byly Abertamy prohlášeny královským horním městem a do užívání jim byl dán znak. Těžba stříbra upadla během třicetileté války, po ní zůstalo pouze dolování cínu, ze kterého se vyrábělo kuchyňské a mešní nádobí. Město tak opět pokleslo na městečko.

Hledači stříbra často při svém kutání naráželi na černý, lesklý kámen, který jim vždy naznačil, že stříbrná žíla končí. Teprve výzkumy Marie Curie-Skłodowské našly v tomto kameni a rudách jej obsahujících vzácné prvky, které daly kraji éru Jáchymovských uranových dolů po druhé světové válce. Po třicetileté válce nastala v Abertamech a okolí veliká bída. Teprve v 19. století byla v obci zavedena výroba kožených rukavic. Hlavní surovinou byly kozí kožky, kterých bývalo v každém domě dost. Známý byl i Abertamský sýr z kozího mléka, dochucovaný různými bylinkami. Abertamské rukavice byly známé v celém světě svou vysokou kvalitou a rozmanitostí vzorů. Po druhé světové válce byly drobné i větší továrny sloučeny do Rukavičkářských závodů.

Kostel Čtrnácti svatých pomocníků založený roku 1534, dnešní stavba barokní z roku 1736 upravená v první polovině 19. století.

Ve 20. a 30. letech probíhala západně od obce těžba rašeliny.Toto je mylný údaj.Těžba rašeliny probíhala až do 80. let a rašelina se odvážela do kompostárny v Jenišově. Během těžby zmizela asi osmimetrová vrstva rašeliny.

Přírodní poměryEditovat

Kolem obce protéká říčka Bystřice. V okolí se nachází vysoko položené horské louky a pole.

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2404 obyvatel (z toho 1104 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci, 2378 Němců, jeden Žid a 23 cizinců. Kromě dvaceti evangelíků a pěti židů se hlásili k římskokatolické církvi.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 2600 obyvatel: osmnáct Čechoslováků, 2545 Němců, jednoho Žida a 36 cizinců. Náboženská struktura byla pestřejší. Stále výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 21 evangelíků, tři příslušníci církve československé, tři židé a 21 lidí bez vyznání.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 3310 3605 3644 4010 4293 3512 3824 2261 1715 1145 1156 1052 1197 1 213
Počet domů 384 399 407 444 444 444 524 627 381 259 214 232 239 264
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 2046 2149 2256 2610 2834 2404 2600 1595 1417 1047 1107 1021 1160 1 157
Počet domů 233 241 246 274 275 276 348 427 381 233 198 209 214 237

Znak a praporEditovat

Obecní znak: "V červeném španělském štítě dvě zkřížená hornická kladiva se zlatými topůrky a stříbrnými mlátky".

Prapor se odvíjí dle heraldických pravidel z obecního znaku: "V červeném listě uprostřed umístěná dvě zkřížená hornická kladiva se zlatými topůrky a stříbrnými mlátky, které zdobí zlatá královská koruna. Kladiva jsou zároveň nesena dvěma stříbrnými lvy stojícími na zlatém břevně. Poměr šířky k délce listu je 2:3."

DopravaEditovat

Městem vede silnice II/219 v úseku Pernink–Jáchymov. Dále tudy vede silnice III/2193 z Abertam přes Hřebečnou na Ryžovnu kde se pak rozděluje do tří směrů: Horní Blatná, Potůčky, Boží Dar. Na jihu obce se nachází dva lyžařské vleky (Plešivec, Abertamy).

PamětihodnostiEditovat

OsobnostiEditovat


Panoramatický pohled na Abertamy z rozhledny na Plešivci

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Abertamy, Abertham, s. 2. 
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 232. 
  5. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat