OT-810

československý polopásový obrněný transportér

OT-810 byl československý polopásový obrněný transportér, založený na německém typu Sd.Kfz. 251 (Hanomag HKL6p) určený pro přepravu plně vyzbrojeného pěchotního družstva.

OT-810
OT-810 na akci Bahna 2018
OT-810 na akci Bahna 2018
Typ vozidlaobrněný transportér
Země původuČeskoslovensko Československo
Historie
VýrobcePPS Detva
Období výroby1958–1962
Vyrobeno kusů1160 + 340 velitelské verze R112
Základní charakteristika
Posádka2 + 10 (zákl. verze)
Délka5,71 m
Šířka2,19 m
Výška2,1 m
Hmotnost8,5 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování6–15 mm
Hlavní zbraňUniverzální kulomet vzor 59 ráže 7,62 mm
Sekundární zbranězbraně posádky
Pohon a pohyb
PohonTatra T-928-3
V8, vznětový, vzduchem chlazený
88,3 kW (120 k)
Max. rychlost60 km/h
Dojezd600 km

HistorieEditovat

Obrněnec Hanomag HKL6p byl na území tzv. Protektorátu vyráběn během 2. světové války ve Škodových závodech. Po ukončení války se uvažovalo o pokračování této výroby a vznikl tak projekt OT-810, který však nebyl uskutečněn. K němu se čs. armáda vrátila až v padesátých letech, kdy bylo rozhodnuto o obnovení projektu OT-810 v podniku Tatra. Zkoušky zmodernizovaného „československého Haklu“ se uskutečnily roku 1959 a stroj dostal název OT vz. 59, který se však neujal a v armádě se tento nový obrněný transportér označoval jako OT-810. V letech 1958 a 1959 proběhla výroba ověřovací série v Podpolianských strojírnách Detva. Do roku 1962 bylo vyrobeno kolem 1500 kusů různých obměn. Poslední kusy OT-810 byly vyřazeny ze skladů Armády České republiky v roce 1995.

TechnikaEditovat

Přes zdánlivou vizuální shodu se OT-810 od Sd.Kfz 251 v řadě detailů odlišuje. Podvozek je v zásadě zachován, kvůli rozměrnějšímu motoru je kapota delší. Právě použití vzduchem chlazeného dieselového motoru je hlavním rozdílem, který významně zlepšil TTD (malé zvýšení maximální rychlosti a podstatné zvýšení dojezdu). Jde o upravený motor z vozu Tatra 138. Druhou zásadní změnou je úplné uzavření bojového prostoru pancířem shora, což nejen zlepšilo ochranu bojového družstva před střepinami granátů, ale především umožnilo jeho transport zamořeným územím v souladu s doktrínou použití zbraní hromadného ničení. Také pancéřové pláty korby mají odlišný tvar, aby se od šikmých stěn lépe odrážely střely. Pásy OT-810 jsou celokovové, bez gumových botek. Ve výzbroji zůstal jediný kulomet ráže 7,62 mm.

VerzeEditovat

  • OT-810 – obrněný transportér pro přepravu 10 mužů výsadku
  • OT-810/R2, OT-810/R3 – velitelsko–štábní pracoviště
  • OT-810 pro výcvik řidičů
  • OT-810 – vozidlo technické pomoci
  • OT-810 – zdravotní verze
  • OT-810DPP – dělostřelecká pohyblivá pozorovatelna
  • OT-810D – lehký stíhač tanků s 82 mm bezzákluzovým kanónem vz.59, osádka 4 muži. Celkem 280 kusů přestavěno ze základní verze v letech 1967–1969.[1]

Použití a zajímavostiEditovat

Ve své době byl pravděpodobně jediným polopásovým obrněncem ve výrobě. Ve své základní úloze - přepravě střeleckého družstva - začal být nahrazován transportéry OT-62 u tankových jednotek a OT-64 u motostřelců. Nejdéle se udržel v nasazení jako podpůrné vozidlo u tankových jednotek (technická dílna, spojovací vůz).

Řada OT-810 skončila mezi sběrateli, kteří je mnohdy upravují do podoby válečných Sd.Kfz. 251. OT-810 často také tento typ zastupuje jako rekvizita ve filmech s druhoválečnou tematikou (např. Stalingrad, Zánik) nebo při rekonstrukcích bitev a setkáních příznivců vojenské historie.

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. FRANCEV, Vladimír. Československé tankové síly 1945–1992. Praha: Grada, 2012. 230 s. ISBN 978-80-247-4029-4. S. 216. 

Externí odkazyEditovat