Otevřít hlavní menu

Josef Červinka

český herec, překladatel a režisér
O českém politikovi a poslanci ODS z 90. let 20. století pojednává článek Josef Červinka (politik).

Josef Červinka (vlastním jménem Josef Schwarz, židovským jménem Ješajáhu ben Benjamin Zev, 16. června 1915 Luže23. srpna 2003 Praha) byl český rozhlasový režisér, herec a překladatel.

Josef Červinka
Rodné jméno Josef Schwarz
Narození 16. červen 1915
Luže
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. srpna 2003 (ve věku 88 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolání rozhlasový režisér, herec a překladatel
Ocenění Medaile Za zásluhy
Křišťálová růže za umělecký přednes
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině podnikatele Viktora Schwarze v městečku Luže. Studoval gymnázium ve Vysokém Mýtě, v Chrudimi a v Pardubicích, ale žádné nedokončil. Nakonec odešel do Prahy, kde studoval jednoroční obchodní školu. Poté pracoval (19351937) jako úředník u firmy Philips. Za vlastní úspory ale začal studovat dramatické oddělení pražské konzervatoře, kde byl jeho spolužákem Jiří Orten.[1] Jeho přáteli byli Pavel Tigrid a Jiří Orten. S Jiřím Ortenem a Bohuslavem Březovským bydleli společně v pronajatém bytě na Vinohradech. Jeho první rozhlasovou úlohou byla recitace veršů Vítězslava Nezvala v roce 1937.

Dne 23. března 1939 uprchl spolu s Pavlem Tigridem do Velké Británie. Zde nejprve absolvoval kurs pro svářeče a pracoval v továrně. I během války pořádali spolu s Otou Ornestem a Josefem Ledererem divadelní představení. V roce 1941 byl spolu s Otou Ornestem a Pavlem Tigridem přijat na základě konkursu do BBC,[2] kde pak působil v československé redakci. Spolu s Otou Ornestem vystupoval mj. ve vysílání pro mládež, uvaděném každou středu jako rozhovory dvou obyčejných mladých českých lidí, Pepíka a Vaška, kteří vyjadřovali své názory na aktuální situaci nebo např. v roli legionáře v Langerově pásmu o životě T. G. Masaryka [3].

Spolu s Otou Ornestem dostali stipendium na stáž v Královské akademii dramatického umění (RADA), kde se účastnili práce v shakespearovské třídě.[4]

V roce 1944 onemocněl tuberkulózou.[5] Léčil se v jižní Anglii a po skončení války ve švýcarském Davosu. Zde přeložil svou první knihu (William Saroyan: Jmenuji se Aram).

V roce 1947 nastoupil do Československého rozhlasu. Aby nedocházelo k záměně se stejnojmenným dalším zaměstnancem rozhlasu, zvolil si pseudonym s příjmením své matky za svobodna – Červinka. V roce 1952 byl pro svou bývalou spolupráci s BBC a další kádrové důvody (syn továrníka, přítel Pavla Tigrida, bratr emigranta) propuštěn, ale po jisté době opět přijat. Věnoval se rozhlasové režii, recitaci (mimo rozhlas nejčastěji v divadle Viola) a překladům z angličtiny.

DíloEditovat

Byl autorem řady rozhlasových režií, například:

PřekladyEditovat

U překladů používal své občanské jméno Josef Schwarz. Překládal z angličtiny. Mimo jiné díla těchto spisovatelů:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 53, ISBN 80-85625-19-9
  2. Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 60, ISBN 80-85625-19-9
  3. Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 62, 65, ISBN 80-85625-19-9
  4. Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 73–4, ISBN 80-85625-19-9
  5. Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 90, ISBN 80-85625-19-9
  6. William Shakespeare: Richard III. [online]. Čerský rozhlas, 2016-04-02 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 
  7. Červinka Josef (vl. jm. Schwarz). Český rozhlas [online]. [cit. 2016-01-09]. 
  8. Giles Stannus Cooper: Celou cestu domů na stránkách Českého rozhlasu
  9. Bruno Schulz: Skořicové krámy (9 dílů) [online]. Český rozhlas, 2017-07-21 [cit. 2017-07-21]. Dostupné online. 
  10. Daniela Fischerová: Čeho se bojí Mistr [online]. Český rozhlas, 2015-06-16 [cit. 2017-09-07]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 26, 43, 48, 53, 55–7, 60, 62, 65, 73–4, 82, 90–92, 102, 110, 215, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazyEditovat