Wikipedie

Jiří Lábus

český herec

Jiří Lábus (* 26. ledna 1950 Praha) je český filmový a divadelní herec a komik, bratr českého architekta Ladislava Lábuse.

Jiří Lábus
Jiri Labus KVIFF.jpg
Narození26. ledna 1950 (72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materAMU v Praze
Aktivní roky1969–dosud
PříbuzníLadislav Lábus (bratr)
Dorota Lábusová (švagrová)
Český lev
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
1994 – Amerika
2013 – Klauni
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Jiří Lábus se narodil 26. ledna 1950 v Praze v porodnici v Londýnské ulici. Jeho otec byl architekt, matka zdravotní sestra. Na Vinohradech v Bělehradské ulici také společně s rodiči a bratrem bydlel. Již od dětství se zajímal o dramatické umění. Po základní škole studoval na gymnáziu a po maturitě v roce 1968 nastoupil na DAMU, kde v roce 1973 absolvoval rolí Mackieho Messera ve hře Johna Gaye Žebrácká opera. Při základní vojenské službě byl členem v Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého, kde mimo jiné dělal konferenciéra tanečního orchestru[1], ale také byl zdravotníkem.[2] Po škole byl Janem Schmidem přijat do angažmá tehdy libereckého divadla Studio Ypsilon. Do Liberce zpočátku dojížděl, pak se tam částečně přestěhoval do doby, než v roce 1978 soubor divadla přesídlil do Prahy.[3] Žije v Praze ve Vršovicích, je svobodný a bezdětný.[4]

Umělecká kariéra a oceněníEditovat

Svůj především komediální talent za více než čtyřicet let uplatnil v dlouhé řadě divadelních, filmových, rozhlasových i televizních rolí. Stálé angažmá má v divadle Studio Ypsilon. Hostuje také ve Viole, v Divadle Kalich a v jiných divadlech. Za roli podváděného manžela ve Vianově hře Hlava Medúzy obdržel za rok 1996 Cenu Thálie.[5] Za vedlejší roli strýce Jakoba v Michálkově filmu Amerika získal v roce 1994 Českého lva[6] a v roce 2013 taktéž za vedlejší mužský herecký výkon ve filmu Klauni.[6]

Velmi známými se staly některé televizní a rozhlasové pořady, na kterých spolupracoval se svým dlouholetým kolegou Oldřichem Kaiserem. Jejich spolupráce započala v roce 1979 několika scénkami v pořadu Kabaret U dobré pohody. Dále dvojice spoluvytvářela a účinkovala v televizních pořadech Možná přijde i kouzelník, Zeměkoule, Letem světem nebo Ruská ruleta. Od roku 1991 také vytváří nekonečný rozhlasový seriál Tlučhořovi. Do srdce dětských diváků se zapsal jako čaroděj Rumburak ze seriálu Arabela, který se pro veliký zájem dočkal v 90. letech pokračování. Pro děti také namlouval plyšovou postavu Jů v televizním pořadu Studio Kamarád.

 
Jiří Lábus při dabování

Svůj hlas propůjčil postavám z filmů a seriálů jako dabér, například v seriálu M*A*S*H, anebo kresleným postavám, například se jedná o roli Obelixe ve filmech Asterix a překvapení pro Caesara a Asterix a velký boj, lenochoda Sida ve filmu Doba ledová a jeho dalších pokračování nebo Marge v seriálu Simpsonovi. Rovněž daboval postavy v PC hrách (např. Ve stínu havrana[7], šest dílů Polda[8] aj.).

V roce 1978 účinkoval v komunistickém propagandistickém seriálu Třicet případů majora Zemana, v díle Mimikry, který se snažil očernit kapelu The Plastic People of the Universe. Za tuto roli se později omluvil veřejnosti[9] i kapele.[10][11]

V roce 2001 namluvil pro nakladatelství Albatros podle knihy Joanny Rowlingové audioknihu Harry Potter a kámen mudrců.[12]

V roce 2005 vytvořil spolu s Petrem Čtvrtníčkem hru Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?, vycházející z policejních odposlechů úplatných fotbalových činovníků.

Několikrát též vystoupil na festivalu Trutnoff, kde publiku předčítal básně Ivana Martina Jirouse.[13]

V roce 2014 ztvárnil v seriálu České století, v díle věnovaném Sametové revoluci, roli československého komunistického premiéra Ladislava Adamce.[14]

Ostatní aktivityEditovat

V roce 1977 připojil stejně jako mnozí tehdejší umělci svůj podpis pod prohlášení odsuzující Chartu 77, tzv. Antichartu.[15] V lednu 1989 podepsal petici kulturních pracovníků za propuštění Václava Havla a petici Několik vět, v reakci na to byl zakázán v roce 1989 pořad Možná přijde i kouzelník.[16] [17]

V roce 2007 se stal tváří vládní kampaně podporující výstavbu radaru americké protiraketové obrany.[18]

Lábus podporuje obnovu monarchie.[19] V roce 1999 se stal jedním ze signatářů monarchistického prohlášení Na prahu nového milénia, jehož autorem byl spisovatel Petr Placák.[20]

Divadelní role (výběr)Editovat

Studio Ypsilon (hlavní scéna)

  • Škaredá středa aneb Teta z Halifaxu (prem.: 26. 4. 2013)
  • Pánská šatna aneb Improvizace v Ypsilonce (prem.: 12. 11. 2012)
  • Babička se vrací čili Dichtung und Wahrheit (prem.: 11. 3. 2010)
  • Vdovou proti své vůli (prem.: 20.12.2007)
  • Vinobraní v Ypsilonce aneb Dožínky operety (prem.: 25. 2. 2005, uváděno do: leden 2014)
  • Rusalka nejen podle Dvořáka (prem.: 28. 3. 2003)
  • Praha stověžatá (prem.: 12. 5. 2000)
  • Svatá rodina (prem.: 8. 4. 1998)
  • Prodaná nevěsta (prem.: 6. 6. 1996)
  • Mozart v Praze (prem.: 10. 4. 1991)

Studio Ypsilon (malá scéna)

  • Vratká prkna (prem.: 8. 4. 2011)
  • Hlava medúzy (prem.: 2. 2. 1996)

Divadlo Kalich (činohra)

  • Žena za pultem 2: Pult osobnosti (prem.: 23. 9. 2014)[21]
  • Don Quijote (prem.: 1. 11. 2006)

Divadlo MANA (Vršovické divadlo MANA)

  • Vršovice jsou zlatý, řekl tatínek (prem.: 24.3.2015)

Divadlo v Dlouhé

  • S nadějí i bez ní/ Ela, Hela a stop (prem.: 13. 1. 2011, uváděno do: únor 2011)

Divadlo Viola

  • Normální okruh (prem.: 22. 9. 2006, uváděno do: červen 2013)
  • Proč si nezatančíte? (prem.: 15. 12. 2002, rovněž režíroval)

Divadlo Ungelt

  • Play Strindberg (prem.: 23. 1. 2003, uváděno do: 2012)

Filmografie (výběr)Editovat

TelevizeEditovat

  • 1977 Parádní číslo (TV komedie) – role: aranžér Jindřich Sládeček
  • 1979 Arabela (TV seriál) – role: Rumburak, čaroděj druhé kategorie

Rozhlasové role (výběr)Editovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:9e2dcd10-4b0c-11e4-aded-005056827e51&q=Ji%C5%99%C3%AD%20L%C3%A1bus
  2. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/1093836883-na-plovarne/20036816005-jiri-labus
  3. ↑ Historie | Ypsilonka. www.ypsilonka.cz [online]. [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ -kim-. Jiří Lábus prozradil, proč se nikdy neoženil. Týden [online]. 2014-02-04 [cit. 2014-09-15]. Dostupné online. ISSN 1210-9940. 
  5. ↑ DIGIONE S.R.O. - INDEPENDENT DIGITAL AGENCY. Historie - CENY THÁLIE. CENY THÁLIE. Dostupné online [cit. 2020-06-18]. 
  6. ↑ a b http://www.filmovaakademie.cz/cz/detail?creator=Ji%C5%99%C3%AD%20L%C3%A1bus
  7. ↑ CINEMAX, s.r.o.. cinemax.cz [online]. [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ [1]
  9. ↑ PEŇÁS, Jiří. Proto, že jsme herci. Respekt. 29. 11. 1999, roč. 10, čís. 49, s. 18. Dostupné online. ISSN 1801-1446. 
  10. ↑ LÁBUS, Josef. Mejla Hlavsa: Interview [online]. Guerilla Records [cit. 2009-11-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ FRANK, Michal. Plastic People sa správali, akože tí boľševici neexistujú. Korzár.sk [online]. 3. 12. 2009 [cit. 2009-12-07]. Dostupné online. (slovensky) 
  12. ↑ ROWLING, J. K. Harry Potter a kámen mudrců (katalogový lístek) [online]. Liberec: Krajská vědecká knihhovna v Liberci [cit. 2013-11-16]. Dostupné online. (český) 
  13. ↑ KOCÁBEK, Antonín. Trutnoff 2014: bluesový dědeček a rocková babička. Týden [online]. 2014-08-7 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. ISSN 1210-9940. 
  14. ↑ BEZR, Ondřej. OBRAZEM: Podívejte se, jak bude vypadat Havel, Hutka, Dubček a Adamec. iDnes [online]. 2014-02-24 [cit. 2014-10-02]. Dostupné online. 
  15. ↑ VOLNÝ, Jiří. Naši umělci a Anticharta. Necenzurované noviny. 1995, roč. 5, čís. 9. Dostupné online. 
  16. ↑ „Ta komedie ukazuje, jací lidé jsou,“ popisuje Lábus film Vlastníci. Natočili ho během 8 dní a v jedné místnosti. Radiožurnál [online]. 2019-11-18 [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ V srpnu 1989 sílila komunistická propaganda. Chartisty spojovala se sérií požárů v Československu. ČT24 [online]. [cit. 2020-01-26]. Dostupné online. 
  18. ↑ ECKSTEIN, Martin. Vládní kampaň k radaru: Lábus vylepil plakát na lavičku. Týden [online]. 2. 11. 2007, rev. 2007-11-02 [cit. 2007-11-02]. Dostupné online. ISSN 1210-9940. 
  19. ↑ "Ať žije monarchie," křičel průvod studentů. Radio Praha [online]. [cit. 2019-09-03]. Dostupné online. 
  20. ↑ Nepraktická výzva. Babylon [online]. 2018-01-04 [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  21. ↑ Archivovaná kopie. www.divadlokalich.cz [online]. [cit. 2015-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-04. 
  22. ↑ Jiří Robert Pick: Anekdoty Franci Roubíčka. Dvojka [online]. 2021-01-09 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. 
  23. ↑ Tvůrčí skupina Drama a literatura. Carey Harrison: To by se psychiatrovi stát nemělo. Dvojka [online]. Český rozhlas, 2020-09-27 [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. 
  24. ↑ http://www.bontonland.cz/babicka-drsnacka-david-williams/[nedostupný zdroj]
  25. ↑ ONDRA@MACOSZEK.CZ, Ondřej Macoszek. Jiří Lábus – Draculův švagr (Miloslav Švandrlík), 2 CD | Fonia [online]. [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  26. ↑ Friedrich Dürrenmatt : Proces o oslí stín. Vltava [online]. 2011-03-05 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  27. ↑ Jana Synková – Jan Schmid: Karel Hynek Mácha. Vltava [online]. 2014-04-29 [cit. 2020-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-24. 
  28. ↑ A.S, SUPRAPHON. Jiráň, Palla: Zmatky Hanuše Hanuše – Jiří Lábus, Svatopluk Beneš – Supraphonline.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  29. ↑ Panáček v říši mluveného slova [online]. 2005 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  30. ↑ Malba na dřevě otevírá rozhlasovou přehlídku Ingmara Bergmana. Vltava [online]. 2012-11-06 [cit. 2020-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-18. 
  31. ↑ Hry postupující do užšího výběru a soutěžící o Cenu Prix Bohemia Radio 2006 v kategorii "Rozhlasová inscenace pro dospělého posluchače". [online]. Český rozhlas [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. 
  32. ↑ Rozhlasová premiéra Arabské noci Rolanda Schimmmelpfenniga. Vltava [online]. 2011-11-12 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • CZECH, Jan. Kaiser, Lábus a rodinka Tlučhořových : o kultovním seriálu a mistrech improvizace. Praha : Pražská scéna, 2004. 254 s. ISBN 80-86102-42-4.
  • CZECH, Jan, Lábus. Podle vyprávění zaznamenal a otázky kladl Jan Czech. Praha : Venkow, 1993, 112 stran
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. II. díl : L–Ř. 2. vyd. Praha: Libri, 2010. 656 s. ISBN 978-80-7277-471-5. S. 15–18. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 526. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 363. 
  • MALÉŘOVÁ, Zuzana. Psáno v kóji. Praha : Venkow, 1991. 70 s.
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 394. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 242. 

Externí odkazyEditovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_Lábus&oldid=22113515“