Luže
Město Luže (j. č., tedy: ta Luže, do Luže, v Luži; německy Lusche) se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický, přibližně osmnáct kilometrů jihovýchodně od Chrudimi a šest kilometrů severozápadně od Skutče. Žije zde přibližně 2 600[1] obyvatel. Luže leží na přechodu Českomoravské vysočiny do roviny. V blízkém okolí se vypínají četné kopce, z nich Klapálka (314 m) a Poklona u Střemošic (445 m) jsou nejvýraznější. Nadmořská výška města je 309 metrů, pata kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů na Chlumku je ve výšce 334 metrů a nejnižší místo je při vstupu Novohradky (dříve Olšinky) na půdu lozickou. Centrum města bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Luže | |
---|---|
Radnice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Skuteč |
Obec s rozšířenou působností | Chrudim (správní obvod) |
Okres | Chrudim |
Kraj | Pardubický |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°53′36″ s. š., 16°1′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 611 (2024)[1] |
Rozloha | 30,71 km²[2] |
Nadmořská výška | 309 m n. m. |
PSČ | 538 54 |
Počet domů | 973 (2021)[3] |
Počet částí obce | 12 |
Počet k. ú. | 8 |
Počet ZSJ | 11 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | náměstí Plk. Josefa Koukala 1 538 54 Luže mestskyurad@luze.cz |
Starosta | Ladislav Peterka |
Oficiální web: www | |
Luže | |
Další údaje | |
Kód obce | 571776 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o městě pochází z roku 1141 a nachází se v listině, kterou olomoucký biskup Zdík daroval jisté statky v Luži klášteru litomyšlskému. Také listina brněnského kláštera připomíná roku 1240 svědka jménem Ortvinus da Lusche. Roku 1349 patřila Luže k biskupství litomyšlskému. V roce 1350 a 1372 se připomíná jako městečko nehrazené. Zdeněk Nejedlý v knize Litomyšlsko I/280 uvádí, že v roce 1419 byl komorníkem při biskupství litomyšslském Beneš z Luže.
Český král Ladislav Pohrobek v roce 1454 prodal Janu Pardusovi z Horky zboží rychmburské, k němuž patřil v Luži jeden poddaný, který platil úrok (úročník). Tak zapsal K. V. Adámek ve své knize Chrudimsko 15. Pravopisně se píše ve starých dobách Luože, Luožie, v Lužj, Lužie, latinsky Luza, Luzy, Luze, německy Lusche.
Nezachovaly se žádné písemné zprávy o tom, kdy byla Luže prohlášena městem. P. Oliva uvádí, že to bylo v roce 1855. To by souhlasilo, neboť ještě v tomto roce je v zápisech obecního výboru psáno, aby se radnice v městečku opravila. V téže knize protokolu se však od roku 1857 a v dalších letech objevuje již zápis: „a obec města Luže“. Ve starých písemných dokladech se píše buď „městs“ (městys) nebo „městečko“.
Městská privilegia
editovatLuže byla malým městečkem na panství košumberském, ale měla výsady jako města velká. Udíleli je buď panovníci nebo majitelé panství košumberského. Tyto výsady byly velkým přínosem pro hospodářský rozvoj městečka a pro obecní pokladnu. Bylo to právo týdenních a výročních trhů (jarmarků), trhu na vlnu, prodej soli a železa, čepování piva a vína, svobodné živnosti, hrdelní soudy, právo vybírat mýtné na mostě aj. To vše způsobilo, že se v Luži usazovali zdatní řemeslníci a obchodníci, přicházelo sem množství lidí z okolních vesnic a mnohdy i dosti vzdálených míst, kteří zde utratili hodně peněz. Když se měly v Luži konat trhy, vysílalo město zvláštní posly – do Skutče, Chrasti, Vysokého Mýta, Litomyšle, Chrudimi a jinam, aby tam oznámili konání trhů.
V obci se narodil spoluzakladatel Masarykovy „realistické strany“ Josef Gruber.
Místní části
editovatPamětihodnosti
editovat- Hrad Košumberk, zřícenina, hradní muzeum
- Kaple Čtrnácti pomocníků
- Kaple se sochou svatého Jana Nepomuckého
- Poutní kostel Panny Marie na Chlumku
- Kostel svatého Bartoloměje
- Synagoga
- Židovský hřbitov
- Radnice na náměstí plk. Koukala
- Fara
Galerie
editovat-
Východní čát Náměstí Plukovníka Josefa Koukala
-
Náměstí Plukovníka Josefa Koukala se sochou sv. Jana Nepomuckého
-
Budova Základní umělecké školy v Komenského ulici
-
Poutní chrám Panny Marie Pomocné na Chlumku
-
Sluneční hodiny na náměstí, vpravo radnice
-
Areál bývalého pivovaru v místní části Košumberk
-
Sokolovna z roku 1925 v Dolské ulici
-
Areál Hamzovy odborné léčebny, vpravo budova Muzea zdravotnictví
-
Areál bývalého pivovaru v místní části Košumberk
-
Pohled na Luži z místní části Košumberk
-
Budova purkrabství na hradě Košumberk
-
Farní kostel Svatého Bartoloměje v Luži
-
židovský hřbitov v Luži
-
zřícenina hradu Košumberk
-
Paletínská kaple Čtrnácti pomocníků u Luže
Významní rodáci
editovat- František Klapálek (1863–19189), entomolog, první předseda České entomologické společnosti
- Josef Gruber (1865–1925), ekonom, děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy, ministr sociální péče 1920–1921
- Josef Červinka (1915–2003), překladatel, rozhlasový režisér a herec.
- František Čečetka (1917–1982), spisovatel
- Zdeněk Němeček (1931–1989), sochař
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
Literatura
editovat- BOČEK, Jan: Legionáři v Luži, Bělé, Brdě, Dobrkově, Dolech, Domanicích, Košumberku, Rabouni, Radimi, Srbcích, Voleticích a Zdislavi. Luže : Město Luže, 2017, 135 s.
- JENÍČEK, Václav Vladimír: Národní buditel Fr. Novotný z Luže. Historik a linguista český 1768-1826. Košumberk : Hradní muzeum, 1936, 55 s.
- KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III.; Praha, 1998; s. 709–717 (heslo Luže) ISBN 80-85983-15-X
- Luže ve fotografiích aneb Co (už) nepamatujeme. 151 s.
- NĚMEČEK, Josef: O historii Luže a okolí; Luže 2006; 303 s.
- VORÁČEK, Emil a kol.: Luže v dějinách. Díl 1. Od počátků středověku do konce 17. století. Luže : Město Luže, 2010, 291 s.
- Kolektiv autorů: Luže v dějinách. Díl 2. Luže v Habsburské monarchii – od poddanského městečka k občanské společnosti. Luže : Město Luže, 2016, 439 s.
Externí odkazy
editovat- Galerie Luže na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luže na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Luže v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Luže v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)