Wikipedie

Luže

město v okrese Chrudim v Pardubickém kraji

Město Luže (j. č., tedy: ta Luže, do Luže, v Luži; německy Lusche) se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický, přibližně 18 km vjv. od Chrudimi a 6 km severozápadně od Skutče. Žije zde přibližně 2 600[1] obyvatel. Luže leží na přechodu Českomoravské vysočiny do roviny. V blízkém okolí se vypínají četné kopce, z nich Klapálka (314 m) a Poklona u Střemošic (445 m) jsou nejvýraznější. Nadmořská výška města je 309 metrů, pata kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů na Chlumku je ve výšce 334 metrů a nejnižší místo je při vstupu Novohradky (dříve Olšinky) na půdu lozickou. Centrum města bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Luže
Radnice
Radnice
Znak města LužeVlajka města Luže
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0531 571776
Pověřená obecSkuteč
Obec s rozšířenou působnostíChrudim
Okres (LAU 1)Chrudim (CZ0531)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°53′36″ s. š., 16°1′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 619 (2021)[1]
Rozloha30,71 km²
Nadmořská výška309 m n. m.
PSČ538 54
Počet částí obce12
Počet k. ú.8
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Plk. Josefa Koukala 1
538 54 Luže
mestskyurad@luze.cz
StarostaBc. Veronika Pešinová, MBA
Oficiální web: www.luze.cz
Luže
Luže
Další údaje
Kód obce571776
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Počátky města Luže, tedy kdy bylo založeno, není známo. Je to však město starobylé, které leželo při strážní stezce vedoucí od Jenišovic a Lozic ke Zdislavi a pak dále k Božímu Domu (Novým Hradům) a k Litomyšli. Nejstarší písemná zpráva pochází ze 12. století a svědčí o tom listina z roku 1141, kdy olomoucký biskup Zdík daroval jisté statky v Luži klášteru litomyšlskému. Také listina brněnského kláštera připomíná roku 1240 svědka jménem Ortvinus da Lusche. Roku 1349 patřila Luže k biskupství litomyšlskému. V roce 1350 a 1372 se připomíná jako městečko nehrazené. Zdeněk Nejedlý v knize Litomyšlsko I/280 uvádí, že v roce 1419 byl komorníkem při biskupství litomyšslském Beneš z Luže.

Český král Ladislav Pohrobek v roce 1454 prodal Janu Pardusovi z Horky zboží rychmburské, k němuž patřil v Luži jeden poddaný, který platil úrok (úročník). Tak zapsal K. V. Adámek ve své knize Chrudimsko 15. Pravopisně se píše ve starých dobách Luože, Luožie, v Lužj, Lužie, latinsky Luza, Luzy, Luze, německy Lusche.

Zajímavé je, že se nezachovaly žádné písemné zprávy o tom, kdy byla prohlášena městem. P. Oliva uvádí, že to bylo v roce 1855. To by souhlasilo, neboť ještě v tomto roce je v zápisech obecního výboru psáno, aby se radnice v městečku opravila. V téže knize protokolu se však od roku 1857 a v dalších letech objevuje již zápis: „a obec města Luže“. Ve starých písemných dokladech se píše buď „městs“ (městys) nebo „městečko“.

Městská privilegiaEditovat

 
Pohled na městečko Luže, poutní kostel na Chlumku a zříceninu Košumberk. Kresba Johanna Venuta z počátku 19. století.

Luže byla sice malým městečkem na panství košumberském, ale měla výsady jako města velká. Udíleli je buď panovníci nebo majitelé panství košumberského. Tyto výsady byly velkým přínosem pro hospodářský rozvoj městečka a pro obecní pokladnu. Bylo to právo týdenních a výročních trhů (jarmarků), trhu na vlnu, prodej soli a železa, čepování piva a vína, svobodné živnosti, hrdelní soudy, právo vybírat mýtné na mostě aj. To vše způsobilo, že se v Luži usazovali zdatní řemeslníci a obchodníci, přicházelo sem množství lidí z okolních vesnic a mnohdy i dosti vzdálených míst, kteří zde utratili hodně peněz. Když se měly v Luži konat trhy, vysílalo město zvláštní posly – do Skutče, Chrasti, Vysokého Mýta, Litomyšle, Chrudimi a jinam, aby tam oznámili konání trhů.

V obci se narodil spoluzakladatel Masarykovy „realistické strany“ Josef Gruber.

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status města.[2]

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Luži.

Místní částiEditovat

GalerieEditovat

  • Východní čát Náměstí Plukovníka Josefa Koukala

  • Náměstí Plukovníka Josefa Koukala se sochou sv. Jana Nepomuckého

  • Budova Základní umělecké školy v Komenského ulici

  • Poutní chrám Panny Marie Pomocné na Chlumku

  • Sluneční hodiny na náměstí, vpravo radnice

  • Areál bývalého pivovaru v místní části Košumberk

  • Sokolovna z roku 1925 v Dolské ulici

  • Areál Hamzovy odborné léčebny, vpravo budova Muzea zdravotnictví

  • Areál bývalého pivovaru v místní části Košumberk

  • Pohled na Luži z místní části Košumberk

  • Budova purkrabství na hradě Košumberk

  • Farní kostel Svatého Bartoloměje v Luži

  • židovský hřbitov v Luži

  • zřícenina hradu Košumberk

  • Paletínská kaple Čtrnácti pomocníků u Luže

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007

LiteraturaEditovat

  • BOČEK, Jan: Legionáři v Luži, Bělé, Brdě, Dobrkově, Dolech, Domanicích, Košumberku, Rabouni, Radimi, Srbcích, Voleticích a Zdislavi. Luže : Město Luže, 2017, 135 s.
  • JENÍČEK, Václav Vladimír: Národní buditel Fr. Novotný z Luže. Historik a linguista český 1768-1826. Košumberk : Hradní muzeum, 1936, 55 s.
  • Luže ve fotografiích aneb Co (už) nepamatujeme. 151 s.
  • VORÁČEK, Emil a kol.: Luže v dějinách. Díl 1. Od počátků středověku do konce 17. století. Luže : Město Luže, 2010, 291 s.
  • Kolektiv autorů: Luže v dějinách. Díl 2. Luže v Habsburské monarchii – od poddanského městečka k občanské společnosti. Luže : Město Luže, 2016, 439 s.

Externí odkazyEditovat

 
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Luže&oldid=20561858“