Tajemství Ocelového města

československý film

Tajemství Ocelového města je český dobrodružný film pro mládež z roku 1978 natočený podle knihy Julese Verna Ocelové město.

Tajemství Ocelového města
Původní názevTajemství Ocelového města
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka85 min
Žánrydobrodružný film
sci-fi film
PředlohaOcelové město
NámětJules Verne
ScénářOndřej Vogeltanz
Ludvík Ráža
RežieLudvík Ráža
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleJaromír Hanzlík
Martin Růžek
Josef Vinklář
Petr Kostka
Jan Potměšil
… více na Wikidatech
ProdukceBarrandov Studio
HudbaLuboš Fišer
KameraJan Němeček
KostýmyIrena Greifová
StřihJosef Valušiak
ZvukIvo Špalj
Výroba a distribuce
Premiéra1. května 1978 (Československo)
Produkční společnostiBarrandov Studio
Československá televize
DistribuceÚstřední půjčovna filmů
Tajemství Ocelového města na FPČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah editovat

Dva bohatí muži si vybudují města. Doktor Sarrasin (Martin Růžek) postavil krásné město Fortuna, kdežto profesor Janus (Josef Vinklář) má své Ocelové město. Jedno město chce žít v míru, druhé město vyrábí obrovskou bombu se záhadnou látkou, která neničí budovy, ale zabíjí lidi. Sarrasinův zeť, inženýr Zodiak (Jaromír Hanzlík), je vyslán v přestrojení do Ocelového města, aby přišel záhadě na kloub a pomohl zachránit Fortunu před zničením. Janus se totiž rozhodl Fortunu zničit obrovským dělem, přespříliš velká nálož však dělo zničí a obsluha děla včetně profesora Januse zahyne.[1]

Obsazení editovat

Jaromír Hanzlík Ing. Marcel Zodiak / Moltke
Martin Růžek dr. Sarrasin
Josef Vinklář prof. Janus
Petr Kostka Van Hulshov
Jan Potměšil Viktor
Taťjána Medvecká Alice
Josef Somr Vent
Petr Čepek Filbank

Dva scénáře editovat

Ve spisovém archivu Filmového studia Barrandov se dochovala i první, obsáhlejší verze scénáře, více podobná Verneově knižní předloze. Nakonec byla ale redukována z důvodů rozpočtové náročnosti.

V ní má profesor Janus, stejně jako v knize dva typy granátů do dalekonosného děla. První je naplněn zkapalněným kysličníkem uhličitým, druhý obsahuje sto malých zápalných náloží, které se těsně před dopadem na cíl uvolní a způsobí sto požárů současně.

Janus z počátku váhá s použitím mrazivé střely se zkapalněným plynem. Ví se totiž, že je pod stálým tlakem a při výstřelu by mohla prasknout a způsobit katastrofu v místě výstřelu. Pro svůj první útok na Fortunu tedy zvolí zápalnou střelu. Vlivem vzteku z odhaleného špiona nechá zvětšit nálož v dělu. To způsobí, že střela dosáhne první kosmické rychlosti a skončí na oběžné dráze, jako umělá družice Země. Obyvatelé Fortuny, hlavně děti ji považují za "supermoderní silvestrovskou rachejtli", protože právě slaví Silvestra.

Po několika dnech následuje druhý pokus o útok na Fortunu. K ní Janus použije mrazivou střelu. Ta se, dle všech výpočtů, roztrhne v hlavni obřího děla a jeho obsluhu i s profesorem Janusem zahubí a zmrazí.

Příběh končí na terase vily ve Fortuně, kde Marcel se svým synem, kterého ve filmu hraje Tomáš Holý, a s Viktorem, kterého adoptuje, společně pozorují přelety první umělé družice Země...

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ADAMOVIČ, Ivan. Encyklopedie fantastického filmu. Praha: Cinema, 1994. ISBN 80-901675-3-5. Kapitola 300 hlavních filmů, s. 133. 

Externí odkazy editovat