Petr Čepek

český herec

Petr Čepek (16. září 1940 PrahaRadlice20. září 1994 Vrchlabí) byl český divadelní a filmový herec.

Petr Čepek
Narození16. září 1940
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí20. září 1994 (ve věku 54 let)
Vrchlabí
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníDolní Kalná
Alma materAkademie múzických umění v Praze
Český lev
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
1994 – Lekce Faust (in memoriam)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob herce Petra Čepka v Dolní Kalné

Životopis editovat

Jeho otec Karel s matkou Miloslavou (roz. Haladějovou) bydleli v Praze v domku na rozhraní Smíchova a Radlic. Po smrti otce se Petr s matkou a mladším bratrem Karlem (divadelní herec, nar. 1942)[1] přestěhovali v roce 1945 do OstravyHrabůvky, kde žili jeho prarodiče z matčiny strany, a odtud pak v roce 1956 do nové čtvrti Poruby.[2]

Vystudoval gymnázium a v roce 1958 byl přijat na DAMU, do ročníku profesora Miloše Nedbala. Mezi jeho spolužáky patřili např. Ladislav Mrkvička, Josef Abrhám, Marie Málková, Jiří Krampol nebo Jana Drbohlavová. Po ukončení DAMU odešel do ostravského Divadla Petra Bezruče, kde působil do roku 1965. V tomto roce se s několika kolegy a režisérem Janem Kačerem přesunul do Prahy a stal se členem souboru nově vznikajícího Činoherního klubu, kde působil až do své smrti, podílel se zde na vzniku mnoha slavných inscenací (Machiavelli: Mandragora, Dostojevskij: Zločin a trest, Gogol: Revizor, Pinter: Narozeniny, O'Neill: Cesta dlouhého dne do noci, Čechov/Brecht: Svatby, Vostrý: Tři v tom, Horváth: Povídky z Vídeňského lesa aj.).

V létě 1989 podepsal petici Několik vět, v listopadu téhož roku se podílel na zrodu Občanského fóra. Účastnil se jednání s tehdejším ministerským předsedou Ladislavem Adamcem, 25. listopadu 1989 vystoupil na demonstraci na Letenské pláni.[3]

Počátkem devadesátých let učil herectví na DAMU, v ročníku s Věrou Galatíkovou a Jaroslavem Vostrým.

Zemřel 20. září 1994 na rakovinu slinivky břišní v nemocnici ve Vrchlabí. Je pohřben na hřbitově v Dolní Kalné.

V roce 1994 mu byla udělena in memoriam cena Český lev za dvojroli ve Švankmajerově filmu Lekce Faust.[4]

Petr Čepek byl třikrát ženatý, z těchto manželství má dvě dcery (z druhého Petru, nar. 1972 a z třetího Kristýnu, nar. 1987).

V roce 1996 vydalo nakladatelství Achát knihu profesora Jaroslava Vostrého Petr Čepek – Talent a osud.

Citát editovat

Na základě všech, co o Petrovi Čepkovi a o přijímacích zkouškách na herectví na DAMU vím, mohu soudit, že mu u přijímací zkoušky vadila jeho lidská – i herecká – cudnost a nepříliš velká průbojnost. Musel působit spíš jako introvert, a o tomto typu se někdy pochybuje, že by se mohl v herectví uplatnit; na základě mnoha evidovaných a evidovatelných zkušeností lze říct, že určitě nikoliv právem.
— Jaroslav Vostrý[5]

Filmografie editovat

Film editovat

Televize editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Ostravské stopy: Zíral jsem na bratra a byl napadrť, říká Karel Čepek. iDNES.cz [online]. 2014-02-16 [cit. 2022-10-17]. Dostupné online. 
  2. Jaroslav Vostrý: Petr Čepek – Talent a osud, vyd. ACHÁT, Praha, 1996, str. 172
  3. MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revoluce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 268. 
  4. Český lev 1994. www.kinobox.cz [online]. [cit. 2010-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-03-07. 
  5. Jaroslav Vostrý: Petr Čepek – Talent a osud, vyd. ACHÁT, Praha, 1996, str. 21–2

Literatura editovat

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 14. sešit. Ostrava : Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ; Ústav pro regionální studia, 2007. 138 s. ISBN 80-7042-626-8. S. 26–27.
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 33, 36, 127, 128.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1 (dotisk). vyd. Praha: Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 164–166. 
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 91. 
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 122–123. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 104. 
  • PILAŘOVÁ, Eliška. Petr řečený Čepek. Praha : Orbis, 1995. 77 s. ISBN 80-235-0069-4.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 193–194. 
  • VALTROVÁ Marie. Ornestinum : slavná éra Městských divadel pražských : herci vzpomínají. Praha : Brána, 2001. 208 s. ISBN 80-7243-121-8. s. 138.
  • VOSTRÝ, Jaroslav. Petr Čepek : talent a osud. Praha : Achát, 1996. 180 s. ISBN 80-902221-0-2 (2. upr. vyd. vyšlo v pražském nakladatelství XYZ v roce 2004; 201 s. ISBN 80-86864-02-2).
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 583–584. 

Externí odkazy editovat