Wikipedie

Martin Růžek

český herec a režisér

Martin Růžek, vlastním jménem Erhard Martin[1], (23. září 1918 Červený Kostelec – 18. prosince 1995 Praha) byl český herec, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze. V začátku své profesionální kariéry se věnoval rovněž divadelní režii.[2]

Martin Růžek
Narození23. září 1918
Červený Kostelec
Úmrtí18. prosince 1995 (ve věku 77 let)
Praha
Místo pohřbeníhřbitov Červený Kostelec
Manžel(ka)Jarmila Palivcová
Podpis
Martin Růžek – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Otec Antonín Martin byl obchodník se suknem, maminka byla Ida, rozená Růžková. Erhard vyrůstal ve městě s velkou ochotnickou tradicí. Jeho první "divadelní role" byla role hodného vousatého trpaslíka v mateřské škole. Studium zahájil na gymnáziu v Náchodě. Po smrti otce (1929) se rodina odstěhovala do Hradce Králové, kde pak bydleli v letech 1930 až 1934. Po přestěhování do Prahy matka obsluhovala mandl v Praze–Karlíně a Erhard studoval na karlínském reálném gymnáziu. V roce 1935 se neúspěšně hlásil na pražskou konzervatoř[3].

Německá okupaceEditovat

V roce 1938 maturoval a pokračoval na pražské technice ve studiu lesního inženýrství. Studia však nemohl dokončit, neboť vysoké školy byly nacisty v roce 1939 uzavřeny. Za heydrichiády se podílel na zajištění přikrývek pro parašutisty ukryté v kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Vystřídal několik zaměstnání (číšník, úředník na magistrátě aj.) a věnoval se ochotnickému divadlu – vystupoval v Praze na amatérských scénách, např. divadélko "Čin" (1941–1943). V roce 1943 spoluzaložil ochotnický soubor "D Tvář". Po jeho rozpadu účinkoval v poloprofesionální skupině Václava Laciny "Živé jeviště" (členem skupiny byl např. i Jiří Sovák) a od roku 1944 v satirickém divadle J. Snížka "Rozmarné divadlo". Po uzavření divadel nacisty pracoval v průmyslu[4].

PseudonymEditovat

V roce 1944 si zvolil nejprve jako umělecký pseudonym a později i jako zákonné jméno Martin Růžek. Martin po tátově příjmení, Růžek na památku strýce Otmara Růžka, který byl štábním kapitánem generálního štábu Československé armády a který byl jako člen Obrany národa popraven v r. 1941 po příchodu Heydricha do Prahy.[5]

Po roce 1945Editovat

Po osvobození republiky se věnoval divadlu profesionálně a vystřídal postupně několik scén:

V Mladé Boleslavi začal Růžek rovněž režírovat a psal hry pro děti[6]. Jeho herecký talent se šířeji projevil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, kam jej přizval tehdejší ředitel prof. Jaroslav Hurt a kde spolupracoval např. s režisérem Karlem Konstantinem, který se stal po Hurtovi ředitelem divadla. I později, v brněnském Státním divadle, spolupracoval se zkušenými herci, jako byli Josef Skřivan, Karel Höger, Vlasta Fabianová, Zdenka Gräfová, a režiséry, např. Janem Škodou, Milanem Páskem a Alešem Podhorským. V roce 1956 se vrátil do Prahy - Nuslí a vystupoval ve vinohradském divadle. Od srpna 1963 až do konce roku 1990 byl členem činohry pražského Národního divadla, kde vytvořil přes padesát postav v hrách českých i světových autorů[7].

Kromě své divadelní a filmové činnosti působil také v rozhlase a televizi a věnoval se natáčení audiopořadů pro děti.

 
Hrob Martina Růžka a jeho příbuzných na městském hřbitově v Červeném Kostelci.

Martin Růžek byl sportovní nadšenec; fandil fotbalové Slavii a v roce 1966 se stal předsedou Odboru přátel Slavie[8], kde aktivně pomáhal při záchraně fotbalové Slavie sháněním fotbalových posil, peněz a svým vlivem. Předsedou byl až do roku 1982, kdy jej vystřídal jiný umělec Josef Vinklář. V listopadu 1989 vystoupil za Národní divadlo na shromáždění na Letné.

Na jaře roku 1994 postihla Martina Růžka mozková mrtvice. Pár měsíců poté prodělal také infarkt. Zemřel 18. prosince 1995 v Léčebně dlouhodobě nemocných v Praze – Motole. Urna s ostatky byla uložena 18. května 1996 v Červeném Kostelci.

OceněníEditovat

Filmografie, výběrEditovat

FilmEditovat

TelevizeEditovat

Televizní pořadyEditovat

Televizní seriályEditovat

Divadelní role, výběrEditovat

Divadelní režie, výběrEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 89
  2. ↑ Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 110
  3. ↑ Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 5–7
  4. ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 419
  5. ↑ Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 89
  6. ↑ Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 91
  7. ↑ http://archiv.narodni-divadlo.cz/
  8. ↑ Růžek Martin. web.nacr.cz [online]. [cit. 2020-11-17]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martin_Růžek&oldid=22260271“