Zimní olympijské hry 2022

XXIV. zimní olympijské hry konané v únoru 2022 v Pekingu

Zimní olympijské hry 2022, oficiálně XXIV. zimní olympijské hry (čínsky 第二十四届冬季奥林匹克运动会), se konaly v čínském Pekingu. Slavnostní zahájení proběhlo 4. února 2022 a ukončení se uskutečnilo 20. února.

XXIV. zimní olympijské hry
2022 Winter Olympics logo.svg
Místo konáníČína Peking, Čína
MottoJoyful Rendezvous Upon Pure Ice and Snow.
(纯洁的冰雪,激情的约会。)
Počet zemí91
Počet sportovců2 871
Soutěže109 v 15 sportech
Zahájení4. února 2022
Zakončení20. února 2022
PochodeňDinigír I-La-Mu-Ťiang
Čao Ťia-wen
StadionPekingský národní stadion
2018
2026

Peking se stal prvním dějištěm, který hostil letní i zimní olympijské hry. V čínské metropoli proběhla již Letní olympiáda 2008. Čínská metropole představovala čtvrté či páté asijské město, v níž se uskutečnily zimní hry. Prvním z nich se stalo Sapporo (1972), následované Naganem (1998) a Pchjongčchangem (2018). Soči, kde se konaly hry v roce 2014, mohlo být dle různých výkladů řazeno do Evropy i Asie.

PořadatelstvíEditovat

Města, která se ucházela o pořadatelství Zimních olympijských her 2022, musela podat kandidaturu do 14. listopadu 2013. Tento krok učinily Peking, Almaty, Oslo, Lvov, Krakov a Stockholm. Dne 17. ledna 2014 Stockholm od nabídky upustil, protože nedostal politickou podporu. Dne 25. května 2014 bylo uspořádáno místní referendum, kde se Krakované vyjádřili pro stavbu metra místo pro pořádání olympijských her. Proto byla dne 26. května kandidatura stažena. Dne 30. června 2014 Mezinárodní olympijský výbor oznámil, že „Lvov obrátí svou pozornost na nabídku pořádání olympiády v roce 2026 a nebude žádat o pořádání her v roce 2022. Toto rozhodnutí bylo učiněno v důsledku politických a ekonomických podmínek na Ukrajině“. Dne 1. října 2014 se norská konzervativní strana rozhodla, že nebude podporovat nabídku pro hry a Oslo se okamžitě ukončilo aktivity související s žádostí o pořádání olympijských her.

Členové výboru pak 31. července 2015 na 128. zasedání MOV v Kuala Lumpuru zvolili pořadatelem Peking v Čínské lidové republice.

Výsledky hlasování
Město Stát 1. kolo
Peking   Čína 44
Almaty   Kazachstán 40

SymbolyEditovat

 
Maskot Bing Dwen Dwen (vlevo) a maskot paralympiády (vpravo) na letadle

Olympijská pochodeňEditovat

Štafeta s pochodní olympijského ohně začala 18. října 2021 v Řecku. Místní část začala 2. února a skončila 4. února 2022 během zahajovacího ceremoniálu, vedla městy: Peking a Čang-ťia-kchou. Na slavnostním zapálení olympijské pochodně v Řecku se konal protest, kterého se účastnili Ujgurové, Tibeťané i lidé z Hongkongu.[1]

Účast na štafetě pochodně a televizní vystoupení Čchi Fa-paa, velitele Lidové osvobozenecké armády, který byl v Číně známý svou účastí na potyčkách mezi Čínou a Indií v letech 2020–2021 jako jeden z 1200 nositelů pochodně, byl kontroverzní, Indie poté zahájila diplomatický bojkot her.

MaskotEditovat

Maskotem her se stala panda Bing Dwen Dwen, která byla vybrána z tisíců čínských návrhů ve 35 zemích světa. Slovo „Bing“ (冰) znamenající „led“ naznačovalo čistotu a sílu. „Dwen Dwen“ (墩墩) vyjadřoval robustnost, temperamentnost a také děti. Oblečení na způsob kosmonauta mělo charakterizovat, že hry zahrnovaly nové technologie a příležitost k novým možnostem.

Olympijská sportovištěEditovat

 
Mapa sportovišť
 
Pekingský národní stadion
 
Pekingské národní plavecké centrum, tzv. Ledová kostka, kde probíhají soutěže v curlingu

PekingEditovat

Olympic greenEditovat

Samostatná dějištěEditovat

Jen-čchingEditovat

Čang-ťia-kchouEditovat

Účast národních olympijských výborůEditovat

Na pekingské hry kvalifikovalo své sportovce 91 národních olympijských výborů. Haiti a Saúdská Arábie se zimní olympiády zúčastnily poprvé.

 
Účastnické země na Zimních olympijských hrách 2022 v Pekingu
     Standardně účastnící se země
     Noví účastníci zimních Her

SoutěžeEditovat

XXIV. zimní olympijské hry zahrnovaly 15 sportů, v jejichž rámci se soutěžilo o 109 medailových sad. Hry představily sedm nových soutěží: ženský monobob, mužský a ženský big air (volné lyžování), smíšený týmový snowboardcross, smíšené týmové akrobatické skoky, smíšené týmové štafety na krátké dráze a smíšené týmové skoky na lyžích.

Sportovní odvětvíEditovat

Kalendář soutěžíEditovat

ÚC Úvodní ceremoniál Soutěžní den disciplíny 1 Finále disciplíny Ex exhibice ZC Závěrečný ceremoniál
Únor 2.
St
3.
Čt
4.
5.
So
6.
Ne
7.
Po
8.
Út
9.
St
10.
Čt
11.
12.
So
13.
Ne
14.
Po
15.
Út
16.
St
17.
Čt
18.
19.
So
20.
Ne
Finále
  Ceremoniály ÚC ZC
  Akrobatické lyžování 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 13
  Alpské lyžování 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 11
  Běh na lyžích 1 1 2 1 1 1 1 2 1 1 12
  Biatlon 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 11
  Boby 1 1 1 1 4
  Curling 1 1 1 3
  Krasobruslení 1 1 1 1 1 Ex 5
  Lední hokej 1 1 2
  Rychlobruslení 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 2 14
  Saně 1 1 1 1 4
  Severská kombinace 1 1 1 3
  Short track 1 2 1 1 2 2 9
  Skeleton 1 1 2
  Skoky na lyžích 1 1 1 1 1 5
  Snowboarding 1 1 2 1 2 1 1 2 11
Celkem disciplín 6 7 8 10 6 8 6 7 6 6 9 7 6 4 9 4 109
Kumulativní součet 6 13 21 31 37 45 51 58 64 70 79 86 92 96 105 109
Únor 2.
St
3.
Čt
4.
5.
So
6.
Ne
7.
Po
8.
Út
9.
St
10.
Čt
11.
12.
So
13.
Ne
14.
Po
15.
Út
16.
St
17.
Čt
18.
19.
So
20.
Ne
Finále

Pořadí národůEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Medailové pořadí na Zimních olympijských hrách 2022.
 
Mapa zemí dle zisku medailí:
     země alespoň s jednou zlatou medaili
     země alespoň s jednou stříbrnou medaili
     země alespoň s jednou bronzovou medaili
     země bez medaile
     země bez účasti na hrách
Pořadí Země Zlato Stříbro Bronz Celkem
1.   Norsko (NOR) 16 8 13 37
2.   Německo (GER) 12 10 5 27
3.   Čína (CHN) 9 4 2 15
4.   Spojené státy americké (USA) 8 10 7 25
5.   Švédsko (SWE) 8 5 5 18
6.   Nizozemsko (NED) 8 5 4 17
7.   Rakousko (AUT) 7 7 4 18
8.   Švýcarsko (SUI) 7 2 5 14
9.   Sportovci ROV (ROC) 6 12 14 32
10.   Francie (FRA) 5 7 2 14
21.   Česko (CZE) 1 0 1 2
     – hostitelská země

Kritika a kontroverzeEditovat

 
Modře označené státy vyhlásily diplomatický bojkot her

Konání ZOH 2022 v Pekingu bylo předmětem různých obav ohledně dopadu na životní prostředí a otázek lidských práv. V Pekingu s malým spadem sněhu, muselo dojít k umělému zasněžování, případně jeho převezení na místa konání, s vysokými náklady a nejistými environmentálními důsledky. Některá z míst sousedila s národní přírodní rezervací Sung-šan. Čínské politické klima se od roku 2008 stalo také více represivním, vláda například zakázala Facebook, Twitter, Instagram a od roku 2019 Wikipedii.[2][3] V červenci 2020 Světový ujgurský kongres naléhal na Mezinárodní olympijský výbor (MOV), aby znovu zvážil pořádání her kvůli Ujgurské genocidě. Ve Velké Británii se v září 2021 konaly protesty proti genocidě Ujgurů na území Číny. Tito aktivisté usilují o bojkot olympiády.[4] Tibetští demonstranti kritizovali MOV za to, že umožnil Číně znovu pořádat hry, kvůli čínské politice vůči Tibeťanům.[5]

V říjnu 2018 americký senátor Marco Rubio jménem kongresové komise pro Čínu požádal, aby byla Čína zbavena práv na pořádání her kvůli tamní „hrozivé situaci v oblasti lidských práv“.[6] Stejně se vyjádřil také další američtí politici John Katko, senátor Mitt Romney a předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová. V celostátním průzkumu z března 2021 54 % Kanaďanů uvedlo, že by Spojené státy měly pekingské hry zcela bojkotovat.[7]

Inter-Parliamentary Alliance on China (IPAC) - mezinárodní skupina poslanců 20 zemí zabývajících se Čínou, se obrátila na Vysokého komisaře OSN pro lidská práva s výzvou k vydání dlouho očekávané zprávy o porušování lidských práv v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang (XUAR) před zahájením zahajovacího ceremoniálu zimních olympijských her v Pekingu v roce 2022.[8]

Diplomatický bojkotEditovat

V červenci 2021 hlasoval Evropský parlament pro diplomatický bojkot zimních olympijských her v Pekingu.[9][10] Spojené státy americké, Velká Británie, Austrálie a Kanada v listopadu 2021 oznámily diplomatický bojkot ZOH v Pekingu.[11] Objevily se také hlasy, například od amerického senátora Toma Cottona, aby prezident Biden zahájil úplný bojkot těchto her.[12] Diplomatický bojkot vyhlásily také Litva, Kosovo, Japonsko, Belgie a Dánsko. Z českých vládních politiků nebyl na olympiádě nikdo přítomen, stát zastupovali jen diplomaté včetně velvyslance.[13] Dne 3. února 2022 ohlásila diplomatický bojkot her Indie poté, co vyšlo najevo, že velitel pluku čínské armády Čchi Fa-pao, který vedl čínské jednotky během potyčky proti indickým jednotkám v roce 2020, bude jedním z nositelů pochodně během zahajovacího ceremoniálu.

Protesty nevládních lidskoprávních organizacíEditovat

V září poslala skupina 200 neziskových organizací dopis televizním stanicím nabízejícím sportovní přenosy, aby událost nevysílaly.[14]

Pod značkou #NoRightsNoGames2022 vyzvala už v červnu 2020 skupina Ujgurských lidskoprávních aktivistů Mezinárodní olympijský výbor (MOV), aby okamžitě jednal a zajistil, že se zimní olympijské hry v roce 2022 nebudou konat v zemi, která se dopouští otřesného zneužívání vlastního obyvatelstva.[15] Petici, která vyzývá Čínu aby před pořádáním olympijských her v roce 2022 respektovala práva Ujgurů, podepsalo téměř 300 000 lidí.[16]

K bojkotu Olympijských her v Pekingu vyzvala v lednu 2022 International Coalition for Democratic Renewal, kde jsou zastoupeny např. organizace Freedom House, Democracy International, National Endowment for Democracy, World Uyghur Congress, Egyptian Organization for Human Rights, Forum 2000, Latin American Youth Network for Democracy, Institute of World Politics (Washington, DC), USA, Democracy Research Institute, European Belarus Foundation, Institute for Peace and Democracy, Netherlands, Vaclav Havel Library a známí zastánci lidských práv jako Gary Kasparov nebo David Kramer.[17]

Pod značkou „#NoBeijing2022[18] se den před zahájením olympijských her dne 3. února sešla v americkém Kapitolu Nadace Victims of Communism Memorial Foundation (Nadace obětí komunismu) s aktivisty v oblasti lidských práv, členy Kongresu, zástupci mezinárodních vlád a sportovci, kteří podpořili diplomatický bojkot zimních olympijských her v Pekingu, aby odsoudili zvěrstva a závažné porušování lidských práv ze strany čínské vlády. Ujgurští, hongkongští a tibetští aktivisté a zástupci dalších etnických a náboženských skupin v Číně se podělili o osobní příběhy brutálního útlaku, jehož byli svědky a který zažili.[19]

Protesty proti zimním olympijským hrám v Pekingu 2022 se konaly ve více než 65 městech po celém světě, včetně Sydney, Tokia, Dillí, Londýna, New Yorku, San Francisca, Mexico City a Prahy ještě před samotným zahájením her v Pekingu. Protestující kritizovali MOV a jeho předsedu Thomase Bacha za jejich rozhodnutí udělit druhou olympiádu Pekingu,[20] a to navzdory dobře zdokumentovanému, závažnému a rozsáhlému porušování lidských práv ze strany čínské vlády.[21] Aktivisté vyzývají Mezinárodní olympijský výbor k odvolání předsedy Thomase Bacha pro jeho „nevhodnost vykonávat funkci“.[20] Hlavní firemní sponzoři her –⁠ Airbnb, Alibaba, Allianz, Atos, Bridgestone, Coca-Cola, Intel, Omega, Panasonic, Procter & Gamble, Samsung, Toyota a Visa –⁠ budou vyzváni, aby vysvětlili, proč zanedbali své povinnosti v oblasti ochrany lidských práv.[19]

Organizátoři protestů byli silně znepokojeni tím, že čínská vláda využila zimní olympijské hry v Pekingu ke „sportovnímu praní“ (sportwash) porušování lidských práv, a vyzvali sportovce, aby bojkotovali zahajovací a závěrečný ceremoniál. Místo toho vyzývali diváky, aby po dobu konání zimních olympijských her sledovali speciální alternativní zahajovací ceremoniál #IWillNotWatch[22] –⁠ festival alternativních filmů, hudby a živých vystoupení Tibeťanů, Ujgurů, Hongkongců a čínských aktivistů za humanitární práva.[23]

Olympijské hry aktivizovaly občanskou společnost a jejich nezamýšleným důsledkem mohlo být větší povědomí o porušování lidských práv čínským komunistickým režimem.[24] Generální tajemnice Ujgurské akademie USA Rushan Abbas užívá spojení Peking 2022 –⁠ Genocidní Olympiáda.[25] Vznikla i webová stránka I Won't Watch the Genocide Games, která nabídla obrazové dokumenty a uvedla sportovce, kteří našli odvahu protestovat.[26] Sportovci byli vyzýváni, aby se zapojili do kampaně #Score4Rights2022 a aby zvedli ruku a prsty vytvořili tvar půlměsíce a vzhlédli k obloze jako symbolu světla, naděje a solidarity.[27] Aktivní je také diaspora někdejších obyvatel Hongkongu, žijící v exilu ve Spojených státech, která vytvořila stránky We The HongKongers.[28]

Obavy z čínské špionážeEditovat

Po zkušenostech se sledováním a odposlechy v místech ubytování sportovců, novinářů i návštěvníků her při posledních olympijských hrách v Číně roku 2008, varovaly nizozemský i britský olympijský výbor s německým olympijským svazem své sportovce, aby soukromé mobilní telefony a počítače nechali doma. Nahradily je speciální telefony, které byly po návratu zničeny. Podobně postupovaly i diplomaté Nizozemska a Německa při cestách do Číny.[29] Všichni sportovci a novináři museli mít nainstalovanou mobilní aplikaci, která měla podle analytiků zásadní bezpečnostní nedostatky a obsahovala soubor s cenzurovanými termíny, jako například slova spojená s Dalajlámou, ujgurské výrazy, jména čínských státníků nebo zmínky o masakru na náměstí Nebeského klidu z roku 1989.[30]

Dopad na životní prostředíEditovat

Přírodní rezervace Sung-šanEditovat

Pro vybudování národního alpského lyžařského střediska v Yanqingu čínská vláda protrhla bývalý centrální kus národní přírodní rezervace Sung-šan, parku založeného na ochranu jejích hustých lesů. Tato stavba si vyžádala odstranění téměř 20 000 stromů v průběhu několika let. Národní přírodní rezervace Sung-šan byla založena v roce 1985 jako způsob, jak chránit bohatou biologickou rozmanitost oblasti. Když Peking v roce 2015 zjistil, že budou pořádat zimní hry v roce 2022, překreslili hranici rezervace, aby vytvořili prostor pro lyžařské středisko. Před změněnou hranicí čínské zákony zakazovaly komukoli vstoupit do „jádrové oblasti“ rezervace, kromě vědců a výzkumníků, a vývoj byl přísně zakázán. Je to však základní oblast, nejchráněnější a nejrozmanitější část rezervace, kterou se rozhodli zbourat kvůli olympijským hrám.[31]

ZasněžováníEditovat

Umělý sníh byl poprvé použit na zimních olympijských hrách v roce 1980 v Lake Placid v New Yorku, ale na posledních hrách jeho prevalence roste. Přibližně 80 % sněhu použitého v Soči v Rusku v roce 2014 bylo umělého a toto číslo dosáhlo až 98 % na hrách v Pyeongchangu v Jižní Koreji v roce 2018.[32]

Ale rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru vybrat město, které se musí spoléhat na umělý sníh, vyvolává otázky, jak udržitelné jsou zimní olympijské hry. Peking má v zimě málo nebo žádné přirozené sněžení, a přesto uspořádá 109 zimních sportovních akcí. K přeměně terénu použijí organizátoři téměř 400 sněžných děl poháněných ventilátorem.[32]

Čína podle odhadů zaplatí více než 60 milionů dolarů/více než miliardu korun za sněžné stroje používané na olympijských hrách. K pohonu těchto sněhových generátorů bude využita větrná a solární energie. Země však odhaduje, že k vytvoření dostatečného množství sněhu bude potřebovat více než 49 milionů galonů vody. To představuje problém pro čínskou metropoli, kde 21 milionů obyvatel žije s desítky let trvajícím nedostatkem vody. Peking má k dispozici přibližně 31 000 galonů dostupné vody na hlavu ročně, což je jedna dvacetina celostátního průměru. Sousední Che-pej, kde je zóna Zhangjiakou, má 51 000 galonů vodních zdrojů na obyvatele ročně. Ale oba regiony jsou hluboko pod hranicí 449 000 galonů na hlavu pro dostatek vody podle definic OSN. (K vyřešení tohoto nedostatku byla voda z jihu Číny odkloněna na sever, kde jsou Peking a Tianjin.)[32]

V roce 2015 MOV vyhodnotil, že pekingský olympijský organizační výbor možná podcenil, kolik vody by bylo použito k vytvoření sněhu, a označil to za riziko. Ale ve zprávě zveřejněné týdny před hrami Peking uvedl, že zasněžování bude mít minimální nebo žádný dopad na místní zásobování vodou, protože budou použity shromážděné srážky a povrchový odtok.[32]

Peking 2022 může nabídnout pohled do těžké budoucnosti zimních olympijských her. Nový výzkum z University of Waterloo v Kanadě ukazuje, že seznam měst, která by mohla udržitelně pořádat zimní olympijské hry, se zmenšuje. Pokud nedojde ke snížení globálních emisí skleníkových plynů, pouze jedna z 21 předchozích lokalit zimních her – Sapporo, Japonsko – bude mít nezbytnou teplotu a srážky pro uspořádání her do roku 2080.[32]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Uyghurs, Tibetans, Hong Kongers Join Together to Protest Beijing Olympics. NBC Chicago [online]. Dostupné online. 
  2. A Winter Olympics in a City Without Snow. The Atlantic [online]. 2015-07-31. Dostupné online. 
  3. Wikipedia blocked in China in all languages. BBC News [online]. 2019-05-14. Dostupné online. 
  4. PROTI GENOCIDĚ UJGURŮ: BRITOVÉ UVAŽUJÍ O BOJKOTU ZIMNÍ OLYMPIÁDY V PEKINGU : Dingir, 3. 9. 2021
  5. Tibetan groups campaign against 2022 Olympics going to China. USA TODAY [online]. Dostupné online. 
  6. US Congressional panel calls on IOC to strip Beijing of 2022 Winter Olympics. Insidethegames.biz [online]. NaN. Dostupné online. 
  7. Most Canadians Support Boycotting the Beijing Winter Olympics. Research Co. [online]. 2021-04-01. Dostupné online. 
  8. IPAC calls on UN to release Xinjiang report ahead of Beijing 2022 Winter Olympics, 31.1.2022
  9. EU votes for diplomats to boycott China Winter Olympics over rights abuses. the Guardian [online]. 2021-07-09. Dostupné online. 
  10. UK lawmakers vote for diplomatic boycott of Beijing Games. Nikkei Asia [online]. Dostupné online. 
  11. Další země vyhlásily diplomatický bojkot her. Za svůj krok zaplatí, oznámila Čína. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-12-09. Dostupné online. 
  12. Sen. Tom Cotton calls on Biden administration to boycott 2022 Winter Olympics in Beijing. NBC News [online]. Dostupné online. 
  13. Vláda měla o politickém bojkotu olympiády v Číně rozhodnout na začátku, míní poslanec Kolář. Deník N [online]. 2022-01-30. Dostupné online. 
  14. Jana Václavíková, Zastavte genocidní hry. Sílí kritika olympiády v Pekingu, lidé vyzývají k bojkotu, Aktuálně.cz, 21.10.2021
  15. #NoRightsNoGames campaign
  16. China: Respect Uyghur Rights Before Hosting 2022 Olympics
  17. Call for a Diplomatic Boycott of the Beijing Winter Olympics, Forum 2000, Prague, 20.1.2022
  18. The Beijing 2022 Winter Olympics is set to happen amid one of the world’s worst crackdowns against freedom, democracy, and human rights
  19. a b Victims of Communism Memorial Foundation: NoBejing 2022
  20. a b #NoBeijing2022, 3.2.2022
  21. Beijing Olympics Begin Amid Atrocity Crimes, Human Rights Watch, 27.1.2022
  22. #IWillNotWatch
  23. Mat majendie, IOC ‘have blood on their hands’ by opting for China for Winter Olympics, Forum for Human Rights: Beijing 2022
  24. One of the World's Worst Human Rights Abusers, #NoBeijing2022
  25. Rushan Abbas, Beijing 2022—The Genocide Olympics Begin: Each of Us Can Do Something, 4.2.2022
  26. Genocide Games
  27. #Score4Rights2022
  28. We The HongKongers
  29. Mobily nechte doma, varují země olympioniky. Bojí se čínské špionáže, Seznam Zprávy, 14.1.2022
  30. Špatné zabezpečení a seznam zakázaných slov. Experti varují před mobilní aplikací olympiády v Číně. iROZHLAS [online]. Český rozhlas. Dostupné online. 
  31. China Destroys National Nature Reserve to Build “Eco Friendly” Olympic Venue. One Green Planet [online]. 2022-01-31 [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. a b c d e What Artificial Snow at the 2022 Olympics Means for the Future of Winter Games. Time [online]. [cit. 2022-04-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat