Wikipedie

Alena Šrámková

česká architektka

Alena Šrámková (20. června 1929 Praha – 10. března 2022)[1][2] byla česká architektka (označovaná za první dámu české architektury[3][4]), autorka a spoluautorka řady výrazných staveb, např. ve stylu postmoderny – administrativní budovy ČKD na Václavském náměstí. K jejím významným realizacím po roce 1989 mimo jiné patří věž pro vědeckého pracovníka v Košíku, Nová budova ČVUT v Praze[5] či Tyršův most v Přerově.

prof. Ing. akad. arch. Alena Šrámková
Rodné jménoAlena Cafourková
Narození20. června 1929
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí10. března 2022 (ve věku 92 let)
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povolánípolitička, pedagožka, architektka, učitelka a vysokoškolská učitelka
RodičeJosef Cafourek († 1987)
Jaroslava Cafourková († 1981)
Manžel(ka)Jan Šrámek
DětiAkad. arch. Michal Šrámek
OceněníPocta České komory architektů (2007)
medaile Za zásluhy (2008)
Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury (2010)
Webová stránkaalenasramkova.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova ČKD na Můstku v dolní části Václavského náměstí

Život editovat

Mládí strávila na Slovensku. Vystudovala Slovenskou vysokou školu technickou v Bratislavě (obor architektura a pozemní stavitelství, 1947–1952) a AVU v Praze (ateliér Jaroslava Fragnera, 1955–1958).

Profesní dráhu započala v Bratislavě, kde v letech 1952–1954 pracovala v Chemoprojektu. Následující rok 1955 prožila v Ústí nad Labem ve Stavoprojektu. Během studií v letech 1955–1957 byla zaměstnána v projekčním oddělení pražského Potravinoprojektu. Poté se na dlouho (1958–1975) stala zaměstnankyní Státní projektového ústavu obchodního, následně nastoupila do Projektového ústavu výstavby hl. města Prahy, ve kterém setrvala do roku 1987. V následujících dvou letech se stala členkou progresivního ateliéru SIAL, ve kterém se podílela na rekonstrukci Veletržního paláce.[6][7] V roce 1992 si založila samostatný ateliér Šrámková architekti, s. r. o.

V počátcích tvůrčí činnosti se účastnila architektonických soutěží se svým manželem Janem Šrámkem, se kterým později navrhla ikonickou administrativní budovu ČKD ve spodní části Václavského náměstí. Spolupráce s výraznými osobnostmi byla Šrámkové blízká po celou profesní dráhu, například s architekty Ladislavem Lábusem, Michalem Sborwitzem nebo Janem Hájkem. Od 90. let 20. století byli jejími nejbližšími spolupracovníky Tomáš Koumar a Lukáš Ehl, kteří s ní pracovali v jejím ateliéru.

Pro Šrámkovou byla důležitá i pedagogická činnost. V roce 1991 se habilitovala na Fakultě architektury ČVUT, kde vedla v letech 1991–1996 ateliér. V roce 2000 byla jmenována profesorkou v oboru architektura na AVU v Praze, kde působila i jako členka umělecké rady.[6]

Prožila i krátkou politickou kariéru. Po volbách roku 1990 zasedla do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Praha) za Občanské fórum. Slib složila v červnu 1990, ale již v červenci 1990 na mandát poslankyně rezignovala.[8]

Tvorba editovat

 
Budova Fakulty architektury ČVUT v pražských Dejvicích

Historikem architektury Rostislavem Šváchou byla Šrámková zařazena mezi představitele „české přísnosti". Švácha tak charakterizoval skupinu tvůrců, kteří se vyznačují mimo jiné sklonem k minimalistickým tendencím.[9]

O domech se vyjadřovala jako o "barácích". Její tvorbu provázelo hledání nejzákladnějších, archetypálních architektonických forem. Toužila stavět obyčejné domy s obyčejnými okny a obyčejnou střechou.[10] Velmi si vážila tvorby Louise Kahna.[11]

Realizace (výběr) editovat

 
Tyršův most v Přerově

Nerealizované projekty a soutěžní návrhy (výběr) editovat

  • 1955 – budova Stavoprojektu (spolu s Janem Šrámkem)[11]
  • 1957 – divadlo v Piešťanech, Slovensko (spolu s Janem Šrámkem)
  • 1969–1970 – obchodní dům na Tylově náměstí (spolu s Michalem Sborwitzem a Andělou Drašarovou)[20]
  • 1971–1972 – dostavba městského centra, Perugia, Itálie (spolu s Michalem Sborwitzem ad.)
  • 1974 – hotelový dům pro Ministerstvo telekomunikací a spojů, Olšanská ul., Praha
  • 1981 – rekonstrukce budovy SIA, Dvořákovo nábřeží, Praha (spolu s Ladislavem Lábusem)
  • 1984–1986 – hotel Sigma, Praha (spolu s Ladislavem Lábusem)[21]
  • 1988 – obchodní dům Tuzex, Karlovo náměstí, Praha (spolu s Tomášem Novotným)[22]
  • 1993 – administrativní budova Myslbek, Praha
  • 1994 – Nová radnice, Ostrava-Poruba
  • 1995 – rezidence českého velvyslance, Budapešť
  • 1995 – budova pro HYPOBANK CZ, nám. Republiky, Praha
  • 1996 – rekonstrukce Thurn-Taxisova paláce, Praha
  • 1996 – meteorologická stanice na Šeráku, Jeseníky (spolu s Janem Hájkem)
  • 1997 – Skandinávské centrum, Karlovo náměstí, Praha
  • 1997 – dostavba radnice, České Budějovice
  • 1998 – dostavba Divadla Járy Cimrmana, Praha
  • 2000 – lávka pro pěší Holešovice – Karlín, Praha
  • 2001 – bytová zástavba mezi ulicemi Spálená a Charvátova, Praha
  • 2007 – bytový komplex Nová sladovna, Olomouc
  • 2009 – návrh Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, Praha

Ocenění díla editovat

Zvítězila v řadě architektonických soutěží. V roce 1994 obdržela cenu Osobnost české architektury, v roce 2007 Poctu České komory architektů,[23] v roce 2008 Medaili Za zásluhy III stupeň. V roce 2010 obdržela cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury. Budova Dům Na Můstku je kulturní památkou České republiky.[24]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Ve věku 92 let zemřela architektka Alena Šrámková. České noviny [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ Archiweb - Ve věku 92 dnes zemřela architektka Alena Šrámková. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  3. ↑ TAMCHYNA, Robert. Alena Šrámková: První dáma české architektury. Český rozhlas Leonardo [online]. 2010-11-01 [cit. 2011-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-28. 
  4. ↑ ČTK. ČVUT otevřelo novou budovu fakulty architektury za 1,2 miliardy. Realit [online]. 2011-02-23 [cit. 2011-04-23]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ HUBER-DOUDOVÁ, Helena. Linie Aleny Šrámkové [online]. 2022-03-17 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b HORSKÝ, Jiří. Profil: Alena Šrámková. Architekt. 2003, roč. 49, čís. 2, s. 44–47. 
  7. ↑ Sial. Příprava vydání Rostislav Švácha. 1. vyd. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2010. 381 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87164-41-9, ISBN 80-87164-41-5. OCLC 677863682 S. 206–211. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Archiweb - Ve věku 92 dnes zemřela architektka Alena Šrámková. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Alena Šrámková. Tvorba. 1991, čís. 24, s. 16–17. ISSN 0139-5513. 
  11. ↑ a b TŘEŠTÍK, Michael. Kdo je kdo. Architektura. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2000. 318 s. Dostupné online. ISBN 80-902586-2-X, ISBN 978-80-902586-2-4. OCLC 44526153 S. 263. 
  12. ↑ Bytový dům v Moskevské a Londýnské ul.. ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Věž. Architekt. 1994, roč. 40, čís. 3, s. 3. ISSN 0862-7010. 
  14. ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Obyčejné/neobyčejné v Dolních Jirčanech. Architekt. 2003, roč. 49, čís. 8, s. 21. ISSN 0862-7010. 
  15. ↑ OBRAZEM: Kde studují architekti? Nová budova ČVUT působí ušlechtile.
  16. ↑ Rekonstrukce OC Lužiny se blíží ke konci. TV Nova [online]. 2014-04-09 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  17. ↑ Kvalitní projekty si zaslouží ty nejlepší architekty. Metso.cz - Metropolitní stylový magazín [online]. 2016-06-06 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  18. ↑ Vila Černošice. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. 
  19. ↑ Zvonička na Betlémském náměstí. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. 
  20. ↑ Akce, slovo, pohyb, prostor : experimenty v umění šedesátých let : Galerie hlavního města Prahy = Action, word, movement, space : experimental art of the sixties : City Gallery Prague.. Praha: Galerie hlavníhoměsta Prahy 508 pages s. Dostupné online. ISBN 80-7010-074-5, ISBN 978-80-7010-074-5. OCLC 499175566 S. 128. 
  21. ↑ LÁBUS, Ladislav; PLATOVSKÁ, Marie; SEDLÁKOVÁ, Radomíra. Architekt Ladislav Lábus : [Galerie Jaroslava Fragnera 1. 4.–16. 5. 2004]. Praha: Galerie Jaroslava Fragnera, 2004. 159 s. Dostupné online. ISBN 80-239-2530-X, ISBN 978-80-239-2530-2. OCLC 85097846 S. 151. 
  22. ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Nové vize modernosti. Architekt. 1994, roč. 40, čís. 18, s. 11–12. ISSN 0862-7010. 
  23. ↑ ČTK. Alena Šrámková převzala Poctu ČKA 2007. Realit [online]. 2008-09-05 [cit. 2011-04-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-10. 
  24. ↑ Administrativní budova ČKD - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-03-12]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Alena Šrámková : práce ateliéru Šrámková architekti : výstava v Galerii Jaroslava Fragnera, Praha : Česká komora architektů, 2008, ISBN 978-80-86790-09-1
  • ŠVÁCHA, Rostislav (ed.). Alena Šrámková / Architektura. Praha: Kant, 2019. 127 s. ISBN 978-80-7437-299-5

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alena_Šrámková&oldid=23326632“