Jenštejn
Obec Jenštejn (něm. Jenstein, také Jenzenstein nebo Genzenstein) se nachází v okrese Praha-východ, kraj Středočeský. Rozkládá se asi šestnáct kilometrů severovýchodně od centra Prahy a sedm kilometrů jihozápadně od města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. Sousedí s obcemi Podolanka (na západě), Dřevčice (na severu), Svémyslice (na východě), Radonice (na jihu) a s pražským katastrálním územím Vinoř (na jihozápadě). Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.
| Jenštejn | |
 Obec s hradem | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0209 538264 |
| Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
| Okres (LAU 1) | Praha-východ (CZ0209) |
| Obec s rozšířenou působností | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
| Pověřená obec | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 5,09 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′10″ s. š., 14°36′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 247 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 232 m n. m. |
| PSČ | 250 73 až 250 91 |
| Zákl. sídelní jednotky | 2 |
| Části obce | 2 |
| Katastrální území | 2 |
| Adresa obecního úřadu |
9. května 60 250 73 Jenštejn |
| Starosta | Norbert Hlaváček |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: info@jenstejn.cz | |
 | |
  Jenštejn | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
První písemná zmínka o hradu a obci Jenštejn pochází z roku 1368. Vodní hrad, který založil asi o 30 let dříve dvorský místosudí Jenčík z Janovic, se objevuje v pramenech pod názvem Jenczenstein, tedy „Jenčův kámen“. Obec vznikla jako podhradí vodního hradu. Od roku 1368 hrad vlastnil notář královské komory Pavel z Vlašimi, po němž ho roku 1379 zdědil jeho syn, pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Tomu hrad roku 1390 odebral král Václav IV.
Za častého střídání majitelů byl pak jenštejnský hrad obýván až do roku 1583. Poslední majitel Jan Dobřichovský z Dobřichova, který hrad získal v r. 1560, ho doslova propil a zemřel zadlužený. Jenštejn byl proto po jeho smrti zabaven českou komorou roku 1587 a připojen k brandýskému panství. Poslední ránu dostal hrad ve třicetileté válce, pravděpodobně v roce 1640, kdy vojska švédského generála Banera, vydrancovala a vypálila městečko Jenštejn a společně s ním vypálila i opuštěný zámek.
Územněsprávní začleněníEditovat
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[2]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem[2]
- 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[2]
- 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[3]
- 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[4]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[5]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
- 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[7]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-východ[8]
Rok 1932Editovat
V městysi Jenštejn (398 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] 2 hostince, kolář, kovář, krejčí, 4 rolníci, 2 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkoobchod se zemskými plodinami.
SoučasnostEditovat
Jenštejn se v současnosti rychle rozrůstá díky nové čtvrti řadových domů nazvané Nový Jenštejn. Značná část obyvatel obce dojíždí za prací, za nákupy i za kulturou do Prahy. V Jenštejně chybí obchody, obec má však vlastní poštu a dvě restaurace. Nejbližší kostely jsou ve Svémyslicích, Dřevčicích a Vinoři.
Od roku 2013 v obci funguje Mateřská škola Jenštejn. MŠ má dvě třídy po 24 dětech. V obci není základní škola, obec nemá uzavřený školský obvod ani nemá spádovou oblast. Děti jsou umisťovány podle volné kapacity do ZŠ Praha-Vinoř, ZŠ Satalice, ZŠ Dřevčice, ZŠ Brandýs nad Labem Palachova a ZŠ Brandýs nad Labem Na Výsluní.
PamětihodnostiEditovat
V obci je zřícenina hradu Jenštejn ze 14. století. Ve 20. století byla opravena zachovaná hradní věž a roku 1977 zpřístupněna. Na návsi také stojí kaple z roku 1855.
Přírodní podmínkyEditovat
Jenštejn se nachází v mírně zvlněné zemědělské krajině v Polabí v průměrné nadmořské výšce 232 m. V nezastavěné části katastru obce převažuje orná půda. Od hradu na západ k Podolance se táhne úzké, asi 10 m hluboké údolí, v němž Jenštejnský potok spojuje několik rybníků; po okrajích údolí vystupují na povrch pískovcové skály. V dolní části je dno údolí porostlé listnatým lesem. Jenštejnský potok se u Podolanky vlévá do Vinořského potoka, který pak teče přes Dřevčice k severovýchodu a v Brandýse nad Labem se vlévá do Labe.
DopravaEditovat
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km lze najet na silnici II/610 Praha-Kbely – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Benátky nad Jizerou – Mladá Boleslav.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže je železniční stanice Praha-Horní Počernice ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 231 v úseku z Prahy do Čelákovic. Ve vzdálenosti 4,3 km pak leží stanice Praha-Satalice na trati 070 v úseku z Prahy do Neratovic.
Veřejná doprava
- Autobusová doprava (stav listopad 2016) – Obcí projíždí příměstské autobusové linky 367 Praha, Černý Most – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, železniční stanice (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.), 378 Praha, Letňany – Jenštejn – Radonice (dopravce Dopravní podnik hl. m. Prahy, a. s.) a ve dnech školního vyučování též školní větev linky 376 Jenštejn – Praha, Vinoř – Praha, Satalice.
TuristikaEditovat
Jenštejnem prochází červená turistická značka z Vinoře, která dále pokračuje po polích na severozápad do Nového Brázdima.
Jenštejnem procházejí cyklotrasy 0034 (Ctěnice – Přezletice – Podolanka – Jenštejn – Svémyslice – Zeleneč – Horní Počernice) a 241 (Praha – Benátky nad Jizerou – Mladá Boleslav – Mimoň – Petrovice).
FotogalerieEditovat
Hrad
Podhradí
Rybník pod hradem
Dolní rybník
Náves
Nový Jenštejn, Hradní ulice
Nový Jenštejn, Cechovní ulice
Pohled z věže na východ
Pohled z věže na sever
Opuštěné JZD
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 494. (česky a německy)
LiteraturaEditovat
- MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. -kapitola Zříceniny hradu Jenštejna, s. 46-51.[nedostupný zdroj]
- ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. - kapitola Jenštýn, s. 193-197.[nedostupný zdroj]
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jenštejn ve Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Jenštejn
- Územně identifikační registr ČR. Obec Jenštejn v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- Oficiální stránky obce Jenštejn
