Pavel z Jenštejna

Pavel z Jenštejna († 18. prosince 1375) byl pražský měšťan a notář královské komory. Přídomek z Jenštejna začal používat v roce 1368 po koupi hradu Jenštejn.

Pavel z Jenštejna
Pečeť Pavla z Jenštejna z roku 1403 (kresba V. Krále z Dobré Vody)
Pečeť Pavla z Jenštejna z roku 1403 (kresba V. Krále z Dobré Vody)
Rodné jménoPavel z Prahy
NarozeníPraha
Úmrtí18. prosince 1375
Povolánínotář královské komory
ChoťMarkéta Leublinova
DětiMartin z Jenštejna
Jan z Jenštejna
Pavel z Jenštejna
Václav z Jenštejna
Kateřina z Jenštejna
Anna z Jenštejna
RodičeJan z Kamenice
PříbuzníMichal z Vlašimi (bratr)
Jan Očko z Vlašimi (bratr)
Kateřina (sestra)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narození a mládíEditovat

Není známo, kdy se Pavel narodil. Jeho otcem byl Jan z Kamenice, písař ve službách krále Jana Lucemburského (13151325), který se usadil v Praze. Neví se, ze které Kamenice Jan pocházel, mohla to být Kamenice Saská (Chemnitz).[1] Vedle Pavla měl Jan z Kamenice ještě syny Michala a Jana Očka, pozdější pány z Vlašimi, a dceru Kateřinu. I Pavlovi někteří autoři přisuzovali přídomek z Vlašimi, v soudobých pramenech se tak ale nikdy nepsal. Do doby, než získal hrad Jenštejn, to byl Pavel z Prahy.[2]

Notář královské komoryEditovat

Pavel měl velmi dobré vztahy s císařem Karlem IV. V letech 13511374[3] byl notářem královské komory, vedl císaři účty a zřejmě mu i půjčoval peníze. Císař Karel o něm mluvil jako o Paulo de Praga, camere nostro notario, fideli et familiari nostro dilecto (Pavel z Prahy, notář naší komory, náš drahý věrný a blízký).[4]

V Praze Pavel vlastnil několik domů. V nedávno založeném Novém Městě pražském měl výstavné sídlo mezi tehdejším křižovnickým klášterem na Zderaze (po zrušení kláštera zde stojí areál budov ČVUT) a řekou Vltavou. V něm patrně vedl celou finanční agendu a zde býval hostem i císař. Kromě toho mu patřil dům č. 748/I v Kozí ulici (na Kozím náměstí) na Starém Městě, dále domy v Dlouhé třídě, Hrnčířské ulici, v Kanovnické ulici na Hradčanech a dům, který zřejmě zdědil po svém tchánu Leublinovi.[5] Vedle pražských nemovitostí a hradu Jenštejna měl ještě další statky na venkově, např. v Plaňanech, Kročehlavech, Hospozínu, Předboji, Korycanech aj.

RodinaEditovat

Pavlovou manželkou byla Markéta, dcera královského písaře Leublina. Měli spolu šest dětí: Martina, Jana, Pavla, Václava, Kateřinu a Annu. O Martinovi je v pramenech jen málo zmínek, poslední z roku 1380. Jan získal skvělé vzdělání na několika univerzitách, stal se míšeňským biskupem a později třetím pražským arcibiskupem. Kateřina se provdala za vyšehradského purkrabího Menharta Olbramova, zakladatele rodu zemanů ze Škvorce; jejich syn po Janovi z Jenštejna později převzal arcibiskupský úřad. Pavel měl s manželkou Anežkou syna, díky čemuž nově vzniklý rod pánů z Jenštejna nevymřel po meči a udržel se až do 16. století. Václav byl proboštem při kostele svatého Kryštofa v Týnu nad Vltavou a Anna se stala řeholnicí v augustiniánském klášteře svaté Kateřiny na Novém Městě pražském.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Musílek 2017, str. 88
  2. Červinka 1933, str. 124–126
  3. Červinka 1933, str. 130 a 133
  4. Musílek 2017, str. 97
  5. Červinka 1933, str. 139

LiteraturaEditovat

  • ČERVINKA, Bohumír. Příspěvky k životopisu Jana z Jenštejna, III. arcibiskupa pražského. Sborník historického kroužku. 1933, roč. XXXIV, s. 124–141. Dostupné online. 
  • ČERVINKA, Bohumír. Příspěvky k životopisu Jana z Jenštejna, III. arcibiskupa pražského. Sborník historického kroužku. 1934, roč. XXXV, s. 1–7, 49–72. Dostupné online. 
  • MUSÍLEK, Martin. Z měšťanského domu na panovnický dvůr. Potomci Jana z Kamenice a Olbramovici ve službách Lucemburků a církve. Mediaevalia Historica Bohemica. 2017, roč. 20, čís. 2, s. 85–115. Dostupné online. ISSN 0862-979X. 

Související článkyEditovat