Jan Očko z Vlašimi
Jan Očko z Vlašimi (datum narození neznámé – 14. ledna 1380) byl český římskokatolický duchovní představitel, olomoucký biskup, druhý pražský arcibiskup a první český kardinál; rádce a důvěrník Karla IV., donátor umění. Pocházel ze šlechtického rodu pražského měšťanského původu Jenštejnů z Vlašimi.
Jan Očko z Vlašimi | |
---|---|
Kardinál 2. arcibiskup pražský | |
Výřez z Votivního obrazu Jana Očka z Vlašimi, kolem roku 1370. | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Arcidiecéze | pražská |
Sídlo | Praha |
Jmenování | 12. července 1364 |
Emeritura | 30. listopadu 1378 |
Předchůdce | Arnošt z Pardubic |
Nástupce | Jan z Jenštejna |
Titulární kostel | Santi XII Apostoli |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | po 1344 |
Kardinálská kreace | 13. září 1378 kreoval Urban VI. |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 1292 |
Místo narození | Vlašim |
Datum úmrtí | 14. ledna 1380 (ve věku 87–88 let) |
Místo úmrtí | Praha |
Místo pohřbení | Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha, Praha |
Rodiče | Jan z Kamenice |
Příbuzní | Pavel z Jenštejna a Michal z Vlašimi (sourozenci) |
Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatPocházel z rodu erbu dvou supích hlav pánů z Jenštejna. Počátkem 40. let 14. století se sblížil s markrabětem moravským, pozdějším českým králem a římským císařem Karlem IV. a stal se jeho notářem, kaplanem a důvěrníkem. Roku 1342 byl přijat za kanovníka pražské kapituly, dále získal úřady kanovníka kapituly sv. Petra v Mělníku, kanovníka kapituly sv. Jana ve Vratislavi, úřady probošta kapituly Všech svatých na Pražském hradě a biskupské kapituly v Olomouci. Roku 1344 získal papežský dispens promíjející mu nemanželský původ (jeho matka nebyla za otce provdána).
Roku 1351 byl zvolen olomouckým biskupem. Roku 1355 se s císařem Karlem IV. účastnil jeho druhé korunovační cesty do Itálie. Dne 12. července 1364 byl jmenován pražským arcibiskupem po zemřelém Arnoštovi z Pardubic. O čtrnáct let později, 18. září 1378, jej papež Urban VI. jmenoval historicky prvním českým kardinálem.[1][2] Následně, dne 30. listopadu 1378 (den po smrti císaře), se zřekl arcibiskupského úřadu, který po něm převzal jeho synovec Jan z Jenštejna.
Zemřel 14. ledna 1380. Jeho ostatky jsou uloženy ve Vlašimské kapli katedrály svatého Víta pod figurálním náhrobkem z bílého mramoru, vytesaným v dílně Petra Parléře. Tuto kapli dal vymalovat freskami, jejichž zbytky se dochovaly.
Zajímavosti
editovat- Mylně se uvádělo, že držel v zástavě hrad Kašperk, ale jde o chybu čtení nápisu v triforiu katedrály. Ve skutečnosti získal do majetku arcibiskupství hrad Kyšperk v Krušných horách.
- 13. března 1356 posvětil kostel sv. Tomáše na dnešním Moravském náměstí v Brně.
- 28. listopadu 1367 vysvětil kostel svaté Kateřiny Alexandrijské, za přítomnosti Karla IV.
- 29. března 1372 vysvětil chrám slovanských benediktinů v Emauzském klášteře v Praze na Novém Městě.
- V Roudnici nad Labem vybavil interiér kaple arcibiskupského hradu a daroval na jeho oltář svou votivní desku, jednu z nejvýznamnějších maleb té doby od neznámého mistra z okruhu králova dvora. Je na ní zpodoben klečící před Pannou Marií se čtyřmi českými patrony, císařem Karlem IV., jeho patronem sv. Karlem Velikým, jeho synem Václavem IV. a sv. Václavem (dnes je obraz vystaven v Národní galerii v Praze).[3] Město rozšířil roku 1378 založením čtvrti Nové město.
- V roce 1366 dal na několik dnů uvěznit Jana Milíče z Kroměříže za jeho kázání proti Karlu IV., kterého Milíč označil za Antikrista; protože Karel IV. Milíčovi přesto zachoval přízeň, byl propuštěn a Jan Očko se stal později také jeho stoupencem.
- Roku 1849 byl zpodobněn na jedné ze soch na podstavci bronzového pomníku Karla IV. na Křižovnickém náměstí v Praze.
Odkazy
editovatPoznámky
editovat
Reference
editovat- ↑ * BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310–1402. Praha: Paseka, 2003. 694 s. ISBN 80-7185-501-4. S. 520.
- ↑ https://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bocko.html
- ↑ Votivní obraz Jana Očka z Vlašimi. ČT24 [online]. [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Literatura
editovat- MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. - kapitola Slibní obraz arcibiskupa Jana Očka, s. 154-156.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 272.
- Antonín PODLAHA: Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum S. Metropolitanae ecclessiae Pragensis a primordii usque ad praesentia tempora. Pragae 1912, strana 33
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Očko z Vlašimi na Wikimedia Commons
- Očko ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Jan Očko z Vlašimi Archivováno 16. 6. 2020 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918
- Jan Očko z Vlašimi
Předchůdce: Jan Volek |
biskup olomoucký 1351–1364 |
Nástupce: Jan IX. ze Středy |
Předchůdce: Arnošt z Pardubic |
2. arcibiskup pražský 1364–1378 |
Nástupce: Jan z Jenštejna |