Fakulta architektury ČVUT

fakulta ČVUT

Fakulta architektury ČVUT (FA ČVUT) je jednou z fakult Českého vysokého učení technického v Praze. Je nejstarší a největší institucí poskytující v České republice vzdělání v oboru architektury. Vysokoškolské vzdělání nabízí ve čtyřech studijních programech: Architektura a urbanismus, Krajinářská architektura, Architektura, urbanismus a krajinářská architektura a Design.

Fakulta architektury
České vysoké učení technické v Praze
Faculty of Architecture
Budova Fakulty architektury
Vedení fakulty
Děkanprof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA
Proděkankaprof. Ing. arch. Irena Šestáková
Proděkandoc. Dr. Ing. Martin Pospíšil, Ph.D.
Proděkankadoc. Ing. arch. Irena Fialová
Proděkandoc. Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D
Proděkandoc. Ing. arch. Jakub Vorel, Ph.D.
TajemniceIng. Jana Tóthová
Statistické údaje k 2020
Studenti1714
Základní informace
Datum založení1976
Statusveřejná VŠ
Kontaktní údaje
AdresaFA ČVUT
Thákurova 2700/9
Praha 6, Dejvice
166 34 Praha 6
TelefonCentrála: +420 22435 1111
DIČCZ68407700
Souřadnice
[1]

HistorieEditovat

Výuka architektury na Českém vysokém učení technickém má hlubokou tradici. Její základy byly položeny v samých počátcích existence Stavovské inženýrské školy, která byla 18. 1. 1707 založena reskriptem císaře Josefa I.

Významný pokrok ve výuce architektury nastal v 19. století. Za působení profesora F. J. Gerstnera (1756 – 1832) byla původní Stavovská inženýrská škola přeměněna v pražskou polytechniku, která měla za úkol vychovávat odborníky pro domácí průmysl, stavebnictví a architekturu. Na výuce se podílela řada vynikajících českých architektů jako např. J. Fischer, Josef Zítek a Josef Schulz, tvůrci Národního divadla nebo další osobnosti spjaté již s nástupem moderny, k nimž patří Antonín Balšánek, Josef Fanta a Jan Koula.

V roce 1920 – dva roky po vzniku samostatného Československa, byla škola přejmenována na České vysoké učení technické. Vysoká škola architektury a pozemního stavitelství byla jednou ze sedmi vysokých škol (fakult) ČVUT. K významným profesorům patřili J. Kříženecký, A. Engel, A. Mendel, A. Ausobský, R. Kukač, F. Kadeřávek, O. Blažíček, S. Ondřej, O. Stefan a V. Krch.

V průběhu německé okupace (1939 – 1945) byly všechny české vysoké školy uzavřeny. Po válce pokračovala výuka na vysoké škole (od roku 1950 Fakultě) architektury a pozemního stavitelství až do roku 1960, kdy sloučením několika fakult vznikla Fakulta stavební. V roce 1976 vznikla samostatná Fakulta architektury, studijní směr Pozemní stavitelství zůstal součástí velké Fakulty stavební. To vedlo v průběhu let k výraznému osamostatnění obou úzce spřízněných oborů.

Po „sametové revoluci“ v roce 1989 došlo k dalším výrazným změnám jak v organizaci, tak i struktuře studia v souladu s novým vysokoškolským zákonem z roku 1991. Do školy přišla celá řada tehdy diskriminovaných architektů jako byli Karel Hubáček, Alena Šrámková, Vladimír Šlapeta, Miroslav Masák a další. Do práce se zapojili i čeští architekti působící v zahraničí jako Miroslav Šik, Jaroslav Šafer, Martin Roubík a jiní. Důsledkem pak byly zásadní změny v systému výuky, který nahrazoval dosavadní klasický systém typologicky rozdělených kateder systémem volnějším, založeným na kombinaci znalostní výuky s tvorbou ve „vertikálním ateliéru“ pod vedením zkušených praktiků.

V roce 2004 proběhla na Novou budovu architektonická soutěž, kterou vyhrála profesorka Alena Šrámková spolu se svými ateliérovými kolegy Lukášem Ehlem a Tomášem Koumarem. Objekt byl pro výuku architektury otevřen v roce 2011 a od té doby dotváří vysokoškolský kampus navržený prof. Engelem z roku 1924.

StudiumEditovat

Fakulta nabízí 4 studijní programy: Architektura a urbanismus, Krajinářská architektura a Design. Od akademického roku 2021/2022 lze také studovat v navazujícím magisterském studiu nový tříletý studijní program Architektura, urbanismus a krajinářská architektura. Nabídka obsahuje všechny obory v oblasti navrhování staveb, sídel, území, krajiny a designu.

Studium je organizované do tří studijních stupňů (bakalářského, magisterského a doktorského) umožňuje studentům individuálně plánovat a realizovat svoje studijní aktivity, včetně studia v zahraničí, odborné praxe a dalšího vzdělávání. 

Bakalářský cyklus trvá 3 roky, navazuje dvouletý magisterský cyklus (nově také tříletý magisterský cyklus programu Architektura, urbanismus a krajinářská architektura). Doktorské studium je nejméně čtyřleté.

V akademickém roce 2020/21 studovalo v bakalářském cyklu 1009 studentů. V navazujícím magisterském studiu studovalo 548 studentů, z toho 61 zahraničních. V doktorském programu bylo 157 studentů.

Na Fakultě architektury je tradičně velká část studia vedena formou výuky na konkrétních projektech zpracovávaných v  ateliérech. Možnost volby vedoucího ateliérového projektu pro každý semestr zajišťuje přímou zpětnou vazbu mezi studenty a pedagogy. Výuka probíhá v tzv. „vertikálních“ ateliérech, v nichž vedle sebe pracují na různých typech projektů studenti od druhého až do pátého ročníku. Projekty vedou přední architekti, urbanisté a designéři z ČR i zahraničí.

Základní praktické znalosti budoucího architekta získávají studenti prvního ročníku v tzv. ZANu, který sdružuje předměty Základy architektonického navrhování a Základní ateliér.

Na fakultě vyučuje 23 profesorů, 48 docentů a 126 odborných asistentů.

ÚstavyEditovat

Součástí fakulty je 16 ústavů a 1 kabinet, které zajišťují pedagogickou, uměleckou a vědeckou činnost v různých oborech zabývajících se architekturou.

  • Ústav výtvarné tvorby
  • Ústav teorie a dějin architektury
  • Ústav památkové péče
  • Ústav interiéru
  • Kabinet modelového projektování
  • Ústav nauky o budovách
  • Ústav urbanismu
  • Ústav krajinářské architektury
  • Ústav prostorového plánování
  • Ústav nosných konstrukcí
  • Ústav stavitelství I
  • Ústav stavitelství II
  • Kabinet jazyků
  • Ústav navrhování I
  • Ústav navrhování II
  • Ústav navrhování III
  • Ústav designu

S Ústavem teorie a dějin architektury úzce spolupracuje Výzkumné centrum průmyslového dědictví, které se v roce 2010 stalo jedním z pracovišť fakulty.

Vedení fakultyEditovat

  • prof. Ing. arch. Ladislav Lábus, Hon. FAIA – děkan
  • prof. Ing. arch. Irena Šestáková – proděkanka pro pedagogickou činnost
  • doc. Dr. Ing. Martin Pospíšil, Ph.D. – proděkan pro pro vědu, výzkum a uměleckou činnost
  • doc. Ing. arch. Irena Fialová – proděkanka pro zahraniční vztahy
  • doc. Ing. arch. Jan Jakub Tesař, Ph.D. – proděkan pro vnější vztahy
  • doc. Ing. arch. Jakub Vorel, Ph.D. – proděkan pro rozvoj a výstavbu
  • Ing. Jana Tóthová – tajemnice

Nová budova ČVUTEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Nová budova ČVUT.
 
Nová budova ČVUT, Thákurova 9

Od roku 1976, kdy se Fakulta architektury ČVUT stala samostatným subjektem, sídlila v patnáctipodlažní budově A, patřící do komplexu budov Fakulty stavební ČVUT. V roce 2011 přesídlila do Nové budovy ČVUT, kde má nyní své prostory i Fakulta informačních technologií ČVUT.

Nová budova ČVUT vznikla podle projektu Ing. arch. Aleny Šrámkové a jejích spolupracovníků, architektů Lukáše Ehla a Tomáše Koumara z ateliéru Alena Šrámková architekti. Jejich návrh zvítězil v soutěži v roce 2004, projekt byl zpracován v letech 2005-2009. Realizace stavby proběhla v letech 2009-2010, slavnostní otevření se konalo 22. února 2011.

GalerieEditovat

Externí odkazyEditovat