Kaunas
Kaunas (dříve česky také Kovno, polsky Kowno, německy Kauen) je litevské město ležící na soutoku řek Neris a Němen. Město má přibližně 304 000 obyvatel a je tak druhým největším městem Litvy. Je také hlavním městem stejnojmenného kraje. U města se nachází Kaunaská přehrada (největší v zemi).
| Kaunas | |
 Kaunaský hrad | |
.PNG) znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 54°54′ s. š., 23°56′ v. d. |
| Nadmořská výška | 48 m n. m. |
| Stát |
 Litva |
| kraj | Kaunaský |
| okres | Kaunas (městský okres) |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 157 km² |
| Počet obyvatel | 304 012 (2014) |
| Hustota zalidnění | 1 936,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web |
www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Kaunas byl založen patrně počátkem 11. století, první dochovaná písemná zmínka o něm pochází z roku 1361. Roku 1362 bylo město spáleno, byl zbořen i jeho hrad. Záhy však došlo k jeho obnově a v roce 1408 získalo opět městská práva. Roku 1440 se stal Kaunas členem hanzy. Město se postupně stalo obchodním centrem, ale jeho rozvoji uškodilo několikanásobné poničení ze strany Švédů, Rusů a později i napoleonské armády. Další rozvoj města nastal až ve druhé polovině 19. století, kdy se město stalo jednou z ruských hraničních pevností. Během první světové války bylo město přibližně po dobu tří let obsazeno německou armádou. V letech 1919–1939 byl Kaunas z důvodu polské okupace Vilniusu hlavním městem samostatné Litvy. V důsledku paktu Ribbentrop – Molotov a sovětského nátlaku na Litvu byl v roce 1940 Kaunas, stejně jako celá Litva, obsazen Rudou armádou. V letech 1941 až 1944 byl Kaunas okupován vojsky třetí říše, v roce 1944 jej získal opět Sovětský svaz. Po rozpadu Sovětského svazu se stal Kaunas součástí samostatné Litvy.
SportEditovat
- FK Kauno Žalgiris fotbalový klub;
- FC Stumbras fotbalový klub;
- BC Žalgiris basketbalový klub;
PamátkyEditovat
- Pozůstatky hradu (13.–14. století)
- Katedrála sv. Petra a Pavla, gotická z 15. století, trojlodní bazilika
- kostel sv. Jiří
- Jezuitský kostel
- Barokní klášterní areál ve čtvrti Pažaislis
- Radnice (16. století)
- Palác Massalskáho
- Perkunův dům (16. století)
- Palác Godlewského
- kostel sv. Gertrudy
- Synagoga (1871)
- Mešita, v nynější podobě z roku 1934, za sovětské éry zrušena a používána k profánním účelům, po navrácení věřícím koncem 80. let 20. století a rekonstrukci slavnostně otevřena v roce 1991
- Kostel sv. archanděla Michaela – původně pravoslavný z roku 1893 v neobyzantském slohu, za meziválečné Litvy posádkový katolický kostel, za sovětské éry galerie, po roce 1991 katolický farní kostel.
Obyvatelé podle národnostiEditovat
v roce 2001:
v roce 1939:
v roce 1919:
Partnerská městaEditovat
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Doprava a spojeníEditovat
Městem prochází Dálnice A1.
OdkazyEditovat
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaunas ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Kaunas
