Ferrara

italské město

Ferrara je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie. Leží na řece Pád a jeho historické centrum je součástí světového dědictví UNESCO. Je sídlem arcibiskupa a univerzity, založené roku 1391.

Ferrara
Ferrara, historické centrum (vlevo dole hrad)
Ferrara, historické centrum (vlevo dole hrad)
Ferrara – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 9 m n. m.
Stát ItálieItálie Itálie
region Emilia-Romagna
provincie Ferrara
Ferrara
Ferrara
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 404 km²
Počet obyvatel 133 423 (2013)
Hustota zalidnění 330,3 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.comune.ferrara.it
Telefonní předvolba + 532
PSČ 44100
Označení vozidel FE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
B. Veneto:Kurtizána, domněle Lucretia Borgia
 
Katedrála sv. Jiří
 
Interiér

Počátky osídlení jsou archeologickými nálezy datovány do 6. století př. n. l., kdy zde byla osada Etrusků, kterou vystřídali Římané. Ve 4. století bylo ve Ferraře zřízeno biskupství a město se ve druhé polovině 6. století stalo centrem jednoho z langobardských vévodství (dukátů). Ve 12. století získala Ferrara samosprávu (člen Lombardské ligy)[1] a od roku 1196, resp. 1208, byla s krátkou přestávkou pod vládou rodu Este, když Azzo I. byl zároveň markrabětem z Este (zprvu s titulem podesta). Od roku 1240 vládl rod Este ve Ferraře s titulem knížat a ovládl odtud i Modenu (1260/88) a Reggio v Emilii. V letech 13081317 se Ferrara dočasně ocitla pod vládou Benátek a vzápětí papežů. Roku 1391 byla založena univerzita, kde studoval například Mikuláš Koperník.

V roce 1471 byla Ferrara povýšena na vévodství pod svrchovaností Církevního státu, který roku 1597 území (po vymření přímé linie panujícího rodu) připojil a s nímž sdílela další osudy, až byla 1860/61 připojena k Italskému království.

Vládci FerraryEditovat

Rod Este

Vévodové

Od roku 1598 patřila Ferrara k Církevnímu státu.

PamátkyEditovat

Město má velké historické centrum s úzkými ulicemi, lemovanými paláci.

  • Městské hradby z 15.-16. století zachované téměř v úplné délce 9 km
  • Katedrála svatého Jiří (Duomo di San Giorgio), trojlodní bazilika, vysvěcená roku 1135, dokončená ve 13. století+ trojosé trojpatrové průčelí, jemuž odpovídají 2 patra postranních galerií, renesanční zvonice/kampanila z let 1451-1493, architekt Leon Battista Alberti. Barokní výzdoba interiéru z roku 1712;
  • Hrad rodiny d’Este (Castello Estense) uprostřed města, založen 1385, upraven po požáru roku 1545; cihlová stavba na čtvercovém půdorysu, se čtyřmi věžemi, dnes muzeum a zbrojnice
  • Radnice ze 14. století, nárožní budova s věží
  • Diamantový palác (Palazzo dei Diamanti) - renesanční stavba nazvaná podle diamantové bosáže fasády z mramorových jehlanců
  • Palác rodiny Schiafonia(Palazzo Schifonia) - renesanční "volnočasový" palác rodiny d'Este
  • Bývalý klášterní kostel San Romano - nyní Dómské muzeum s pokladnicí, naproti katedrále na Piazza Trento
  • další kostely: San Francesco, Corpus Domini, Santa Maria in Vado aj.
  • Palác Lodovika Mora (Pallazo di Lodovico Moro) - na jihu města, nyní Archeologické muzeum.[2], zlatnická sbírka
  • Lapidarium (Museo lapidario) - sbírka etruských a římských památek, převážně kamenných a keramických

Dómské muzeumEditovat

GalerieEditovat

Vývoj počtu obyvatelEditovat

Počet obyvatel

Osobnosti městaEditovat

  • Francesco del Cossa (1436 – 1477), italský malíř
  • Girolamo Savonarola (1452 – 1498), italský dominikánský řeholník, náboženský a politický reformátor, fanatický kazatel
  • Lorenzo Costa (1460 – 1535), italský renesanční malíř
  • Isabella d'Este (1474 – 1539), markýza z Mantovy, významná postava italské renesance a jedna z nejvýznamnějších postav tehdejší politiky a kultury
  • Giovanni Boldini (1842 – 1931), italský, ve Francii působící žánrový malíř a portrétista.
  • Italo Balbo (1896 – 1940), italský letec. velitel tzv. černých košil a věrný následovník Benita Mussoliniho
  • Michelangelo Antonioni (1912 – 2007), italský filmový režisér a scenárista
  • Giorgio Bassani (1916 – 2000), italský romanopisec, básník a esejista

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Ferrara, s. 49. 
  2. Itálie, průvodce Olympia, s. 50

LiteraturaEditovat

  • Pečenka, Vlčková – Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997

Externí odkazyEditovat