Bohumín (nádraží)

železniční stanice v Česku

Bohumín je železniční stanice ve městě Bohumín na adrese Adama Mickiewicze 67. Zastavují zde spoje kategorií: Os, Sp, R, Ex, IC, EC, SC, EN, LE a RJ aj.

Bohumín
Staniční budova
Staniční budova
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský
MěstoBohumín
UliceAd. Mickiewicze
Souřadnice
nádraží Bohumín
nádraží Bohumín
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice341248
Tratě271, 320, 151 (Polsko)
Nadmořská výška198 m n. m.
V provozu od1. 5. 1847
Dopravní koleje7
Nástupiště (nástupní hrany)4 (7)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobusy, TAXI
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaÚschovna zavazadelBezbariérové WCVnitrostátní pokladní přepážkaBankomatPlatba v EurechRestauracePoštaTAXISměnárnaČekárna pro cestujícíBufet nebo rychlé občerstveníSchodištěVýtahy
Kód památky49029/8-3122 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.


HistorieEditovat

První vlak vjel od Moravské Ostravy do Bohumína v 1. května 1847 z dostavěného úseku c. k. Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) Lipník–Bohumín. Bohumínské nádraží bylo postaveno mimo původní město Bohumín (Starý Bohumím) v bažinatém terénu na pozemcích, které prodala SDCF hraběnka Roudnická. Proti původní stavbě na farských pozemcích se ostře postavil bohumínský farář Josef Plasuň.[1] V době výstavby měla stanice jednu dopravní kolej a několik kolejí skladištních, dílenskou a tři pro ostatní provoz. Stanice byla obehnána plotem a vlaky vjížděly do stanice velkými vraty.[2] V roce 1848 byl na nádraží zřízen poštovní úřad a v roce 1849 zavedeno telegrafní spojení. Vlaková pošta mezi Vídní a Bohumínem byla zavedena v roce 1850.[3] V roce 1855 byla stanice rozšířená o tři budovy.

V roce 1848 bylo uvedeno do provozu spojení s Pruskem (nynější Bohumín–Chałupki). První vlak vyjel 1. září, dojel k řece Odře, kde cestující vystoupili, byli přepraveni pomocí pramic na druhý břeh, kde nastoupili do připraveného vlaku a pokračovali v jízdě. Železniční most přes řeku Odru byl otevřen 3. září 1849. V roce 1866 byl zničen pruskými vojáky, obnoven byl v roce 1867.[4]

V roce 1867 byla zahájena výstavba Košicko-bohumínské dráhy (KBD), která měla vlastní koncovou stanici s výpravní budovou a výtopnou. Společně s SDCF používala kolejiště pro nákladní přepravu. Později obě společnosti se dohodly na společném využívání výpravní budovy SDCF.

Výpravní budovaEditovat

Původní zděnou stavbu se dvěma kolmými čtyřosými křídly s přízemním traktem a přístřeškem podél drážní strany navrhl inženýr Karl Hummel a byla dostavěna v roce 1847. Přestavbu v letech 1868–1870 navrhl architekt Theodor Hoffman, při níž byly střechy kolmých křídel upraveny na sedlové. V letech 1901–1904 byla výpravní budova prodloužena k severní straně. Symetrická stavba zahrnovala ve střední části (původně severní křídlo) prostorný reprezentativní vestibul. Fasádu navrhl architekt Eduard Kramer v kombinaci původních prvků se secesními. Rekonstrukce, která proběhla v letech 1994–1995 uvedla výpravnu zpět do období roku 1904.[5] Další opravy proběhly v roce 2013, v období 2017–2018 byla vyměněna střecha, vstupní dveře a provedena výmalba vestibulu. Na tyto opravy navazuje další v období 2020–2021 (výměna oken, dveří, oprava fasády, rekonstrukce vytápění, nový mobiliář, nová WC atd.) v hodnotě 63 miliónů korun.[6]

Výpravní budova byla prohlášena kulturní památkou České republiky.[7]

VodárnyEditovat

Problémy s nedostatkem vody, která se dovážela v sudech, byl řešen v roce 1847. První vodárnu navrhl Karl Hummel. Byla to střední patrová stavba s vodárnou ve střední ose a po stranách s lokomotivní a vozovou remízou. V symetrických přízemních bočních křídlech byly místnosti pro topiče, strojvůdce.[8] V roce 1872 byl postaven vodovod ze Záblatí, další vodovod vedl od roku 1894 ze Skřečoně a další tlakový vodovod z roku 1913 přiváděl vodu z řeky Odry.[9] V roce 1905 byl postaven železobetonový vodojem společností KBD v depu Bohumín. Válcová nádrž je v betonovém plášti, který je zdoben obloučkovou atikou v horním okraji. Válcovitý dřík má po obvodě vystupující pilíře.[10] Unikátní vodojem v areálu lokomotivního depa byl postaven na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století. Zásobníky vody byly umístěné v nejvyšším patře sedmipatrové administrativní budovy depa.[11]

BydleníEditovat

Pro zabezpečení kvalifikované pracovní síly a její dosažitelnost byly budovány společností SDCF komplexy budov a kasárna. Nejstarší typový dům (No 85) je č. p. 135 z roku 1870, dvoupatrový omítaný dům s postranními rizality. Dvoupatrový služební dům z režného zdiva na půdoryse tvaru písmene T (typový projekt No 160) se dochoval v Bohumíně č. p. 384 a jeho zrcadlové zdvojení jsou domy č. p. 297 a 239 při ulici Nádražní.[12]

TratěEditovat

Železniční stanicí Bohumín prochází železniční tratě: 

Vlakové trasyEditovat

Mezinárodní linkyEditovat

Stanice Bohumín je mezinárodním dopravním uzlem, vede odtud mnoho přímých denních i nočních linek do zahraničí. Mezinárodní přímé linky provozují České dráhy a Leo Express. Tyto spoje zastavují také v některých menších městech po trati.

Vnitrostátní linkyEditovat

Ve stanici zastavuje množství vnitrostátních linek (pro většinu z nich jde o výchozí nebo konečnou stanici), které propojují Bohumín s velkými českým městy jako např. Plzeň, Pardubice, Brno, Olomouc či Ostrava, Praha, Karlovy Vary a dalšími. Pro vnitrostátní dopravu nádraží využívají vlaky dopravců České dráhy, RegioJet, LEO Express aj.

Požár v budově řízení provozuEditovat

10. února 2016 došlo ve večerních hodinách k požáru v technických prostorách pro řízení provozu – konkrétně v objektu hlavního stavědla, v hale pro opravu kolejových vozidel a v prostoru chráničky elektrorozvodů.[13][14] V celé stanici tak nebylo možné ovládat jakoukoliv výhybku či návěstidlo a ochromeno bylo i několik přejezdů v Bohumíně a také v Dolní Lutyni, na kterých nefungovalo zabezpečovací zařízení. Tato situace také způsobila nemalé komplikace společnostem České dráhy (ty nemohly využívat prostory svého druhého největšího depa) a LEO Express.[15] První vlaky začaly projíždět stanicí 16. února 2016 v noci na úterý a během dne i mezinárodní spoje mezi Varšavou a Vídní a v plném rozsahu 17. února.[16] V dubnu 2016 bylo spuštěno provizorní elektronické staniční zabezpečovací zařízení ESA 11, které bylo umístěno v kontejnerech, stejně jako pracoviště výpravčích.[17]

Předpokládaná cena oprav byla 386 miliónů korun, ta se vyšplhala až do výše 513 miliónů (včetně DPH). Opravy provedlo sdružení firem AŽD Praha a Elektrizace železnic Praha.[18] Nově bylo v období 2017–2020 instalováno zabezpečovací zařízení ESA 44 ovládané z CDP Přerov.[19] Ústřední stavědlo, které fungovalo od roku 2005, přestalo sloužit. V Bohumíně je pouze pracoviště pohotovostního výpravčího.[17]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: NPÚ, ÚPS v Ostravě, 2012. ISBN 978-80-85034-66-0. S. 92–98. 
  2. Historie vzniku železniční stanice Bohumín. www.kronikazelstanicebohumin.estranky.cz [online]. [cit. 2017-05-30]. Dostupné online. 
  3. Železniční stanice v datech. www.kronikazelstanicebohumin.estranky.cz [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. 
  4. 150 let tratě Bohumín Chalupki. www.parostroj.net [online]. [cit. 2017-05-31]. Dostupné online. 
  5. Borovcová... c.d., s. 94 a 95
  6. Stavby v Moravskoslezském kraji - Rekonstrukce nádraží Bohumín. www.msstavby.cz [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-30]. Identifikátor záznamu 162034 : výpravní budova železniční stanice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  8. Borovcová... c.d., s. 44
  9. První stavby. www.kronikazelstanicebohumin.estranky.cz [online]. [cit. 2017-05-30]. Dostupné online. 
  10. Borovcová... c.d., s. 51
  11. Borovcová... c.d., s. 53
  12. Borovcová... c.d., s. 97
  13. iDNES.cz [online]. iDNES.cz [cit. 2016-04-21]. Dostupné online. 
  14. Požár zabezpečovacího zařízení na železnici v Bohumíně. www.hzscr.cz [online]. Moravskoslezský kraj, únor 2016 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  15. Železničář | Požár bohumínského stavědla znehybnil desítky vlaků. zeleznicar.cd.cz [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  16. HONUS, Aleš. Po požáru na nádraží už přes Bohumín jezdí vlaky. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2016-02-16 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  17. a b SŽDC: Stanice Bohumín získá moderní zabezpečovací zařízení, o které přišla kvůli požáru. Parlamentní listy [online]. [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  18. Zdopravy.cz [online]. 2017-09-06 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 
  19. Rekonstrukce zabezpečovacího zařízení v žst. Bohumín. www.stavby.szdc.cz [online]. Květen 2019 [cit. 2020-11-25]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat