Otevřít hlavní menu

Filip (* 15. dubna 1960 na zámku Belvedère u Lakenu) je belgický král vládnoucí od 21. července 2013. Filip je syn Alberta II. ze Sasko-Kobursko-Gothajské dynastie a jeho ženy Paoly Ruffo di Calabria.

Filip Belgický
král Belgičanů
Král Filip v roce 2018
Král Filip v roce 2018
Doba vlády 21. července 2013 – dosud (6 let)
Úplné jméno Philippe Léopold Louis Marie (francouzsky)
Filips Leopold Lodewijk Maria (nizozemsky)
Narození 15. duben 1960
Laken
Předchůdce Albert II.
Manželky Mathilde Belgická
Rod Koburkové
Dynastie Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská
Otec Albert II. Belgický
Matka Paola Belgická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Královská zástava Filipa Belgického

Jako syn králova bratra, bývalého krále Alberta II., byl vychováván jako následník trůnu, aby jednoho dne nastoupil na trůn po svém strýci Baudouinovi, avšak když ten předčasně zemřel, nebyl Filip považován za zralého a na trůn nastoupil jeho otec jako Albert II.

Vysokou školu začal studovat na jezuitské koleji Saint-Michel v Bruselu a pokračoval na benediktinské univerzitě v Lophem, kde se vyučuje vlámsky. Ze zahraničních univerzit OxforduStanfordu si odnesl titul magistr politických věd. V roce 1989 absolvoval řadu speciálních zkoušek na Královské vysoké škole národní obrany. Od této doby se objevoval po boku krále jako jeho následník.

Král je spíše introvertní a hluboce věřící člověk, poznamenaný manželskou krizí, kterou prošli jeho rodiče, a proto měl problém navázat vztah s vhodnou dívkou a oženit se. Na trůně by někteří Belgičané raději viděli jeho mladší sestru, princeznu Astrid, provdanou za rakouského arcivévodu Lorenze d'Este[zdroj?].

Oficiální povinnostiEditovat

Král Filip po ukončení svých studií převzal od svého otce mnohé oficiální povinnosti. Vedl například zahraničí misi skupiny belgických podnikatelů. Je členem Club of Rome. V roce 2012 se účastnil bilderberské konference, neformálního soukromého setkání světově nejvlivnějších osob. Mezi jeho zájmy patří literatura, hospodářské záležitosti a sport.

V roce 1995 byl Filipovi propůjčen velkokříž rytířského Řádu Božího Hrobu v Jeruzalémě. V roce 1998 jej přijal rovněž Maltézský řád jako čestného a oddaného rytíře.

3. července 2013 oznámil jeho otec Albert II. svou abdikaci k 21. červenci 2013, na den belgického dne nezávislosti.[1] Poté co Albert II. podepsal abdikační listinu, složil přísahu na belgickou ústavu.[2]

RodinaEditovat

 
Královský monogram Filipa Belgického

Výběr manželky byl choulostivý, belgický kontext si žádá, aby se princ nespojil s žádnou z dívek ze soupeřících stran. V září 1999 bylo oznámeno jeho zasnoubení s dívkou z belgické aristokracie, Mathilde d'Udekem d'Acoz, terapeutkou řečových vad a psycholožkou, jejíž rodina, původně vlámská, žije ve Valonsku. Její otec Patrick vykonává krajské funkce jak ve Valonsku, tak Vlámsku. Matkou Mathilde je polská komtesa Anna Komorowská.

 
Král Filip s manželkou královnou Mathildou

Sňatek uzavřený francouzsky, vlámsky a německy se uskutečnil 4. prosince 1999 v Katedrále sv. Michala a Guduly a uspokojil obě soupeřící komunity.

Ze svazku Philippa a Mathildy se narodily čtyři děti:

VyznamenáníEditovat

Národní vyznamenáníEditovat

Zahraniční vyznamenáníEditovat

Zahraniční vyznamenání
Stát Stuha Název Datum udělení
Argentina  Argentina   velkokříž Řádu osvoboditele generála San Martína[3] 1994, 6. května
Bolívie  Bolívie   velkokříž Řádu andského kondora[3] 1996, 9. září
Dánsko  Dánsko   rytíř Řádu slona[3][4] 2002, 28. května
Finsko  Finsko   velkokříž Řádu bílé růže[3] 2004, 30. března
Francie  Francie   velkokříž Řádu čestné legie 2014, 6. února
Japonsko  Japonsko   velkokříž s řetězem Řádu chryzantémy[5] 2016, 9. října
Jordánsko  Jordánsko   řetěz Řádu al Husejna bin Aliho[6] 2016, 18. května
Lucembursko  Lucembursko   rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva[3] 1999, 15. března
Maďarsko  Maďarsko   velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky[3] 2008, 18. dubna
Německo  Německo   velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 2016, 6. března
Nizozemsko  Nizozemsko   velkokříž Řádu nizozemského lva 2016, 28. listopadu
  velkokříž Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské[3] 1993, 6. května
Norsko  Norsko   velkokříž Řádu svatého Olafa[3] 2003, 20. května
Polsko  Polsko   rytíř Řádu bílé orlice 2015, 13. října
  velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[3] 2004, 18. října
Portugalsko  Portugalsko[7]   velkokříž Řádu Kristova[3] 2005, 18. října
  velkokříž Řádu avizských rytířů 1997, 18. září
  velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha 2018, 22. října
Řecko  Řecko   velkokříž Řádu cti[3] 2005, 1. února
Španělsko  Španělsko   velkokříž Řádu Isabely Katolické[3][8] 2000, 16. května
Švédsko  Švédsko   rytíř Řádu Serafínů[3] 2001, 7. května
Turecko  Turecko   Státní vyznamenání Turecké republiky 2015, 4. října

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Belgischer König kündigt Abdankung an, autor Frankfurter Allgemeine Zeitung, zveřejněno 2013-07-03
  2. König Filip folgt Albert II. auf den Thron dostupné na: SPON, online, 21. července 2013. vydáno 22. července 2013
  3. a b c d e f g h i j k l m Biografisch Handboek 2007: Sénat de Belgique Dostupné online
  4. Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. (dánsky) 
  5. Dîner d’Etat au Palais impérial de Tokyo – Noblesse & Royautés. www.noblesseetroyautes.com [online]. [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. 
  6. Nuevo duelo de reinas: una Rania muy 'demodé' no puede con una Matilde sublime. El Confidencial [online]. 2016-05-20 [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. (španělsky) 
  7. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. 
  8. https://www.boe.es/boe/dias/2000/05/13/pdfs/A17721-17721.pdf

Externí odkazyEditovat