Otevřít hlavní menu

Římský klub

nezisková organizace

Římský klub je globální think tank, který byl založen v dubnu 1968 a celosvětovou pozornost získal v roce 1972 svou první zprávou Meze růstu (Limits to Growth). Římský klub o sobě uvádí, že je "organizací jednotlivců, kteří sdílejí společný zájem o budoucnost lidstva a usilují o změnu. Naším posláním je podporovat porozumění globálním výzvám, kterým čelí lidstvo a navrhovat řešení prostřednictvím vědecké analýzy, komunikace a jejich prosazování."[1] Členy jsou známé a respektované osobnosti v disciplínách, které jsou pro poslání klubu relevantní, jako je sociální rozvoj, ekonomika a životní prostředí. Mezi členy jsou významní vědci, špičkoví podnikatelé, bývalí politici a bývalé hlavy států, jejichž společným zájmem je budoucnost lidstva a diskutují o hlavních globálních problémech a výzvách. Přibližně jednou ročně si nechávají zpracovat tzv. "Zprávu Římskému klubu" na určité téma, které pak obšírně diskutují.[2][3] Od 1. července 2008 má klub sídlo ve Winterthuru ve Švýcarsku.

Římský klub
Logo Římského klubu
Logo Římského klubu
Vznik 1968
Sídlo Winterthur, Švýcarsko
Členové 100
Lídr Mamphela Ramphele (od 2018)
Oficiální web www.clubofrome.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ZaloženíEditovat

Za jeho zakladatele jsou považováni italský průmyslník Aurelio Peccei a skotský vědec Alexander King.

ČlenovéEditovat

Na začátku roku 2018 měl Římský klub 101 plných členů, 21 asociovaných členů a byl řízen dvanáctičlenným řídícím výborem.[4] Dále na svých stránkách uvádí 43 čestných členů, mezi které patří Al Gore, Michail Gorbačov, španělský král Juan Carlos I, princ Filip z Belgie, královna Beatrix z Nizozemska, Romano Prodi a Jacques Delors.[5] Jediným českým členem samotného Římského klubu byl v minulosti Václav Havel.[2][3]

Významní současní a bývalí členovéEditovat

CíleEditovat

Cílem Římského klubu je identifikovat nejdůležitější budoucí problémy lidstva a planety prostřednictvím holistického, interdisciplinárního a dlouhodobého výzkumu; vyhodnotit alternativní budoucí scénáře a analýzy rizik; vyvíjet a navrhovat praktické postupy; sdělovat nové poznatky a trendy významným činitelům a veřejnosti a iniciovat společenské debaty s cílem zlepšit budoucnost.[7] Současný pracovní program římského klubu se zaměřuje na témata

  • reformulování cílů a změna fungování našich ekonomických systémů;
  • oddělení růstu prosperity a spotřeby zdrojů;
  • zajištění obživy, pracovních míst a příjmů.[7]

K dosažení svých cílů se Římský klub spoléhá také na vzdělávání mladší generace. Například v Německu proto byla v roce 2004 založena celá síť středních škol v rámci německé asociace Římského klubu, mezi jejichž hlavní programové cíle patří naplňování Cílů udržitelného rozvoje OSN.[8][9]

Národní asociaceEditovat

Římský klub má národní asociace ve 35 zemích.[10] Posláním národních sdružení je rozšiřovat myšlenky a vize Římského klubu ve svých zemích, nabízet řešení a prosazovat udržitelnější a spravedlivější ekonomiku ve svých zemích a podporovat mezinárodní sekretariát Římského klubu s pořádáním akcí, jako je výroční valná hromada.[11]

Zprávy Římského klubuEditovat

Zprávy Římskému klubu považuje toto sdružení za nejdůležitější dokumenty, které vydává. Jedná se o recenzované studie zadané výkonným výborem nebo navrhované členem nebo skupinou členů nebo jednotlivcem nebo institucí mimo klub. Podle členů klubu pomáhají rozhodujícím osobám a veřejnosti lépe pochopit hlavní globální problémy. Často obsahují konkrétní politické návrhy a usilují o posílení většího smyslu pro občanskou odpovědnost. Jsou určeny k zahájení diskuse mezi podnikateli, politiky, šéfy mezinárodních agentur, akademiky, pedagogy a médii.[12]

Vybrané zprávy Římského klubu:

  • 1972: Meze růstu (The Limits to growth)[13]
  • 1975: Lidstvo v bodu zvratu (Mankind at the turning point)[14]
  • 1978: Po době odpadové (Beyond the age of waste)[15]
  • 1989: Překročení mezí (Beyond the Limits to growth)[16]
  • 1991: První globální revoluce (The first global revolution)[17]
  • 1998: Faktor čtyři (Factor four : doubling wealth, halving resource use)[18]
  • 2010: Faktor pět (Factor five : transforming the global economy through 80% improvements in resource productivity)[19]
  • 2015: Na hraně (On the edge : the state and fate of the world's tropical rainforests)[20]

KriticiEditovat

Nositel Nobelovy ceny ekonom Robert Solow kritizoval publikaci Meze růstu pro „zjednodušující“ scénáře. Kritizoval Římský klub pro údajně amatérské metody: „Jediná věc, která mě opravdu zneklidňuje, jsou amatéři, kteří dělají absurdní výroky o ekonomice, a myslím si, že Římský klub je nesmysl. Ne proto, že by přírodní zdroje nebo ekologické potřeby nebyly v čase omezené, ale omezení nesouvisí s růstem, ale s úrovní hospodářské činnosti. Nemyslím si, že Římský klub je nesmyslný nápad – ale tak, jak dělají amatérskou dynamiku bez licence, bez řádné kvalifikace je špatně.“[21]

Česká (československá) asociace Římského klubuEditovat

Vznik československé pobočky Římského klubu prosazoval již v roce 1990 Miloš Zeman,[22] oficiálně pobočka – Československá asociace Římského klubu – vznikla 22. února 1991. Sdružovala v době svého vzniku tři desítky osobností vědy, kultury a veřejného života z Československa. Čestným předsedou byl zvolen Václav Havel, předsedou byl prof. Valtr Komárek, vědeckým sekretářem Ing. J. Nekola, místopředsedy byli zvoleni rektor Univerzity Karlovy prof. Radim Palouš, děkan matematicko-fyzikální fakulty University Komenského prof. Beloslav Riečan a Miloš Zeman.[23] Po smrti Václava Havla uveřejnil Římský klub nekrolog.[24]

Dne 4. března 2008 byl zvolen předsedou České asociace Římského klubu docent Pavel Nováček,[25] dalšími členy výboru byli zvoleni prof. Jarmila Doubravová, prof. Jiří Drahoš, doc. Jaroslav Kalous a Ivan Klíma, sekretářem pak Michal Paulus.[26] Po svém zvolení do čela Akademie věd se Jiří Drahoš práce České asociace Římského klubu nezúčastňoval.[3] V roce 2018 se stal předsedou České asociace Římského klubu doc. RNDr. Bohumír Štědroň, CSc. z Univerzity Karlovy.

K různým zprávám o tom, že Římský klub je součástí zednářského hnutí, prohlásil v roce 2018 doc. Nováček: "Jako předseda české asociace prohlašuji, že Římský klub nespřádá konspirační plány a nechce se nějakými záludnými metodami podílet na moci ve státě či ve světě." [3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Club of Rome na anglické Wikipedii a Club of Rome na německé Wikipedii.

  1. Club of Rome. www.clubofrome.org [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  2. a b NOVÁČEK, Pavel. Okopávání kotníků. stuz.cz [online]. [cit. 2018-01-25]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d NOVÁČEK, Pavel. Přátelé Miloše Zemana sejí pomluvy a zášť. Lidové noviny. 2018-01-25, s. 11. 
  4. Membership • Club of Rome. www.clubofrome.org [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  5. honorary members • Members • Club of Rome. www.clubofrome.org [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  6. a b The story of the Club of Rome [online]. Club of Rome [cit. 2013-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 May 2013. (anglicky) 
  7. a b Club of Rome. Club of Rome [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  8. Club of Rome Schulen. Club of Rome Schulen [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. (německy) 
  9. Cíle udržitelného rozvoje OSN [online]. Enviwiki.cz [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  10. National associations • Club of Rome. www.clubofrome.org [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  11. Annual Conference 2016 • Club of Rome. www.clubofrome.org [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-26. 
  12. Reports • Club of Rome. www.clubofrome.org [online]. [cit. 2018-01-27]. Dostupné online. 
  13. The Limits to growth; a report for the Club of Rome's project on the predicament of mankind. New York,: Universe Books 205 pages s. ISBN 0876631650. OCLC 307838 
  14. MESAROVIĆ, Mihajlo. Mankind at the turning point : the second report to the Club of Rome. London: Hutchinson & Co xiii, 210 pages s. ISBN 0091234719. OCLC 9651024 
  15. GABOR, Dennis. Beyond the age of waste : a report to the Club of Rome. Oxford [England]: Pergamon Press xviii, 237 pages s. ISBN 0080218342. OCLC 3480983 
  16. PESTEL, Eduard. Beyond the Limits to growth : a report to the Club of Rome. New York: Universe Books 191 pages s. ISBN 0876636989. OCLC 19512951 
  17. KING, Alexander. The first global revolution : a report. 1st ed. vyd. New York: Pantheon Books xxvii, 259 pages s. ISBN 0679738258. OCLC 23869604 
  18. WEIZSÄCKER, Ernst U. von (Ernst Ulrich),. Factor four : doubling wealth, halving resource use : the new report to the Club of Rome. London: Earthscan xxix, 322 pages s. ISBN 9781853834066. OCLC 37349972 
  19. Factor five : transforming the global economy through 80% improvements in resource productivity : a report to the Club of Rome. London: Earthscan/The Natural Edge Project xix, 400 pages s. ISBN 9781844075911. OCLC 320189014 
  20. CLAUDE, Martin. On the edge : the state and fate of the world's tropical rainforests : a report to the Club of Rome. Vancouver: [s.n.] 1 online resource s. ISBN 9781771641401. OCLC 907565834 
  21. CLEMENT, Douglas. Interview with Robert Solow | Federal Reserve Bank of Minneapolis. www.minneapolisfed.org [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  22. Martin Weiss, Respekt 19. 12. 1990
  23. Lidová demokracie, Brno, 23.2.1991
  24. https://web.archive.org/web/20160314050322/https://www.clubofrome.org/?p=3351
  25. O mně. www.pavelnovacek.eu [online]. [cit. 2018-01-16]. Dostupné online. 
  26. News 2007 - The Club of Rome - Europe. www.clubofrome.at:80 [online]. 2008-03-14 [cit. 2018-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-14. 

Externí odkazyEditovat