Szlachta
Szlachta (čti: šlachta, srov. s českým výrazem „šlechta“) je název, kterým byl označována aristokratická třída v Polském království a Litevském velkoknížectví, které v různých obdobích společně tvořily Polsko-litevskou unii.
HistorieEditovat
Původ šlechty v Polsku je velmi starý, avšak poněkud nejasný. V důsledku toho o sobě příslušníci této vrstvy často hovořili jako o "odwieczna" (odvěká). Raní historici a kronikáři předložili dvě teorie o jejím vzniku.
Teorie o vzniku szlachtyEditovat
- První teorie zahrnovala předpokládaný původ ze starověkého perského kmene Sarmatů, který ve 2. století n. l. okupoval země středním a východní Evropy.
- Druhá teorie předpokládala původ szlachty u Jáfeta, jednoho ze synů Noema. Naproti tomu rolníci byli údajně potomky jiného Noemova syna, Cháma, a ti tudíž podléhají otroctví v rámci jeho prokletí. Židé pak byli považováni za potomky Šéma. [1][2]
- Další fantaskní teorie uvažovaly o založení szlachty Juliem Caesarem, Alexandrem Velikým či regionální vůdci, kteří "nemíchali své pokrevní linie s liniemi otroků, vězňů nebo mimozemšťanů".[3]
- Jiná teorie hledá původ u neslovanských válečníků,[4]:s.42, 64–66 známých jako Lechovci (Lechitowie/Lechici) podle knížete Lecha, [5][6]:s.482 postavy ze starých kmenových legend. Podobně jako nacistická rasová ideologie, podle níž polské elity měly být nordického původu[7] (viz šlechtický rod Borejků, který má v erbu svastiku), měla tato hypotéza svědčit o neslovanském původu panské rasy:s.482 a měla potvrzovat odlišný původ od slovanského rolnictva (kmiecie; latinsky: cmethones),[8][9] jemuž vládli.[6]:s.482
DějinyEditovat
Szlachta na polských územích existovala od 13. století, vynikla zejména v pozdním středověku a přetrvala částečně až do století 19. Příslušníci szlachty, podobně jako v jiných zemích, tradičně vlastnili území.
Tato polská (a popolštěná litevská) šlechta požívala značných a nenapadnutelných privilegií až do rozdělení Polsko-litevské unie na konci 18. století, které znamenalo konec mnohonárodnostního státu.
Šlechta byla v Polsku zrušena za v období druhé republiky ústavou z března 1921.
ReferenceEditovat
- ↑ KIDD, Colin. British identities before nationalism: ethnicity and nationhood in the Atlantic world, 1600–1800. [s.l.]: Cambridge University Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-0-521-62403-9. S. 29. (anglicky)
- ↑ DAVIES, Norman. God's Playground: A History of Poland; Volume I: The Origins to 1795. [s.l.]: Columbia University Press, 1982. Dostupné online. ISBN 978-0-231-05351-8. S. 161–163. (anglicky)
- ↑ DAVIES, Norman. God's Playground: A History of Poland, Volume I - The Origins to 1795. [s.l.]: Columbia University Press, 1982. ISBN 0-231-05351-7. (anglicky)
- ↑ SULIMIRSKI, Tadeusz. Sarmatians in the Polish Past. The Polish Review. Champaign, Champaign county, Illinois, U.S.A.: University of Illinois Press on behalf of the Polish Institute of Arts and Sciences of America, Winter 1964, s. 13–66. (anglicky)
- ↑ NIESIECKI S.J., Kasper; DE BOBROWICZ, Jan Nepomucen. HERBARZ POLSKI. 3rd?. vyd. Leipzig, Sachsen: Breitkopf & Härtel, 1846. Dostupné online. S. 430. (polsky)
- ↑ a b Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenéraces-old-worldnení určen žádný text - ↑ LUKAS, Richard C. DID THE CHILDREN CRY?: HITLER'S WAR AGAINST JEWISH AND POLISH CHILDREN, 1939-45. 171 Madison Ave RM 1602, New York stát New York 10016-5110: HIPPOCRENE BOOKS INC, 1 July 2001. Dostupné online. ISBN 978-0781808705. Kapitola Chapter IV. Germanization; Part I. (anglicky)
- ↑ NIESIECKI S.J., Kasper; DE BOBROWICZ, Jan Nepomucen. HERBARZ POLSKI. 3rd?. vyd. Leipzig, Saxony, GERMANY: Breitkopf & Härtel, 1846. Dostupné online. S. 430. (polsky)
- ↑ GUZOWSKI, Piotr. Village court records and peasant credit in fifteenth- and sixteenth-century Poland. Continuity and Change. Cambridge, East of England, United Kingdom: Cambridge University Press, 1 May 2014, s. 118. Dostupné online [cit. 9 Oct 2014]. DOI:10.1017/S0268416014000101. (anglicky)
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Slovníkové heslo szlachta ve Wikislovníku
