Alžběta Gabriela Bavorská

královna Belgičanů

Alžběta Gabriela Bavorská (rozená Elisabeth Gabriele Valérie Marie; 25. července 1876 zámek Possenhofen23. listopadu 1965 Brusel) byla bavorská princezna a později belgická královna. V roce 1900 se provdala za dědice belgického trůnu Alberta I. (králem od roku 1909), jejím synem byl král Leopold III. Za první světové války coby královna-manželka pravidelně navštěvovala frontu, financovala různá přilepšení vojákům a ošetřovala je. Byla velkou milovnicí a podporovatelkou umění. Za druhé světové války coby královna-matka odsoudila zacházení nacistů se Židy a zachránila stovky židovských dětí. V roce 1965Jad Vašem udělil titul spravedlivá mezi národy.[1]

Alžběta Bavorská
Belgická královna
Portrét
portrét
Úplné jménoAlžběta Gabriela Valerie Marie
Titulybavorská princezna
Narození25. července 1876
Zámek Possenhofen, Bavorsko
Úmrtí23. listopadu 1965
Brusel, Belgie
PohřbenaKostel Panny Marie, Laeken
PředchůdceMarie Habsbursko-Lotrinská
NástupceAstrid Švédská
ManželAlbert I.
Manželkou panovníka19001934
DynastieWittelsbachové
OtecKarel Teodor Bavorský
MatkaMarie Josefa Portugalská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Alžběta a Albert I.

RodinaEditovat

Narodila se na zámku Possenhofen jako dcera bavorského vévody Karla Teodora Bavorského a jeho druhé manželky Marie Josefy Portugalské. Byla pojmenována po své tetě, rakouské císařovně Alžbětě Bavorské, známé jako Sisi.

Sám Karel Teodor byl velký milovník umění a tak byla Alžběta vychována k lásce k umění, hudbě a sochařství. V otcově klinice, kde její matka dělala Alžbětinu otci zdravotní sestru, se Alžbětě dostalo pochopení produktivní práce a lidského utrpení, což bylo v té době pro princeznu neobvyklé.

ManželstvíEditovat

V Mnichově, dne 2. října 1900 se Alžběta provdala za následníka belgického trůnu, prince Alberta. Po manželovu nástupu na trůn v roce 1909 se Alžběta stala belgickou královnou. Město Elisabethville, dnes Lubumbashi v Kongu bylo pojmenováno na její počest.

V době, kdy se Albert a Alžběta poznali, byl Albert dědicem svého strýce Leopolda II. Belgického. Byl druhým synem prince Filipa, flanderského hraběte a princezny Marie Hohenzollernské, sestry krále Karla I. Rumunského. Hned při narození se Albert stal v pořadí třetím následníkem belgického trůnu, po svém otci a starším bratrovi Balduinovi. Po předčasné Balduinově smrti v lednu 1891 Albert nastoupil na jeho, mnohem významnější místo, druhého následníka trůnu. Albert měl dvě sestry, které se dožily dospělosti, princeznu Henriettu, provdanou za prince Emanuela Orleánského, a princeznu Josefínu, která se provdala za svého bratrance Karla Antona Hohenzollern, bratra krále Ferdinanda I. Rumunského.

Během První světové války s králem sídlili v De Panne. Přesvědčila jej k návštěvě přední linie a zřízení ošetřovatelských jednotek. I přes svůj německý původ byla velmi populární královnou, která dychtivě podporuje svou novou zemi.

Od 23. září do 13. listopadu 1919, královna, společně s králem a princem Leopoldem podnikla oficiální návštěvu do USA. Během cesty v historickém pueblo v Isleta v Novém Mexiku udělil král Leopoldův řád otci Antonu Docherovi, misionáři z Francie. Král dostal od mexičanů na památku tyrkys ve stříbře. Při této příležitosti přijelo do Islety deset tisíc lidí.

Pozdější létaEditovat

V roce 1934 Albert zemřel při nehodě během lezení v Ardenách v Belgii, poblíž Nemur. Alžběta se dožila nástupu svého syna na trůn (ale poté abdikoval a odešel do exilu), její mladší syn se stal schopným regentem říše za svého nezletilého synovce.

Jako královna vdova se stala mecenáškou umění Byla výbornou hráčkou na housle – v tomto oboru se vzdělávala pod vedením Eugène Ysaÿe. V roce 1929 založila nadaci, která podporovala mladé hudebníky. V roce 1937 pro ně založila soutěž s názvem Concours Reine Elisabeth (Soutěž královny Alžběty). První ročník vyhrál David Oistrach, druhý Emil Gilels. Roku 1953 pozvala do poroty soutěže Bohuslava Martinů, jehož hudbu velmi ctila. Český skladatel s manželkou Charlottou byli jejími hosty několik dní.[2] Královniným přítelem byl také Albert Einstein.

Během okupace Belgie Německem v letech 1940–1944 používala vlivu královny při pomoci a záchraně Židů. Zachránila tisíce židovských dětí.[3] Když byl Brusel osvobozený, povolila využít svůj palác jako ústředí britského XXX sboru, a představila svůj návrh generálu Horrocksovi se svým maskotem, splašeným kancem, pojmenovaným `Chewing gum`. Po válce jí byl udělen titul Spravedlivá mezi národy.

Během 50. let královna vyvolala spor v zahraničí tím, že navštívila SSSR, Čínu a Polsko, výlety, kvůli nimž byla označována jako "Red queen", Rudá královna.

Královna Alžběta zemřela v Bruselu ve věku 89 let 23. listopadu 1965. Je pochována v Kostele Panny Marie v Laeken.

TitulyEditovat

  • 25. července 1876 – 2. října 1900: Jeho královská Výsost vévodkyně, Alžběta Bavorská
  • 2. října 1900 – 17. prosince 1909: Jeho královská Výsost princezna Alžběta Belgická
  • 17. prosince 1909 – 17. února 1934: Jeho Veličenstvo královna Belgičanů
  • 17. února 1934 – 23. listopadu 1965: Jeho Veličenstvo královna Alžběta Belgická

PotomciEditovat

  • Leopold (3. listopadu 1901 – 25. září 1983), jako Leopold III. belgický král v letech 1934–1951,
⚭ 1926 Astrid Švédská (17. listopadu 1905 – 29. srpna 1935)
⚭ 1941 Mary Lilian Baels (28. listopadu 1916 – 7. června 2002)
  • Karel (10. října 1903 – 1. června 1983), hrabě flanderský a regent belgický (1944–1950), ⚭ 1977 Jacqueline Peyrebrune (16. února 1921 – září 2014)
  • Marie Josefa (4. srpna 1906 – 27. ledna 2001), ⚭ 1930 Umberto II. (15. září 1904 – 18. března 1983), poslední italský král, vládl od 9. května do 12. června 1946

VyznamenáníEditovat

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Vilém Bavorský
 
 
Pius Augustus Bavorský
 
 
 
 
 
 
Maria Anna Falcko-Zweibrückenská
 
 
Maxmilián Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Ludvík Maria z Ligne
 
 
Amálie Luisa Arenberková
 
 
 
 
 
 
Anna z Mailly-Nestle
 
 
Karel Teodor Bavorský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
Ludovika Bavorská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
Alžběta Gabriela Bavorská
 
 
 
 
 
Petr III. Portugalský
 
 
Jan VI. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Marie I. Portugalská
 
 
Michal I. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
Šarlota Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmská
 
 
Marie Josefa Portugalská
 
 
 
 
 
 
Karel Tomáš Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
Konstantin Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
 
 
 
 
Sophie Windisch-Graetz
 
 
Adelaida Löwenstein-Wertheim-Rosenberg
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Hohenlohe-Langenburský
 
 
Anežka Hohenlohe-Langenburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Henrietta ze Solms-Baruth
 

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elisabeth of Bavaria, Queen of Belgium na anglické Wikipedii.

  1. Belgium virtual wall of honor. www1.yadvashem.org [online]. [cit. 2008-05-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-23. 
  2. MIHULE, Jaroslav. Martinů. Osud skladatele. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2002. 626 s. ISBN 80-246-0426-4. S. 455–456. 
  3. Alžběta Gabriela Bavorská - Jad vašem (anglicky)
  4. WATTEL, Michel. Les Grand'Croix de la Légion d'honneur de 1805 à nos jours. Titulaires français et étrangers. Paříž: Archives & Culture, 2009. 701 s. ISBN 978-2-35077-135-9, ISBN 2-35077-135-0. OCLC 463284299 S. 21, 424 a 611. 
  5. Kawalerowie i statuty Orderu Orła Białego 1705–2008, 2008, s. 300
  6. Dziennik Personalny M.S.Wojsk. Nr 13 z 8.06.1922 r.
  7. Hemeroteca Digital. Biblioteca Nacional de España. hemerotecadigital.bne.es [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Belgická královna
Předchůdce:
Marie Jindřiška Habsburská
19091934
Alžběta Gabriela Bavorská
Nástupce:
Astrid Švédská