Ludovika Bavorská

bavorská vévodkyně

Ludovika Vilemína Bavorská (německy Ludovika Wilhelmine von Bayern[1], 30. srpna 1808, Mnichov26. ledna 1892, Mnichov) byla bavorská královská dcera a provdaná bavorská vévodkyně, byla matkou rakouské císařovny Alžběty a neapolsko-sicilské královny Marie.

Ludovika Bavorská
Vévodkyně v Bavorsku
Ludovika Bavorská
Ludovika Bavorská
Manžel Maxmilián Josef Bavorský
Narození 30. srpen 1808
Mnichov, Bavorské království
Úmrtí 25. ledna 1892
Mnichov, Bavorské království
Potomci Ludvík Bavorský
Vilém Karel
Helena Bavorská
Alžběta Bavorská
Karel Teodor Bavorský
Marie Bavorská
Matylda Bavorská
Sofie Bavorská
Maxmilián Emanuel Bavorský
Dynastie Wittelsbachové
Otec Maxmilián I. Josef Bavorský
Matka Karolína Frederika Vilemína Bádenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PůvodEditovat

Ludovika se narodila z manželství bavorského královského páru Maxmiliána I. Josefa a Karolíny Bádenské.

Otec, jako syn Fridricha Michaela Falcko-Birkenfeldského a Marie Františky Falcko-Sulzbašské, pocházel z dynastie Wittelsbachů (Falc-Zweibrücken-Birkenfeld-Bischweil). Po smrti bezdětného Karla II. Theodora, který byl také jako Karel IV. Teodor kurfiřtem falckým, v roce 1799 se stal bavorským kurfiřtem a v roce 1806, po povýšení kurfiřtství na království Napoleonem, prvním bavorským králem.

Matka Karolína, dcera dědičného prince Karla Ludvíka a jeho manželky Amálie Hesensko-Darmstadské, se v roce 1797 stala otcovou druhou manželkou. Jejími sestrami byly ruská carevna Jelizaveta Alexejevna, manželka cara Alexandra I. či švédská královna Frederika, manželka krále Gustava IV. Adolfa.

SourozenciEditovat

Ludovika vyrůstala v početné rodině, její otec měl z prvního manželství čtyři přeživší děti a z druhého včetně Ludoviky pět.

Polorodí sourozenciEditovat

Ludvík se po otcově smrti stal bavorským králem a Karolina Augusta se provdala za rakouského císaře Františka I.

SestryEditovat

Alžběta Ludovika se stala pruskou královnou, Amálie Augusta a Marie Anna se staly saskými královnami a Žofie Frederika se stala matkou rakouského císaře Františka Josefa I.

 
Ludovika Bavorská jako stará dáma

ŽivotEditovat

Byla považována za nejkrásnější z Maxmiliánových dcer, přesto se musela, jako jediná z jeho dětí, provdat „pod úroveň“. Už v dětství ji její otec zaslíbil vnukovi Viléma Bavorského, prvního vévody in Bayern. Sňatek Ludoviky a Maxmiliána se konal v roce 1828 u Tegenerského jezera. Povahy obou mladých lidí byly velmi rozdílné. Maxmilián navíc právě prožíval románek s obyčejnou dívkou a netajil se tím, že Ludoviku nemiluje a žení se pouze z ohledu na svého děda; Ludovika se zase chtěla provdat za portugalského prince, do kterého byla zamilovaná.

Manželství Maxe a Ludoviky nebylo příliš šťastné, kromě posledních let, a začalo zamčením novomanžela o svatební noci ve skříni. Maxmilián svou ženu pravidelně podváděl (měl i dvě nemanželské děti), což vedlo k rozmíškám mezi manžely a následnému usmiřování. Max také často cestoval a prováděl různé výstřední kousky, takže se o výchovu dětí starala výhradně Ludovika. Rodina pobývala buď v paláci v Mnichově nebo v zámečku Possenhofen u Starnberského jezera.

Způsob života rodiny se zcela vymykal zvyklostem běžným mezi tehdejší šlechtou. Žili skromně, měšťanským životem; Ludovika milovala venkov a přírodu, nedbala o módu ani o společnost či politiku. Nezajímala ji reprezentace, zabývala se péčí o své děti, což bylo něco zcela neobvyklého. Když však její synovec, císař František Josef I. v roce 1853 hledal nevěstu, využila šanci dostat svou rodinu do blízkosti císařského dvora; původně byla zamýšlena jako nevěsta pro něj nejstarší dcera Helena, František Josef se však prudce zamiloval do její mladší, teprve patnáctileté sestry Alžběty, která se také stala rakouskou císařovnou.

PotomciEditovat

 
Ludovika s dětmi Ludvíkem, Helenou a novorozenou Alžbětou

Z manželství s vévodou Maxem se narodilo devět děti, jedno zemřelo v dětském věku[2]:

~ 1859 Jindřiška Mendlová (18331891), později svobodná paní z Wallersee
~ 1892 Antonie Barthová, později von Bartholf (18711956)
~ 1865 Žofie Saská (18451867)
~ 1874 Marie Josefa Portugalská (18571943)

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Kristián Falcko-Birkenfeldský
 
 
Kristián III. ze Zweibrücken
 
 
 
 
 
 
Kateřina Agáta Rappoltsteinská
 
 
Fridrich Michael Falcko-Birkenfeldský
 
 
 
 
 
 
Ludvík Krato Nasavsko-Saarbrückenský
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
 
 
 
 
 
Filipína Henrieta z Hohenlohe
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Teodor Eustach Sulzbašský
 
 
Josef Karel ze Sulzbachu
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora Hesensko-Rotenburská
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
 
 
 
 
Karel III. Filip Falcký
 
 
Alžběta Augusta Falcko-Neuburská
 
 
 
 
 
 
Ludovika Karolína Radziwiłłová
 
Ludovika Bavorská
 
 
 
 
 
Fridrich Bádensko-Durlašský
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
 
 
 
 
Amálie Nasavsko-Dietzská
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 

ReferenceEditovat

  1. PIRNTKE, Gunter. Aufstieg und Fall der Kaiserin von Österreich. [s.l.]: Lulu.com 178 s. Dostupné online. ISBN 9781291293746. (německy) 
  2. http://genealogy.euweb.cz/wittel/wittel6.html#WiB