Šarlota z Hanau-Lichtenbergu

německá šlechtična

Šarlota z Hanau-Lichtenbergu (Šarlota Kristýna Magdalena Johana; 2. května 1700, Bouxwiller – 1. července 1726, Darmstadt) byla manželkou hesensko-darmstadtského lankraběte Ludvíka VIII.

Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
Charlotte of Hanau-Lichtenberg.jpg
Sňatek 5. dubna 1717
Manžel Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
Narození 2. května 1700
Bouxwiller
Úmrtí 1. července 1726 (26 let)
Darmstadt
Potomci Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
Rod Hanau
Otec Johan Reinhard III. z Hanau-Lichtenbergu
Matka Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

DědičkaEditovat

Šarlota se narodila jako jediné dítě posledního hraběte z Hanau, Johana Reinharda III., a jeho manželky Dorotey Frederiky Braniborsko-Ansbašské. Byla tak jedinou dědičkou hrabství Hanau.

SňatekEditovat

Prvním mužem, který požádal o její ruku byl korunní princ a budoucí hesensko-kasselský lankrabě Vilém VIII. Sňatek by umožnil, aby hrabství Hanau zůstalo nerozděleno. Plán však ztroskotal na náboženských rozdílech obou Vilémem, který vyznával kalvinismus, a luteránkou Šarlotou.

Druhý kandidát na ženění byl korunní princ a budoucí lankrabě Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský, který byl luterán. Svatba se uskutečnila 5. dubna 1717. Nevěstě bylo šestnáct let, ženich právě slavil šestadvacáté narozeniny. Z manželství trvajícího devět let se narodily tři dětiː

Šarlota zemřela 1. července 1726 v Darmstadtu. Následně bylo ve městě vydáno několik pohřebních kázání.

DědictvíEditovat

Protože Šarlota zemřela před svým otcem, dědicem hrabství Hanau její starší syn, budoucí lankrabě Ludvík IX. Jeho dědictví se však vztahovala pouze na lichtenberskou část, münzenberská část připadla podle dřívější smlouvy mezi Hanau a Hesensko-Kasselskem Hesensko-Kasselsku.

Vznikl spor, protože nebylo jasné, do které části patří město Bebenhausen. Ze sporu se stal vojenský konflikt. Hesensko-Darmstadtsko obsadilo Dietzenbach, Schaafheim a Schlierbach; Hesensko-Kasselsko obsadilo zbytek oblasti Bebehnhausenu.

Spor mohl být vyřešen až po zdlouhavém soudním řízení u nejvyšších soudů Říše, které v roce 1771 vydaly tzv. Partifikationsrezess. Města Altheim, Dietzenbach, Harpertshausen, Schaafheim a Schlierbach připadla Hesensko-Darmstadtsku a byla začleněna do okresu Schaafheim.

Vývod z předkůEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Countess Charlotte of Hanau-Lichtenberg na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat