Marie Františka Falcko-Sulzbašská
Marie Františka Falcko-Sulzbašská (Maria Franziska, Pfalzgräfin von Sulzbach; 15. června 1724 – 15. listopadu 1794) z rodu Wittelsbachů, sňatkem falckraběnka a vévodkyně ze Zweibrücken-Birkenfeld.
| Marie Františka Falcko-Sulzbašská | |
|---|---|
| Zweibrückensko-Birkenfeldská falckrběnka | |
 | |
| Narození | 15. června 1724 Schwetzingen |
| Úmrtí | 15. listopadu 1794 Sulzbach |
| Manžel | Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský |
| Potomci | Karel II. August Zweibrückensko-Birkenfeldský Klemens August Josef Fridrich Amálie Zweibrückensko-Birkenfeldská Maria Anna Falcko-Zweibrückenská Maxmilián I. Josef Bavorský |
| Dynastie | Wittelsbachové |
| Otec | Josef Karel Sulzbašský |
| Matka | Alžběta Augusta Falcko-Neuburská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
BiografieEditovat
Narodila se ve Schwetzingen jako páté dítě/čtvrtá dcera ze sedmi potomků Josefa Karla ze Sulzbachu a Alžběty Augusty Falcko-Neuburské. Ze všech sourozenců se dospělosti dožila pouze ona a její dvě starší sestry Alžběta Augusta a Marie Anna. Její otec byl jmenován nástupcem svého tchána Karla III. Filipa Falckého, nikdy však dědictví nepřevzal kvůli své předčasné smrti v roce 1729. Starší sestra Marie Františky, Alžběta Augusta, se později stala manželkou dalšího falckého dědice Karla Teodora Bavorského.
Když Karel Teodor v roce 1799 zemřel bez legitimních potomků, zdědil Bavorsko i Falc nejmladší syn Marie Františky, Maxmilián Josef. Marie Františka je tedy předkem všech bavorských králů vládnoucích až do roku 1918 a stále žijících členů rodu Wittelsbachů.
Manželství, potomciEditovat
Dne 6. února 1746 se Marie Františka provdala za Fridricha Michaela ze Zweibrücken-Birkenfeld. Z manželství se narodilo pět dětí, tři synové a dvě dcery, druhý chlapec však již v útlém věku zemřel.
PotomciEditovat
- Karel II. August Zweibrückensko-Birkenfeldský (29. října 1746 – 1. dubna 1795), zweibrückenský falckrabě, ⚭ 1774 Marie Amálie Saská (26. září 1757 – 20. dubna 1831)
- Klemens August Josef Fridrich (18. září 1749 – 19. června 1750)
- Amálie Zweibrückensko-Birkenfeldská (10. května 1752 – 15. listopadu 1828), ⚭ 1769 Fridrich August I. (23. prosince 1750 – 5. května 1827), saský vévoda a kurfiřt, varšavský vévoda, saský král od roku 1806 až do své smrti
- Maria Anna Falcko-Zweibrückenská (18. července 1753 – 4. února 1824), ⚭ 1780 Vilém Bavorský (10. listopadu 1752 – 8. ledna 1837), bavorský vévoda, falcko-birkenfeldsko-gelnhausenský falckrabě, vévoda z Bergu
- Maxmilián I. Josef Bavorský (27. května 1756 – 13. října 1825), falckrabě zweibrückenský, bavorský kurfiřt, bavorský král od roku 1806 až do své smrti,
- ⚭ 1785 Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská (14. dubna 1765 – 30. března 1796)
- ⚭ 1797 Karolína Frederika Vilemína Bádenská (13. července 1776 – 13. listopadu 1841)
Nemanželský synEditovat
Po roce 1760 začal vztah Marie Františky s manželem upadat. Podle svých vlastních slov byla svedena špatným příkladem dvora a začala si románek s hercem z Mannheimu. Když otěhotněla, byla vykázána od dvora. Ve Štrasburku porodila syna a následně byla držena v klášteře – nejprve v klášteře voršilek ve městě Mety, posléze v klášteře augustiniánek v Bonnevoye v Lucemburském vévodství. Po manželově smrti v roce 1767 se Marie Františka směla usadit na zámku Sulzbach.
SmrtEditovat
Na svém sídle v Sulzbachu také Marie Františka roku 1794 zemřela. K poslednímu odpočinku byla uložena v místním farním kostele. V roce 1983 bylo její srdce na žádost rodu Wittelsbachů odděleno a uloženo v Milostné kapli (Gnadenkapelle) v Altötting.
Vývod z předkůEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Countess Palatine Maria Franziska of Sulzbach na anglické Wikipedii a Maria Franziska von Pfalz-Sulzbach na německé Wikipedii.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Františka Falcko-Sulzbašská na Wikimedia Commons
