Helena Bavorská

bavorská vévodkyně

Helena Karolína Tereza, zvaná Néné (4. dubna 1834, Mnichov16. května 1890, Řezno), bavorská vévodkyně a princezna, sňatkem se dočasně stala hlavou domu Thurn-Taxis.

Helena Bavorská
Princezna z Thurnu a Taxisu
Helena Bavorská
Helena Bavorská
Manžel Maxmilián Antonín z Thurnu a Taxisu
Úplné jméno Helene Caroline Therese
Narození 4. duben 1834
Mnichov, Bavorské království
Úmrtí 16. května 1890
(ve věku 56 let)
Řezno, Bavorské království
Pohřbena Gruftkapelle, Řezno
Potomci Albert z Thurnu a Taxisu, Luisa z Thurnu a Taxisu, Alžběta z Thurnu a Taxisu a Maxmilián Maria z Thurnu a Taxisu
Dynastie Wittelsbachové
Otec Maxmilián Josef Bavorský
Matka Ludovika Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladá létaEditovat

Narodila se jako třetí potomek bavorského vévody Maxe Josefa a jeho manželky princezny Ludoviky. Jejich manželství ale nebylo šťastné. Vévoda Max byl veselý člověk, který mnoho cestoval, dával přednost společnosti obyčejných lidí a nenechal na pokoji žádnou sukni. Jeho manželka Ludovika se narodila jako královská dcera a domluvený sňatek s požitkářským Maxem se jí rozhodně nezamlouval. Oba manželé byli velmi rozdílní, Ludovika se snažila svým dětem vštípit nějaké vědomosti (podle otcova vzoru) a vévoda Max dělal vše proto, aby se jí to nepodařilo (brával děti do cirkusu, cvičil je v jízdě na koni a hře na citeru).

Většinu času trávila Néné se svými sourozenci Ludvíkem, Alžbětou, Karlem Teodorem, Marii, Matyldou, Sofii a Maxem Emanuelemmnichovském paláci nebo na venkovském zámečku PossenhofenStarnberského jezera. Nejbližší vztah měla se svou mladší sestrou Alžbětou, toto pouto přetrvalo po celý život až do Heleniny smrti.

Na učení se příliš důrazu nekladlo, matka se sice snažila zajistit vhodné učitele pro své ratolesti, ale tím její iniciativa končila.

Sestra císařovny a kněžna z Thurnu a TaxisuEditovat

 
Kněžna Helena a její sestra císařovna Alžběta

Situace se změnila, když se Ludovičina sestra arcivévodkyně Žofie rozhodla, že se její neteř Helena stane manželkou jejího syna rakouského císaře Františka Josefa I. Snažili se rychle dohnat, co by Helena mohla potřebovat jako budoucí císařovna - správně tančit, pohybovat se, oblékat atd. Největší mezery měla ale princezna ve znalosti cizích jazyků, a tak se musela doučit zejména důležité francouzštině a poznat další jazyky podunajské monarchie.

Roku 1853 dorazila Ludovika se svými dvěma dcerami Helenou a Alžbětou do Bad Ischlu, aby se uskutečnilo setkání budoucích snoubenců u příležitosti císařových 23. narozenin. Všechny tři dámy držely smutek za nedávno zesnulého vzdáleného příbuzného. Helena působila v černé upjatě a přísně, naproti tomu mladistvá Alžběta, jejíž nevšední krásu černá jen podtrhovala, císaře záhy upoutala. A tak se roku 1854 konala svatba, avšak nikoli Helenina, nýbrž její sestry Alžběty s císařem Františkem Josefem I.

Roku 1856 přivedla matka Heleně do cesty Maxmiliána Antonína, syna knížete Maxmiliána Karla z rodu Thurn-Taxisů. Tento rod sídlící v Řezně byl jedním z nejbohatších v monarchii (byli zakladateli poštovní služby, na niž měli monopol). Thurn-Taxisové často pořádali hony pro velkou společnost a jako hostitelé byli vyhlášení. Na jejich jídelní tabuli se člověk mohl setkat jak s nejvyhlášenějšími, tak s nejexotičtějšími lahůdkami vůbec. Také jejich paláce byly krásně a moderně zařízeny, aby jejich návštěvníci měli co nejlepší pohodlí.

Maxmilián Antonín a Helena v sobě našli zalíbení, Maxmilián však nebyl Heleně roven rodem (byl pouze kníže a Helena sestra císařovny rakouské), celou záležitost vyvolal Helenin příbuzný, bavorský král Maxmilián II. Bavorský, aby ji mohl opět vyřešit - Helena byla oprávněna, kromě titulu dědičná princezna/kněžna z Thurnu a Taxisu, používat i titul vévodkyně bavorská (Její Královská výsost).

24. srpna 1858 se v Possenhofenu konala velkolepá svatba, po které Helena přesídlila do Řezna. Ve městě byla známa svou péčí o chudé a potřebné lidi, stejně jako v celém Bavorsku, iniciovala zřizování různých spolků a památníků. Princezna byla jak mezi obyčejnými lidmi, tak i mezi svými novými příbuznými velmi oblíbená.

Helenin nesnadný životEditovat

V roce 1890 těžce onemocněla a 16. května v Řezně za přítomnosti své sestry císařovny Alžběty zemřela.

PotomciEditovat

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Johann von Pfalz-Birkenfeld
 
 
Vilém Bavorský
 
 
 
 
 
 
Sophie Charlotte von Salm-Dhaun
 
 
Pius Augustus Bavorský
 
 
 
 
 
 
Ludvík Maria z Ligne
 
 
Maria Anna Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
 
Anna z Mailly-Nestle
 
 
Maxmilián Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Karel Maria Raimund z Arenbergu
 
 
Ludvík Engelbert z Arenbergu
 
 
 
 
 
 
Luisa Marie ze Schleidenu
 
 
Amálie Luisa Arenberková
 
 
 
 
 
 
Louis Joseph de Mailly
 
 
Marie Adélaïde Julie de Mailly
 
 
 
 
 
 
Adélaïde Julie d'Hautefort
 
Karel Teodor Bavorský
 
 
 
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Fridrich Michael Falcko-Birkenfeldský
 
 
 
 
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
Josef Karel Sulzbašský
 
 
Marie Františka Falcko-Sulzbašská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Augusta Falcko-Neuburská
 
 
Ludovika Bavorská
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat