Vilém Bavorský

Vilém Bavorský
	falcko-birkenfeldsko-gelnhausenský falckrabě; vévoda v Bavorsku
	Vévoda Vilém Bavorský, Johann Georg Edlinger, asi 1788
Narození	10. listopadu 1752; Gelnhausen
Úmrtí	8. ledna 1837; Landshut nebo Bamberk
Manželka	Maria Anna Falcko-Zweibrückenská
Potomci	Marie Alžběta Bavorská; Pius Augustus Bavorský
Dynastie	Wittelsbachové
Otec	Jan Falcko-Gelnhausenský
Matka	Žofie Šarlota ze Salm-Dhaun
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Bavorský (10. listopadu 1752, Gelnhausen – 8. ledna 1837, Landshut nebo Bamberk) byl v letech 1789 až 1799 birkenfeldsko-gelnhausenským falckrabětem a od 16. února 1799 prvním vévodou v Bavorsku. Od 17. prosince 1803 do 20. března 1806 byla také titulován jako vévoda z Bergu.

Původ a mládí editovat

Vilém se narodil 10. listopadu 1752 v Gelnhausenu jako syn falckraběte Jana Gelnhausenského a jeho manželky Žofie Šarloty ze Salm-Dhaun. V roce 1778 se stal čestným členem bavorské akademie věd a humanitních studií.

Manželství a potomci editovat

30. ledna 1780 se sedmadvacetiletý Vilém v Mannheimu oženil s o rok mladší falckraběnkou Marií Annou, starší sestrou budoucího bavorského krále Maxmiliána I., nejmladší dcerou falckraběte Fridricha Michala Zweibrückenského a jeho manželky Marie Františky Falcko-Sulzbašské. S Marií Annou měl Vilém dvě děti, které se dožily dospělosti:

1. syn (*/† 6. 5. 1782)
2. Marie Alžběta Bavorská (5. 5. 1784 Landshut – 1. 6. 1849 Paříž)
- ⚭ 1808 Louis Berthier (20. 11. 1753 Versailles – 1. 6. 1815 Bamberk), Maršál Francie, suverénní kníže z Neuchâtelu, kníže z Wagramu a vévoda z Valanginu
3. Pius Augustus Bavorský (1. 8. 1786 Landshut – 3. 8. 1837 Bayreuth), vévoda v Bavorsku
- ⚭ 1807 Amálie Luisa Arenberková (10. 4. 1789 Brusel – 4. 4. 1823 Bamberk)

Vévoda v Bavorsku editovat

16. února 1799 zemřel Karel Teodor Falcký, hlava rodu Wittelsbachů. V době jeho úmrtí byly dvě přeživší větve Wittelsbašské rodiny: Zweibrückenové (jejich hlavou byl vévoda Maxmilián Josef) a Birkenfeldové (jejich hlavou byl falckrabě Vilém). Maxmilián Josef zdědil po Karlu Teodorovi jeho kurfiřtský bavorský titul, zatímco Vilém byl kompenzován titulem vévoda v Bavorsku. Forma vévoda v Bavorsku byla zvolena proto, že v roce 1506 byla v rodu Wittelsbachů ustavena primogenitura, což mělo za následek, že v dané době byl pouze jeden vévoda Bavorský.