Karel Teodor Falcký

falcký kurfiřt a bavorský vévoda

Karel Teodor Wittelsbach (11. prosinec 1724 Brusel16. leden 1799 Mnichov) byl jako Karel IV. Teodor falcký kurfiřt v letech 17421799 a bavorský vévoda a kurfiřt jako Karel II. Teodor v letech 17771799, dále byl také jülišský a berský vévoda. Pocházel z neubursko-sulzbašské linie falcké větve dynastie Wittelsbachů.

Karel II. a IV. Teodor
bavorský vévoda a kurfiřt
falcký kurfiřt
jülišský a bergský vévoda
Portrét
Doba vlády17421799 ve Falci
17771799 v Bavorsku
Narození11. prosince 1724
Brusel
Úmrtí16. února 1799 (ve věku 74 let)
Mnichov
PředchůdceKarel III. Filip ve Falci
Maxmilián III. Josef v Bavorsku
NástupceMaxmilián I. Josef Bavorský
ManželkyAlžběta Augusta
Marie Leopoldina Rakouská-d'Este
PotomciFrantišek Ludvík Josef
další nelegitimní potomci
DynastieWittelsbachové
OtecJan Kristián
MatkaMarie Henrietta de la Tour d'Auvergne
Některá data mohou pocházet z datové položky.

PůvodEditovat

Karel Theodor byl synem sulzbašského falckraběte Jana Kristiána, který byl pra-pra-synovcem falckého kurfiřta Karla III. Filipa a tím pádem dědic kurfiřtství. Již jako čtyřletý se stal po smrti matky v roce 1728 markrabětem v Bergen op Zoom. Poté v roce 1733 zdědil po smrti otce titul falckraběte Sulzbachu a stal se dědicem falckého kurfiřtství. Toho se na rozdíl od své otce dočkal v roce 1742, kdy zemřel kurfiřt Karel III. Filip ze starší neuburské linie. Společně s kurfiřtstvím získal také vévodství Jülich a Berg.

V roce 1777 umírá poslední bavorský vévoda z vilemínské větve rodu Maxmilián III. Josef na neštovice. Nárok na vévodství přechází na Karla Teodora, ten vyjednává s císařem Josefem II. o výměně Bavorska za rakouské Nizozemí. Tento plán se nelíbil vévodům zweibrückenským, kteří byli po Karlu Theodorovi dědicové jeho držav, ale také pruskému králi Fridrichovi II. Brzy nato propuká válka o bavorské dědictví, která probíhala v letech 17781779 a byla ukončena těšínským mírem. V jehož důsledku Bavorsko ztrácí Innskou čtvrť a s Karlem Teodorem nastupuje v Bavorsku definitivně falcká linie rodu, čímž jsou sjednoceny državy Wittelsbachů, kteří navíc disponují dvěma kurfiřtskými hlasy.

Karel Teodor se pokusil opětovně o výměnu Bavorska za jižní Nizozemí v roce 1784, ale podruhé neuspěl.

Když Karel Teodor umírá v roce 1799, stává se bavorským vévodou a dvojitým bavorsko-falckým kurfiřtem dosavadní falcko-zweibrückenský vévoda jako Maxmilián I. Josef Bavorský, (ze Zweibrückensko-Birkenfeldské linie) který se v roce 1806 stává prvním bavorským králem.

Manželství a potomciEditovat

První sňatek uzavřel 17. ledna 1742 v Mannheimu s Alžbětou Augustou Falcko-Sulzbašskou (17. 1. 1721 Mannheim – 17. 8. 1794 Weinheim). Po téměř dvaceti letech manželství se narodil jediný syn, který zemřel nedlouho po narození.

  • František Ludvík Josef (28. 6. 1761 Mannheim – 29. 6. 1761 tamtéž)

Po smrti první manželky se Karel Teodor 15. února 1795 v Innsbrucku oženil podruhé. Volba padla na o více než pět dekád mladší arcivévodkyni Marii Leopoldinu (10. 12. 1776 Milán – 23. 6. 1848 Wasserburg am Inn). Toto téměř čtyřleté manželství zůstalo bezdětné.

I přesto, že Karel neměl žádného legitimního žijícího dědice, s různými milenkami zplodil nejméně sedm nemanželských dětí.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Theodore, Elector of Bavaria na anglické Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Karel III. Filip
  Falcký kurfiřt
Karel IV. Teodor
17421799
  Nástupce:
Maxmilián I. Josef Bavorský