Palác znamená reprezentační obydlí panovníků a šlechty, později i nápadnou a architektonicky významnou budovu ve městě.

Louvre, královský palác v Paříži

Obsah

Původ a historieEditovat

 
Císařský palác v Hue (Vietnam)

Slovo palác přešlo do většiny evropských jazyků přes francouzštinu z latiny a pochází z Palatinus, názvu jednoho z pahorků, na nichž stál starověký Řím. Na Palatinu sídlili bohatí patriciové a od 1. stol. př. n. l. někteří římští císařové. Palác se pak stal obecným označením pro velkolepé panovnické sídlo, ve středověku často na opevněném hradě. Později znamenal palác obytnou část hradu, ale od 15.-16. stol., když se panovníkům podařilo zajistit bezpečnost na celém území a s nástupem střelných zbraní hrady ztratily smysl, začala se i šlechta stěhovat do pohodlnějších zámků. Palácem se pak obvykle rozuměl jednak (městský, i když často ještě opevněný) palác panovníka (Louvre, Tower), jednak reprezentační městské obydlí, kde šlechta obvykle trávila zimní sezónu. Od 19. století, kdy význam šlechty upadl, se název začal používat pro velké a honosné budovy ve městě, a to jak veřejné (například „justiční palác“), tak také obchodní, výstavní a podobně („Palác Adria“, „Veletržní palác“, „Palác kultury“).

Palácové hospodářstvíEditovat

Jako palác označujeme dnes i rozsáhlé stavební komplexy, kde sídlili panovníci starověkých říší (paláce v Ninive a v Babylónu, palác v Knóssu, císařský palác v Pekingu aj.). Palácové komplexy byly částí měst a obsahovaly také hlavní chrámy. Vydržování velkého panovnického dvora si vynutilo zvláštní způsob vybírání, shromažďování a evidence (naturálních) daní, jemuž se často říká palácové hospodářství. V této souvislosti se patrně také vyvinuly počátky účetnictví, administrativy a snad i písma.

V poměrně chudé střední Evropě raného a vrcholného středověku znamenalo palácové hospodářství císařského dvora nutnost pravidelného stěhování. Vzhledem k nesnázím s dopravou se naopak na císařských hradech shromažďovaly zásoby potravin a dvůr se pak stěhoval z jednoho hradu na druhý.

GalerieEditovat

Největší paláce světaEditovat

Fotografie Palác Místo Výstavba od Plocha m2 Commons
  Palác Topkapi Turecko  Turecko,
Istanbul
1459 &0000000000700000.000000700 000
Palác Parlamentu Rumunsko  Rumunsko,
Bukurešť
1984 &0000000000330000.000000330 000
  Istana Nurul Iman Brunej  Brunej,
Bandar Seri Begawan
1982 &0000000000200000.000000200 000
  Apoštolský palác Vatikán  Vatikán 1589 &0000000000162000.000000162 000
  Zakázané město Čína  Čína,
Peking
1406 &0000000000150000.000000150 000
  Královský palác v Madridu Španělsko  Španělsko,
Madrid
1738 &0000000000134999.000000134 999
  Versailles Francie  Francie,
Versailles
1624 &0000000000090833.00000090 833
  Královský palác Venaria Itálie  Itálie,
Turín
1675 &0000000000080000.00000080 000
  Buckinghamský palác Spojené království  Spojené království,
Londýn
1703 &0000000000077000.00000077 000
  Kvirinálský palác Itálie  Itálie,
Řím
1573 &0000000000067002.00000067 002
  Královský palác ve Stockholmu Švédsko  Švédsko,
Stockholm
1697 &0000000000061210.00000061 210

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Ledvinka – Mráz – Vlnas, Pražské paláce: encyklopedický ilustrovaný přehled. Praha: Akropolis, 1995 - 446 s. : fotogr. ISBN 80-85770-23-7
  • Ottův slovník naučný, heslo Palác. Sv. 19, str. 39
  • E. Poche – P. Preiss, Pražské paláce. Praha: Odeon, 1973 - 396 s.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat