Otevřít hlavní menu

Baudouin I. (francouzsky Baudouin Albert Charles Leopold Axel Marie-Gustave, nizozemsky Boudewijn Albert Karel Leopold Axel Marie Gustaaf) (7. září 1930, Laeken, Belgie31. července 1993, Motril, Španělsko), byl v letech 1951–1993 král Belgičanů, syn krále Leopolda III.

Baudouin I.
král Belgičanů
Portrét
Portrét
Doba vlády 17. červenec 195131. červenec 1993
Tituly král belgičanů
vévoda brabantský
hrabě hegenavský
Narození 7. září 1930
Laken, Brusel, BelgieBelgie Belgie
Úmrtí 31. července 1993 (ve věku 62 let)
Motril, ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Předchůdce Leopold III.
Nástupce Albert II.
Manželky Fabiola Belgická
Rod Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská
Otec Leopold III. Belgický
Matka Astrid Švédská
Podpis 1992 signature of King Baudouin of Belgium.jpg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Panovnické jméno (fr. Baudouin, nizozemsky Boudewijn, německy Balduin) se v češtině uvádí buď ve francouzské podobě, případně počeštěně Balduin.

ŽivotEditovat

Baudouin, který se stal polovičním sirotkem ve věku pěti let (jeho matka Astrid zahynula při autonehodě) a králem v jedenadvaceti letech, na dlouhý čas zůstane „smutným monarchou“. Na trůn nastoupil v roce 1951 po tzv. královské otázce (sporu o krále), kdy již od roku 1945 vykonával regentskou vládu králův bratr Karel a král Leopold III. musel v důsledku kontroverzní činnosti v době druhé světové války pobývat v zahraničí a navrátil se až po plebiscitu v roce 1950, nicméně kvůli silnému odporu záhy předal moc svému synovi. Baudouin řídil stát po vzoru svého děda Alberta I.: s taktem urovnával ministerské krize a řešil spory mezi Valony a Vlámy. Za jeho panování proběhla dekolonizace Konga, které se stalo nezávislým státem (1960).

Dne 15. prosince 1960 se v katedrále sv. Michala a Guduly v Bruselu oženil s Fabiolou de Mora y Aragón (nar. 11. července 1928). Jejich manželství poznamenala skutečnost, že pár se nedočkal potomků, neboť Fabiola po pěti potratech pozbyla možnost mít dítě.

V roce 1990 odmítl jako katolík podepsat zákon liberalizující podmínky interrupcí a abdikoval. Zákon tedy podepsalo kolegium ministrů tak, jak ukládá belgická ústava v případě absence krále na trůnu. Belgický parlament však Baudouina opět dosadil do funkce již 44 hodin po jeho abdikaci, neboť hrozila závažná konstituční krize.

Dne 31. července 1993 Baudouin zemřel po 42 letech panování na náhlou zástavu srdce ve své vile „Astrid“ v Motrilu ve Španělsku. Je pohřben v královském pantheonu v kostele v Laeken v Bruselu.

Jeho nástupcem se stal Albert II., Baudouinův mladší bratr.

Tituly a vyznamenáníEditovat

TitulyEditovat

  • 7. září 1930 – 17. února 1934: Jeho královská výsost Princ Baudouin Belgický, hrabě hegenavský[1]
  • 17. února 1934 – 17. červenec 1951: Jeho královská výsost Baudouin, vévoda brabantský, princ belgický
  • 17. červenec 1951 – 31. červenec 1993: Jeho veličenstvo Baudouin, král Belgičanů

VyznamenáníEditovat

Národní vyznamenáníEditovat

Stát Stuha Název Datum udělení
Belgie  Belgie   velmistr Řádu Leopolda 1951–1993
  velmistr Řádu africké hvězdy
  velmistr Královského řádu lva
  velmistr Řádu koruny
  velmistr Řádu Leopolda II.

Zahraniční vyznamenáníEditovat

Stát/dynastie Stuha Název Datum udělení
Argentina  Argentina   velkokříž s řetězem Řádu osvoboditele generála San Martína[2]
Brazílie  Brazílie   velkokříž s řetězem Řádu Jižního kříže[3]
Dánsko  Dánsko   rytíř Řádu slona[2] 1966, 8. února
Etiopie  Etiopie   rytíř Řádu Šalomouna[4]
Finsko  Finsko   velkokříž s řetězem Řádu bílé růže[5][4] 1954
Francie  Francie   velkokříž Řádu čestné legie[6]
Gabon  Gabon   velkokříž Řádu rovníkové hvězdy[2]
Chile  Chile   velkokříž Řádu za zásluhy[2]
Írán  Írán   Řád dynastie Pahlaví I. třídy[2]
  Pamětní medaile 2500. výročí Perské říše[7]
Island  Island   velkokříž s řetězem Řádu islandského sokola[2]
Itálie  Itálie   velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[2][8] 1966, 11. června
Japonsko  Japonsko   velkokříž s řetězem Řádu chryzantémy[6]
Jugoslávie  Jugoslávie   velkohvězda Řádu jugoslávské hvězdy[2]
Kambodža  Kambodža   velkokříž Královského řádu Kambodže[4]
Kamerun  Kamerun   velkokříž Řádu za chrabrost[2]
Kolumbie  Kolumbie   velkokříž s řetězem Řádu Boyacá[6]
Komory  Komory velkokříž Řádu zeleného půlměsíce[2]
Kongo (Kinshasa)  Kongo (Kinshasa)   velkokříž Národního řádu levharta[2]
Libanon  Libanon   velkokříž s řetězem Řádu za zásluhy[6]
Libérie  Libérie   velkokříž s řetězem Řádu liberijských průkopníků[6]
Lucembursko  Lucembursko   rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva[6]
Maroko  Maroko   velkokříž Řádu Ouissam Alaouite[2]
Mexiko  Mexiko   velkokříž Řádu aztéckého orla[4]
Monako  Monako   velkokříž Řádu svatého Karla[6]
Německo  Německo   velkokříže speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo[2]
Niger  Niger   velkokříž Národního řádu Nigeru[2]
Nikaragua  Nikaragua   velkokříž s řetězem Řádu Rubéna Daría[6]
Nizozemsko  Nizozemsko   velkokříž Řádu nizozemského lva[6]
  Stavební medaile princezny Beatrix Nizozemské a Clause van Amsberga
Norsko  Norsko   velkokříž s řetězem Řádu svatého Olafa[2]
Peru  Peru   velkokříž s diamanty Řádu peruánského slunce[6]
Pobřeží slonoviny  Pobřeží slonoviny   velkokříž Národního řádu Pobřeží slonoviny[2]
Polsko  Polsko   velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky
Portugalsko  Portugalsko[9][10]   velkokříž Stuhy tří řádů[6] 1957, 21. března
  velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha 1982, 24. srpna
Rakousko  Rakousko   velkohvězda Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku[6][11] 1958
Rwanda  Rwanda velkokříž Národního řádu Rwandy[2]
Řecko  Řecko   velkokříž Řádu Spasitele[6]
Saúdská Arábie  Saúdská Arábie   velkokříž Řádu krále Abd al-Azíze[2]
Senegal  Senegal   velkokříž Národního řádu lva[2]
Spojené království  Spojené království   rytíř Podvazkového řádu[6][12] 1963
Středoafrická republika  Středoafrická republika   velkokříž Řádu za zásluhy[2]
Španělsko  Španělsko[2]   1176. rytíři Řádu zlatého rouna[13] 1960
  velkokříž s řetězem Řádu Karla III.[14] 1977, 15. listopadu
  velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické[15] 1960, 6. prosince
Švédsko  Švédsko   rytíř Řádu Serafínů[6] 1951, 17. července
Thajsko  Thajsko[2]   rytíř Řádu Mahá Čakří
  velkokříž Řádu Chula Chom Klao
Vatikán  Vatikán   rytíř velkokříže Rytířského řádu Božího hrobu jeruzalémského[6]
  rytíř Nejvyššího řádu Kristova[2] 1961
Venezuela  Venezuela   velkokříž s řetězem Řádu osvoboditele[6]
Bavorsko  Bavorsko   Bavorský řád za zásluhy[2]
  Savojští   rytíř Řádu zvěstování[2] 1960
  velkokříž Řádu svatého Mauricia a svatého Lazara
  velkokříž Řádu italské koruny

GenealogieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baldwin I Koburg na polské Wikipedii.

  1. Royal Titles in Belgium - Titres Royaux en Belgique
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y Annuaire administratif et judiciaire de Belgique: Administratief en gerechtelijk jaarboek voor België. [s.l.]: Bruylant, 1991. OCLC 649366645 
  3. DOU 12/01/1966 - Pg. 3 - Seção 1 | Diário Oficial da União | Diários Jusbrasil. Jusbrasil [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné online. (portugalsky) 
  4. a b c d Annuaire administratif et judiciaire de Belgique: Administratief en gerechtelijk jaarboek voor België. [s.l.]: Bruylant, 1965. OCLC 649366645 
  5. Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h i j k l m n o p q Annuaire administratif et judiciaire de Belgique: Administratief en gerechtelijk jaarboek voor België. [s.l.]: Bruylant, 1984. OCLC 649366645 
  7. Grand State Banquet. web.archive.org [online]. 2016-03-05 [cit. 2019-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné online. 
  9. PORTUGAL. CHANCELARIA DAS ORDENS. Anuário das ordens honoríficas Portuguesas: Cidadaos Estrangeioros 1910 - 2006. [s.l.]: A Chancelaria 496 s. OCLC 220725779 S. 379. 
  10. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné online. 
  11. https://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXIV/AB/AB_10542/imfname_251156.pdf
  12. https://api.parliament.uk/historic-hansard/written-answers/1989/mar/14/british-honours-and-orders-of-chivalry
  13. Knights_of_the_Golden_Fleece. www.antiquesatoz.com [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné online. 
  14. https://www.boe.es/boe/dias/1978/03/15/pdfs/A06159-06159.pdf
  15. https://www.boe.es/boe/dias/1960/12/20/pdfs/A17442-17442.pdf

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce Baudouin I. Belgický Nástupce
Leopold III. Belgický  
král Belgičanů

19511993
Albert II. Belgický