Wikipedie

Cherson

sídlo v Chersonské oblasti na Ukrajině
Možná hledáte: Chersonésos.

Cherson (ukrajinsky i rusky Херсон) je přístavní město na jižní Ukrajině poblíž ústí Dněpru do Černého moře. Cherson je střediskem Chersonské oblasti, přístavem, dopravním uzlem a průmyslovým i kulturním centrem. V současné době zde žije 312 000 obyvatel. Pod správu Chersonské městské rady spadají také SMT Antonivka a Komyšany a 7 vesnic. V roce 2022 získalo čestný titul hrdinské město Ukrajiny.

Cherson
Херсон
Херсон-коллаж1.jpg
Cherson – znak
znak
Cherson – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice46°38′ s. š., 32°35′ v. d.
Nadmořská výška25 m n. m.
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastChersonská
Administrativní dělení3 rajóny
Cherson
Cherson
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha300,0 km²
Počet obyvatel312 000 (16, v rámci Ukrajiny); 345 000 v obvodu městské rady; 450 000 s aglomerací (2008)
Hustota zalidnění1064 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci (76,5 %), Rusové (20 %), ostatní (2,9 %), Židé (0,6 %)
Správa
StarostaIhor Kolyčajev
Vznik1778
Oficiální webwww.city.kherson.ua
Telefonní předvolba+380 552
PSČ73000
Označení vozidelBT a НТ / 22
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DějinyEditovat

 
Přístav, litografie z roku 1855

ZaloženíEditovat

Město Cherson při starší vojenské pevnosti založila carevna Kateřina Veliká po páté rusko-turecké válce v roce 1778, údajně na radu knížete Grigorije Potěmkina. Rusko-tureckou smlouvou získala také nový přístup k Černému moři. Název Cherson byl podle dobové módy převzat z antického města Chersonésos, které leželo v místech dnešního Sevastopolu.) Stavbu pevnosti vedl generál Hannibal - bratranec Alexandra Puškina.

Roku 1803 se město stalo centrem gubernie zahrnující dnešní jižní Ukrajinu. Během 19. století se rozvinul přístav a obchod převážně se zemědělskými výrobky z přilehlých úrodných rovin. V září 1783 byla z kotvišť loděnice admirality vypuštěna první velká loď s 66 děly, nesla anglický název "Glory of Catherine". Významným organizátorem flotily byl admirál Mordvinov a admirál také Fedor Ushakov, který se nejen podílel na vytváření válečných lodí, ale také cvičil jejich posádky na akci proti osmanské flotile.

První republikaEditovat

Zpráva o svržení samoděržaví v Chersonu byla přijata 2. března 1917. Po vyhlášení prvního "univerzála" Ústřední rady byla úřadem ve městě prohlášena Ukrajinská zemská rada v čele s bývalým učitelem Čechovským.

Světové války a hladomorEditovat

Za první světové války a občanské války bylo město postupně obsazeno několika armádami. Mezi válkami stihl většinu Ukrajiny uměle vyvolaný hladomor a nevyhnul se ani Chersonu. Od srpna 1941 do března 1944 byl Cherson okupován německým nacistickým vojskem.

Samostatná UkrajinaEditovat

Po rozpadu SSSR a vytvoření nezávislé Ukrajiny nastal rozvrat řízené ekonomiky, zejména průmyslu, a přes nové investice ruských firem je město stiženo úbytkem obyvatelstva. Známkou toho je rozmach takzvaných brides agencies nabízejících bohatým Západoevropanům zprostředkování sňatku s místní ženou (1997), ale také například hromadný útěk Židů do Izraele (cca 5% města).

Po roce 1991 zažil Cherson poměrně trvalý ekonomický a sociální rozvoj. Byla provedena restrukturalizace velkých chersonských podniků. Byly otevřeny nové závody, zejména automobilka SKIF a podnik Anto-Rus, který vyrábí autobusy. Loděnice obdržela mnoho zakázek ze zahraničí, do rafinérie přišli investoři z Ruska a Kazachstánu. Památník zakladatele města Potěmkina, zničený v roce 1920, byl znovuobnoven. V roce 2002 začala obnova pravoslavné katedrály Nanebevzetí Panny Marie, byla obnovena římskokatolická církev a postaven luteránský kostel .

Ruská invaze na Ukrajinu (2022) Město bylo obsazeno ruskými vojsky 2. března 2022 při bitvě o Cherson, která se setkala s odporem místních obyvatel. Ti například blokovali průjezd ruské vojenské kolony a  probíhají opakované protesty proti ruské okupaci. Byly hlášeny případy znásilnění ze strany okupantů, údajně z jedenácti žen jen pět přežilo. Mezi oběťmi je i sedmnáctiletá dívka.[1]

Vývoj městského znakuEditovat

  • Znak z roku 1803

  • Založení gubernie

  • Radjanský znak 1978

  • Znak z roku 1995

  • Současný znak

ObyvatelstvoEditovat

Rok Počet obyvatel Národnostní složení
1926 58 000 Ukrajinci 36%, Rusové 36%, Židé 25%
1939 97 800
1959 158 000 Ukrajinci 63%, Rusové 29%, Židé 6%
1979 331 000
1989 355 000
2005 319 278 Ukrajinci 76,5%, Rusové 20%, ostatní 3,5%

HospodářstvíEditovat

Město si drží silnou pozici ve strojírenském (výroba kombajnů apod.), potravinářském průmyslu, metalurgii, výrobě a opravárenství lodí.

DopravaEditovat

KulturaEditovat

Cherson se brzy po svém založení stal významným kulturním střediskem, jímž je dosud. Sídlí zde oblastní hudebně-dramatické divadlo, loutkové divadlo a filharmonie.

ŠkolstvíEditovat

Sídlí zde Chersonská, Technická a Agrární univerzita, Námořní akademie, hudební škola a mnoho odborných středních škol.

PamátkyEditovat

 
Katedrála sv. Kateřiny
  • Katedrála sv. Kateřiny – národní kulturní památka; v letech 1781–1786 ji dal postavit generál Ivan Abramovič Gannibal jako jednu z prvních klasicistních staveb na jižní Ukrajině, sochy vytvořil ruský sochař Gavrila Zamorajev (po roce 2002 nahrazeny kopiemi); v 19. století byla poškozena zemětřesením; roku 1918 zrušena a proměněna v muzeum ateismu; v roce 2002 rekonstruována; slavné hrobyː Potěmkin, Gannibal
  • Chrám Kristova vzkříšení (Spaskyj sobor)
  • Římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, z roku 1781
  • Budova Námořní akademie
  • zbytky městského opevnění z 18. století
  • nemocnice, kasárna, okresní soud aj. veřejné budovy z konce 18. a z 19. stoletíː
  • Městská duma (stará radnice) - historizující budova s věží, nyní sídlo muzea umění O. O. Šovkuněnka
  • starý městský hřbitov
  • Adžyholský maják, kovová konstrukce od Vladimira Šuchova z roku 1910.
  • Oblastní historické muzeum

OsobnostiEditovat

Partnerská městaEditovat

GalerieEditovat

  • Městská duma

  • Městská knihovna

  • Chrám sv. Ducha s klášterem

  • Synagoga Chabad

  • Chrám Sv. srdce Alexandry

  • Divadlo

  • Puškinův sad

  • Národní banka

  • Staré Město

  • Staroobrjadinská ulice

  • Banka

  • Nádraží

  • Potěmkinův pomník

  • Potěmkinův hrob v katedrále

  • Památník obránců města, tank Т-34-85

  • Stadion Krystal

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ Rusové znásilňují ženy v Chersonu, zabili 17letou dívku, říká Ukrajinka pro CNN. CNN Prima News [online]. 2022-03-04 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ Moshe Sharett: The Second Prime Minister [online]. Úřad premiéra Státu Izrael [cit. 2010-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cherson&oldid=21549454“