Cherson
Cherson (ukrajinsky i rusky Херсон) je přístavní město na jižní Ukrajině poblíž ústí Dněpru do Černého moře. Cherson je střediskem Chersonské oblasti, přístavem, dopravním uzlem a průmyslovým i kulturním centrem. V současné době zde žije přibližně 284 tisíc[1] obyvatel. Pod správu Chersonské městské rady spadají také SMT Antonivka a Komyšany a 7 vesnic. V roce 2022 získalo čestný titul hrdinské město Ukrajiny.
| Cherson Херсон | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°38′ s. š., 32°35′ v. d. |
| Nadmořská výška | 25 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Chersonská |
| Rajón | Chersonský |
| Administrativní dělení | 3 městské rajóny: Dniprovskyj, Korabelnyj, Suvorovskyj |
  Cherson | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 300,0 km² |
| Počet obyvatel | 283 649 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 1064 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (76,5 %), Rusové (20 %), ostatní (2,9 %), Židé (0,6 %) |
| Správa | |
| Starosta | Halyna Luhová |
| Vznik | 1778 |
| Oficiální web | miskrada |
| Telefonní předvolba | +380 552 |
| PSČ | 73000 |
| Označení vozidel | BT a НТ / 22 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
DějinyEditovat
Starověká historieEditovat
Území moderního města Cherson bylo osídleno již od předkřesťanských dob. První člověk se na tomto území objevil v době bronzové. V místě, kde se nacházela Chersonská pevnost, bylo nalezen skythské pohřebiště ze 3. století, nyní se nachází na jednom z centrálních parků (pevnost zbořena). Na starých mapách na místě moderního Chersonu a prakticky až do poloviny 18. stol. se nacházelo město Bilehowisce (Bilikhovychy, Bilkhovychy). [2]
Založení nového městaEditovat
Město Cherson při starší vojenské pevnosti založila ruská carevna Kateřina Veliká po páté rusko-turecké válce v roce 1778, údajně na radu knížete Grigorije Potěmkina. Rusko-tureckou smlouvou získala také nový přístup k Černému moři. Název Cherson byl podle dobové módy převzat z antického města Chersonésos, které leželo v místech dnešního Sevastopolu.) Stavbu pevnosti vedl generál Ivan Alexandrovič Hannibal – bratranec ruského básníka Alexandra Sergejeviče Puškina. [3]
Roku 1803 se město stalo centrem gubernie zahrnující dnešní jižní Ukrajinu. Během 19. století se rozvinul přístav a obchod převážně se zemědělskými výrobky z přilehlých úrodných rovin.
V září 1783 byla z kotvišť loděnice admirality vypuštěna první velká loď s 66 děly, která nesla název „Слава Екатерины“ (v překladu „Kateřinina sláva“). O pět let později byla tato loď na žádost carevny přejmenována na „Преображeние Госпoдне“ ( „Proměnění Páně“). Významným organizátorem flotily byl admirál Semjon Ivanovič Mordvinov a také admirál Fjodor Fjodorovič Ušakov, který se nejen podílel na stavbě válečných lodí, ale také cvičil jejich posádky v boji proti osmanské flotile. [4]
První republikaEditovat
Zpráva o svržení samoděržaví v Chersonu byla přijata 2. března 1917. Po vyhlášení prvního „univerzála“ Ústřední rady byla úřadem ve městě prohlášena Ukrajinská zemská rada v čele s bývalým učitelem Čechovským.
Světové války a hladomorEditovat
Za první světové války a občanské války bylo město postupně obsazeno několika armádami. Mezi válkami stihl většinu Ukrajiny uměle vyvolaný hladomor a nevyhnul se ani Chersonu. Od srpna 1941 do března 1944 byl Cherson okupován německým nacistickým vojskem.
Samostatná UkrajinaEditovat
Po rozpadu SSSR a vytvoření nezávislé Ukrajiny nastal rozvrat řízené ekonomiky, Cherson docela stabilně přežil tuto ekonomickou a sociální krizi, zejména v průmyslu, ale i přes nové investice zahraničních (převážně ruských) firem je město stiženo úbytkem obyvatelstva. Známkou úbytku je i rozmach takzvaných brides agencies nabízejících bohatým Západoevropanům zprostředkování sňatku s místní ženou (1997), ale také například hromadný útěk Židů do Izraele (cca 5% města). [zdroj?]
Po roce 1991 zažil Cherson poměrně trvalý ekonomický a sociální rozvoj. Byla provedena restrukturalizace velkých chersonských podniků. Byly otevřeny nové závody, zejména automobilka SKIF a podnik Anto-Rus, který vyrábí autobusy. Loděnice obdržela mnoho zakázek ze zahraničí, do rafinérie přišli investoři z Ruska a Kazachstánu. Památník zakladatele města Potěmkina, zničený v roce 1920, byl znovuobnoven. V roce 2002 začala obnova pravoslavné katedrály Nanebevzetí Panny Marie, byla obnovena římskokatolická církev a postaven luteránský kostel. [5] [6]
Ruská invaze na UkrajinuEditovat
Město bylo obsazeno ruskými vojsky 2. března 2022 při bitvě o Cherson, která se setkala s odporem místních obyvatel. Ti například blokovali průjezd ruské vojenské kolony a rovněž proti ruské okupaci probíhaly protesty. Byly hlášeny případy znásilnění ze strany okupantů, údajně z jedenácti žen jen pět přežilo. Mezi oběťmi je i sedmnáctiletá dívka.[7]
Dne 11. listopadu 2022 bylo kolem poledne ohlášeno osvobození Chersonu ukrajinskou armádou poté, co po úspěšné ukrajinské protiofenzivě Sergej Šojgu nařídil vyklizení posledních okupovaných míst na pravém břehu Dněpru.[8]
Při ruské okupaci Chersonu byla 26. října 2022 ruskými okupanty rozebrána a odvezena socha při přípravě ústupu z Chersonu. Zůstal podstavec. Ve stejné době bylo odstraněno několik dalších památek a také ostatky Potěmkina.[9][10]
Vývoj městského znakuEditovat
-
Znak z roku 1803
-
Založení gubernie
-
Sovětský znak 1978
-
Znak z roku 1995
-
Současný znak
ObyvatelstvoEditovat
| Rok | Počet obyvatel | Národnostní složení |
|---|---|---|
| 1926 | 58 000 | Ukrajinci 36%, Rusové 36%, Židé 25% |
| 1939 | 97 800 | |
| 1959 | 158 000 | Ukrajinci 63%, Rusové 29%, Židé 6% |
| 1979 | 331 000 | |
| 1989 | 355 000 | |
| 2005 | 319 278 | Ukrajinci 76,5%, Rusové 20%, ostatní 3,5% |
HospodářstvíEditovat
Město si drží silnou pozici ve strojírenském (výroba kombajnů apod.), potravinářském průmyslu, metalurgii, výrobě a opravárenství lodí.
DopravaEditovat
- Železniční tratě vycházející z Chersonu jsou vesměs jednokolejné a neelektrifikované. Vedou ve směru Džankoj – Krym, Mykolajiv – Oděsa/Kyjev, Snihurivka – Kryvyj Rih/Záporoží. Se všemi těmito místy existuje přímé vlakové spojení. Vzdálenějšími destinacemi jsou mj. Moskva, Minsk a Lvov.
- Město leží na mezinárodní silnici E58 (Vídeň – Košice – Kišiněv – Oděsa – Cherson – Rostov-na-Donu). V polovině 80. let byl na severovýchodním okraji města postaven Antonovský silniční most přes Dněpr, který zkrátil především cestu do východních částí oblasti na Krym. Město má důležitý přístav a mezinárodní letiště Cherson, které je spíše oblastního významu.
- Městskou dopravu zajišťují autobusy a od 60. let i trolejbusy. Je plánována stavba trolejbusové trati do sousedního Olešky.
KulturaEditovat
Cherson se brzy po svém založení stal významným kulturním střediskem, jímž je dosud. Sídlí zde oblastní hudebně-dramatické divadlo, loutkové divadlo a filharmonie.
- Galerie Oleksije Šovkunenka
ŠkolstvíEditovat
Sídlí zde Chersonská, Technická a Agrární univerzita, Námořní akademie, hudební škola a mnoho odborných středních škol.
PamátkyEditovat
.jpg)
- Katedrála sv. Kateřiny – národní kulturní památka; v letech 1781–1786 ji dal postavit generál Ivan Abramovič Gannibal jako jednu z prvních klasicistních staveb na jižní Ukrajině, sochy vytvořil ruský sochař Gavrila Zamorajev (po roce 2002 nahrazeny kopiemi); v 19. století byla poškozena zemětřesením; roku 1918 zrušena a proměněna v muzeum ateismu; v roce 2002 rekonstruována; slavné hroby: Potěmkin, Gannibal
- Chrám Kristova vzkříšení (Spaskyj sobor)
- Římskokatolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova, z roku 1781
- Budova Námořní akademie
- zbytky městského opevnění z 18. století
- nemocnice, kasárna, okresní soud aj. veřejné budovy z konce 18. a z 19. století:
- Městská duma (stará radnice) – historizující budova s věží, nyní sídlo muzea umění O. O. Šovkuněnka
- starý městský hřbitov
- Adžyholský maják, kovová konstrukce od Vladimira Šuchova z roku 1910.
- Oblastní historické muzeum
OsobnostiEditovat
- Grigorij Alexandrovič Potěmkin (1730–1791), ruský generál, pohřben v katedrále sv. Kateřiny
- John Howard – britský filantrop a reformátor vězeňství zde zemřel roku 1790 při cestě na Krym
- izraelský premiér Moše Šaret[11]
- Sofie Rusová – zakladatelka první mateřské školy
- Sergej Stanišev – bulharský politik
- Alexandr Puškin – básník, zde rád trávil léto
- Afanasij Fet, Maxim Gorkij či Mychajlo Kocjubynskyj spisovatelé, zde trávili léto.
Partnerská městaEditovat
GalerieEditovat
-
Městská duma
-
Městská knihovna
-
Chrám sv. Ducha s klášterem
-
Synagoga Chabad
-
Chrám Sv. srdce Alexandry
-
Divadlo
-
Puškinův sad
-
Národní banka
-
Staré Město
-
Staroobrjadinská ulice
-
Banka
-
Nádraží
-
Potěmkinův pomník
-
Potěmkinův hrob v katedrále
-
Památník obránců města, tank Т-34–85
-
Stadion Krystal
.jpg)
.jpg)
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ https://books.google.com.ua/books?id=525YAAAAcAAJ&hl=uk&pg=PA442#v=onepage&q&f=false
- ↑ https://books.google.com.ua/books?id=525YAAAAcAAJ&hl=uk&pg=PA442#v=onepage&q&f=false
- ↑ https://books.google.com.ua/books?id=525YAAAAcAAJ&hl=uk&pg=PA442#v=onepage&q&f=false
- ↑ https://khersondaily.com/news/ljuteranskaja-tserkov-v-hersone
- ↑ https://web.archive.org/web/20180222165227/http://ukrlc.blogspot.nl/p/blog-page_5.html
- ↑ Rusové znásilňují ženy v Chersonu, zabili 17letou dívku, říká Ukrajinka pro CNN. CNN Prima News [online]. 2022-03-04 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online.
- ↑ TROUSILOVÁ, Alžběta; STRNAD, David. Nad Chersonem už vlaje ukrajinská vlajka [online]. Novinky, 2022-11-11 [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ https://www.rfi.fr/ru/%D1%83%D0%BA%D1%80%D0%B0%D0%B8%D0%BD%D0%B0/20221029-%D0%B4%D0%B2%D0%B5%D1%81%D1%82%D0%B8-%D1%81%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%BA-%D0%B2%D0%BE%D1%81%D1%8C%D0%BC%D0%BE%D0%B9-%D0%B4%D0%B5%D0%BD%D1%8C-%D0%B2%D0%BE%D0%B9%D0%BD%D1%8B-%D1%80%D0%BE%D1%81%D1%81%D0%B8%D0%B8-%D0%BF%D1%80%D0%BE%D1%82%D0%B8%D0%B2-%D1%83%D0%BA%D1%80%D0%B0%D0%B8%D0%BD%D1%8B-%D0%BE%D0%BD%D0%BB%D0%B0%D0%B9%D0%BD-rfi
- ↑ https://www.rbc.ua/rus/news/okupanti-demontuvali-ta-vivezli-hersona-vzhe-1666776024.html
- ↑ Moshe Sharett: The Second Prime Minister [online]. Úřad premiéra Státu Izrael [cit. 2010-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cherson na Wikimedia Commons - Dějiny Chersonu v datech Archivováno 13. 11. 2007 na Wayback Machine. (rusky)
