Sergej Šojgu

ruský politik

Sergej Kužugetovič Šojgu (rusky Серге́й Кужуге́тович Шойгу́, tuvinsky Сергей Күжүгет оглу Шойгу, * 21. května 1955, Čadan, Tuva) je ruský politik po otci tuvinského původu. V letech 1991–2012 byl ruským ministrem pro mimořádné situace. Po krátkém působení v roli gubernátora Moskevské oblasti se v listopadu 2012 stal ruským ministrem obrany. Má hodnost armádního generála a je také držitelem ocenění Hrdina Ruské federace. Je členem strany Jednotné Rusko.

Sergej Šojgu
Sergej Šojgu v roce 2014
Sergej Šojgu v roce 2014
Předseda státního výboru pro mimořádné situace RF
Ve funkci:
17. dubna 1991 – 20. ledna 1994
Předchůdce– (nově zřízeno)
Nástupceon sám jako ministr pro mimořádné situace
Ministr pro mimořádné situace RF
Ve funkci:
20. ledna 1994 – 11. května 2012
Předchůdceon sám jako předseda státního výboru pro mimořádné situace
NástupceVladimir Pučkov
Místopředseda vlády RF
Ve funkci:
10. ledna 2000 – 18. května 2000
Gubernátor Moskevské oblasti
Ve funkci:
11. května 2012 – 6. listopadu 2012
PředchůdceBoris Gromov
NástupceAndrej Vorobjov
Ministr obrany RF
Úřadující
Ve funkci od:
6. listopadu 2012
PředchůdceAnatolij Serďukov

Narození21. května 1955 (68 let)
Čadan, Sovětský svaz
ChoťIrina Šojguová
RodičeKužuget Šojgu a Alexandra Šojgu
Děti2
PříbuzníLarisa Flamenbaum (sourozenec)
OceněníMedaile obránci svobodného Ruska (1993)
Uznání prezidenta Ruské federace (1993, 1996, 1999 a 2005)
Řád za osobní statečnost (1994)
medaile Na památku 850 let Moskvy (1997)
Hrdina Ruské federace (1999)
… více na Wikidatech
PodpisSergej Šojgu, podpis
CommonsSergei Shoigu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koncem února 2014 Šojgu navrhl výrazné posílení ruské vojenské přítomnosti ve světě pomocí zjednodušení podmínek kotvení lodí, umožnění natankování letadel a budování nových základen ve státech jako jsou Singapur, Venezuela, Kuba, Nikaragua nebo Vietnam či Seychely.[1][2] Šojgu je považován za strůjce probíhající reformy ruských ozbrojených sil a po svém jmenování získal pozornost jak svým osobním vystupováním (namísto uniformy běžně obléká koženou bundu), tak například utajenými prověrkami bojové pohotovosti, na něž se velitelé nemohou připravit, aby zlepšili výsledky svých útvarů.[3]

Život editovat

Sergej Šojgu se narodil do rodiny Kužugeta Sergejeviče Šojgua (1921–2010) a Oleksandry Jakivny Šojguové (roz. Kudrjavcevová) v sibiřské republice Tuva. Otec se původně jmenoval Šojgu Kužuget, ale chybou sovětského úředníka při zápise a vzhledem k tuvinské zvyklosti uvádět první příjmení mu byly vydány doklady na jméno Kužuget Šojgu.[4] Kužuget Šojgu byl redaktorem regionálních novin, pracoval ve stranických orgánech a nakonec byl místopředsedou Rady ministrů Tuvinské ASSR. Matka Sergeje, Oleksandra, byla zootechnička; Šojguovi příbuzní z matčiny strany pocházejí z Ukrajiny. V roce 1960 byl pokřtěn v pravoslavném kostele ve Stachanově v Luhanské oblasti.[5]

Sergej Šojgu měl ve škole průměrné výsledky. V roce 1972, po absolvování školy, odešel studovat na Krasnojarský polytechnický institut, který v roce 1977 absolvoval v oboru stavební inženýrství.

Šojgu je obdivovatelem bělogvardějského generála barona Romana Fjodoroviče Ungerna.

Ruská invaze na Ukrajinu editovat

Dne 11. února 2022 se Šojgu setkal s britským ministrem obrany Benem Wallacem. Šojgu popřel obvinění, že Rusko plánuje invazi na Ukrajinu.[6] Podle některých zdrojů pouze Putin, Šojgu, Valerij Gerasimov a Nikolaj Patrušev znali datum a způsob zahájení invaze na Ukrajinu.[7]

Dne 23. února 2022 byl za účast na ruské invazi na Ukrajinu zahrnut do sankčního seznamu EU,[8] o dva dny později do sankčního seznamu USA.

Ukrajina zařadila Šojgua na seznam více než 600 občanů Ruské federace, které obvinila ze spáchání válečných zločinů na Ukrajině nebo ze zodpovědnosti za ně.[9]

Na 10. moskevské konferenci o mezinárodní bezpečnosti v srpnu 2022 Šojgu hostil 35 ministrů obrany ze zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky.[10] Jihoafrickou republiku nazval „přátelským státem“, jehož podpora pomohla čelit tlaku NATO na Rusko.[11]

Po úspěšné ukrajinské protiofenzívě v září 2022 ruský nacionalistický bloger a bývalý velitel proruských separatistů v Donbasu Igor Girkin prohlásil, že Šojgua by měla zastřelit popravčí četa.[12] Ruskem dosazený guvernér okupované Chersonské oblasti Kirill Stremousov ve videu sdíleném na sociálních sítích uvedl, že „Mnozí říkají, že ministr obrany — který dovolil, aby to celé zašlo až sem — by se měl jednoduše sám zastřelit jako [skutečný] důstojník."[13]

Dne 21. září 2022 v televizním projevu určeném pro ruskou veřejnost Šojgu tvrdil, že proti Rusku vedou válku „kolektivní Západ“ a NATO.[14]

Dne 21. prosince 2022 Šojgu řekl, že válka na Ukrajině bude pokračovat tak dlouho, dokud nebudou splněny cíle invaze.[15] Prohlásil, že vítězství je „nevyhnutelné“ a tvrdil, že ruské jednotky bojují proti tomu, co nazval „neonacismem a terorismem“.[16]

Dne 18. dubna 2023 se Šojgu setkal s čínským ministrem obrany Li Šang-fuem v Moskvě, kde jednali o rozšíření vojenské spolupráce mezi Ruskem a Čínou.[17] 28. dubna 2023 se setkal s indickým ministrem obrany Rádžnátem Singhem v rámci setkání ministrů obrany Šanghajské organizace pro spolupráci v Novém Dillí v Indii.[18]

Šojgu se dostal do ostrého sporu s vůdcem Wagnerovců Jevgenijem Prigožinem, který Šojgua a jeho generály opakovaně kritizoval za způsob vedení války. Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova obvinil z toho, že Wagnerovcům dodávali podstatně méně munice, než jednotka potřebovala. Byl přesvědčen, že šlo z jejich strany o snahu skupinu zničit, což přirovnal ke zradě vlasti.[19] Během bitvy o Bachmut, kdy Wagnerovci kvůli nedostatku munice utrpěli vysoké ztráty, Prigožin na adresu Šojgua a Gerasimova přešel ke sprostým nadávkám.[20]

Ve videu zveřejněném 23. června 2023 Prigožin prohlásil, že zdůvodnění ruské invaze na Ukrajinu bylo založeno na lžích.[21] Obvinil ruské ministerstvo obrany pod vedením Šojgua z oklamání ruské veřejnosti a prezidenta Putina tvrzením, že došlo k „šílené agresi z Ukrajiny a že na nás plánovali zaútočit s celým NATO.“[22] Prigožin dále prohlásil, že ruské vojenské velení záměrně zatajuje počty vojáků zabitých na Ukrajině a uvedl, že ruské ztráty, včetně zabitých, nezvěstných a zraněných, dosahují někdy až tisíc mužů denně.[23] Šojgua obvinil, že „zabil tisíce nejschopnějších ruských vojáků v prvních dnech války“ a tisíce dalších použil jako 'potravu pro děla'.[24]

Rodina editovat

Šojgu je ženatý a má dvě dcery – Julii (* 1977) a Xenii (* 1991).[5]

Fotogalerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. РФ близка к подписанию соглашений о военных базах сразу с рядом стран. РИА Новости [online]. 2014-3-26 [cit. 2014-3-5]. Dostupné online. (rusky) 
  2. LEŠ. Rusko plánuje nové základny, své vojáky chce v Karibiku i ve Vietnamu [online]. iDnes.cz, rev. 2014-02-27 [cit. 2014-03-05]. Dostupné online. 
  3. MACOUN, Jiří. Čím chrastí ruská armáda? Za dva dny by dorazila na hranici se Slovenskem [online]. Technet.cz, rev. 2014-03-04 [cit. 2014-03-05]. Dostupné online. 
  4. https://maxsher.medium.com/a-journey-to-the-center-of-asia-a51c79738667
  5. a b http://er.ru/rubr.shtml?110090/
  6. UK urges Russian action to back up denial it plans to invade Ukraine. Reuters. 11 February 2022. Dostupné online. 
  7. Muž č. 2 v Kremlu. Jestřáb Patrušev šíří lži o Západu, u Putina má výsadní postavení. Aktuálně.cz [online]. Economia, 10. června 2022. Dostupné online. 
  8. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-bude-to-tvrdy-uder-svet-hleda-zpusob-jak-sankcemi-ztrestat-rusko-190166
  9. Evidence of Russian crimes mounts as war in Ukraine drags on. Associated Press. 30 December 2022. Dostupné online. 
  10. Modise tells Moscow conference warmongers must be brought to book. Defenceweb.co.za. 17 August 2022. Dostupné online. 
  11. FABRICIUS, Peter. COMRADES IN ARMS: Russia welcomes 'friendly state' SA's support – but do we also support invasion, bombardment and war crimes in Ukraine? [online]. 17 August 2022. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Putin is facing pressure from Russia's hawkish nationalists who want all-out war in Ukraine. Business Insider. 17 September 2022. Dostupné online. 
  13. World Russia's elites are increasingly critical of the war in Ukraine, and they're looking for scapegoats. CBS News. 7 October 2022. Dostupné online. 
  14. 'The Time Has Come': Top Putin Official Admits Ugly Truth About War. The Daily Beast. 21 September 2022. Dostupné online. 
  15. Shoigu vows more troops near Nordic countries. The Barents Observer. 21 December 2022. Dostupné online. 
  16. Russia's Shoigu says victory 'inevitable' in New Year message. Reuters. 31 December 2022. Dostupné online. 
  17. China's Military Chief Vows to Bolster Ties With Russia. VOA News. 18 April 2023. Dostupné online. 
  18. India, Russia agree to boost longstanding defence ties. Reuters. 28 April 2023. Dostupné online. 
  19. Prigožin obvinil Šojgua ze zrady. Napomáháte nepříteli, reagovalo ministerstvo. iDNES.cz [online]. 2023-02-22. Dostupné online. 
  20. DOHNAL, Martin. Prigožin už je vyloženě nepříčetný: Šojgu, Gerasimove, kde je sakra munice?. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-05-05. Dostupné online. 
  21. Russian mercenary chief appears to threaten rebellion, questions invasion. ABC News. 23 June 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 June 2023. 
  22. Wagner head Prigozhin says Russian army attacked his forces. Deutsche Welle. 23 June 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 June 2023. 
  23. Putin raises specter of civil war as Wagner boss Prigozhin menaces Moscow. Politico. 24 June 2023. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 June 2023. 
  24. Wagner Chief Says Russia's Invasion of Ukraine Unjustified. The Moscow Times. 23 June 2023. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat