Otevřít hlavní menu

Moskevská oblast (rusky Моско́вская о́бласть), nebo také Podmoskovje (rusky Подмоско́вье) je čtvrtý nejhustěji obydlený federální subjekt Ruska (první, pokud nepočítáme federální města). Na ploše 45 800 km² (bez plochy Moskvy) zde žije 7 095 120 lidí (stav 2010)[2]. Oblast se nachází v Centrální federálním okruhu a jejím správním střediskem je Moskva, která je v současnosti samostatným subjektem Ruské federace.

Московская область
Moskovskaja oblast
Moskevská oblast – znak
znak
Moskevská oblast – vlajka
vlajka
Geografie
Moscow Oblast in Russia.svg
Hlavní město Moskva
Souřadnice
Rozloha 45 800 km²
Časové pásmo UTC+3[1]
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 7 095 120[2]
Hustota zalidnění 154,9 obyv./km²
Jazyk ruština
Národnostní složení Rusové
Náboženství Pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Nadřazený celek Rusko
Druh celku oblast
Podřízené celky 38 rajónu, 80 měst
Vznik 1929
gubernátor Andrej Vorobjov
Sídlo Moskva a Krasnogorsk
Označení vozidel 50, 90, 150, 190 a 750
Oficiální web mosreg.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachází se ve středu Východoevropské roviny, mezi řekami Oka a Volha.

Oblast sousedí na severu s Tverskou, na severovýchodě s Jaroslavskou, na východě s Vladimirskou, na jihovýchodě s Rjazaňskou, na jihu s Tulskou, na jihozápadě s Kalužskou a na západě se Smolenskou oblastí.

Moskevská oblast je významným centrem průmyslu. Jde o centrum metalurgie, strojního, potravinářského, energetického a chemického průmyslu. Nacházejí se zde také ropné rafinérie.

Obsah

HistorieEditovat

Oblast byla založena 14. ledna 1929, během správní přestavby země, jako součást Ruské sovětské federativní socialistické republiky, v rámci Sovětského svazu, jako Centralnopromyšlennaja oblasť (Центральнопромышленная область).

Vznikla sloučením tehdejších Gubernií (Moskevské, Rjazanské, Tulské, Tverské a části Kalužské), založených Petrem Velikým roku 1708. Název Moskevská oblast nese až od 3. června 1929. V září 1937 byla oblast zpět rozdělena na Moskevskou, Rjazanskou a Tulskou oblast. Tyto hranice zůstaly dodnes.

ObyvatelstvoEditovat

Národnostní složení obyvatelstva podle posledních dvou sčítání lidu.

Národnost Počet v r. 2002[3]
podíl
Počet v r. 2010[4]
podíl
Rusové 6 022 763 91.00 % 6 202 672 92.9 %
Ukrajinci 147 808 2.23 % 119 474 1.8 %
Tataři 52 851 0.80 % 56 202 0.8 %
Bělorusové 42 212 0.64 % 31 665 0.5 %
Arméni 39 660 0.60 % 63 306 1.0 %
Mordvinci 21 856 0.33 % 18 678 0.3 %
Ázerbájdžánci 14 651 0.22 % 19 061 0.3 %
Čuvaši 12 530 0.19 % 12 466 0.2 %
Moldavané 10 418 0.16 % 19 611 0.3 %
Židé 9 899 0.15 % 7 164 0.1 %
Gruzíni 9 888 0.15 %
Němci 4 607 0.07 %
Uzbekové 4 183 0.06 %
Baškirové 3 565 0.05 %
Tádžikové 3 404 0.05 % 15 549 0.2 %
Korejci 3 232 0.05 %
Marijci 2 554 0.04%
Kazaši 2 493 0.04 %
Osetinci 2 389 0.04 %
osoby, které se nepřihlásily k žádné národnosti 172 090 419 677
ostatní národnosti výše neuvedené 109 595

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. a b Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  3. Данные Всероссийской переписи населения [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2004 [cit. 2012-03-18]. Dostupné online. (rusky) 
  4. Национальный состав населения пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazyEditovat