František Prášil
František Prášil (11. září 1845 Domažlice – 9. června 1917 Bubeneč[1]) byl český inženýr, konstruktér kovových stavebních konstrukcí, pozdější podnikatel a spolumajitel mostárny Bratři Prášilové a spol. v Libni v Praze. Jeho návrhy ocelových struktur mostů a staveb se dočkaly desítek realizací, Prášil vytvořil plány pro stavbu pražských budov Petřínské rozhledny, Průmyslového paláce na Výstavišti Praha či Čechova mostu přes Vltavu.
| Ing. František Prášil | |
|---|---|
,_RP-F-2001-7-749A-63_(cropped).jpg) | |
| Narození | 11. září 1845 Domažlice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 9. června 1917 (ve věku 71 let) Bubeneč  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Povolání | konstruktér, podnikatel a vynálezce |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v západočeských Domažlicích, kde vychodil základní školu. Následně nastoupil na domažlickou reálku, tu dokončil až v Praze. Vystudoval pražskou polytechniku. První pracovní zkušenosti získával při práci ve Vojtěšských hutích na Kladně, kde posléze pracoval přes 20 let a na závěr svého působení se zde stal vedoucím. Po požáru Národního divadla v roce 1881 navrhl železnou protipožární oponu, která se do znovuobnovené budovy nainstalovala (divadlo otevřeno roku 1883).
První Českomoravská
editovatRoku 1886 vzniká v rámci kovovýrobního a strojírenského podniku První Českomoravská (ČKD) vlastní výrobna mostů, mostárna. František Prášil přijal místo vrchního inženýra. Ve spolupráci s Ing. Juliem Součkem navrhl během Zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891 konstrukční řešení Petřínské rozhledny podle návrhu architekta Vratislava Pasovského a také Průmyslového paláce na Výstavišti Praha podle Bedřicha Münzbergera.
Bratři Prášilové a spol.
editovat
Roku 1894 se František Prášil rozhodl ve své práci osamostatnit a spolu se svými příbuznými založil samostatnou mostárnu a továrnu na výrobu železných konstrukcí Bratři Prášilové a spol. v původním průmyslovém areálu v ČKD. František Prášil získal za svou kariéru celou řadu patentů, například za konstrukci nýtovacího stroje, konstrukci přenosného mostu nebo segmentovou konstrukci jezu. Firma pod jeho vedením patřila k předním výrobcům svého druhu v zemích Koruny České v tehdejším Rakousku-Uhersku. Mezi lety 1907 až 1908 vznikl v Praze Čechův most stavěný firmou Prášilů, jedná se o jediný obloukový železný most v Čechách. Roku 1907 byl za své zásluhy jmenován c. k. císařským radou.
Úmrtí
editovatFrantišek Prášil zemřel 9. července 1917 v Bubenči u Prahy ve věku 66 let. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.
Po smrti
editovatMostárna Bratři Prášilové a spol. fungovala i po Prášilově smrti až do druhé světové války, po roce 1945 již obnovena nebyla. Budovu libeňské mostárny později využívala ČKD Lokomotivka.
Dílo
editovatStavby, které navrhoval či se na nich podílel František Prášil.
- Železná opona Národního divadla, 1881–1883
- Oprava Karlova mostu po povodni roku 1890, 1890–1891 (kovové výztuže)
- Petřínská rozhledna, 1891 (spolu s Juliem Součkem)
- Průmyslový pavilon, 1891
- Štěpánský silniční most přes Labe, Kly u Mělníka
- Železniční most přes Vltavu v Praze pod Vyšehradem (výměna původního mostu z roku 1871, ve spolupráci s železárnou Ruston)
- Čechův most, 1907–1908
- Železný silniční most přes Radbuzu v Horšovském Týně
- Staroměstská tržnice
Galerie
editovat-
Průmyslový palác, Praha (1891) -
Petřínská rozhledna, Praha (1891) -
Čechův most, Praha (1908) -
Štěpánský most -
Most přes Radbuzu v Horšovském Týně
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- KOLEKTIV AUTORŮ: Slovník osobností. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. IV díl. Praha: Libri, 2004, s. 377.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu František Prášil na Wikimedia Commons - Článek o F. Prášilovi a továrně (2007)
- František Prášil v databázi Středočeské vědecké knihovny
- Slavní nositelé jména Prášil
- Poloha továrny Bři Prášilové
- Vyšehradský železniční most Archivováno 30. 7. 2020 na Wayback Machine.
