Vinohradský hřbitov
hřbitov v Praze
Vinohradský hřbitov (někdy nazývaný též množným číslem Vinohradské hřbitovy) je veřejné pohřebiště na Vinohradech v městské části Praha 10.
| Vinohradský hřbitov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Adresa | Vinohradská 212 Praha 10-Vinohrady |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′34,68″ s. š., 14°28′51,96″ v. d. |
 | |
| Odkazy | |
| Kód památky | 44552/1-1671 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podle počtu pohřbených je Vinohradský hřbitov třetím největším v Praze. Je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek.[1]
Na východě a jihu na hřbitov navazuje areál strašnického krematoria.
Hřbitov je snadno dostupný tramvajovými linkami jedoucími po Vinohradské třídě, zastávka Vinohradské hřbitovy je přímo u vchodu.
Historie hřbitovaEditovat
Hřbitov byl založen v roce 1885 a byl postupně ve třech fázích rozšiřován, poprvé roku 1897, kdy byla také ve středu hřbitova postavena kaple sv. Václava. K druhému rozšíření došlo v roce 1912 a o deset let později byl hřbitov rozšířen potřetí.[2] V té době sloužil zejména k ukládání ostatků rodin bohatých pražských měšťanů. Nejvíce hrobů a hrobek je z přelomu 19. a 20. století a z období první republiky.
Slavné osobnosti zde pochovanéEditovat
- Zdenka Baldová (1885–1958), herečka
- Otakar Batlička (1895–1942), spisovatel a bojovník proti nacismu
- Marie Bečvářová (1878–1936), herečka
- Vlastimil Bedrna (1929–2018), herec, dabér
- František Běhounek (1898–1973), akademik a spisovatel
- Hugo Boettinger (1880–1934), malíř, karikaturista, loutkář
- Zdeněk Borovec (1932–2001), textař
- Eva Bosáková (1931–1991), sportovní gymnastka
- Karel Matěj Čapek-Chod (1860–1927), spisovatel a novinář
- František Alexander Elstner (1902–1974), cestovatel, skaut, novinář a spisovatel
- Berthold Epstein (1890–1962), lékař – pediatr
- Eduard Fiker (1902–1961), spisovatel a scenárista
- Jaroslav Foglar (1907–1999), spisovatel
- Jan Friedländer, (1839–1892), starosta města Královské Vinohrady, stavitel
- Julius Fučík (1872–1916), hudební skladatel
- Jan Gebauer (1838–1907), filolog a lingvista
- Svatý Gorazd II., obč. jménem Matěj Pavlík (1879–1942), pravoslavný duchovní, popraven nacisty
- František Gross (1909–1985), malíř a grafik
- Jiří Grossmann (1941–1971), herec, komik a hudebník
- Otto Gutfreund (1889–1927), sochař
- Darja Hajská (1911–1981), herečka a zpěvačka
- Miloš Havel (1899–1968), podnikatel a filmový producent, majitel Lucernafilmu
- Václav Havel (1936–2011), dramatik, spisovatel, 1. prezident České republiky
- Václav Maria Havel (1897–1979), stavební podnikatel, otec Václava Havla
- Vácslav Havel (1861–1921), podnikatel a mecenáš
- Olga Havlová (1933–1996), manželka prezidenta (první dáma), zakladatelka Výboru dobré vůle
- Emil Hácha (1872–1945), předseda Nejvyššího správního soudu, prezident Československa a Protektorátu Čechy a Morava
- František Hergesel (1857–1929), sochař a malíř
- Antonín Heveroch (1869–1927), lékař – psychiatr a neurolog
- Karel Hugo Hilar (1885–1935), režisér, básník, kritik
- Josef Hiršal (1920–2003), básník, překladatel
- Josef Holeček (1853–1929), spisovatel
- Anna Honzáková (1875–1940), lékařka
- Jaromír Hořec (1921 –2009), básník, spisovatel, novinář, publicista
- Jiří Hron (1904–1977), herec
- Karel Jernek (1910–1992), režisér
- Karel Boleslav Jirák (1891–1972), skladatel, pedagog a dirigent
- Čeněk Junek (1894–1928), automobilový závodník
- Eliška Junková (1900–1994), automobilová závodnice
- Viktor Kalabis (1923–2006), hudební skladatel a muzikolog
- Jan Karafiát (1846–1929), evangelický duchovní, spisovatel
- Egon Erwin Kisch (1885–1948), novinář a reportér
- Eva Klepáčová (1933–2012), herečka
- Václav Klofáč (1868–1942), novinář a politik, první československý ministr národní obrany
- Alex Koenigsmark (1944–2013), spisovatel, dramatik a scenárista
- Jiří Kolář (1914–2002), básník a výtvarník
- Emil Kolben (1862–1943), elektrotechnik a podnikatel, generální ředitel a hlavní akcionář ČKD
- Jan Kotěra (1871–1923), architekt
- Laďka Kozderková (1949–1986), herečka
- František Kožík (1909–1997), spisovatel a esperantista
- Jan Křesadlo, vl. jm. Václav Jaroslav Karel Pinkava (1926–1995), spisovatel, básník, psycholog a polyhistor
- Josef Laufer (1891–1966), sportovní novinář a reportér
- Karel Lidický (1900–1976), sochař, medailér
- Adolf Lípa (1866–1953), lékař
- Emil Artur Longen (1885–1936), herec, spisovatel a malíř
- Josef Mathauser (1846–1917), malíř
- Vlasta Matulová (1918–1989), herečka
- Rudolf Mertlík (1913–1985), překladatel a spisovatel
- Helena Monczáková (1882–1958), operetní zpěvačka, herečka a spisovatelka
- Stanislav Neumann (1902–1975), herec, hrob PA-S 29a
- Stanislav Neumann (1927–1970), básník, hrob PA-S 29a
- Karel Němec (1894–1975), filmový a divadelní herec
- Karel Noll (1880–1928), herec
- Ella Nollová, roz. Alžběta Anna Jeníková (1889–1959), herečka
- A. C. Nor (Josef Kaván, 1903–1986), spisovatel
- Petr Novák (1945–1997), zpěvák
- Otakar Novotný (1880–1959), architekt
- Rudolf Piskáček (1884–1940), hudební skladatel
- Jan Pištěk (1847–1907), divadelník
- Theodor Pištěk (1895–1960), herec
- Jan Pivec (1907–1980), herec
- Emil Pollert (1877–1935), operní pěvec
- František Ponec (1869–1946), průkopník české kinematografie
- Viktor Ponrepo (1858–1926), kouzelník a průkopník kinematografie
- Antonín Popp (1850–1915), sochař
- Přemysl Pražák (1908–1966), hudební kritik a publicista
- Bolek Prchal (1898–1949), herec
- Marie Ptáková (1873–1953), herečka
- Bohumil Pták (1869–1933), operní pěvec
- Karel Václav Rais (1859–1926), spisovatel
- Ludvík Ráža (1929–2000), filmový a televizní režisér
- Karel Reiner (1910–1979), hudební skladatel, klavírista
- Jiří Reinsberg (1918–2004), katolický kněz a spisovatel
- František Roith (1873–1942), architekt
- Kamila Rosenkranzová (1880–1968), herečka
- Zuzana Růžičková, provdaná Kalabisová (1927–2017), klavíristka a cembalistka, přeživší holokaust
- Jan Seidl (1864–1916), lesník, spisovatel, novinář a vydavatel
- Jakub Schikaneder (1855–1924), malíř
- Jiří Schreinzer (1895–1973), herec
- Josef Strachovský (1850–1913), sochař
- Viktor Stretti (1878–1957), grafik, malíř a ilustrátor
- Ella Šárková (1906–1991), herečka
- Alois "Lola" Šárka, dirigent a houslista, manžel Elly Šárkové
- Otto Šimánek (1925–1992), herec
- Jan Šimáně „Galén“ (1924–2013), český skaut a redaktor časopisu ABC
- Jiří Šlitr (1924–1969), hudebník
- Karel Špillar (1871–1939), malíř
- Jaroslav Štercl (1919–1996), herec, komik a zpěvák
- Jarmila Švabíková (1906–1969), herečka
- Karel Švarc (1873–1934), herec
- Anna Švarcová (1873–1951), herečka
- Roman Tuma (1899–1933), herec
- Sylva Turbová (1947–2015), herečka
- Mojmír Urbánek (1902–1976), hudební nakladatel
- Dalibor C. Vačkář (1906–1984), hudební skladatel
- Václav Vačkář (1881–1954), hudební skladatel
- Vladislav Vančura (1891–1942), spisovatel a režisér
- Hugo Vavrečka (1880–1952), novinář, politik a diplomat, dědeček Václava Havla
- Alois Velich (1869–1952), lékař – fyziolog a patolog
- Bedřich Veverka (1894–1960), herec
- Gabriela Vránová (1939–2018), herečka
- Adolf Wenig (1874–1940), spisovatel, libretista a překladatel
- Adolf Wenig ml. (1912–1980), malíř, divadelní výtvarník
- Zikmund Winter (1846–1912), spisovatel
- Zdeněk Wirth (1878–1961), historik umění
- Jan Nepomuk Woldřich (1834–1906), geolog, paleontolog, amatérský archeolog a politik
- Fráňa Zemínová (1882–1962), politička a představitelka ženského emancipačního hnutí
- Karel Zich (1949–2004), zpěvák
- Otakar Zich (1879–1934), estetik a muzikolog
- Viola Zinková (1925–2017), herečka
- Josef Zubatý (1855–1931), indolog a bohemista
- Erna Ženíšková (1915–1994), herečka
- Máňa Ženíšková (1909–1982), herečka
SoučasnostEditovat
Vinohradský hřbitov má dnes rozlohu okolo 10 hektarů a je zde přibližně 16 000 hrobů, přes 900 hrobek, přilehlý urnový háj má 4300 urnových míst a 1850 míst v kolumbáriích.[3] Je plně obsazen a pohřbívá se pouze na uvolněná místa, případně do urnových hrobů a kolumbárií.
Stavby na hřbitově v okolíEditovat
- Za centrálním křížem stojí novogotická jednolodní kaple sv. Václava z roku 1897, kterou projektoval architekt Antonín Turek a realizoval stavitel Vlad. Sedláček. V arkádách se nachází 14 hrobek, mj. i hrobka rodiny Václava Havla.
- Při vchodu z Vinohradské ulice je budova správy hřbitova a cca 200 metrů dále na východ obřadní síň. Síň pojme přibližně 20 sedících a přibližně 30 stojících smutečních hostů. Obřadní síň není vytápěna.[4]
- Na východní a jižní straně na hřbitov navazuje areál strašnického krematoria. Puristická budova krematoria je největší budovou svého druhu ve střední Evropě. Disponuje vlastním urnovým hájem. Oba celky mají (2016) různé správce a jsou odděleny zdí, průchod je možný brankou u budovy krematoria.
- Na protilehlé straně Vinohradské ulice se nachází strašnický evangelický hřbitov s hřbitovní kaplí dr. Karla Farského. Jsou zde pochováni mj. hudebník Ludwig Grünberger, pěvec Wilhelm Elsner, divadelní ředitel Angelo Neuman a jeho žena, pěvkyně Johanna Buska, či anatom Hugo Rex a další.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-09]. Identifikátor záznamu 156917 : Vinohradský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Slavné stavby Prahy 10. Praha: FOIBOS 220 s. ISBN 9788087073162, ISBN 8087073169. OCLC 613212357 S. 67n.
- ↑ http://www.turistika.cz/mista/vinohradsky-hrbitov
- ↑ S.R.O., ELPIS. Obřadní síně, krematorium Strašnice, krematorium Motol / Pohřební služba Praha, Střední Čechy - ELPIS. www.krematorium.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online.
LiteraturaEditovat
- František Ruth, Kronika královské Prahy. I.díl, Praha 1905, s. 444 - 445.
- Emanuel Poche, Prahou krok za krokem. III.vyd., Praha 1985, s.336.
- KOVAŘÍK, Petr, Klíč k pražským hřbitovům, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vinohradský hřbitov na Wikimedia Commons - Hřbitov na webu turistika.cz
