Vinohradský hřbitov
[[Soubor:Vinohrady kaple sv. Václava zima 1.jpg|náhled|Kaple svatého Václava
Vinohradský hřbitov | |
![]() | |
Lokalita | |
---|---|
Stát |
![]() |
Obec | Vinohrady |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′34,68″ s. š., 14°28′51,96″ v. d. |
Odkazy | |
Kód památky | 44552/1-1671 (Pk•MIS•Sez•Obr) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vinohradský hřbitov (někdy nazývaný též množným číslem Vinohradské hřbitovy) je veřejné pohřebiště na Vinohradech v městské části Praha 10.
Podle počtu pohřbených je Vinohradský hřbitov druhým největším v Praze. Je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek.[1]
Na východě a jihu na hřbitov navazuje areál strašnického krematoria.
Hřbitov je snadno dostupný tramvajovými linkami jedoucími po Vinohradské třídě, zastávka Vinohradské hřbitovy je přímo u vchodu.
Historie hřbitovaEditovat
Hřbitov byl založen v roce 1885 a byl postupně ve třech fázích rozšiřován, poprvé roku 1897, kdy byla také ve středu hřbitova postavena kaple sv. Václava. K druhému rozšíření došlo v roce 1912 a o deset let později byl hřbitov rozšířen potřetí.[2] V té době sloužil zejména k ukládání ostatků rodin bohatých pražských měšťanů. Nejvíce hrobů a hrobek je z přelomu 19. a 20. století a z období první republiky.
Slavné osobnosti zde pochovanéEditovat
- Zdenka Baldová (1885-1958), herečka
- Marie Bečvářová (1878-1936), herečka
- František Běhounek (1898-1937), akademik a spisovatel
- Hugo Boettinger (1880-1934), malíř, karikaturista, loutkář
- Eva Bosáková (1931-1991), sportovní gymnastka
- Karel Matěj Čapek-Chod (1860-1927), spisovatel a novinář
- František Alexander Elstner (1902–1974), cestovatel, skaut, novinář a spisovatel
- Berthold Epstein (1890–1962), lékař pediatr
- Jaroslav Foglar (1907–1999), spisovatel
- Jan Friedländer, vinohradský starosta
- Julius Fučík (1872–1916)
- Jan Gebauer (1838-1907), filolog a lingvista
- Svatý Gorazd II., obč. jménem Matěj Pavlík (1879–1942), pravoslavný duchovní, popraven nacisty
- Jiří Grossmann (1941-1971), herec, komik a hudebník
- Otto Gutfreund (1889–1927), sochař
- Darja Hajská (1911-1981), herečka a zpěvačka
- Václav Havel (1936–2011), spisovatel, prezident
- Olga Havlová (1933-1996), první dáma, zakladatelka Výboru dobré vůle
- Emil Hácha (1872–1945), prezident
- František Hergesel (1857-1929), sochař a malíř
- Antonín Heveroch (1869-1927), lékař – psychiatr a neurolog
- Karel Hugo Hilar (1885-1935), režisér, básník, kritik
- Josef Holeček (1853-1929), spisovatel
- Anna Honzáková (1875–1940), lékařka
- Milada Horáková (1901–1950), politička, oběť komunismu
- Jiří Hron (1904-1977), herec
- Karel Jernek (1910-1992), režisér
- Karel Boleslav Jirák (1891–1972), skladatel, pedagog a dirigent
- Čeněk Junek (1894–1928), automobilový závodník
- Eliška Junková (1900–1994), automobilová závodnice
- Viktor Kalabis (1923-2006), hudební skladatel a muzikolog
- Jan Karafiát (1846-1929), evangelický duchovní, spisovatel
- Egon Erwin Kisch (1885–1948), novinář a reportér
- Jan Kotěra (1871-1923), architekt
- Laďka Kozderková (1949-1986), herečka
- František Kožík (1909-1997), spisovatel a esperantista
- Jan Křesadlo, vl. jm. Václav Jaroslav Karel Pinkava (1926–1995), spisovatel, básník, psycholog a polyhistor
- Josef Laufer (1891-1966), sportovní novinář a reportér
- Karel Lidický (1900-1976), sochař, medailér
- Josef Mathauser (1846-1917), malíř
- Rudolf Mertlík (1913-1985), překladatel a spisovatel
- Helena Monczáková (1882-1958), operetní zpěvačka, herečka a spisovatelka
- Stanislav Neumann (1902-1975), herec
- Karel Němec
- Karel Noll (1880–1928), herec
- Ella Nollová, roz. Alžběta Anna Jeníková (1889–1959), herečka
- Petr Novák (1945-1997), zpěvák
- Jan Pištěk, divadelník
- Theodor Pištěk, herec
- Jan Pivec (1907-1980), herec
- Emil Pollert (1877-1935), operní pěvec
- František Ponec (1869–1946), průkopník české kinematografie
- Viktor Ponrepo (1858–1926), kouzelník a průkopník kinematografie
- Přemysl Pražák (1908–1966), hudební kritik a publicista
- Bolek Prchal (1898-1949), herec
- Marie Ptáková (1873-1953), herečka
- Bohumil Pták (1869–1933), operní pěvec
- Karel Václav Rais (1859–1926), spisovatel
- Karel Reiner (1910–1979), hudební skladatel, klavírista
- Jiří Reinsberg (1918–2004), katolický kněz a spisovatel
- František Roith (1873-1942), architekt
- Zuzana Růžičková, provdaná Kalabisová (1927–2017), klavíristka a cembalistka, přeživší holokaust
- Kamila Rosenkranzová (1880-1968), herečka
- Jakub Schikaneder (1855–1924), malíř
- Jiří Schreinzer (1895-1973), herec
- Josef Strachovský (1850-1913), sochař
- Otto Šimánek (1925–1992), herec
- Jan Šimáně „Galén“ (1924–2013), český skaut a redaktor časopisu ABC
- Jiří Šlitr (1924–1969), hudebník
- Karel Špillar (1871-1939), malíř
- Jaroslav Štercl (1919-1996), herec, komik a zpěvák
- Jarmila Švabíková (1906-1969, herečka
- Karel Švarc (1873-1934), herec
- Anna Švarcová (1873-1951), herečka
- Roman Tuma (1899-1933), herec
- Mojmír Urbánek (1902-1976), hudební nakladatel
- Dalibor C. Vačkář (1906–1984), hudební skladatel
- Václav Vačkář (1881–1954), hudební skladatel
- Vladislav Vančura (1891–1942), spisovatel a režisér
- Alois Velich (1869–1952), lékař – fyziolog a patolog
- Bedřich Veverka (1894-1960), herec
- Adolf Wenig (1874-1940), spisovatel, libretista a překladatel
- Adolf Wenig ml. (1912-1980), malíř, divadelní výtvarník
- Zikmund Winter (1846–1912), spisovatel
- Zdeněk Wirth (1878-1961), historik umění
- Jan Nepomuk Woldřich (1834–1906), geolog, paleontolog, amatérský archeolog a politik
- Karel Zich (1949-2004), zpěvák
- Otakar Zich (1879-1934), estetik a muzikolog
- Viola Zinková (1925–2017), herečka
- Josef Zubatý (1855-1931), indolog a bohemista
- Erna Ženíšková, herečka
- Máňa Ženíšková (1909-1982), herečka
SoučasnostEditovat
Vinohradský hřbitov má dnes rozlohu okolo 10 hektarů a je zde přibližně 16 000 hrobů, přes 900 hrobek, přilehlý urnový háj má 4300 urnových míst a 1850 míst v kolumbáriích.[3] Je plně obsazen a pohřbívá se pouze na uvolněná místa, případně do urnových hrobů a kolumbárií.
Stavby na hřbitově v okolíEditovat
[[Soubor:Vinohradský hřbitov obřadní síň 6.jpg|náhled|Vinohradská obřadní síň]]
- Za centrálním křížem stojí novogotická jednolodní kaple sv. Václava z roku 1897, kterou projektoval architekt Antonín Turek a realizoval stavitel Vlad. Sedláček. V arkádách se nachází 14 hrobek, mj. i hrobka rodiny Václava Havla.
- Při vchodu z Vinohradské ulice je budova správy hřbitova a cca 200 metrů dále na východ obřadní síň. Síň pojme přibližně 20 sedících a přibližně 30 stojících smutečních hostů. Obřadní síň není vytápěna.[4]
- Na východní a jižní straně na hřbitov navazuje areál strašnického krematoria. Puristická budova krematoria je největší budovou svého druhu ve střední Evropě. Disponuje vlastním urnovým hájem. Oba celky mají (2016) různé správce a jsou odděleny zdí, průchod je možný brankou u budovy krematoria.
- Na protilehlé straně Vinohradské ulice se nachází strašnický evangelický hřbitov s hřbitovní kaplí dr. Karla Farského. Jsou zde pochováni mj. hudebník Ludwig Grünberger, pěvec Wilhelm Elsner, divadelní ředitel Angelo Neuman a jeho žena, pěvkyně Johanna Buska, či anatom Hugo Rex a další.
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-09]. Identifikátor záznamu 156917 : Vinohradský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Slavné stavby Prahy 10. Praha: FOIBOS 220 s. ISBN 9788087073162, ISBN 8087073169. OCLC 613212357 S. 67n.
- ↑ http://www.turistika.cz/mista/vinohradsky-hrbitov
- ↑ S.R.O., ELPIS. Obřadní síně, krematorium Strašnice, krematorium Motol / Pohřební služba Praha, Střední Čechy - ELPIS. www.krematorium.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. (česky)
LiteraturaEditovat
- František Ruth, Kronika královské Prahy. I.díl, Praha 1905, s. 444 - 445.
- Emanuel Poche, Prahou krok za krokem. III.vyd., Praha 1985, s.336.
- KOVAŘÍK, Petr, Klíč k pražským hřbitovům, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6.
Související článkyEditovat
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vinohradský hřbitov na Wikimedia Commons
- Hřbitov na webu turistika.cz