Planetárium Praha

planetárium v Praze

Planetárium Praha je budova stojící v pražské Bubenči u Stromovky a Výstaviště. Zřizovatelem Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy je hlavní město Praha. Planetárium bylo postaveno dle návrhu architekta Jaroslava Fragnera a veřejnosti zpřístupněno 20. listopadu 1960.[1][2] Kromě astrosálu, jehož kopule je jedna z největších na světě (v průměru měří 23,5 m) je v budově i kinosál.

Planetárium Praha
Planetárium Praha v roce 2012
Planetárium Praha v roce 2012
OrganizaceHvězdárna a planetárium hlavního města Prahy
MístoPraha, Stromovka
StátČeská republika
Souřadnice
Založena1960
Webová stránkawww.planetum.cz
ArchitektJaroslav Fragner
Map
Kód památky40595/1-1560 (PkMISSezObrWD) (součást památky Královská obora)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Planetárium Praha je i název konečné tramvajové zastávky u planetária.

V letech 2024–2025 je budova planetária kvůli rekonstrukci uzavřena.

Historie

editovat

Poprvé bylo Velké Zeissovo projekční planetárium (přístroj) představeno veřejnosti jenskou firmou Carl Zeiss na veletrhu v Lipsku v šedesátých letech 20. století. Tuto výstavu navštívili i bratislavský a pražský primátor Václav Vacek. Oba primátoři přímo na výstavě podepsali závaznou smlouvu na dodávku dvou přístrojů v hodnotě 10 milionů Kčs – pro Prahu a Bratislavu. Budovy pro přístroje neexistovaly, ale s jejich stavbou se počítalo. Výstavba budovy pražského planetária byla zahájena v roce 1958 a autor projektu Jaroslav Fragner se nevyhnul některým atributům stylu, pro nějž se vžil název sorela (římsy, vstupní portikus). Stavbu měla zdobit i mozaika, která se ale v době výstavby jevila poněkud anachronicky a nakonec provedena nebyla.[3] Na rozdíl od bratislavského planetária byla pražská budova a na objednávku vyrobený přístroj Velkého Zeissova projekčního planetária zpřístupněny veřejnosti dne 20.11.1960. Od roku 19601999 byl ředitelem pražského Planetária astronom a kartograf Antonín Rükl. Firma Carl Zeiss z Jeny dodala do Československa oba přístroje, ale představitelé města Bratislavy budovu stavět ani nezačali a svůj přístroj nechali v bednách ve skladu na Žitném ostrově. Při povodni byly tyto bedny zaneseny bahnem. Týmy Antonína Rükla a firmy Carl Zeiss přijely a napravily vzniklé škody, ale Bratislava přístroj na bezpečnější místo nepřestěhovala a stavbu budovy znovu odložila. Když se situace s bahnem opakovala podruhé, přestalo se o bratislavském planetáriu mluvit. V roce 1979 bylo torzo bratislavského planetária součástí výstavy ve foyeru planetária pražského, kam bylo převedeno „na součástky“. Součástí budovy planetária bylo v době jejího zřízení čtyřicetikilové Foucaultovo kyvadlo a telurium.[2] Před budovou byl květinový záhon se slunečními hodinami, které vyprojektoval Pavel Příhoda, zaměstnanec a autor stejnojmenné knihy.[4] Velké Zeissovo projekční planetárium sloužilo veřejnosti a školám v letech 1960–1991.[5]

Do roku 1979 spadalo pražské planetárium pod Park kultury a oddechu Julia Fučíka; od roku 1979 je planetárium součástí příspěvkové organizace Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy.[6] Kromě planetária patří do této organizace i Štefánikova hvězdárna na Petříně a Hvězdárna Ďáblice, které vystupují pod společnou značkou Planetum.

Cosmorama

editovat

Optomechanický projektor Cosmorama, který nahradil zastaralý přístroj Velkého Zeissova projekčního planetária, byl nainstalován v roce 1991 firmou Carl Zeiss AG. V roce 2023 byl posledním stále pracujícím zařízení tohoto typu. Byl umístěný na pohyblivých ramenech, aby mohl být skryt a nestínil při modernějším digitálním promítání.

Digitální promítací systém SkySkan Definiti, nainstalovaný v roce 2009 a zmodernizovaný v roce 2014, měl nejvyšší rozlišení v Evropě. Jeho šest projektorů Sony SRX T-615 bylo schopno vytvořit obraz v rozlišení 8K. Také Cosmorama se už zařadila do historie.

 
Projektor Cosmorama v roce 2006, ještě bez pohyblivých ramen

Přehled historických přístrojů

editovat
Velké Zeissovo

projekční planetárium

Cosmorama
První projekce 20. 11. 1960

v 15.00 hod.

15. 6. 1991

v 10.00 hod.

Poslední projekce 8. 7. 1988

v 16.30 hod.

23. 5. 2023

v 19.00 hod.

Výška 5 metrů 4,7 metru
Hmotnost 2000 kg 2700 kg
Počet promítaných hvězd 8 917 9 135
Počet projektorů v konstrukci 110 232

V letech 2024–2025 probíhá plánovaná rekonstrukce a budova je veřejnosti uzavřena.

Reference

editovat
  1. planetum. planetum [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. 
  2. a b KRUPKA, Jaroslav. Pražské planetárium slaví šedesátku. Unikátní snímky jeho zrodu budí úžas i dnes. Deník.cz. 2020-11-20. Dostupné online [cit. 2024-06-17]. 
  3. LUKEŠ, Zdeněk a KRATOCHVÍL, Petr. Praha moderní: velký průvodce po architektuře 1950-2000. IV. Vydání první. V Praze: Paseka, 2015. 251 stran. .
  4. PŘÍHODA, Pavel. Sluneční hodiny. 1. vyd. Praha: Štefánikova hvězdárna hl. m. Prahy, 1974. 
  5. http://hisec.astro.cz/_old/hvezdarny/hvezdarny-praha-p.htm
  6. http://kultura.praha.eu/public/38/d8/9f/1315863_213219_HaP.doc

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat